Roku 325 našeho letopočtu se konal tzv. Nikájský sněm, známý také jako První nikájský koncil. To byl první ekumenický koncil křesťanské církve, svolaný císařem Konstantinem v roce 325 ve městě Nikáji ( latinsky Nicaea ). Na tento sněm přijeli biskupové především z východní poloviny Římské říše, přičemž římského biskupa Silvestra I. zastupovali delegáti. Celkem se zúčastnilo zhruba 318 až přes 380 biskupů, podle různých pramenů (mnozí poukazují na to, že ve skutečnosti jich mohlo být maximálně 250). Koncil byl zahájen 20. května 325. MIMOCHODEM : Nikáje leží v Malé Asii v maloasijském městě Nikáje v oblasti dnešního města İznik na asijské straně v dnešním severozápadním Turecku. Je to na severním konci jezera Askanion, na místě obklopeném horami a s přístupem k jezeru, což městu poskytovalo ochranu a zdroje vody v případě ohrožení. Hlavním výsledkem sněmu bylo nikájské vyznání víry, které potvrdilo Ježíše Krista jako plného a pravého Boha a odmítlo ariánství ( toto učení popíralo pl...

Celý svět s důrazem na křesťanské státy vyjadřují svou soustrast po oznámení, že ve věku 88 let zemřel papež František, vlastním jménem vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, narozený v Buenos Aires v Argentině. Jde rovněž o prvního papeže narozeného mimo Evropu po 1272 letech, tedy od 8. století ( přesněji od 28. listopadu 741 ), kdy byl papežem svatý Řehoř III., který pocházel z Asie, lépe řečeno z Umajjovského chalífátu, konkrétně z provincie Sýrie. MIMOCHODEM : Řehoř III. měl také vazbu na Istanbul, resp. tehdejší Konstantinopol. Jak uvádí Wiki, Největším problémem desetiletého Řehořova pontifikátu bylo obrazoborectví byzantského císaře Leona III. Syrského, které Řím odmítal. Papež svolal za tímto účelem na 1. listopadu 731 synodu do chrámu sv. Petra, kde shromáždění kněží schválili jeho protiobrazoboreckou politiku – výsledkem byl konflikt s Konstantinopolí, jež se vůči Řehořovi zprvu stavěla vstřícně. V reakci na rozhodnutí synody nařídil císař Leon, aby byla jižní Itáli...

Istanbulský primátor Ekrem İmamoğlu přeje pravidelně nejen na islámské svátky, ale pravidelně na křesťanské a občas také na židovské. Dnes došlo na přání mířící západním křesťanům: Blahopřeji našim křesťanským občanům k Vánocům a přeji jim, aby jim tento výjimečný den přinesl pokoj, štěstí a zdraví. Istanbul totiž představuje nejen někdejší hlavní město islámského světa, ale také stále představuje hlavní město východního křesťanství ( ne neprávem se Istanbulu tehdy ještě pod názvem Konstantinopol přezdívalo Řím východu ). Od roku 2019 do roku 2022 přál primátor Ekrem İmamoğlu 24. prosince, poslední dva roky přeje 25. prosince. MIMOCHODEM : Řada západních firem se snaží být hyperkorektní, takže namísto přání se slovem Vánoce začaly používat neutrální "svátky". Sice není jasné jaké svátky to jsou, ale je to jedno. Takto diskriminované jsou jen svátky křesťanské. Přitom v Turecku s pojmenováním Vánoc problém nemají. Shodou okolností právě dnes večer začíná svátek opětovného...

Právě v den výročí úmrtí svatého Mikuláše 6. prosince turecká média začala šířit video a zprávu, že byl objeven sarkofág, ve kterém může být pohřben právě svatý Mikuláš. Abychom jeho jméno použili do třetice všeho dobrého, nález se stal právě v kostele svatého Mikuláše v jihotureckém městečku Demre ( ano, říct, že na Mikuláše v kostele svatého Mikuláše objevili sarkofág zřejmě svatého Mikuláše, to už je přece jen poněkud přemikulášováno ). Kdo je ten svatý Nakolaos? Turecká média zmiňují osobu "aziz Nakolaos". Literatura, Wikipedia ale ani internet takového svatého nezná. Informace o něm se objevily až v pátek 6. prosince 2024. Svatý Nakolaos asi rád jezdil na kole nebo proč má takové jméno? Na počátku jeho "života" byl evidentní překlep, neznalost, ignorace a lhostejnost stála za vznikem nového svatého. Správě je to "aziz Nikolaos neboli svatý Mikuláš. vedoucí vykopávek doc. Dr. Ebru Fatma Fındık  (zdroj: GT Medya Haber ) Vedoucí vykopávek doc. Dr. Ebru Fatma ...

Když se řekne Vánoce, vánoční stromeček, vánoční ozdoby, vánoční koledy, vánoční cokoli, vybavíme si vánoční trhy například v Německu, ale rozhodně si s tím nespojujeme Turecko nebo Istanbul. Přitom zde slavili křesťané Vánoce dříve než v Česku. A vánoční stromky a ozdoby si hlavně v Istanbulu kupují křesťané, muslimové i další víry. Vlastně... Vánoce číslo jedna Vánoce jsou spojovány s náboženstvím, s duchovnem, s pohádkovou atmosférou a dalšími vzletnými pojmy ( Turci by dodali, nebo jak rychle létají peníze ). Realita ale byla pragmatická až nepříjemná. První historicky doložené slavení Vánoc se datuje do 4. století našeho letopočtu. Křesťanská církev začala oslavu slavit na 25. prosince, aby nahradila starší pohanské svátky, jako byl Římský svátek boha slunce, Sol Invictus, protože přibližně souhlasí se zimním slunovratem. Tento krok měl také za cíl snížit vliv pohanských tradic a přivítat víru v narození Ježíše Krista. Můžete nás sledovat také Bluesky na adrese   https:/...

[ aktualizováno 29. ledna v 8:10 ] Dnes dopoledne spáchali maskovaní útočníci atentát na věřící v průběhu nedělní mše v kostele Svaté Marie v městském obvodu Sarıyer na severu evropské strany Istanbulu. Článek je průběžně doplňován o nové informace. Dnes kolem 11:40 dopoledne během mše v kostele Svaté Marie ( plné jméno Sarıyer Santa Maria Kilisesi ) ve čtvrti Büyükdere ( součást městského obvodu Sarıyer ) byl jeden z účastníků mše ( ministrem vnitra označován iniciálami C. T. ) napaden dvěma maskovanými osobami se zbraní v ruce a bohužel přišel o život. Nejde o turisticky atraktivní oblast. Podle Katolické arény zemřeli nejméně dva lidé zemřeli a mnoho dalších je zraněno. Žádné jiné zdroje tyto informace prozatím nepotvrdily. zdroj: trtworld.com Podle některých zdrojů dva maskovaní útočníci vstoupili do kostela a zahájili náhodnou palbu. Na záběrech bezpečnostních kamer v okolí kostela se útočníci volně procházeli po ulici, přestože byli celí v černém včetně masce přes obličej ( ...

Místopředsedkyně vlády a ministryně zahraničních věcí Bulharské republiky paní Mariya Gabriel včera v Istanbulu slavnostně otevřela výstava "Železný kostel svatého Štěpána a památka cařihradských Bulharů" v Istanbulu. Výstava se koná v kostele svatého Štěpána ve čtvrti Balat na jižním břehu zálivu Zlatý roh (Halič) v městském obvodu Fatih na evropské straně Istanbulu. zdroj: twitter.com/GabrielMariya/ Označení "železný kostel" není přirovnání. Kostel svatého Štěpána ( ovšem neplést s Katedrálou svatého Štěpána ve Vídni ) je skutečně kovový, přesněji řečeno litinový. Tento materiál byl vybrán kvůli nestabilnímu podloží, které by uvažované betonové konstrukci nebylo vhodné. Konstruktérem byl osmanský arménský architekt Hovsep Aznavur. Ovšem Vídeň hraje v celém příběhu roli, protože výběrové řízení na dodání nosných litinových dílů vyhrála rakouská firma R. Ph. Waagner ( zakladatel se jmenoval Rudolph Philip Waagner; dnes se firma jmenuje Waagner-Biro ). Prefabrikáty o...

Právě dnes se díky USA slaví v kdejaké zemi po Zeměkouli Halloween. Lidé se oblékají do strašidelných kostýmů a chodí po domech, kde žádají o sladkosti a vyhrožují triky. Mnoho domů je vyzdobeno strašidelnými dekoracemi a dýněmi s vyřezanými tvářemi. Ale jak se tento svátek dostal do Turecka? Zpět časem do kořenů Halloweenu: Keltové Začněme od astronomie kombinované s lidovými zvyky. Podle keltského a nynějšího irského kalendáře začíná podzim od srpna ( to oslavuje 1. srpna keltský svátek Lughnasadh ) a trvá do posledního října. Oslavu konce podzimu a počátku zimy prapůvodně keltský večer všech svatých zvaný Samhain . Keltové také dělili rok na dvě poloviny, přičemž druhá polovina právě skončila právě s tím, že Samhain je počátek nového roku. Tradice zahrnovala právě to, že při večeři se často prostíralo i pro zemřelé příbuzné, očekávajíce, že přijdou navštívit rodinu. Mnohdy byly zapáleny svíčky vyřezané do řepy a postaveny na parapetu, aby osvětlily cestu bloudícím duším zemřelých. L...

Muslimská země a postavit kostel? Podle tvrzení některých v kategorii "až pokvetou hrábě". Přesto se takový skutek stal, a to na evropské části Istanbulu, a to v neděli 8. října 2023. Je to Syrský starobylý pravoslavný kostel Mora Efrema. Slavnostního otevření se vedle tureckého prezidenta účastnil také Jeho svatost Moran Mor Ignatius Efrem II., patriarcha Antiochie a celého Východu a nejvyšší hlava Všeobecné syrské pravoslavné církve. Nový istanbulský kostel pojme 750 věřících. Jak již bylo řečeno, nachází se na evropské straně města, a to v městském obvodu Bakırköy, přesněji řečeno ve čtvrti Yeşilköy. výhled přes kostel na Marmarské moře MIMOCHODEM : Velmi zkušení návštěvníci Istanbulu a ne všichni místní si pod názvem  Yeşilköy vybaví někdejší hlavní a jediné letiště Istanbulu. To bylo otevřeno na 30. výročí vzniku republiky, tedy roku 1953, přesně 1. srpna ( do té doby tam bylo vojenské letiště, postavené již mezi lety 1911 a 1912 ). Protože budova již nevyhovovala, byla ...

Častokrát jsme mohli v posledních týdnech číst, že všechny tři Abrahámovské víry slaví svátek najednou. To svědčí o záměrném zkreslení faktů, hrubé neznalosti nejen jiných, ale i vlastní víry. Jak to tedy je? Velikonoce (a nejsou jen jedny) Začněme něčím, co do určité míry známe. Proč do určité míry? Protože známe Velikonoce pro západní křesťanství, tedy pro katolický a protestantský svět, ale také Arménská apoštolská církev. Ty se letos končí v neděli 9. dubna (resp. celý Svatý nebo též pašijový týden). symboly abrahámovských náboženství To ale není celý křesťanský svět. Patří do něj také východní křesťanství neboli ortodoxní s patriarchou v Istanbulu. To Velikonoce teprve slavit bude, a to v neděli 16. dubna 2023. Podle istanbulské tradice se na Květnou neděli v řecké ortodoxní komunitě namísto palmové ratolesti věřícím dávají větvičky zimosrázu. Nejen islámský svět zná půst a následné slavnosti, ale také křesťanský. V něm se postí 40 dní před Velikonocemi (od Popeleční středy pro zá...

Istanbul má jedno výročí, které je pro některé velmi důležité, pro jiné tak nepodstatné, že se o něm neví. Dne 11. května roku 330 bylo město vysvěceno a zároveň přejmenováno z Byzantion na Nový Řím (Nova Roma, Νέα Ῥώμη). Toto jméno si město "užilo" jen sedm let, aby po smrti Konstantina I. se opět přejmenovalo, tentokrát na Konstantinovo město, Constantinopolis, česky Konstantinopol. Neuvěřitelný příběh začal 27. února (údajně roku 272), kdy se ve městě Naissus (dnes srbské město Niš) narodil Flavius Valerius Constantinus, kterého známe jako Konstantin I., Konstantin Veliký, nebo Svatý Konstantin. Ten nějakou dobu pobýval ve městě Nikomedia (dnes Izmit, Turecko). Roku 306 byl jmenován římským císařem, ovšem vládl jen menší západní části (Británie, Galie a Hispánie). Stalo se tak po smrti jeho otce, který byl výborný politik a z jeho stínu nějakou dobu Konstantin žil. Dalším císařem ve stejné době byl Marcus Aurelius Valerius Maxentius (syn předchozího císaře), který se sám 2...

Nejviditelnější je v rámci Turecka hlavně v provinciích Edirne a Kırklareli ( severozápad u hranic s Bulharskem a Řeckem ). Velké ohně, tance žen kolem nich, skoky přes oheň. Může to připomínat české pálení čarodějnic, které jsou jen o pět dnů předtím. Noc z 5. na 6. května slaví hlavně Romové svůj svátek Ederlezi ( turecky 'Hıdırellez' ). V tento den se měli potkat proroci Hızır ( Al-Khidr, v koránu zvaný "zelený muž" ) a Ilyas ( Elijah, česky Eliáš ). Je to svátek šíitského islámu, ale také dalších směrů včetně alevitů ( tedy ne sunnitů ). Postava Al-Khidra je zajímavá tím, že byla v průběhu času ‚synkretizována‘ s dalšími postavami, včetně Svatého Jiří v Malé Asii a Levantu či Jana Křtitele v Arménii, nebo také Samael či Samiel, archanděl v judaismu ( též zvaný anděl smrti, nebo had z ráje ). Také prorok Eliáš (též Elijáš) je shodný pro všechna tři abrahámovská náboženství, tedy judaismus, křesťanství a islám ( viz súra 37:123-132 ). Jde ale také o oslavu jara. MIM...

Velikonoce jsou křesťanskou oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jenže křesťanů je mnoho skupin, ne všichni mají stejná pravidla. Tento rok jsou pravoslavné Velikonoce posunuty až do května. A protože právě Istanbul je vlastně historicky centrem pravoslaví, je zvykem slavit tento svátek i zde. V Istanbulu dodnes sídlí Ekumenický konstantinopolský patriarchát, který již není jedinou hlavou pravoslavné církve, ale je jednou ze čtrnácti autokefálních neboli samostatných pravoslavných církví. I přesto lze říci, že Istanbulský patriarcha, který má symbolickou autoritu nad řeckými pravoslavnými církvemi, je od 6. století považován za duchovního vůdce všech pravoslavných křesťanů na světě jako kumenický patriarcha. Počátky patriarchátu se datuje k roku 38, kdy v tehdejším Byzantiu kázal svatý Ondřej (řecky Ανδρέας neboli Andreas, Mužný, v pravoslavné tradici zvaný Πρωτόκλητος neboli Prótoklétos, První povolaný). Na místě Byzantia dal císař Konstantin I. Veliký zbudovat Konstantinopol, dn...