Dnes má v Turecku startovat první romská televize Roman TV . Bude vysílat v turečtině a romštině. Satelitní vysílání má začít 5 - 6 měsíců poté, co dnes začne vysílání internetové. Televizní studio je umístěno v istanbulské čtvrti Ümraniye. Není to ale první pokus o romské médium. Od 20. července 2014 se turecká média zaplavila zprávou, že společnost İzmir Roma Association vydala první turecké romské noviny s názvem „ Gazetem 8 Nisan “ (Moje noviny 8. dubna). ODKAZ:  https://www.sabah.com.tr/yasam/2015/11/19/roman-tv-geliyor Romská komunita se pomalu začíná zvedat. Zkraje března 2014 se v istanbulské čtvrti Esenyurt otevřel romský kulturní dům ( Roman Kültür Evi ). Fatih, Ünverdi Cd. No:35, 34513 Beylikdüzü OSB/Esenyurt/İstanbul, Turkey [GPS 41° 1' 48.0171415" N, 28° 40' 29.5629508" E ] [2020-01-09 update] Tak dnes se dívám, ale po Roman TV nezbyly pomalu ani články, které by tento projekt připomínaly. Bohužel totéž je i v případě novin 'Gazetem 8 Nis

Do kin dnes míří nová turecká komedie 'Ali Baba ve 7 cuceler' (Alibaba a sedm trpaslíků, i když správě je to Ali Baba = otec Ali), Cem Yilmaz natočil film, ve kterém sám také hraje hlavní roli. Film je komediální adaptací známé pohádky Ali Baba a 40 loupežníků, ve které Ali Baba společně se sedmi trpaslíky bojuje proti zlým loupežníkům. V hlavních rolích se kromě Cema Yilmaze objevují i další známí turečtí herci jako Zafer Algöz, Can Yılmaz a Çetin Altay. Příběh Ali Baby a 40 loupežníků je jednou z nejslavnějších pohádek z knihy Tisíc a jedna noc. Ali Baba, chudý dřevorubec, náhodou objeví tajnou jeskyni, kde se ukrývají bohatství loupežníků. S pomocí kouzelného hesla, které se dozví od jednoho z loupežníků, vstoupí do jeskyně a vezme si z ní zlato. Když se však snaží ukázat své bohatství své manželce, jeho tchán zjistí tajemství jeskyně a rozhodne se ji využít pro své vlastní bohatství. To vede k tomu, že loupežníci vstoupí do domu Ali Baby domu a hrozí mu smrtí. Nakonec se vš

Kamarád viděl na internetu článek o Istanbulu a ptal se, jestli to je opravdu jako na těch fotkách. Co na nich bylo? Když ženy, tak jen v šátku. Vypadalo to jako někde v Íránu. A kde to fotili? Ve Fatihu. Tak to není divu! To je jako nafotit Chánov nebo Matiční ulici a tvrdit, že takhle vypadá Česko. Nebo jako sídliště Luník IX vypadá Slovensko. Dost manipulativní. Sice tam nebylo napsáno, že takhle vypadá celý Istanbul nebo celé Turecko, ale čtenář si to tak vyloží. A protože se víc prohlížejí fotky a méně se čte, dopad je jasný. Taky fotograf chce ukázat odlišnost. Vyfoť Bešiktaš nebo Kadıköy, budou si to plést s Berlínem, Londýnem, nebo New Yorkem. Takhle si to pletou s Íránem, nebo Pákistánem. To já taky něco četl o uprchlících, co jsou zrovna v Turecku. Jednou byla turecká policie špatná, že nezasahuje, podruhé byla turecká policie špatná, že zasahuje. Česká média vůbec perlila tento týden ve vztahu k Turecku, jako v pátek v E15 o Erdoğanovi a PKK. Psali tam o 40 tisících mrtvých

Kolik je teď v Česku, když zavolám? Kolikátého je? Na to se neptám. Nechci datum, ale čas, čas. To s tím souvisí. Kolikátého je? Je čtvrtého listopadu. 2015, jestli chceš i rok. Aha. Takže minulý a tenhle týden se Evropská unie i s Českem vrátila z letního (CET +01:00) na standardní čas. Chceš říct zimní? Ne, chci říct standardní. Sice se tomu říká zimní čas, ale to není. Skutečný zimní čas jsme měli v Československu od 1. prosince1946 do 23. února 1947 (CET−01:00). Tady je i onen zákon v PDF . Musíme mít pořád něco extra. No. nebyli jsme sami. Zimní čas v zavedli v minulosti i Namibie, Chile, nebo... no... Irsko! Říká stejda Gůgl. Irsko, ano! Já pořád kafe, ale to mi vyskakuje Vídeň. A co Turek? Ano, Turecko! Tak jak je to s tím časem? Evropská unie si odečetla jednu hodinu. Turecko ale má pořád letní čas. A teď - Turecko je o jedno časové pásmo posunuté oproti Česku, něco jako Bulharsko, nebo Rumunsko. No - a? Takže počítej. Toto léto byl rozdíl jedna hodina. Teď je d