Přeskočit na hlavní obsah

Krymská válka má v Istanbulu dodnes viditelné následky

Při pohledu na mapu Evropy přece jen Istanbul je od Krymu dost vzdálen svou polohou. Jakou má souvislost skoro dvě století stará válka s moderním Istanbulem, dnešním Jeruzalémem, nebo k válečné novinařině? A co s tím má dnešní mezinárodní den sester či ošetřovatelství?

Hned záminka ze strany Ruského impéria k zažehnutí války má dodnes vážné následky na současné politické i náboženské mapě světa. Svatá místa křesťanského světa v Jeruzalému byla doposud pod správou Patriarchátem Jeruzaléma (ortodoxní). Osmanský sultán Abdülmecid I. předal jejich správu do rukou Francouzům, kteří tak triumfovali své diplomatické úsilí. Napoleona III. totiž chtěl ovládnutím svatých míst přispět k myšlence obnovení velké Francie. Car Mikuláš I. tedy zaútočil na osmanskou říši nejprve slovy, poté drobnými činy, následně roku 1853 i vojensky.



Pod pojmem Krymská válka se rozumí dvouletý vojenský konflikt mezi řadou Evropských států a Osmanskou říší na jedné straně a Ruským impériem na straně druhé. Cílem bylo zabránit, aby ruská rozpínavost nezneužila vojenskou slabost Osmanské říše k jejímu pohlcení. Ruské impérium by tak znamenalo obsazení prakticky celého Černého moře, Bosporu, Dardanel a díky tomu totální kontroly Černého moře, dále Marmarské moře, celého současného Turecka a potenciálně i severní Afriky. Rusko by pádem Osmanské říše obsadilo v jednom kuse území od Ameriky, tedy od hranic s Kanadou (Rusko ještě vlastnilo Aljašku) přes Asii, Evropu, Malou Asii do Afriky (tedy přes 4 kontinenty). Navíc právě na severovýchod Afriky měla zálusk Velká Británie (Egypt a hlavně Suezský průplav).

Řekové v roli užitečných idiotů

Rusko se snažilo vyprovokovat kdekoho, tak aby vzbudil citovou reakci vůči Osmanské říši. To se povedlo v Řecku díky společnému náboženství s Ruskem (ortodoxní křesťanství). Řecký král Ota I. Byl sice původem z Bavorska a katolík, ale to nijak nevadilo (byl do Řecka dosazen Francií, Ruskem a Velkou Británií). Když vypukla Krymská válka, viděl příležitost v mocenském uchvácení části Osmanské říše ve svůj prospěch. Aby měl opodstatnění pro širokou veřejnost, zaštítil se takzvaným Velkým nápadem (sen o sjednocení všech řeckých populací Osmanské říše). Tím by obnovil někdejší byzantskou říši pod křesťanskou vládou. To ho vedl k úvahám o vstupu do krymské války na straně Ruska proti Turecku a jeho britským a francouzským spojencům. Své plány ale nijak nekonzultoval s Ruskem, která navíc podporu Řecku zamítla jako příliš riskantní. Ota I. se ani neobtěžoval vyhlášením války Osmanské říši. Akce byla neúspěšná a vyústila v obnovenou intervenci Velké Británie a Francie, tedy druhé blokádě kriticky důležitého přístavu Piraeus, která nutila Řecko k neutralitě.

Další kapitolou řeckého postoje ke Krymské válce jsou řečtí dobrovolníci. Tisícovka řeckých legionářů se připojila k Ruskému impériu.

Florence Nightingale

Krymská válka dala příležitost vzniku moderní sesterské práce v nemocnicích. Její snaha začala být v polovině 19. století patrná. Britský Ministr války Sidney Herbert ji požádal, aby se postarala o organizaci ošetřovatelské péče o vojáky. Odjela na konci roku 1853 spolu s 38 zdravotními sestrami do istanbulské čtvrtě Üsküdar, kde je lékaři bohužel ani nepustili k pacientům. Ale nevzdali to. Za půl roku dokázala snížit úmrtnost pacientů vlivem hygienických podmínek z neskutečných 42 % (skoro každý druhý!) na pouhé 2 procenta (každý padesátý). Její velká sláva vzniká až od roku 1860 v Británii. Vedle zásluh ve zdravotní péči se stala také průkopnicí v použití statistických údajů v oblasti epidemiologie a analýzy veřejného zdraví, včetně vizuálních prezentací v grafech (a to neměla ani Excel, ani Powerpoint, dokonce ani zpětný projektor a fólie).


Na památku Florence Nightingale se slaví Mezinárodní den sester / ošetřovatelství 12. května (právě dnes). Mezinárodní červený kříž uděluje řád nebo Pamětní medaile Florence Nightingale vojenským zdravotním sestrám. Indický prezident uděluje od roku 1973 Národní cenu Florence Nightingale. Jinak se na Florence Nightingale v moderních dějinách ve světě mimo odborné kruhy poněkud pozapomnělo, ovšem ne tak v Istanbulu. Zde nesou její jméno hned čtyři nemocnice, z nichž jedna z nich je největší soukromou nemocnicí v Turecku:
  • Nemocnice Florence Nightingale (evropská čtvrť Şişli (právě ta je největší)
  • Metropolitní nemocnice Florence Nightingale Hospital (Gayrettepe)
  • Evropská nemocnice Florence Nightingale (evropská čtvrť Mecidiyeköy)
  • Kızıltoprak Ataşehir nemocnice Florence Nightingale (asijská čtvrť Kadiköy Ataşehir)
Všechny patří Turecké kardiologické nadaci.

Poznámka: Městský obvod Ataşehir do roku 2009 neexistoval. Byl vytvořen z částí obvodů Kadıköy, Üsküdar, Ümraniye a Kartal.

Další poznámka:  Nemocnice Kyjov (jihomoravský kraj) pořádá na její počest právě 12. května Den Florence Nightingale.

Konec války a její následky

Výsledkem Pařížského kongresu byl 30. března 1856 podpis Pařížské mírové smlouvy. Město Kars se stalo nazpět součástí Osmanské říše, i když ne na dlouho (od roku 1877 do roku 1921 byl opět součástí Ruska). Další změna se týká statutu Černého moře. To museli ruský car Alexandr II. Nikolajevič i turecký sultán Abdülmecid I. uznat jako neutrální oblast. Krymská válka měla dalekosáhlé následky uvnitř tehdejšího Ruského impéria. Znamenal počátek novodobého nacionalismu na Ukrajině (1855), povstání kyjevských Kozáků. Další změna se týká Osmanské říše, která byla po Pařížském kongresu vnímána jako evropská říše.

Osmanská říše nevzešla z Krymské války jen jako vítěz, ale svým způsobem i jako poražený. V průběhu války si napůjčovala mnoho peněz z evropských států, především z Francie. První zahraniční půjčka v historii říše vznikla roku 1954. To zásadně změnilo následný vývoj, protože půjčky byly pro Osmanskou říši nevýhodné a pohroužily ji do ekonomických problémů. Efekt sněhové koule z roku 1963 zrychlila finanční pád říše. Euroamerický finanční trh utrpěl v následných letech obrovské ztráty (následky Francouzsko-německé války a splácení obrovských reparací Německu, Gründerský boom a následný pád Vídeňské a následně i Berlínské burzy a newyorské NYSE roku 1873 a start první globální hospodářské krize), což Osmanskou ekonomiku následně také oslabilo. Rakousko-Uhersko exportovalo nevíce do Německa (40 %), poté do Osmanské říše (12 %) a Itálie (11 %).

Ani novinařina nezůstala ušetřena změn vyvolaných Krymskou válkou. Ta byla první, ve které byla veřejnost v novinách informována o válce rychlým a obrazným způsobem. Poprvé se použily fotografie, zprávy se posílaly telegrafem, což obrovsky zrychlilo informovanost. Legendou se stal W. H. Russell z The Times, kterému se říkalo válečný zpravodaj (zřejmě jako první na světě). Prvním válečným fotoreportérem byl rumunský malíř, tiskař a fotograf Carol Szathmari (ze stejné války). Díky jejich přesným a rychlým informacím v lednu 1855 padla britská vláda, protože se veřejnost dozvěděla o nekompetentním vojenském velení Krymské války.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Turecko, korona, pátek: To snad ne...

Dnešní smutné povídání pokračuje. Skvělá myšlenka alespoň zdravotníkům v devět večer zatleskat byla definitivně zadupána. Několik předchozích večerů se začalo po výzvě k večerní modlitbě ozývat z mešit modlitba, která se z reproduktorů mešit nikdy neozývala. Veřejnost čekala, až to přešlo, pak pár minut po deváté se pustili do tleskání. Včera se ale modlitba posunula, dnes to vypadalo, jako by mělo ‚vysílání z měšit‘ dohromady přes 20 minut. Dnes to vypadalo, jako když je povinná a volitelná část. Po skončení té povinné může každá mešita zvolit dobrovolnou. Někde se modlitby opakovaly, jinde se zpívalo, jiné mešity ztichly. Veřejnost byla připravena v oknech a na balkonech (resp. ten zbytek, ti nejvytrvalejší), aby čekali, čekali (venku vítr, vlhko, 8 stupňů), aby nakonec zase zmizeli v teplech svých domovů.

Lékárny si stěžují, že nemají roušky ani respirátory sami pro sebe, natož pro zákazníky. To je situace, která je známá v mnoha zemích. Prosakují rovněž informace, že Čína skupoval…

Jak velké je Turecko?

Syndrom školního atlasu asi postihl každého z nás. Poměřujeme velikost zemí podle toho, jak velké byly ve školním atlase v zeměpisu na základní škole. Tam bylo Turecko přes celou dvojstranu, stejně jako Česko, Austrálie, nebo Asie. Ale jak je doopravdy velké?

Již před časem jsme pátrali po sousedech Turecka a prali jsme se s pojmem Malá Asie (viz článek Kdo jsou sousedé Turecka?). Čísla porovnat matematicky umíme, ale dovedeme si doopravdy představit velikost? Ale když porovnáme velikost Turecka s dalšími zeměmi, jak dopadne? A co vzdálenosti při porovnání s tím, co z České republiky známe?

Pro následující porovnání byl použit server TheTrueSize.com. Začněme vpravením Česka do Turecka. Praha je přibližně na stejném místě, jako centrum Istanbulu. Z Istanbulu do Ankary pak vypadá podobně, jako z Prahy do Žiliny.


A jak to dopadne obráceně? z Istanbulu do městečka Posof je přibližně tak, jako z Prahy do Kyjiva. Nebo z Istanbulu do města Şırnak je asi jako z Prahy do Oděsy.


A co Turecko a …

COVID-19: Je důvod se bát jet do Turecka?

Debaty ohledně cestování směřují mnoha směry. Porovnávají se mantinely definované státy, možnosti dané leteckými společnosti, cestovkami, nebo přímo hotely či ubytovacími zařízeními obecně. Klíčová je ale otázka korony. Je Turecko strašák, nebo jen je to jen řadový pěšák?

Někteří porovnávají Turecko s Německem, jiní s Řeckem, další se zeměmi Balkánu. Pojďme porovnat Turecko ve skupině 60 zemí z různých koronových úhlů pohledu.

Nakažených na milion Následující graf porovnává počet nakažených na milion obyvatel pro 60 nejpostiženějších zemí světa. Červeně je vyznačeno Turecko a Česko (Slovensko se do šedesátky nedostalo).

Hned první řádek šokuje. Katar překonává druhé Španělsko hned několikanásobně. Třetí je Bahrajn, pátý je Kuvajt. Vypadá to, že Perský záliv je světové centrum COVID-19 v nakaženosti při přepočtu na počet obyvatel (státy zálivu vyznačeny zeleně).

Země západní Evropy jsou vyznačeny žlutě. Ty patří do druhé skupiny nejnakaženějších zemí světa. Pokud se cestovatel či turis…