Jen před několika lety patřila Třída nezávislosti (Istiklal Cd.) k perlám jak z historického úhlu pohledu, tak co se týče palety obchodů a obchůdků. Ovšem hlavně po pokusu o převrat se kolaps urychlil. Změnila se struktura návštěvníků oblasti, takže se mění i ostatní. Namísto restaurací, hospůdek, barů a nočních podniků se doslova roztrhl pytel s rychlým občerstvením a dalších obchodů zaměřených spíš pro návštěvníky z arabských zemí, mizejí i nevinné obchody jako cukrárny, kavárny, knihkupectví, historická kina apod. Jeden dům za druhým se pod záminkou bezpečnosti či renovace upraví k nepoznání, nebo rovnou zbourá a namísto toho se postaví nějaké betonové monstrum (netřeba jmenovat, kdo se po ulici projde, uvidí). Lebon Patisserie & Cafe (zdroj: agentura DHA, 15. 11. 2021) Lebon Patisserie & Cafe má na štítu datum 1886, ovšem historie jde ještě dál, až do roku 1810. Abdurrahman Cengiz, jeden ze dvou společníků cukrárny, řekl: " Cukrárnu založil Charles Bourdon. V historick

Turecká meteorologická služba Turecka na dnešek vyhlásila po velmi dlouhé době červený stupeň, tedy nejvyšší výstražný, a to pro provincii Antalya na jihu Turecka. Navíc hlásí více druhů nebezpečí najednou. Jednotlivé okresy provincie ale jsou na tom jinak. Problémy jsou ale také v několika dalších provinciích. Přímo provincie Antalya vypadá následovně: Červený stupeň : okresy Finike, Kumluca, Kemer Oranžový stupeň : okresy Demre, Kaş, Elmali, Korkuteli, Konyaalti, Döşemealtı, Kepez, Muratpaşa, Aksu Žlutý stupeň : okres Serik Zelený stupeň : okresy Manavgat, İbradı, Akseki, Gündoğmuş, Alanya, Gazipaşa Provincie Burdur vypadá následovně: Oranžový stupeň : okresy Tefenni, Karamanlı, Altınyayla, Çeltikçi, Bucak, Gölhisar, Kemer, Çavdır Žlutý stupeň : okresy Merkez, Yeşilova, Ağlasun Provincie Muğla má všechny okresy ve žlutém stupni. Detailní pohled na provincii Antalya: Co vlastně ty stupně znamenají? ZELENÁ . Počasí nevyžaduje zvláštní pozornost ŽLUTÁ . Počasí představuje potenciální ne

Porovnání středoevropské Prahy a černomořsko-marmarského velkoměsta na Bosporu se zdá být na první pohled nesmyslné. Na jihu přece znamená větší teplo. Ale nejen zeměpisná šířka hraje svou roli. Nyní Praha mrzne, Istanbul je ohřívaný teplým větrem lodosem. Ale na Silvestra má být v Istanbulu chladněji než v Praze. Istanbul zažil za poslední týden jak ochlazení (v noci klesala teplota od bod mrazu), nyní však vlivem teplého vzduchu od jihozápadu (lodos) se rapidně oteplilo o zhruba 15 stupňů (nejnižší, ranní teploty). U odpoledních to tak velká výhra není, nejvyšší denní teplota stoupla (jenom) asi o 10 stupňů. ....a jak v Istanbulu? Nejedná se o typické počasí Istanbulu, protože to teplo je "dovozové", nárazové, trvající spíš dny než týdny. Proto se počasí v nejbližších dnech vrátí k teplotám, obvyklým konce prosince. ...a je to tak opravdu? Schválně jsme počkali jestli se informace v průběhu doby změní. Silvestra je již zítra. Jak vypadá porovnání předpovědí pro Prahu? Horní

Řecko chce v příším roce znovu požádat Evropskou unii o finanční prostředky na rozšíření hraniční zdi podél hranic s Tureckem. Zároveň slíbilo, že rozšíří výkonnou síť dohledu, jejímž cílem je zastavit migranty, kteří do země vstupují nelegálně. Ministr pro veřejný pořádek Takis Theodorikakos oznámil parlamentnímu výboru, že Řecko očekává, že některé země sousedící s EU budou i nadále využívat migraci k politickému tlaku na členské státy, přičemž zmínil nedávnou krizi v Bělorusku na hranicích s Polskem a dalšími členy EU. Nejmenoval přímo Turecko, ale bylo jasné, že myslí právě svého souseda. " Máme všechny důvody očekávat, že tento druh hrozeb bude pokračovat, " řekl během pátečního parlamentního brífinku. Řecká středopravicová vláda zpřísnila migrační politiku země a nedávno dokončila rozšíření ocelové hraniční zdi o 26 kilometrů, takže bariéra měří 38 kilometrů. Řecko používá jako zeď ocelové nosníky, což je stejné řešení, které použily Spojené státy na hranicích s Mexikem

Co se včera jevilo jen jako odvážná myšlenka, dostává dnes reálnější obrysy. Včerejší mezidenní nárůst pozitivních případů o 29,6 % byl zatím nejvyšší, jaký rok 2021 zaznamenal. Dnes je opět vysoký nárůst, oproti včerejšku o 23,3 %. Tak rychlý nárůst je o to překvapivější, že výchozí hodnoty nebyly předtím nijak nízké. Pojďme se podívat na poslední čísla: počet testů: 368842 počet nově pozitivních: 32176 procento testů nově pozitivních: 8,72 % počet právě uzdravených: 23104 počet právě zemřelých: 184 Smysl těchto čísel vynikne při porovnání se dvěma předchozími týdny Včerejší počet nově pozitivních je téměř dvojnásobek oproti devět dnů staré situaci z neděle 19. prosince (necelých 17 tisíc). Následující graf zahrnuje letošní rok počínaje jarní vlnou přes letně-podzimní až po současné omikronové. Nový nástup je výrazně viditelný dokonce i v porovnání s nejvyššími letošními hodnotami z jarní vlny. Při porovnání rozdílu mezi jednotlivými dny, vypadá hodnocení letošních vln následovně. Jar

Dnes turecká společnost AFAD oznámila, že v 08:08:08 bylo zemětřesení síly 5,5 u jižních břehů Kréty. Nejde o první zemětřesení v oblasti jižních řeckých ostrovů tento měsíc s takovou intenzitou. Před několika dny na východ od Kréty bylo zemětřesení 5,5, předtím zase u Dodekanéských ostrovů. Čas zemětřesení uvedený Tureckem není naprosto identický s tím, který uvádí evropská agentura EMSC. Řecko detekovalo zemětřesení v 07:08:09 místního času. Zatím se rozcházejí také informace o hloubce. Zatímco AFAD oznámil 15 kilometrů, EMSC tvrdí, že 68 km o síle Mw 5,7. záznam daného zemětřesení Zemětřesení pocítilo a nahlásilo přes 320 lidí nejen z Kréty, ale také z kontinentálního Řecka, Egypta nebo Turecka. Že je ale v dané oblasti velmi živo, vykazuje následující mapka, která jasně označuje dvě ohniska. mapa oblasti včetně sedmidenní historie zemětřesení Protože nejde o opravdu velké zemětřesení a protože zřejmě nebudou ztráty na životech, jde spíš o statistický údaj pro lovce zemětřesení. Zau

Zatímco až doposud se turecký státní Linux usilovně držel platformy Intel x86 (nejdřív 32bitové IA-32 a poté x86-64), aby se nyní pustil odvážně do podpory serverové ARM64 (neboli AArch64), ale také do cloudových architektur ať Microsoft Azure nebo Amazon EC2, nebo pro virtualizaci v prostředí včetně Proxmox. A konečně byla uvedena nová verze Pardus 21.1. Cloud Nově do svého portfolia zařadil Pardus také distribuce pro cloudová prostředí, konkrétně: image_yirmibir_ azure _amd64.tar.xz (cloud Microsoft Azure) image_yirmibir_ ec2 _amd64.tar.xz (cloud Amazon AWS Elastic Computing = EC2) image_yirmibir_ generic _amd64.tar.xz (obecná distribuce) image_yirmibir_ genericcloud _amd64.tar.xz (obecný cloud) image_yirmibir_ nocloud _amd64.tar.xz (obecná distribuce bez cloudu) Poznámka: slovo "yirmibir" znamená "yirmi bir" [jirmi birř] = "dvacet jedna" a vyjadřuje verzi distribuce Pardus. Odkaz na výše jmenované ISO balíky:  https://indir.pardus.org.tr/ISO/Pardus21/cl

Listopad a prosinec znamenal pro některé země (viz Česko nebo Slovensko) podzimní prudkou vlnu. V těsném závěsu zaznamenaly podobný raketový nárůst také státy jako Velká Británie či nyní Francie. Ovšem v tom případě se již hovoří o vlně omikronu. Jak je na tom Turecko? Co se stalo od minulého optimistického týdne? Mnoho. Ještě před týdnem byla situace podle článku COVID v Turecku stále ustupuje . Nejdříve se podívejme na stav tureckých provincií k 17. prosinci (tedy období končící před deseti dny). Nejméně případů má následujících deset provincií (všechny jihovýchod země; číslo je počet případů na 100 tisíc obyvatel dané provincie):   2,44 Van   2,50 Hakkari   6,08 Muş   6,69 Şırnak   7,47 Ağrı   8,55 Bitlis 10,18 Mardin 12,74 Batman 13,43 Bayburt 13,76 Şanlıurfa Které provincie jsou na tom v daném týdnu naopak nejhůř? Zde je další Top10: 456,84 Çanakkale 445,63 Kırklareli 386,26 Ordu 358,79 Eskişehir 351,32 Tekirdağ 331,94 Bilecik 326,15 Trabzon 306,8

Istanbul je megapole, kde se hovoří o 20 milionech obyvatel (plus mínut pět). Ve velké většině zde jsou čtyř až pětipatrové činžovní domy bez vzájemných rozestupů, minimum zelené plochy. Radnice některých městských obvodů se rozhodly jako každý rok věnovat rodinám v nouzi uhlí pro nastávající zimu. Například istanbulský městský obvod Bayrampaša (pod vedením strany AKP) se rozhodl pro nastávající zimu dát 650 rodinám v nouzi pytel s uhlím. Ale není zdaleka sám, uhelnou pomoc je organizována státem, viz e-Devlet ( článek ). rozvážené uhlí, na pozadí typické činžovní domy Tato strategie má ne dvě strany mince, ale hned několik stran. MIMOCHODEM : Pomoc 650 rodinám, to je jak moc pro obvod Bayrampaša? Zde aktuálně je 269.950 oficiálních obyvatel. To je skoro tolik, kolik má celá Ostrava. Pomoc 650 rodinám je málo, na druhou stranu 650 zdrojů exhalací je moc. Ekologie I: lokální První je ekologická. Spaliny jsou cítit poměrně daleko od daného domu, takže kvůli jedinému bytu mají stížené vě

Ozdobený stromek a dárky, spousta cukroví a vánočka, kapr a salát, televize a pohádky, to jsou klasické dvojice koncem prosince. Mezi tradiční pohádky patří v Česku kromě jiného také sovětská pohádka Mrazík. Hloupost až parodičnost skloubená s přebásněním textů, dabováním a přezpíváním skvělými interprety učinila z tohoto filmu nedílnou součást Vánoc nejen před, ale také po Sametové revoluci, kdy to už nebylo povinně. Smíšené česko-turecké rodiny jsou touto pohádkou rozděleny, protože k ní nejsou obvykle ani anglické titulky, natož turecké. Ovšem minulost Sovětského svazu v tomto případě pomáhá. Jeho součástí byl také dnešní samostatný Ázerbájdžán, kde před rozpadem SSSR měli také možnost Mrazíka sledovat. A některým se to také zalíbilo, takže to sledují dodnes. Mimochodem: Svatební hostina Ivánka a Nastěnky je zároveň skutečnou svatbou "Baby Jagy" neboli herce Georgije Milljara. Proč je právě v Česku pohádka tak populární, víc než v jiné zemi na světě? Může za to režisér dab

Cože, muslimská země a kostel, natož půlnoční? Ano, to je možné. Štědrý den (či spíš Štědrý večer) je typicky spojený s tzv. půlnoční mší (i když se většinou koná v jiný čas). Vždy se ale koná v kostele, což by se pro muslimskou zemi mohlo zdát problematické. Ovšem řeč jde o Turecku, které je s křesťanstvím spojeno mnoha pouty. Však přímo v Turecku je oficiálně 1388 kostelů, z nich se 158 nachází přímo v Istanbulu. Turecko je vlastně historickým centrem ortodoxní církve, takže hlavně v Istanbulu se nachází řada pravoslavných kostelů. Však litinový kostel Svatého Štefana bulharské ortodoxní církve postavený v neobyzatntském stylu a otevřen 8. září 1898 (tedy ještě za Osmanské říše) byl plně rekonstruován a 8. ledna 2018 znovu otevřen. Také se v Turecku nachází řada kostelů dalších křesťanských směrů, jako: bulharské ortodoxní kostely řecké ortodoxní kostely katolické kostely protestantské kostely anglikánské kostely arménské katolické kostely Mimochodem: Na konci 19. století se jen pro