Roku 325 našeho letopočtu se konal tzv. Nikájský sněm, známý také jako První nikájský koncil. To byl první ekumenický koncil křesťanské církve, svolaný císařem Konstantinem v roce 325 ve městě Nikáji ( latinsky Nicaea ). Na tento sněm přijeli biskupové především z východní poloviny Římské říše, přičemž římského biskupa Silvestra I. zastupovali delegáti. Celkem se zúčastnilo zhruba 318 až přes 380 biskupů, podle různých pramenů (mnozí poukazují na to, že ve skutečnosti jich mohlo být maximálně 250). Koncil byl zahájen 20. května 325. MIMOCHODEM : Nikáje leží v Malé Asii v maloasijském městě Nikáje v oblasti dnešního města İznik na asijské straně v dnešním severozápadním Turecku. Je to na severním konci jezera Askanion, na místě obklopeném horami a s přístupem k jezeru, což městu poskytovalo ochranu a zdroje vody v případě ohrožení. Hlavním výsledkem sněmu bylo nikájské vyznání víry, které potvrdilo Ježíše Krista jako plného a pravého Boha a odmítlo ariánství ( toto učení popíralo pl...

Jižní a východní Balkán od Albánie po Moldavsko včetně Istanbulu slaví spolu s Bulharskem vítězství nad Byzantskou říší, ke kterému mělo dojít v 7. století. Podle jiného výkladu jde o oslavu babičky března (Баба Марта, bába márta). Na oslavu se rozdávají červenobílé provázky, případně i figurky. Martenička Na 1. března se obvykle na zápěstí zaváže náramek z červené a bílé zatočené bavlnky. Tento zvyk je možné potkat v Thrákii a okolí, takže v Bulharsku, Rumunsku, Moldavsku, v části Ukrajiny, Albánii, Řecku, Severní Makedonii a Srbsku, ale také v severozápadním Turecku. Tam se oné stužce říká martenica nebo marteniçka [martenyčka] ( slovanský základ je z toho cítit; česky bychom asi řekli "martenečka"; slovo březen raději vynechme, je z něj cítit slovo "březí" ). Někdy je možné slyšet martipi (mart ipi, březnová nit). verze spíš pro dívky (zdroj: kadinbakisi.com ) Zvyk používat červenou a bílou ale pochází z ještě staršího období, tedy ještě před Bulharskem, z před...

Istanbul má jedno výročí, které je pro některé velmi důležité, pro jiné tak nepodstatné, že se o něm neví. Dne 11. května roku 330 bylo město vysvěceno a zároveň přejmenováno z Byzantion na Nový Řím (Nova Roma, Νέα Ῥώμη). Toto jméno si město "užilo" jen sedm let, aby po smrti Konstantina I. se opět přejmenovalo, tentokrát na Konstantinovo město, Constantinopolis, česky Konstantinopol. Neuvěřitelný příběh začal 27. února (údajně roku 272), kdy se ve městě Naissus (dnes srbské město Niš) narodil Flavius Valerius Constantinus, kterého známe jako Konstantin I., Konstantin Veliký, nebo Svatý Konstantin. Ten nějakou dobu pobýval ve městě Nikomedia (dnes Izmit, Turecko). Roku 306 byl jmenován římským císařem, ovšem vládl jen menší západní části (Británie, Galie a Hispánie). Stalo se tak po smrti jeho otce, který byl výborný politik a z jeho stínu nějakou dobu Konstantin žil. Dalším císařem ve stejné době byl Marcus Aurelius Valerius Maxentius (syn předchozího císaře), který se sám 2...

Od konce května do srpna zažívá Istanbul každoroční "hruškový" efekt, kdy jsou ulice a chodníky pod některými stromy pokryty šedavou a lepkavou vrstvou čehosi, co před dopadem a rozšlápnutím bylo chutným ovocem, moruší. Chůze pod takovými stromy je poněkud riziková. Kromě znečištěné podrážky a nebezpečí uklouznutí na plodech je také riziko, že plod spadne na chodce přímo. Vzhledem k tomu, že jde o měkké plody velikosti ostružiny, je jediné riziko, že se potřísní oblečení. plody morušovníku bílého (zdroj: atafidancilik.com ) Co je ten morušovník zač? Nejznámější jsou dva druhy, morušovník bílý (morus alba) a morušovník černý (morus nigra). Jsou to opadavé stromy, kdy i laik v létě dovede odlišit oba druhy barvou jejich plodů. Je také pozoruhodný extrémně rychlým uvolňováním pylu, který vystřeluje rychlostí až 610 km/h, tedy více než poloviční rychlostí zvuku. Nejrychlejší živočich na světě, sokol stěhovavý, přitom dosahuje rychlosti až 389 km/h, a to navíc při střemhlavém letu...