Týden cti LGBTQIA+ v Istanbulu zakončil nedělní průvod Pride Parade, respektive pokus o něj a pokus mu zamezit. A zajímavá je absolutní absence obrazové dokumentace, a to jak v tureckých, tak zahraničních médiích. Metro Istanbul: Velké omezení dopravy na evropské straně Společnost Metro Istanbul vydala v sobotu 28. června ve 20:39 informaci , že v souladu s rozhodnutím přijatým istanbulským guvernérem k neděli 29. června 2025 v 10:00 hodin až do odvolání: stanice Taksim a Şişhane linky metra M2 Yenikapı-Hacıosman, stanice Fulya a Yıldız linky metra M7 Yıldız-Mahmutbey (tedy poslední dvě stanice metra) lanovka F1 Taksim-Kabataş bude uzavřena. Naše vozidla budou pokračovat v provozu na lince M2 bez zastavení na stanicích Taksim a Şişhane. Na naší lince M7 budou naše spoje zajišťovány mezi stanicemi Mecidiyeköy a Mahmutbey. Ve 23:44 týž den vydala společnost Metro Istanbul druhou zprávu , která je prakticky stejná, jen platí již od 8. hodiny ranní. Guvernér Istanbulu: Marginální skupiny V...

Posledních několik týdnů se v Turecku změnilo relativně klidné politické klima v bouřlivé protesty, bouřlivá zatýkání. Protesty mají své příznivce i mezi umělci, kteří jsou ale za své názory postihováni jak vyhazovem z práce, tak i zatčením. Postižená je řada programů či seriálů. Začátek Vše odstartovalo zrušením univerzitního diplomu starosty velkoměsta Istanbulu Ekremu İmamoğluovi a všech jeho spolužáků. Následovalo zadržení starosty Ekrema İmamoğlua, následně desítek manažerů jak z radnice velkoměsta či městských společností, ale také z některých městských obvodů, načež odstartovaly mohutné protivládní protesty veřejnosti jak před budovou radnice velkoměsta Istanbulu, tak v řadě dalších měst. Následoval seznam bojkotovaných značek, které jsou nějakou formou spojeny s vládou ( skutečně či domněle ). Poté studenti, veřejnost a nakonec i nejsilnější opoziční strana CHP vyhlásili na 2. dubna bojkot nákupů coby součást širšího odporu vůči turecké vládě a jejím krokům v předchozích dn...

Turecko prochází v tyto dny bouřlivým vývojem, kdy se těžko sleduje co, kdo, s kým a proti komu, protože záplavu informací z jedné i druhé strany doplňuje záplava dezinformací. Původní bojkot řady značek nyní doplnil bojkot na jakýkoli nákup zboží ve středu 2. dubna, vzápětí doplněný výzvou k protibojkotu ze strany státu ( a nejen toho ). Ve středu 2. dubna nenakupovat! Nejdříve se na sociálních médiích objevila výzva k bojkotu jakýchkoli nákupů ve středu 2. dubna. Následně se strhla nejdřív vlna solidarity s myšlenkou, takže výše uvedenou infografiku sdílela nejen veřejnost, ale také známé osobnosti. Následně se strhla nejdřív oslavná vlna na dané osobnosti, následovaná vlnou dehonestující právě dané osobnosti. Šéf opoziční strany: Ve středu 2. dubna žádné nákupy Lídr nejsilnější opoziční strany CHP Özgür Özel v úterý v 19 hodin vyzval veřejnost , aby následující den nekupovali nejen produkty vybraných značek, ale zkrátka vůbec nic. zdroj: x.com/eczozgurozel/ Výzvu doplnil následující...

Turecký Istanbul zažil jednu z největších demonstrací v historii země. Ve čtvrti Maltepe na asijské straně města se ve Festival Park Maltepe konalo protivládní protestní setkání s názvem Svobodu pro İmamoğlua , organizované politickou stranou CHP, jejíž člen a zároveň starosta Istanbulu byl zatčen a dopraven do vězení v Silivri. Účast? Nebuďte slušnej, řekněte kolik! Je počet účastníků důležitý? Ano, velmi. Je nutné vědět, jestli jde o malou skupinku, nebo o výrazné procento obyvatel Istanbulu. A udávaná čísla se liší až o tři řády. Na jedné straně lze číst, že to byly desítky tisíc lidí ( tedy od 20 do 99 tisíc, když jde o množné číslo "desítky", řádově to lze chápat i jako 10 až 99 tisíc ), jinde o stovky tisíc ( tedy o jednu nulu více, řekněme od 100 do 999 tisíc lidí ), ale také se objevují čísla jako 2 miliony, případně 2,2 milionu účastníků. To je obrovský rozdíl. Čtenáři / diváci / posluchači tak mohou dojít k velmi odlišnému názoru na současné dění v Turecku. Desítky ...

Francouzský týdeník Le Point zveřejnil na obálce svého posledního čísla nápis "Nový světový řád" a na snímcích prezidenty čtyř zemí: Turecký prezident Erdoğan, ruský prezident Putin, americký prezident Trump a čínský prezident Si Ťin-pching. K číslu Le Point oficiálně dodává: V tomto speciálním vydání se Le Point zaměřuje na svět rozdělený mezi osu autokracií a demokratický Západ, který hledá stabilitu, a zkoumá rostoucí napětí na všech frontách: válku na Ukrajině, nestabilitu v Evropě, výzvy na Blízkém východě a konfrontaci mezi velmocemi v Asii. Znovuzvolení Donalda Trumpa znamená nový zásadní zlom: ekonomickou autarkii, oslabení aliancí, jako je NATO, a nejistotu ohledně světového míru. Mezitím se Evropa, která čelí mnoha krizím, snaží přizpůsobit četným hrozbám a složitým hospodářským a vojenským změnám. Toto speciální vydání, které je pokladem analýz, obsahuje exkluzivní reportáže ze čtyř koutů světa a řadu infografik a grafů, v nichž jsou rozklíčovány problémy, které js...

Poslední dny přinesly několik tiskových zpráv Turecké rady pro rozhlasové a televizní vysílání RTÜK, které stojí za pozornost při snaze o vykreslení turecké reality. Zpráva z 21. ledna 2025 POZNÁMKA : Možná si někteří vzpomenou na tragický požár hotelu z 21. ledna a spoustu nezodpovězených otázek na závažné otázky včetně obligátní " A kdo za to může? " (psali jsme v článku  Tragický požár v lyžařském středisku, desítky mrtvých, vyhlášen státní smutek ). Turecká rada pro rozhlasové a televizní vysílání vydala ve stejný den  tiskovou zprávu : Požár, ke kterému došlo v Bolu Kartalkaya, nás všechny hluboce zarmoutil. Našim občanům, kteří přišli o život, přejeme Boží milosrdenství a našim zraněným brzké uzdravení. Jakmile přišla zpráva o požáru, příslušné státní instituce podnikly v této věci všechny potřebné kroky a okamžitě bylo zahájeno vyšetřování. Vyšetřování příčiny požáru a dalších problémů probíhá. V této nešťastné události, kterou zažíváme, laskavě žádáme naše vysílací or...

Nestává se často, že by si turecká vládní a největší mediální agentura Anadolu Agency všimla české republiky, aniž by se stala nějaká katastrofa. Tentokrát vydala o České republice hned dva články v rozpětí jen pár hodin. Co Anadolu Agency napsala o Česku od ledna 2024? Mnoho toho není; tu je soupis: LEDEN 17. ledna : Palestinsko-česká designérka obsahu Yara Abu Aataya řekla Anadolu po reportáži: " Někdy mám pocit, že moje palestinská identita ze mě v očích mnoha lidí v České republice dělá zločince. " 21. ledna : Desítky českých demonstrantů vyjádřily v Praze zklamání nad silnou podporou Izraele ze strany vlády v souvislosti s probíhající vojenskou operací v Gaze. ÚNOR 5. února:  Propalestinští demonstranti čelí na izraelské akci v Praze nepřátelství a výhrůžkám znásilněním. BŘEZEN 6. března : V České republice sílí propalestinské hnutí, které zpochybňuje její samozvanou roli "hlasu Izraele v Evropě". 22. března : Propalestinská skupina v Praze přerušuje akci v...

Poslední dny Turecko vzrušeně hovoří a případně také protestuje proti čtveru zatýkání. To se dotklo nejdříve šéfa politické strany, potom hereckého světa, aby nakonec byla ve třetí vlně zatýkání uvízli televizní moderátoři a další členové známé zpravodajské televizní stanice. Ümit Özdağ Ümit Özdağ, 3. března 1961 v Tokiu, Japonsko, je významný turecký politik, akademik a autor. Je zakladatelem a současným předsedou Zafer Partisi (Strana vítězství), která se profiluje jako pravicová a protiimigrační politická strana. V minulosti byl také místopředsedou Milliyetçi Hareket Partisi (MHP), kde působil až do svého vyloučení v roce 2016. Následně se připojil k İYİ Parti (Dobrá strana), kterou opustil v roce 2020. V srpnu 2021 založil Zafer Partisi, která se zaměřuje na kritiku imigrační politiky a otázky národní bezpečnosti. zdroj: AA V poslední době se Özdağ stal kontroverzní postavou v turecké politice, zejména díky svým ostrým kritikám vlády a imigrační politiky. Jeho strana se dostala...

Tragický případ požáru luxusního hotelu v tureckém lyžařském středisku otřásl samotným Tureckem i řadou dalších zemí. Případ vyvolal řadu reakcí z řady stran, ale také odhalil šlendrián a amatérismus. Co že se stalo? V luxusním hotelu Grand Kartal v lyžařském středisku Kartalkaya vypukl kolem 3:27 ráno 21. ledna 2025, aby nakonec zanechal 79 mrtvých a velkou spoustu nezodpovědných otázek ( na téma jsme psali článek  Tragický požár v lyžařském středisku, desítky mrtvých, vyhlášen státní smutek ). Mezi lidem kolují různé informace o pozadí tragédie a lidé nyní pod tlakem událostí přísněji hledí na své bydliště i pracoviště či místo dovolenkového pobytu s důrazem na elektroinstalaci, hasičské přístroje, požární čidla, nouzová schodiště a další témata, která se objevila jako minimálně sporná v případě tragického požáru v hotelu Grand Kartal. Také doba příjezdu hasičského sboru za necelou hodinu od nahlášení je neuvěřitelně dlouhá, ovšem nejbližší stanice je ve městě Bolu, odkud se rych...

Turecký sportovní novinářský svět dnes slaví malé výročí, kdy 4. září 1989 byl založen deník Fotospor. Až poté následovaly Fotomač (1991) a Fanatik (20. listopadu 1995). Fotospor je sportovní deník v Turecku, který byl založen 4. září 1989. Byl založen skupinou novinářů, kteří chtěli vytvořit nový a moderní sportovní deník, který by se zaměřoval na sportovní zpravodajství a přinášel čtenářům aktuální informace ze světa sportu. Mezi zakladateli byli například Ali Kıraç, Sedat Şimşek, Vedat Bilgin, Ahmet Çakar a další. Ali Kıraç byl významný turecký novinář a spisovatel, který se věnoval především sportovnímu zpravodajství. Vedat Bilgin byl sportovní novinář, který se zaměřoval především na fotbal a basketbal, a působil v řadě tureckých deníků. Ahmet Çakar byl také významný turecký sportovní novinář, který se specializoval na fotbal. titulní strana dnešního vydání (tedy ze 4. září 2024) V době svého založení byl Fotospor jedním z prvních tureckých sportovních deníků, který se zaměřoval n...

Dnes je světový den svobody tisku. Reportéři bez hranic jako každý rok uvádějí aktuální žebříček Indexu svobody tisku pro rok 2024. Není proč jásat. Celý svět Celosvětová mapa je škálována podle pětistupňového žebříčku. Podle toho je patrné, že největším nepřítelem svobody tisku není Afrika, jak si mnozí mohou myslet, ale Asie, naopak největším přítelem je Evropa s důrazem na západní. Při jemnějším škálování vypadá situace poněkud odlišně. Nad 90 procent je jediná země na světě, Norsko. To bylo první také minulý rok, ale přesto je to pro něj poměrně prohra. Jak to, když je první? Nejde o pořadí, ale o body. Zatímco loni mělo 95,18, letos dosáhlo pouhých 91,89. Mělo jen štěstí, že jiní jsou ještě horší, že třeba loňská dvojka Irsko letos rapidně klesla na 8. pozici. V kategorii 80 až 90 je střed Evropy od Švýcarska na sever, včetně Česka se samostatnými ostrovy Islandu, Irska a Portugalska, mimo Evropy pouze Kanada na 14. místě s indexem 81,70. Index svobody tisku za rok 2024 v rámci Ev...