Multináboženská svoboda netrvala dlouho. 10. května byl ve městě İnegöl (provincie Bursa) otevřen nový obchodní dům Mobiliyum, zaměřený jen na nábytek. Chtěl být otevřený všem, a tak vedle téměř povinného modlitebního místa pro muslimy vybudoval také i pro křesťany a židy. Ale bohužel se zvedla vlna odporu, a tak od toho museli upustit. Zázrak vydržel necelé dva týdny.
Samotný čin vzbudil v náboženských kruzích silnou a pozitivní odezvu. İsmail Kulakçıoğlu, předseda Sdružení protestantských církví a pastor protestantské církve Bursa, uvedl, že to považují za „delikatesu“, která zahrnuje modlitební místnosti pro křesťanské a židovské návštěvníky v největším evropském nákupním středisku Mobiliyum, a poděkoval manažerům nákupních center.
Samotný obchodní dům s plochou 225 tisíc čtverečních metrů je největší svého druhu v Turecku. Přestože modlitebna pro muslimy (mezcit) byla přiměřeně velká (250 metrů čtverečních) a modlitebny pro další dvě abrahámovská náboženství jen po 25 metrech čtverečních, už jejich existence popuzovala některé konzervativně smýšlející muslimy natolik, že bylo vedení obchodního domu nuceno je uzavřít.
Ředitel Yusuf Şen předal písemné vyjádření: „Protože v tomto obchodním domě s nábytkem budeme mít mnoho zahraničních zákazníků a hostů, postavili jsme pro ně modlitební místnosti. Rezervovali jsme dvě malé modlitební místnosti, aby mohli praktikovat své uctívání. V Mobiliyum AVM jsme nepostavili kostel ani synagogu. Nezařídili jsme je. Nepřiřadili jsme sem žádné náboženské pracovníky. Navzdory tomu jsme přezkoumali naše rozhodnutí, abychom tuto citlivost na veřejnosti kvůli nedorozumění vyloučili, a odstranili jsme tyto dvě modlitební místnosti z naší agendy. Tyto dvě místnosti již v obchodním domě Mobilyum nebudou. S lítostí oznamujeme veškeré veřejnosti, která má o toto citlivé téma zájem.“
Co na to říct? İnegöl je něco jako hlavní město nábytkářů. Sem se sjíždějí zájemci z velmi širokého dalekého okolí, tedy řekněme od bulharských a řeckých hranic až po Ankaru a Izmir. Nelze také opomenout fakt, že Bursa je tradičně nábožensky zaměřené město, takže toto byl poměrně odvážný krok. Nešťastná je i doba kdy toto vzniklo. Hlavně od událostí v Gezi parku se náboženská svoboda ocitá více a více v kleštích. A tvůrci zřejmě nevzali příliš v potaz myšlení potenciálních zákazníků z oblasti Perského zálivu. Zaujaly mě neustálé poznámky, že jde o podporu zahraničních zákazníků. Vedení nechtělo otevírat ještě citlivější otázku, že to mohou využít také věřící přímo ze samotného Turecka.
To je další příklad rozkolu teorie a praxe Turecka. Na jednu stranu určitá skupina obhajuje a obdivuje Osmanskou říši, na druhou stranu si z toho vybírá jen to, co se jim (či komu) hodí, jednak si historii silně upravují k obrazu svému. Osmanská říše byla vlastně už od svého začátku multináboženská, když po dobytí Istanbulu roku 1453 se toto město i samotná vznikající říše staly centry dvou náboženství (post pravoslavného patriarchy nebyl dobytím zrušen, trval po celou dobu až do dnešních dnů). Osmanská říše navíc měla "pod sebou" také východní část Středozemního moře, tedy včetně současného Izraele.
ZDROJ 1: https://www.haberler.com/bursa-inegol-deki-mobiliyum-avm-deki-hiristiyan-ve-7333931-haberi/
ZDROJ 2: https://haber.sol.org.tr/turkiye/hiristiyan-ve-museviler-icin-yapilan-dua-odasi-tepki-gordu-kaldirildi-117308
ZDROJ 3: https://www.sabah.com.tr/marmara/2015/05/24/mobiliyum-avmdeki-dua-odalari-kapatildi
ZDROJ 4: https://haber.sat7turk.com/protestanlardan-dua-odasi-tesekkuru/
ZDROJ 5: https://www.demokrathaber.org/guncel/bursadaki-avmde-kilise-ve-sinagog-tahammulsuzlugu-h49301.html
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat