Istanbulský primátor Ekrem İmamoğlu přeje pravidelně nejen na islámské svátky, ale pravidelně na křesťanské a občas také na židovské. Dnes došlo na přání mířící západním křesťanům: Blahopřeji našim křesťanským občanům k Vánocům a přeji jim, aby jim tento výjimečný den přinesl pokoj, štěstí a zdraví. Istanbul totiž představuje nejen někdejší hlavní město islámského světa, ale také stále představuje hlavní město východního křesťanství ( ne neprávem se Istanbulu tehdy ještě pod názvem Konstantinopol přezdívalo Řím východu ). Od roku 2019 do roku 2022 přál primátor Ekrem İmamoğlu 24. prosince, poslední dva roky přeje 25. prosince. MIMOCHODEM : Řada západních firem se snaží být hyperkorektní, takže namísto přání se slovem Vánoce začaly používat neutrální "svátky". Sice není jasné jaké svátky to jsou, ale je to jedno. Takto diskriminované jsou jen svátky křesťanské. Přitom v Turecku s pojmenováním Vánoc problém nemají. Shodou okolností právě dnes večer začíná svátek opětovného...

Častokrát jsme mohli v posledních týdnech číst, že všechny tři Abrahámovské víry slaví svátek najednou. To svědčí o záměrném zkreslení faktů, hrubé neznalosti nejen jiných, ale i vlastní víry. Jak to tedy je? Velikonoce (a nejsou jen jedny) Začněme něčím, co do určité míry známe. Proč do určité míry? Protože známe Velikonoce pro západní křesťanství, tedy pro katolický a protestantský svět, ale také Arménská apoštolská církev. Ty se letos končí v neděli 9. dubna (resp. celý Svatý nebo též pašijový týden). symboly abrahámovských náboženství To ale není celý křesťanský svět. Patří do něj také východní křesťanství neboli ortodoxní s patriarchou v Istanbulu. To Velikonoce teprve slavit bude, a to v neděli 16. dubna 2023. Podle istanbulské tradice se na Květnou neděli v řecké ortodoxní komunitě namísto palmové ratolesti věřícím dávají větvičky zimosrázu. Nejen islámský svět zná půst a následné slavnosti, ale také křesťanský. V něm se postí 40 dní před Velikonocemi (od Popeleční středy pro zá...

Dnes od západu slunce se výjimečně sešly dva svátky, kde bychom těžko hledali odlišnější. Zatímco muslimové slaví Berat, zatímco v judaismu se slaví zcela opačně pojatý svátek Purim. Tyto svátky spolu nesouvisí. Islám: svátek Berat Je to jedna z pěti svatých nocí v rámci muslimského roku. Připadá na 15. den měsíce Šaban ( to je 8. měsíc muslimského kalendáře ). Podle věřících je noc bohatá na plodnost a prosperitu. Je to den, kdy jsou napravena zlomená srdce, smyta špatná krev a překonána zášť, nenávist a pocity pomsty. Ti, kteří následují příkazy, budou zproštěni dluhů, nemocí, viny a trestu, očištěni od hříchu a omilostněni skrze Alláhovu milost. V důsledku toho oddaní stoupenci islámu věří, že by se měli během dne postit, dokud nepřijde tma a Alláh je všudypřítomný. Noc je strávena v kontemplaci, diskuzi a obnově, která vede k odpuštění, očištění a spáse. Mezi vnější projevy patří nasvícení mešit, malé sváteční simity ( kandil simidi, psali jsme ), děti zapalují svíčky na h...

Nejviditelnější je v rámci Turecka hlavně v provinciích Edirne a Kırklareli ( severozápad u hranic s Bulharskem a Řeckem ). Velké ohně, tance žen kolem nich, skoky přes oheň. Může to připomínat české pálení čarodějnic, které jsou jen o pět dnů předtím. Noc z 5. na 6. května slaví hlavně Romové svůj svátek Ederlezi ( turecky 'Hıdırellez' ). V tento den se měli potkat proroci Hızır ( Al-Khidr, v koránu zvaný "zelený muž" ) a Ilyas ( Elijah, česky Eliáš ). Je to svátek šíitského islámu, ale také dalších směrů včetně alevitů ( tedy ne sunnitů ). Postava Al-Khidra je zajímavá tím, že byla v průběhu času ‚synkretizována‘ s dalšími postavami, včetně Svatého Jiří v Malé Asii a Levantu či Jana Křtitele v Arménii, nebo také Samael či Samiel, archanděl v judaismu ( též zvaný anděl smrti, nebo had z ráje ). Také prorok Eliáš (též Elijáš) je shodný pro všechna tři abrahámovská náboženství, tedy judaismus, křesťanství a islám ( viz súra 37:123-132 ). Jde ale také o oslavu jara. MIM...

Multináboženská svoboda netrvala dlouho. 10. května byl ve městě İnegöl (provincie Bursa) otevřen nový obchodní dům Mobiliyum, zaměřený jen na nábytek. Chtěl být otevřený všem, a tak vedle téměř povinného modlitebního místa pro muslimy vybudoval také i pro křesťany a židy. Ale bohužel se zvedla vlna odporu, a tak od toho museli upustit. Zázrak vydržel necelé dva týdny. Samotný čin vzbudil v náboženských kruzích silnou a pozitivní odezvu. İsmail Kulakçıoğlu, předseda Sdružení protestantských církví a pastor protestantské církve Bursa, uvedl, že to považují za „delikatesu“, která zahrnuje modlitební místnosti pro křesťanské a židovské návštěvníky v největším evropském nákupním středisku Mobiliyum, a poděkoval manažerům nákupních center. Samotný obchodní dům s plochou 225 tisíc čtverečních metrů je největší svého druhu v Turecku. Přestože modlitebna pro muslimy (mezcit) byla přiměřeně velká (250 metrů čtverečních) a modlitebny pro další dvě abrahámovská náboženství jen po 25 metrech č...