Dnes je velikonoční neděle, kdy se slaví Velikonoce. Tento rok výjimečně slaví jak země východního, tak západního křesťanství ve stejný den. Slaví se v Turecku vůbec Velikonoce? Ano a ne. Křesťané slaví, muslimové ne (resp. už ne). A jak se v této odpovědi chytré horákyně vyznat? V Turecku existují dvě velké menšiny, které Velikonoce slaví. Na jedné straně to jsou ortodoxní turečtí Řekové, kteří slaví Velikonoce podle svého kalendáře. Pekárny minimálně napříč Istanbulem ( a to i ve čtvrtích bez křesťanského obyvatelstva ) pečou "velikonočky" (paskalya čöreyi), které navlas připomínají české vánočky ( ať těstem, tvarem i ozdobou, někdy dokonce i kvalitou ). Vedle nich slaví Velikonoce také arménská komunita, která spadá pod Arménskou apoštolskou církev. Turci bez ohledu na vyznání na evropské straně Turecka v minulosti slavili Velikonoce spolu se svými křesťanskými sousedy, barvili vajíčka nebo hráli ťukanou ( čí vajíčko je silnější ). Do dnešní doby některé školky a základní ...

Včera pravoslavný svět oslavil své Velikonoce (tedy o týden později, než svět západního křesťanství). To se týká také části Turecka, například jihovýchodu, kde se dodnes potýkají s následy velkého zemětřesení z února letošního roku. Také řada kostelů byla zbořena buď přímo zemětřesením, nebo byla poškozena natolik, že musela být zbourána dodatečně. Tento kostel v turecké Antakyi spadá pod Pravoslavný patriarchát antiochijský (tedy spadal, než spadl), což je součást řecké pravoslavné církve. příprava na mši, na pozadí zbořeniště původního kostela (zdroj: twitter.com/MHurigil/ ) Tato událost samozřejmě vyvolala velký zájem ze strany médií. Jak záběry ukazují, je otázkou, zda bylo více věřících a zástupců církve než zástupců sedmé velmoci, tedy tisku. MIMOCHODEM : Proč se říká sedmá velmoc ? Jedná se o označení z 19. století, kdy po skončení Napoleonských válek se z evropského úhlu pohledu vyrýsovalo šest velmocí (v abecedním pořadí): Francie, Prusko (později Německo), Rakousko, Rusko...

Dnes se také v Turecku někteří politici probudili a popřáli křesťanským spoluobčanům veselé Velikonoce. To může sice někoho překvapit, ale nesmíme zapomínat na křesťanskou minulost i přítomnost země. Podívejme se na jednotlivé vrcholné politiky zblízka. Ekrem İmamoğlu Dnes na svém Twitteru popřál takto: ...a na anglickém kanálu: Starosta Izmiru Tunç Soyer Nic (ale popřál na mezinárodní den Romů na tureckém kanálu Twitteru). Starosta Ankary Mansur Yavaş Nic. Předseda CHP Kemal Kılıçdaroğlu Nic. Předsedkyně Iyi Parti Meral Akşener Nic. Prezident Recep Tayyip Erdoğan Nic. Ministr kultury a turismu Mehmet Nuri Ersoy A co "ti malí"? Starosta istanbulského městského obvodu Beyoğlu  starosta istanbulského městského obvodu Maltepe Ali Kılıç starosta istanbulského městského obvodu Bakırköy Dr. Bülent Kerimoğlu ...a jak přeje arménská menšina? Například takto: MIMOCHODEM : Východní středomoří má na Velikonoce zvyk péct pečivo, které v Če...

Tradice je tradice, takže Češi a Slováci shánějí i v zahraničí na jaře vrbové proutí, aby se upletla pomlázka či aby se do vázy daly "kočičky". Kde ale tento strom roste, máme vůbec v Turecku či jinde ve světě šanci? Nebudeme muset si vzít motivaci ve filmu S tebou mě baví svět, kdy namísto lopuchu se použila smrková větvička? Co na to Václav Větvička? Vrba jíva Když se řekne vrba, obvykle se tím obvykle myslí vrba jíva (Salix caprea). Turecky se to řekne Keçi söğüdü, což napovídá, že se bude vyskytovat i v této zemi. Ale kde? zdroj: FlowersGoHome.cz zdroj: wikimedia.org Kolem Turecka to nějak krouží z blízka, podívejme se na detail Turecko zrovna není rájem pro vrbu. Vyskytuje se na severovýchodě země, kde na Kavkazu a okolí je velký ostrov. Křížky znamenají sice výskyt, ale izolovaný. Vrba popelavá Vrba jíva ale není jediným zástupcem vrbovitých, ale existuje i další obdoba, vrba popelavá (Salix cinerea), turecky Boz söğüt. Také zde existující turecké jméno napovídá, že se ...

Istanbul má jedno výročí, které je pro některé velmi důležité, pro jiné tak nepodstatné, že se o něm neví. Dne 11. května roku 330 bylo město vysvěceno a zároveň přejmenováno z Byzantion na Nový Řím (Nova Roma, Νέα Ῥώμη). Toto jméno si město "užilo" jen sedm let, aby po smrti Konstantina I. se opět přejmenovalo, tentokrát na Konstantinovo město, Constantinopolis, česky Konstantinopol. Neuvěřitelný příběh začal 27. února (údajně roku 272), kdy se ve městě Naissus (dnes srbské město Niš) narodil Flavius Valerius Constantinus, kterého známe jako Konstantin I., Konstantin Veliký, nebo Svatý Konstantin. Ten nějakou dobu pobýval ve městě Nikomedia (dnes Izmit, Turecko). Roku 306 byl jmenován římským císařem, ovšem vládl jen menší západní části (Británie, Galie a Hispánie). Stalo se tak po smrti jeho otce, který byl výborný politik a z jeho stínu nějakou dobu Konstantin žil. Dalším císařem ve stejné době byl Marcus Aurelius Valerius Maxentius (syn předchozího císaře), který se sám 2...

Velikonoce jsou křesťanskou oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jenže křesťanů je mnoho skupin, ne všichni mají stejná pravidla. Tento rok jsou pravoslavné Velikonoce posunuty až do května. A protože právě Istanbul je vlastně historicky centrem pravoslaví, je zvykem slavit tento svátek i zde. V Istanbulu dodnes sídlí Ekumenický konstantinopolský patriarchát, který již není jedinou hlavou pravoslavné církve, ale je jednou ze čtrnácti autokefálních neboli samostatných pravoslavných církví. I přesto lze říci, že Istanbulský patriarcha, který má symbolickou autoritu nad řeckými pravoslavnými církvemi, je od 6. století považován za duchovního vůdce všech pravoslavných křesťanů na světě jako kumenický patriarcha. Počátky patriarchátu se datuje k roku 38, kdy v tehdejším Byzantiu kázal svatý Ondřej (řecky Ανδρέας neboli Andreas, Mužný, v pravoslavné tradici zvaný Πρωτόκλητος neboli Prótoklétos, První povolaný). Na místě Byzantia dal císař Konstantin I. Veliký zbudovat Konstantinopol, dn...

Istanbul a dalších 29 velkoměst a celá provincie Zonguldak jsou i dnes zmrazeny. Ukazuje se, že i přes mnohdy neskutečné a neuvěřitelné problémy včetně načasování oznámení stavu je alespoň pro Istanbul rozhodnutí správné. Oba víkendové dny je počasí výrazně lepší, než snad týdny předtím. Mnoho lidí by se vydalo ven. Ti, co chtěli rychle promořit, se mohli účastnit masového nakupování v pátek večer. Ono se ti to směje, ale co měli dělat? Ne všichni, ale někteří. On by někdo umřel bez chleba? Za prvé - to je pěkný nesmysl, co říkáš. Chléb je základní potravina, v Turecku navíc posílená speciální 1% daní. Navíc lidé se 'vrhli do davu', protože potřebovali nakoupit i další věci. Tak proč si nenakoupili dřív? A jako kdy dřív, když to řekli v devět večer? Tak si to shrneme. Plno obchodů má zavíračku dost brzo. Pro některé je docela obtížné v pracovní době nakoupit. Za další je dost zvykem dělat víkendové nákupy, protože prostě jsou lidé doma a mají na to konečně čas. Navíc jsou ...

Velvyslanectví České republiky v Ankaře stejně jako Generální konzulát České republiky v Istanbulu vydaly k aktuální situaci v Turecku následující informaci: Dne 10.4. Ministerstvo vnitra Turecké republiky ohlásilo zákaz vycházení od půlnoci pátku 10.4. do půlnoci neděle 12.4. ve 31 tureckých provinciích. Ministerstvo vnitra Turecké republiky informuje, že od 10. 4. 2020 24:00 do 12. 4. 2020 24:00 je zakázáno vyjít ven na ulici ve 30 tureckých provinciích s metropolitním statusem (Adana, Ankara, Antalya, Aydın, Balıkesir, Bursa, Denizli, Diyarbakır, Erzurum, Eskişehir, Gaziantep, Hatay, Istanbul, İzmir, Kahramanmaraş, Kayseri, Kocaeli, Konya, Malatya, Manisa, Mardin, Mersin, Muğla, Ordu, Sakarya, Samsun, Şanlıurfa, Tekirdağ, Trabzon, Van) a v celé oblasti provincie Zonguldak. Pro zákaz vycházení existují výjimky zejména pro následující skupiny obyvatel: zaměstnanci zajišťující chod základní infrastruktury, zaměstnanci TBMM, nouzových telefonních linek, pracovníci zajišťující bezp...