Dění kolem nejsilnější opoziční politické strany Turecka je vyostřená nejen každé volby, ale od zatčení starosty Istanbulu Ekrema İmamoğlua za tuto stranu je více než třaskavá. Dalším zásahem je dnes 2. září 2025 soudem nařízené odvolání současného šéfa CHP pro provincii Istanbul Özgüra Čelika a na jeho místo jmenoval bývalého místopředsedu CHP Gürsela Tekina prozatímním šéfem provincie. Özgür Čelik byl do této chvíle předsedou istanbulské provincie CHP, který byl zvolen na 38. řádném sjezdu istanbulské provincie konaném 8. října 2023. Soud Ve svém návrhu k soudu žalobkyně Özlem Erkan uvedla, že provinční sjezd istanbulského provinčního předsednictva CHP, který se konal 8. října 2023, byl neplatný z důvodu nedostatku pravomocí a nesrovnalostí, že došlo k podvodům s vůlí a trestným činům delegátů a že podle vyšetřování zahájeného istanbulským vrchním státním zastupitelstvím a zvukových záznamů, které se odrazily v tisku, bylo zjištěno, že hlasy delegátů, kteří měli hlasovat na sjezdu, ...

Média i veřejnost vedle samotných událostí sleduje také komentáře aktuálního dění kolem Ekrema İmamoğlua, tedy kdo řekl, co řekl, jak to řekl, komu to řekl a reakce na to. V této mediální smršti ale není vidět kdo něco měl říct měl ( jak řekl jeden český politik, ti co měli přijít, nepřišli ). Meral Akšener Kdo že to je? Vstoupila do politiky v roce 1994 jako kandidátka na starostku města İzmit za stranu Doğru Yol Partisi (DYP). V letech 1995 a 1999 byla zvolena za stejnou stranu zvolena poslankyní tureckého parlamentu . V letech 1996–1997 zastávala funkci ministryně vnitra v koaliční vládě Necmettina Erbakana [nedžmet-tyna erbkana], stala se tak první ženou v této pozici v turecké historii. V roce 2001 opustila DYP a vstoupila do MHP (Milliyetçi Hareket Partisi). Zde se stala členkou výkonného výboru a byla zvolena poslankyní v letech 2007, 2011 a 2015. V roce 2017 kandidovala za předsedkyni MHP, ale ona a její příznivci nebyli vpuštěni do hlasovacího sálu, takže MHP opustila a zal...

Řada lidí si všimla nejen při tureckých volbách, že řada příjmení končí písmeny "oglu" včetně toho divného G s háčkem, jako Ekrem İmamoğlu, Kemal Kılıçdaroğlu a další. Tím se otevírá velké téma patronymických příjmení, která se vyskytují v řadě kultur a jazyků. Letem světem Turecká koncovka  -oğlu  znamená syn ( kupříkladu İbrahimoğlu neboli syn Abraháma ). Stejný způsob vazby na své předky má řada kultur. Dalším příkladem patronymických příjmení neboli patronymum je Skandinávie, používající koncovku  -son . Příkladem je švédské příjmení Ericsson znamenající "syn Erika", podobně v Británii existuje Wilson ( syn Williama ) či Carlsson ( syn Carla ). Dánsko a Norsko přidává -sen, příkladem je Eriksen ( syn Erika ) nebo norské příjmení Amundsen ( syn Amunda ). Tento způsob má také španělština, která přidává  -ez , jako Fernández ( syn Fernanda ). Jižní Slované používají koncovku  -ović , kupříkladu Stefanović ( syn Stefana ). Arménština přidává -ian viz K...

Před rokem před dvojími volbami bylo Turecko zaplaveno nápisy na zdech, na chodnících a na silnicích, případně i přes plakáty a billboardy politické konkurence. Předchozí roky se sprejovalo, psalo a naproti tomu bílilo, ale tyto volby s těmito praktikami strany, zdá se, skončily. Letos (zřejmě) používá tento způsob pouze strana Yeniden Refah Partisi. Jejich logo a slogany jsou nasprejovány na chodníky, zdi či kontejnery na odpadky. Tato strana nemá žádnou šanci získat post starosty celého Istanbulu, zkouší to alespoň na úrovni istanbulských městských obvodů, avšak s malou nadějí. Jiná je situace v sousední provincii Kocaeli, kterou chce strana YRP uchvátit v komunálních volbách. Je nutno přiznat, že mají šanci. Guerillový marketing voleb 2024 Co nacházejí lidé v Istanbulu na chodnících, zdech... i jinde?  (zdroj: archiv autora) Letos je překvapivě velký klid, který je porušen snad jen stranou Yeniden Refah. Veřejnostní totiž tento způsob nemusí být vnímán pozitivně a může se obráti...

Velmi neznámé jazyky dovedou zamotat hlavu. Co je jméno, co je příjmení? Jak oslovovat danou osobu? Sice se říká "neber jméno Boží nadarmo", ale toto pravidlo dnes porušíme tím, že použijeme všem známé jméno tureckého prezidenta i jména jeho konkurenta v boji o prezidentský post. Jméno + příjmení Turečtina sice patří s maďarštinou mezi turkické jazyky, ale přece jen jsou mezi nimi opravdu velké odlišnosti. Turečtina na rozdíl od maďarštiny používá stejné pořadí, jaké máme také my, tedy jméno + příjmení ( maďarština má příjmení + jméno, například Orbán Viktor ). Ale zatímco z maďarštiny přece jen řadu křestních jmen známe a rozpoznáme tedy co je jméno a co příjmení, u turečtiny selháváme. Naštěstí ale příjmení bývá na konci. MIMOCHODEM : Protože je řada příjmení příliš častých, volí někteří rodiče pro své děti dvě jména pro lepší rozpoznání. Například turecký prezident se jmenuje Recep Tayyip Erdoğan. Odlišení příjmení Aby se ale přece jen neudělala chyba, používají Turci čast...

Těžko tomu uvěřit, ale Turecko vyžaduje od svých občanů, aby při překročení státní hranice směrem do zahraničí zaplatili jednorázový poplatek. Zavedl se roku 2008 s hodnotou 15 lir. To bylo na začátku hodně, ale po deseti letech to už bylo díky inflaci málo. Od roku 2019 ale začala vládní administrativa poplatek téměř každoročně dramaticky zvyšovat. Poslední zvýšení proběhlo v průběhu roku 2022. zdroj: boardinginfo.com Poplatek se oficiálně jmenuje "Yurt Dışına Çıkış Harcı", příslušný kolek "Yurt Dışı Çıkış Harç Pulu". Platí jej turečtí občané nad 7 let. Turečtí cestovatelé jsou ale v poslední době překvapeni, že se po nich nechce 300 lir, ale jen polovina, tedy 150 lir. Poplatek za překročení hranic byl snížen alespoň prozatím na 150 lir. Je to poprvé od zavedení tohoto poplatku roku 2008, kdy se poplatek snížil. Díky velké inflaci turecké liry se tím ještě zesílilo zlevnění  pro reálné reální mzdy. Usnadní to častější cestování za hranice. MIMOCHODEM : Před koncem...

Dosavadní letitý šéf strany CHP Kemal Kılıçdaroğlu kandidoval za tuto stranu a řadu dalších jako společný prezidentský kandidát letos na jaře a prohrál. Také kvůli následné poměrně divoké (ne)komunikaci přibývaly hlasy volající po odstoupení z vedení CHP. To se nakonec v noci na neděli stalo. A kdo je jeho nástupcem? Je jím Ekrem İmamoğlu? Druhým nejviditelnějším členem vedení Republikánské lidové strany CHP je současný starosta Istanbulu Ekrem İmamoğlu. Ten působí ve straně jako "korunní princ", protože je vzhledem k současnému vedení ve věku jejich dětí ( ačkoli coby jako ročníku 1970 mu je 52 let ). Vedení prakticky všech větších politických stran mají šéfy s věkem zhruba 67 let a výš ( dáma má přednost ): İyi Parti: Meral Akşener = 67 let AKP: Recep Tayyip Erdoğan = 69 let CHP: Kemal Kılıçdaroğlu = 74 let MHP: Devlet Bahçeli = 75 let Vedení strany nebývá na krátkou dobu, takže volba vedení je vhodné nemít věkového důchodce. Kdo doposud stranu CHP vedl? Byli to následu...

Turecko zažilo za svou republikovou éru od roku 1923 celou řadu vojenských převratů nebo varování armády vládě. Právě dnes si připomínáme výročí velkého převratu, který ukončil krvavé střety levice s pravicí a vrhnul zemi do temných osmdesátek, které ukončil až plný návrat demokracie v roce 1989. Podívejme se ale na to, co procesu předcházelo a převratem roku 1980 vyvrcholilo. Vojenský převrat roku 1960 Jestliže se jedná o celospolečenskou záležitost, podívejme se tak 20 let zpátky, kde se obvykle nacházejí příčiny aktuálního stavu. Například konec 1. světové války roku 1918 mělo za následek o 21 později vznik 2. světové války. MIMOCHODEM : Roku 1959 podalo Turecko žádost o vstup do Evropského hospodářského společenství (EHS), předchůdce Evropské unie. A co Turecko? Dvacetiletá perioda platí i zde. Dvacet let před převratem roku 1980 ( tedy roku 1960 ) proběhl státní převrat, konkrétně 27. května. Tehdy končila americká pomoc v rámci Trumanovy doktríny a Marshallova plánu, a premiér Ad...

Politici a státníci se vyjadřují k válečnému zločinu, jakým odpálení hráze Kachovské přehrady ( a následné katastrofální záplavy ) bezesporu je. Jak se k situaci postavil staronový turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, jeho nová vláda, velvyslanectví Turecka na Ukrajině, jak se postavili představitelé opozice? Kachovská přehrada patří k největším na světě, protože má objem vody 18,18 km³. Turecko má dokonce ještě objemnější přehradu s objemem 48,7 km³ na řece Eufratu. Zadržuje dokonce více vody, než obávaná čínská obří Tři soutěsky. Atatürkova přehrada má údajně mít čtvrtý největší objem vody ze všech přehrad na světě (na seznamu nádrží je na 22. místě). Ale Vysoká Asuánská přehrada na Nilu v Egyptě má mít dokonce 3,5x více vody (ale je také největší na světě). odstřelená hráz přehrady (zdroj: Nikkei ) MIMOCHODEM : Protože přehrada byla vybudována za éry Sovětského svazu a panování Stalina, bývá to připisováno skvělému vůdci skvělé země. Ano, to může. Sovětská vláda totiž p...

Nejvyšší volební komise před chvílí oficiálně vyhlásila výsledky prezidentských voleb po sečtení druhého kola. Žádné překvapení se nekoná, potvrzují se předběžné výsledky, kdy vyhrál dosavadní prezident Recep Tayyip Erdoğan. Staronový prezident vyhrál těsně se ziskem 52,18 % (27.834.589 hlasů), zatímco opoziční kandidát získal 47,82 % (25.504.724 hlasů). Agentura Anadolu Ajansi do grafiky použila ostrou předvolební fotografii Recepa Tayyipa Erdoğana, pro opozičního kandidáta Kemala Kılıçdaroğlua použili jinou, neostrou a ze strany. A tak je to v Turecku se vším. Patrik Veselík ZDROJ: AA

Lidé se nepřestávají divit, že i přes obrovskou hromadu informací i osobních zkušeností turečtí voliči volili tak, jak volili. Tito divišové ale zapomínají na řadu faktů a souvislostí, které jsou pro turecké občany jejich realitou. Nastiňme si alespoň nějaké. Ultrapravice a Syřané versus Kurdové Zatímco před prvním kolem bylo vystupování Kemala Kılıçdaroğlua vedeno jasně, klidně a smířlivě na všechny strany, druhé kolo vypadalo odlišně. Téma již neurčovala jeho strana, nýbrž odstoupivší kandidáti. A tak se Kılıçdaroğlu pustil do nešťastné honby za získáním hlasů ultrapravice s tím, že viditelně hodil Syřany přes palubu. Ti s tureckým občanstvím volili tak jako tak Erdoğana, u nich uspět nemohl. Kdo změnu jeho kurzu neuvítal, byli Kurdové. V druhém kole právě příznivci Kılıçdaroğlua přišli v kurských oblastech méně v porovnáním s prvním kolem. Na druhou stranu Erdoğan tamtéž nezískal viditelně více hlasů, takže dotčení Kurdové spíš k volbám v druhém kole prostě nešli. Kemal Kıl...