Tradice je tradice, takže Češi a Slováci shánějí i v zahraničí na jaře vrbové proutí, aby se upletla pomlázka či aby se do vázy daly "kočičky". Kde ale tento strom roste, máme vůbec v Turecku či jinde ve světě šanci? Nebudeme muset si vzít motivaci ve filmu S tebou mě baví svět, kdy namísto lopuchu se použila smrková větvička? Co na to Václav Větvička?
Vrba jíva
Když se řekne vrba, obvykle se tím obvykle myslí vrba jíva (Salix caprea). Turecky se to řekne Keçi söğüdü, což napovídá, že se bude vyskytovat i v této zemi. Ale kde?
 |
| zdroj: FlowersGoHome.cz |
 |
| zdroj: wikimedia.org |
Kolem Turecka to nějak krouží z blízka, podívejme se na detail
Turecko zrovna není rájem pro vrbu. Vyskytuje se na severovýchodě země, kde na Kavkazu a okolí je velký ostrov. Křížky znamenají sice výskyt, ale izolovaný.
Vrba popelavá
Vrba jíva ale není jediným zástupcem vrbovitých, ale existuje i další obdoba, vrba popelavá (Salix cinerea), turecky Boz söğüt. Také zde existující turecké jméno napovídá, že se v Turecku také bude vyskytovat.
 |
| zdroj: wikimedia.org |
Zeleně je zobrazen základní druh Salix cinerea subsp. cinerea, oranžově poddruh Salix cinerea subsp. oleifolia (prosím rozlišujte slova podruh a poddruh, i ve výslovnosti, podruh Bárta z divadelní hry Záskok bude vděčen).
MIMOCHODEM: Vrba popelavá patří ke vzpomínkám na "starý svět" (Evropu), takže si ji cestovatelé či emigranti také vzali s sebou. Bohužel ji dovezli také na Nový Zéland, kde se stala pohromou pro tamní přírodu, kde se stala invazivním druhem.
Realita je optimističtější, než v případě vrby jívy. S vrbou popelavou se lze setkat na mokřadech v celém severním Turecku od řeckých a bulharských hranic až po Gruzii či Arménii. To teoreticky potěší ty v Istanbulu nebo Ankaře, ale zarmoutí ty v Izmiru nebo Antalyi.
Vrba bílá
Dalším zástupcem vrbovitých je vrba bílá, latinsky Salix alba, turecky Ak Söğüt. Kde se tato vrba vyskytuje?
 |
| zdroj: wikimedia.org |
Zde není už vůbec zapotřebí dělat výřez Turecka, protože se vyskytuje skoro na celém území s výjimkou jihovýchodu země (tedy teoreticky). Nesmíme totiž zapomínat, že miluje vodu, a to po celý rok, takže dlouhé měsíce bez kapky vody by i pro tuto vrbu bylo osudné (nemusí se jednat o srážky, postačí vysoká hladina spodní vody, pomalu tekoucí nebo stojatá voda).
Proč jsou "kočičky" nesmyslem?
Středoevropané si často zdobí velikonoční stůl tzv. kočičkami (anglicky pussy willow). To nejsou malé kočky domácí nebo koťata (to by se obzvlášť v Istanbulu nebo Izmiru dalo udělat snadno), ale jsou to větvičky vrby jívy s jehnědami. Praktikující křesťané si větvičky navíc na Květnou neděli nechají v kostele posvětit. Kromě toho, že je to hezké, proč se to dělá?
 |
| kočičky (zdroj: PrazskyPatriot.cz) |
Jedná se o odkaz na Bibli. Když Ježíš Nazaretský slavně přijel do Jeruzaléma, obyvatelé jej vítali palmovými ratolestmi. Protože se ale ve střední Evropě zrovna moc palem nevyskytuje, byly nahrazeny tím, co zrovna roste, zelenými větvičkami. V německých zemích se tento zvyk pozměnil, takže obecně (skoro) jakýchkoli zelených větviček se začaly používat větvičky právě vrby jívy. A z Německa tento zvyk přeskočil také do českých zemí.
MIMOCHODEM: Kočičky nejsou jen symbolem jara pro křesťany, ale také pro některé muslimy a jiné víry. Vrbovými větvičkami se zdobí stoly například v Íránu a velmi širokém okolí na náboženský i světský svátek nourúz (turecky nevruz, kurdsky newroz, persky nowruz).
Pro představu jak vypadají takové palmové ratolesti...
Originální jsou tedy palmové ratolesti. To je ale jednak obrovské a do vázy na stole se nehodí, jednak není zrovna rozumné se vrhnout na nejbližší palmu a orvat, co je možné.
Co na to Václav Větvička?
Nevíme. Ale můžeme se podívat do jeho knih, ve kterých o vrbě jívě píše:
- Stromy (Praha 4 - Modřany: Aventinum, 1999)
- Stromy a keře (Praha 4 - Modřany: Aventinum, 2005)
A tak je to ohledně vrbových větviček se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat