Třicet tisíc! Tolikrát jste si přečetli nějaký článek na blogu Žít İstanbul. MOC VÁM VŠEM DĚKUJI. Shrňme si letošní rok na tomto blogu. Dočtěte až do konce, budou dotazy :-) Žít İstanbul: začali jsme! Vezměme to letem světem. Jeden článek denně. To byl prvotní plán. Začali jsme případem a dokumentem o něm "Pippa Bacca". Hned týden po startu tohoto blogu sjelo letadlo na asijské straně Istanbulu. O týden později zkrachovala letecká společnost Atlasglobal. O týden později odstartovala expedice Tatra kolem světa 2 (byť Istanbulem jen projeli) a o den později spadl strom na trolej tramvajového vedení. Mezitím jsme si vážně i nevážně povídali o Turecku, o Istanbulu, o kočkách (myslím takové to čtyřnohé), barvách Galataské věže. ...o den později to začalo. Turecko zavřelo hranice s Íránem. Tady asi laskavý čtenář nebude hned "kapírovat". Nešlo o válku, nešlo o embargo, nešlo o terorismus nebo cokoli, co si lze představit. Šlo o první závažné mezinárodně platné opatření T

Globalizace způsobuje šíření nepůvodních druhů všude možně po světě jinou než přirozenou cestou. Pokud začnou ohrožovat, stávají se invazivní, jako například kapři nebo králíci v Austrálii. Tito brouci se spolu se dřevem, ovocem nebo zeleninou šíří bleskurychle po světě, včetně Turecka nebo Česka. Český názvem kněžice mramorovaná (latinsky halyomorpha halys) patří mezi ploštice, čeleď kněžicovití. Původně se vyskytovala v Japonsku, Koreji, Tchaj-wanu, nebo Číně. Od roku 1998 se začal šířit mimo své původní teritorium, a to jak na sever Ameriky, tak do Evropy. Ve Spojených státech amerických se poprvé vyskytl v září 1998, v Evropě v listopadu 1998, a to při opravě Čínské zahrady v Curychu ve Švýcarsku. Stalo se tak kvůli zásilce, která přišla z čínského Pekingu. V dalších zemích Evropy se kněžice mramorovaná začala objevovat až po roce 2010. Výrazné zrychlení šíření měly napomoci přípravné práce na zimní olympijské hry v ruském Soči roku 2014, kdy se měl brouk touto cestou dostat na Kav

Jen Bůh ví co přimělo tureckého ministra zdravotnictví, ale dnes se to stalo. Turecko zveřejnilo počet nakažených, tedy stejný údaj, jaký zveřejňují i jiné státy. Fahrettin Koca dnes 25. listopadu 2020 prohlásil, že za posledních 24 hodin se v Turecku zjistilo 28.351 COVID-19 pozitivních na PCR test, tedy bez ohledu na to, jestli má onen dotyčný příznaky, nebo ne. Je to 17,24 % z celkového počtu testů 164.547. Informace je zřejmě pro systém natolik překvapivá, že se doposud neobjevila na oficiální tabulce, kterou turecké Ministerstvo zdravotnictví denně zveřejňuje (viz https://covid19.saglik.gov.tr ). V tento den přibylo v Turecku 6814 pozitivních pacientů, také přibylo 168 mrtvých. Jaké je dnešní pořadí v Evropě? Turecko (28631) Itálie (25853) Rusko (23675) Německo (18633) Velká británie (18213) Francie (16282) Polsko (15362) Ukrajina (13882) Spanělsko (10222) Rumunsko (9739) Srbsko (7579) Česko (5857) (včera) Rakousko (5802) Portugalsko (5290) Nizozemsko (4909) Osobní poznámka: Po v

Situace v Evropě včetně Turecka není v posledních týdnech zrovna růžová, resp. je podle semaforové mapy červená. Každý stát má vlastní variantu co s tím dělat, nebo nedělat. Turecko kouzlí s čísly. Oficiálně uváděná čísla jsou v poslední době dost nepříjemná. Počet nemocných i počet zemřelých dramaticky stoupají, vyžádaly si i víkendové částečné zákazy vycházení. ...a stejná data v grafu Noví pacienti přibývali více méně plynule, s výjimkou jediného dne, čtvrtku 12. listopadu. Náhle v pondělí 16. listopadu nastal rapidní zlom a pacienti začali skokově přibývat vyšším tempem. Není bez zajímavosti, že na celé křivce není patrný týdenní cyklus; o víkendech stejně jako v pracovní dny přibývají stejným tempem. ...a opět ještě jednou totéž v grafu Zde již jsou mírně patrné čtyřdenní cykly. Ale i zde je silně patrný zlom v jediném dni, 17. listopadu. Je to jen o den později, než začali přibývat noví pacienti. Že je v Turecku něco jinak, o tom už si půl roku cvrlikají i ti poslední vrabci na s

„Já rád játra, ty rád játra“ zpíval král komiků Vlasta Burian ve filmu Nezlobte dědečka z roku 1934. Totéž si mohou prozpěvovat již staletí ve městě Edirne a jeho okolí. Tuto místní specialitu by rádi dostali na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Je vůbec možné zařadit jídlo do seznamu UNESCO? Ano, je to možné. Patří tam například jídlo z Tádžikistánu zvané оши палав [oši palav]. Turecky se to řekne oş pilavı. Jedná se jídlo, jehož hlavní součástí je rýže. Má existovat asi 200 různých variant tohoto pokrmu. Na hranicích Kyrgyzstánu a Uzbekistánu (a poblíž Tádžikistánu) leží město a stejnojmenný region Ош [oš]. Je jen mým dohadem, že je pokrm spojen právě s tímto regionem. Uzbekistán má totiž v UNESCO stejné recepty (pod jménem palov), jen s jinou tradicí kolem něj. Kde se nachází Edirne? Jedná se o bývalé hlavní město říše. Dnes se nachází na severozápadním okraji Turecka, na hranicích s Bulharskem a Řeckem. To napovídá, že jde o evropskou stranu Turecka, na které je Edirne

Istanbulská plánovací agentura (İstanbul Planlama Ajansı) zveřejnila studii o zemětřesení týkající se Istanbulu. Střední a velmi silné zemětřesení se očekává, takže to není otázka zda-li, ale kdy. Jak by Istanbul dopadl při síle otřesu 7,5? 13 495 budov se zhroutí nebo bude velmi těžce poškozeno 34 345 budov bude těžce poškozeno 146 552 budov středně silně poškozeno 301 626 budov lehce poškozeno 670 312 budov bez poškození 30 % silnic bude uzavřeno ekonomika utrpí škodu ve výši 120 miliard TL Pobřežní oblast může být vystavena vlně tsunami, která může ještě navíc poškodit tisíce domů. ilustrační foto Jak staré jsou domy v Istanbulu? 376 000 (rok výstavby 2000 až 2019) 538 800 (rok výstavby 1980 až 2000) 255 000 (rok výstavby před rokem 1980) To samozřejmě není uspokojivý stav. Turecko ovšem není natolik bohatá země, aby mohly změny probíhat rychle, roli hraje i plno dalších záležitostí (neochota, přehlížení problémů, nedostatečná sebedisciplína, či prostý nesouhlas některého z obyvatel

 Od pondělí 9. listopadu 2020 začnou platit nová pravidla pro cestování – jak českých občanů do zahraničí, tak cizinců do ČR. Negativní vývoj situace v Evropě znamená, že všechny evropské země s výjimkou Vatikánu, budou minimálně oranžové. A co Turecko? Tu je mapa oficiálně zveřejněná českým Ministerstvem zahraničí, ministrem Tomášem Petříčkem Mezi námi: čekal někdo jinou barvu? ZDROJ:  https://twitter.com/mzvcr/status/1324020427874816002

Od tragického zemětřesení uplynulo několik dnů. Počet zraněných již téměř nestoupá, zato roste počet mrtvých. Občas probleskne zpráva o nějakém zachráněném. Co může překvapit středoevropana velkých zemětřesení více méně nepolíbeného? Zemětřesný roj trvá dny i týdny V České republice se zemětřesení sice vyskytují, ale úctu a strach před tím má jen malý region na západě země (oblast Nový Kostel na Chebsku a třeba zemětřesení z roku 1985, které poškodilo 15 % tamních budov), případně na ostravsku (tam je to následek důlní činnosti). V Česku si spíše lidé nadšeně a vzrušeně volají, že cítili zemětřesení. Tento pocit v Turecku naprosto neznají, protože vědí, že při tom mohou také umírat lidé (však jen v průběhu 20. století to byly desítky a desítky tisíc zemřelých, staticíce zraněných). V Česku se soustředíme na jeden otřes, protože víc při tak slabých otřesech obvykle necítíme. Při silném či obrovském zemětřesení je člověk schopen cítit nejen hlavní otřes, ale také dotřesy neboli následné

Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček před několika okamžiky zveřejnil důležitou změnu přístupu České republiky k problematice COVID-19: Česko zásadně změní cestovatelský semafor, tedy i Mapu cestovatele! Schválila to dnes vláda. Vycházíme z doporučení EU. "Bezpečná" země = dostatek testování, pozitivních případů do 4 % a incidenční číslo do 25 (počet případů za 14 dní na 100 tis. obyvatel). Kdo přijede ze "zeleného" státu kamkoliv po EU, nebude moci být v souvislosti s COVID19 nijak omezován. Na druhé straně většina států bude nyní "červená". Z těch bude platit povinnost testování při cestách do ČR - jak pro cizince, tak pro vracející se občany ČR. U středního a vysokého rizika nastavíme zatím národní kritéria (hranice bude pravděpodobně na incidenci 250). Vytvoříme tak automatický a transparentní systém. Jde o první krok ke sjednocení kritérií napříč Unií tak, abychom se přestali vzájemně překvapovat. Jednotlivé státy budou moci nadále stanovit náro

Opět se v Turecku ve spojitostí se zemětřesením objevily konspirační teorie, že to nebyl přírodní proces, nýbrž že to vyvolali lidé, případně lidé "tahající na pozadí za šňůrky". Minulý starosta Ankary Melik Gökçek byl tímto již pověstný. Pokaždé, když se v okolí Izmiru nebo Istanbulu objevilo zemětřesení, šlo (podle něj) o záškodnickou akci cizácké lodi, která se tam zrovna objevila (je nutno připomenout, že obě místa mají obrovské množství lodí, které tam kotví, nebo jen projedou kolem). Loď SBX-1 u břehů Pearl Harboru Tentokrát jde o slovní útok na výzkumnou loď HAARP (High Frequency Active Auroral Research Program), neboli Vysokofrekvenční aktivní výzkum polárních září. Ta se měla v posledních dnech údajně objevit u tureckého města Çanakkale, které je ale vzdáleno od epicentra asi 250 kilometrů. Loď se tam sice objevila, ale vůbec nejde o HAARP, nýbrž o Sea-Based X-Band Radar ( SBX-1 ; česky zde ) coby součástí protiraketové obrany. Ten patří do stejné sítě radarů, kam mě