Turecko je známo sice jako nábožensky vlažnější, ale přece jen muslimská země. Vepřové se zde sice prodává, ale jen na málo místech a za hodně peněz. Napříč Tureckem včetně samotného Istanbulu jsou divoká prasata. Ale proč by jim někdo pekl chléb? Má to vůbec s nimi nějakou souvislost?
Ano, má. Divokým prasatům to slouží k potravě. Pod tureckým jménem "domuz ekmeği" se totiž skrývá brambořík perský (Cyclamen persicum), jehož hlízy chléb připomínají a které jsou skutečně divokými prasaty vyhledávány. Tento brambořík je původní, z něj se vyšlechtily stovky kultivarů pokojových rostlin, které známe i v Česku.
Brambořík perský má ve jménu Persii, dnešní Írán. Na první pohled se zdá, že historicky došlo k záměně dvou druhů. V pohoří Alborz v severním Íránu a jihovýchodním Ázerbájdžánu se vyskytuje Cyclamen elegans (ani nemá české jméno, v Česku je prakticky neznámý), ale v Turecku a okolí se nevyskytuje. Naopak brambořík perský se vyskytuje podél pobřeží Středozemního moře asi od Antalye či Side přes Antakyi, syrské pobřeží a celý Libanon až po severní Izrael (zhruba po Tel Aviv), což je od dnešního Íránu daleko.
Ovšem Persie neměla odjakživa hranice současného Íránu. Perská říše nejednou obsahovala také Malou Asii (tedy i současné Turecko). Může být, že tento brambořík dostal jméno právě v době, kdy (kromě jiného) celá oblast výskytu bylo součástí Perské říše, konkrétně První Perské říše neboli Achaimenovské říše (například kolem roku 500 př. n.l., kam spadá i rok 490 př.n.l., kdy Perská říše chtěla dobýt Řecko, ale v bitvě u Marathónu prohrála, takže jistý Feidippidés běžel až do Atén, aby po uběhnutí 38 kilometrů zemřel se slovy "Zvítězili jsme", což se mnozí snaží dodnes napodobit a dokonce na trase 42,2 km; historici se nicméně domnívají, že příběh je vymyšlený, protože je zmíněn až 5 století po samotné bitvě, což dnešním maratóncům nijak nekazí jejich radost). Jméno tedy historicky může souhlasit. Není vinou tehdejších botaniků, že se za tisíce let ona oblast dostala pod nadvládu zcela jiného národa.
MIMOCHODEM: Největší počet druhů roste v Turecku a v Řecku, jako je brambořík řecký (Cyclamen graecum), dále Cyclamen graecum subsp. anatolicum, Cyclamen cilicium, Cyclamen pseudibericum atd.
Persie ale je ve jméně bramboříka perského opravdu nevinně. Ale jak je možné, že nejde o Persii, když se jmenuje "perský"? Protože došlo k záměně významu stejného slova. Klíčem je barva květu, který někdy připomíná barvu broskví (latinsky Prunus persica), česky broskvoň obecná.
Hráč se vyměnil, otázka ale zůstává stejná. Znamená to tedy, že tedy broskvoň obecná pochází z Persie? Také tady musíme zklamat, ačkoli Persie v příběhu hraje roli. Pochází totiž z Číny, odkud se broskvoně dostaly do tehdejší Persie, kde se jim dobře dařilo. Římané je poznali právě touto cestou a říkali jim perská jablka (mala persica). Jestli základ tohoto poznání je ve vojenských expanzích Alexandra Makedonského, to lze jen hádat.
Slovníček:
brambořík (rod rostlin) = sıklamen / siklamen / tavşan kulağı (králičí uši)
Slovensky se řekne cyklámen, maďarsky ciklámen
A tak je to v biologii se vším.
Patrik Veselík
ODKAZ: biolib.cz
Komentáře
Okomentovat