Roku 325 našeho letopočtu se konal tzv. Nikájský sněm, známý také jako První nikájský koncil. To byl první ekumenický koncil křesťanské církve, svolaný císařem Konstantinem v roce 325 ve městě Nikáji (latinsky Nicaea). Na tento sněm přijeli biskupové především z východní poloviny Římské říše, přičemž římského biskupa Silvestra I. zastupovali delegáti. Celkem se zúčastnilo zhruba 318 až přes 380 biskupů, podle různých pramenů (mnozí poukazují na to, že ve skutečnosti jich mohlo být maximálně 250). Koncil byl zahájen 20. května 325.
MIMOCHODEM: Nikáje leží v Malé Asii v maloasijském městě Nikáje v oblasti dnešního města İznik na asijské straně v dnešním severozápadním Turecku. Je to na severním konci jezera Askanion, na místě obklopeném horami a s přístupem k jezeru, což městu poskytovalo ochranu a zdroje vody v případě ohrožení.
Hlavním výsledkem sněmu bylo nikájské vyznání víry, které potvrdilo Ježíše Krista jako plného a pravého Boha a odmítlo ariánství (toto učení popíralo plné božství Krista). Dále sněm stanovil jednotné datum slavení nejvýznamnějšího křesťanského svátku Velikonoc. Také vydal první pravidla kanonického práva, která se stala základem pro další církevní organizaci.
 |
| zdroj: wikimedia.org |
Sněm také měl významný dopad na formování křesťanské věroučné jednoty, ale zároveň vedl k rozdělení mezi pravověrnými a ariánskými heretiky, což ovlivnilo budoucí dějiny křesťanství. Významní účastníci byli například patriarchové Alexander Alexandrijský a Eustathios Antiochijský. Sněm se zabýval i společenskými otázkami křesťanské společnosti v době po legální legalizaci křesťanství.
Podle výsledků sněmu byla přijata pravidla zakazující křesťanům udržovat s židy jakýkoli pozitivní vztah. To později přispělo k nepřátelským postojům v křesťanském světě vůči židovským komunitám (například pogrom 18. dubna 1389 na Starém Městě pražském, kdy bylo vyvražděno až několik tisíc židovských obyvatel a židovské ghetto včetně Staronové synagogy bylo vydrancováno a vypáleno).
MIMOCHODEM: Židovské komunity měli po řadu staletí lepší vzájemný vztah s muslimským světem než s katolickým. Příkladem byl nucený masový odchod vyvolaný dekretem z Alhambry, vydaným 31. března 1492 katolickými panovníky Ferdinandem II. Aragonským a Isabelou I. Kastilskou. Tento dekret nařizoval všem Židům, kteří odmítli konvertovat ke křesťanství, aby do konce července 1492 pod hrozbou smrti opustili Španělsko. Hledali útočiště zejména v sousedním Portugalsku (které je brzy vyhnalo také), dále severní Africe, Itálii, Francii a zejména v Osmanské říši. Osmanský sultán Bajazid II. pozval mnoho sefardských Židů, kteří následně významně ovlivnili demografickou a kulturní krajinu říše. Vznikly tak židovské komunity na řadě míst říše, především v Istanbulu, Soluni nebo Izmiru.
Sněm byl ukončen 24. července 325. Tento den nebyl náhodný. Přesně deset let předtím proběhlo vysvěcení a slavnostní otevření Konstantinova oblouku v Římě. Tento monument byl tehdy oficiálně otevřen jako pocta císaři Konstantinovi Velikému.
MIMOCHODEM: Císař Konstantin I., známý také jako Konstantin Veliký (Flavius Valerius Aurelius Constantinus) také přenesl hlavní město říše do nově založené Konstantinopole (dnešní Istanbul) v roce 330 oficiálně zasvětil město Byzanc jako nové hlavní město Římské říše 11. května 330 n. l. a přejmenoval ho na Konstantinopol. Tato událost znamenala založení Konstantinopole jako hlavního města říše, které nahradilo Řím jako politické centrum říše. Konstantin si Byzanc vybral pro její strategickou polohu na Bosporu, která poskytovala obranné výhody a snadnější přístup k hranicím říše a bohatším provinciím.
Nový papež? Přijede až v listopadu. Možná
Tato návštěva je velmi významná jak pro katolickou církev, tak pro širší křesťanský svět a představuje významnou ekumenickou událost, jejímž cílem je podpořit dialog a jednotu mezi křesťanskými denominacemi, včetně očekávaného setkání s řeckým pravoslavným patriarchou Bartolomějem I. v Istanbulu.
Před plánovanou návštěvou papeže Lva XIV, v Izniku v Turecku přijeli kardinál George Jacob Koovakad a velvyslanec Vatikánu v Ankaře Marek Solczynski. Bylo zjištěno, že očekávaná návštěva Lva XIV. se uskuteční v listopadu.
Zatímco papež Lev XIV. má letos v listopadu navštívit Iznik (kvůli nikájskému koncilu) navštívili okres kardinál George Jacob Koovakad a vatikánský velvyslanec v Ankaře Marek Solczynski s doprovodnou delegací. Přivítal je guvernér okresu Iznik Arif Karaman, příslušní zástupci institucí a další. Starosta Izniku Kagan Mehmet Usta při oznámení návštěvy na svém účtu na sociálních sítích uvedl: "Duchovní vůdce katolíků a prezident Vatikánu. V rámci programů, které papež Lev XIV. naplánoval v našem okrese, dnes náš okresní hejtman Mr. Arif Karaman, zástupce generálního tajemníka Metropolitní obce Mr. Mehmet Yildiz a příslušní zástupci našich institucí spolu s kardinálem panem Georgem Jacobem Koovakadem, viz. Georgem Jacobem Koovakadem, vatikánským velvyslancem v Ankaře Mr. Markem Solczynskim a vedoucími pracovníky".
Spekuluje se, že návštěva by se mohla konat 30. listopadu.
Boom architektonických nálezů i spojení křesťanského světa
Turecko je obecně velmi bohaté na archeologické nálezy, lokalita Iznik je jedním z význačnějších center. V poslední době je zde záplava nových objevů především z doby Ježíše Krista, a to jak aktuálně nalezených, nebo nalezených v minulých letech a jen připomenutých tureckými médii.
Návštěva papeže ale nemá být pouze návštěva klíčového místa klíčového koncilu, případně návštěva Turecka jako jedné z prvních zahraničních cest nového papeže. Mezi řádky se očekává setkání s istanbulským patriarchou Bartolomějem, nejvýznačnějším představitelem východního křesťanství.
A tak je to kolem Istanbulu se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat
Kvůli systematickému útoku porno webů bylo zrušeno anonymní vkládání komentářů. Nyní mohou komentovat jen uživatelé s účty Google. Děkuji za pochopení.