Turecko je známo sice jako nábožensky vlažnější, ale přece jen muslimská země. Vepřové se zde sice prodává, ale jen na málo místech a za hodně peněz. Napříč Tureckem včetně samotného Istanbulu jsou divoká prasata. Ale proč by jim někdo pekl chléb? Má to vůbec s nimi nějakou souvislost? Ano, má. Divokým prasatům to slouží k potravě. Pod tureckým jménem "domuz ekmeği" se totiž skrývá brambořík perský  (Cyclamen persicum), jehož hlízy chléb připomínají a které jsou skutečně divokými prasaty vyhledávány. Tento brambořík je původní, z něj se vyšlechtily stovky kultivarů pokojových rostlin, které známe i v Česku. Brambořík perský má ve jménu Persii, dnešní Írán. Na první pohled se zdá, že historicky došlo k záměně dvou druhů. V pohoří Alborz v severním Íránu a jihovýchodním Ázerbájdžánu se vyskytuje Cyclamen elegans ( ani nemá české jméno, v Česku je prakticky neznámý ), ale v Turecku a okolí se nevyskytuje. Naopak brambořík perský se vyskytuje podél pobřeží Středozemního moře asi ...

Také v Turecku se může stát, že v koupelně či jinde v budově spatříte velký hnědý stín, jak se bleskurychle pohybuje po podlaze. Koho neskolí mrtvice, ten pátrá co to bylo, kde se to schovalo a jak to zabít. To by si někteří měli rozmyslet. Onen přízrak není myš. Ta je sice podobně velká a také hnědá, ale pohybuje se oproti tomuto přízraku neporovnatelně pomaleji ( navíc přítomnost myší se dá poznat podle malého černého drobení, které z nich vypadává a je pak všude, stejně tak jako občasné chroupání něčeho ). Tento přízrak patří do říše živočichů, kmene členovců, podkmene stonožkovců, třídy stonožek, řádu strašníků, čeledě strašníkovitých, rodu strašníků. Jak že se jmenuje? Jmenuje se strašník dalmatský (Scutigera coleoptrata), turecky ev çiyanı . Odborníci jej pojmenovali řadou jmen: Cermatia capensis (Templeton, 1843) Cermatia coleoptrata (Linnaeus, 1758) Cermatia floridana (Newport, 1845) Cermatia livida (Leach, 1817) Cermatia variegata (Risso, 1826) Cryptomera nemura (Rafinesque, ...

Tato velmi nebezpečná choroba je virové onemocnění sudokopytníků, které se přenáší na extrémní vzdálenost. Výskyt hlásí na řadě míst Turecka, takže se okamžitě lokalita uzavírá do karantény. Jen v provincii Zonguldak se jedná o 215 obcí. Jak se ona choroba jmenuje, jaké má sérotypy? Přestože to vypadá jako dvě nemoci (jednou kulhavka, druhou slintavka), jedná se o popis chování  jediné nemoci, proto se v češtině ustálila forma "slintavka a kulhavka". Každý jazyk má svá specifika: latinsky "Aphtae epizooticae" anglicky "Foot and Mouth Disease" (FMD) polsky "Pryszczyca" česky "slintavka a kulhavka" (SLAK) slovensky "slintačka a krívačka" (SLAK) chorvatsky "slinavka i šap" ( SIŠ ) turecky "şap hastalığı" (někdy zjednodušováno na  şap , což má ale víc významů, viz kamenec), dříve také "dabak" MIMOCHODEM : Proč se říká "karanténa"? Tato morová epidemie začala roku 1330 v čínské provincii Chu-...

Laici si naivně myslí, že věda zná všechna zvířata a rostliny na Zeměkouli. Odborníci ale každý rok objevují další a další nové druhy, jak se nyní přesvědčili také v Turecku. Na severozápadě země byl v okrese Enez objeven brouk a pojmenován Lathrobium gocmeni . Informaci zveřejnil Kadir Boğaç Kunt (viz Twitter ). Je to výsledek terénních studií provedených v provincii Edirne mezi březnem 2021 a červnem 2022, kdy bylo objeveno celkem 18 druhů v 11 rodech patřících do podčeledi Paederinae. Brouk byl pojmenován podle parazitologa a herpetologa Bayram a Göçmen a (původem ze Severokyperské turecké republiky), který před 3,5 rokem (22. 3. 2019) zemřel v Izmiru na rakovinu v pouhých 53 letech. Jeho vědecký věhlas si vyžádal dokonce stránku na Wikipedii . A co to vlastně je ten Lathrobium gocmeni, jak to představit? Podívejme se na škatulkování (taxonomii): Říše: živočichové (Animalia) Kmen: členovci (Arthropoda) Podkmen: šestinozí (Hexapoda) Třída: hmyz (Insecta) Podtřída: křídlatí (Ptery...

Sledování tažných ptáků se stalo fenomenem v mnoha zemích. Aktuálně se v Turecku sleduje přelet čápa Jonase, protože (nejen) jeho obvyklá trasa vede ze zimoviště na jihu Izraele právě napříč Tureckem. Nyní je v Istanbulu, a to na asijské straně ve čtvrti Karakiraz (součást městské části Şile na severu). Tento čáp se jmenuje "Jonas" aus Loburg/DEH HL457 (něco jako Karl von Bahnhof z filmu Vesničko má středisková). Je to čáp bílý, registrovaný německou neziskovou organizací Birds waiting Storchenhof Loburg e. V. z města Möckern (mezi Magdeburgem a Berlínem). Jonas se vylíhnul roku 2013 v německém městě Buchhorst a téhož roku byl vybaven vysílačkou, díky které je možné jej po celý rok sledovat. Veřejnost může sledovat nejen Jonase pomocí mobilní aplikace Animal Tracker ( Android , iOS ) z dílny Společnosti Maxe Plancka pro ornitologii. V Turecku Jonase sleduje především fotograf Alper Tüydeş. Jonas (zdroj: bursa.com ) Jonas překročil Bospor minulou sezónu pře...

Globalizace způsobuje šíření nepůvodních druhů všude možně po světě jinou než přirozenou cestou. Pokud začnou ohrožovat, stávají se invazivní, jako například kapři nebo králíci v Austrálii. Tito brouci se spolu se dřevem, ovocem nebo zeleninou šíří bleskurychle po světě, včetně Turecka nebo Česka. Český názvem kněžice mramorovaná ( latinsky halyomorpha halys ) patří mezi ploštice, čeleď kněžicovití. Původně se vyskytovala v Japonsku, Koreji, Tchaj-wanu, nebo Číně. Od roku 1998 se začal šířit mimo své původní teritorium, a to jak na sever Ameriky, tak do Evropy. Ve Spojených státech amerických se poprvé vyskytl v září 1998, v Evropě v listopadu 1998, a to při opravě Čínské zahrady v Curychu ve Švýcarsku. Stalo se tak kvůli zásilce, která přišla z čínského Pekingu. V dalších zemích Evropy se kněžice mramorovaná začala objevovat až po roce 2010. Výrazné zrychlení šíření měly napomoci přípravné práce na zimní olympijské hry v ruském Soči roku 2014, kdy se měl brouk touto cestou dostat na K...