Když se řekne Vánoce, vánoční stromeček, vánoční ozdoby, vánoční koledy, vánoční cokoli, vybavíme si vánoční trhy například v Německu, ale rozhodně si s tím nespojujeme Turecko nebo Istanbul. Přitom zde slavili křesťané Vánoce dříve než v Česku. A vánoční stromky a ozdoby si hlavně v Istanbulu kupují křesťané, muslimové i další víry. Vlastně... Vánoce číslo jedna Vánoce jsou spojovány s náboženstvím, s duchovnem, s pohádkovou atmosférou a dalšími vzletnými pojmy ( Turci by dodali, nebo jak rychle létají peníze ). Realita ale byla pragmatická až nepříjemná. První historicky doložené slavení Vánoc se datuje do 4. století našeho letopočtu. Křesťanská církev začala oslavu slavit na 25. prosince, aby nahradila starší pohanské svátky, jako byl Římský svátek boha slunce, Sol Invictus, protože přibližně souhlasí se zimním slunovratem. Tento krok měl také za cíl snížit vliv pohanských tradic a přivítat víru v narození Ježíše Krista. Můžete nás sledovat také Bluesky na adrese   https:/...

 Když už si všichni přejí navzájem, přejí si vůbec v Turecku k Novému roku? Mají Nový rok stejně, nebo mají jiný kalendář, takže rok začíná jindy? Jak takové přání může vypadat? Co dávají v turecké televizi na Silvestra? Tolik a spoustu dalších otázek mohou mít lidé v Česku ( aj na Slovensku, no veď prečo nie? ). Nuže začněme to postupně rozebírat. Osmanská říše coby hlava islámského světa měla logicky kalendář, odpovídající víře, tedy islámský kalendář. To je také lunární kalendář jako "náš", jen měsíce mají 29 nebo 30 dnů. Proto se každoročně vůči našemu kalendáři posouvá o 11 dnů ( islámský rok má 354 dnů, ten náš 365 ). To lze vnímat například posunem svatého měsíce ramadánu ( to je jméno devátého měsíce islámského kalendáře; ten osmý se například jmenuje šábán ). Až nově vzniklá Turecká republika opustila osmanskou historickou relikvii, aby přijala "náš" kalendář. Zákon byl přijat 10. 6. 1344 ( 10. džumádá l-áchira 1344 ), v Československu bylo toho dne 26. pro...