Již delší dobu se mohlo Česko a hlavně Slovensko dívat na vývoj epidemie COVID-19 v Turecku s despektem. Ale dění posledních dnů ukazuje, že ani Turecko, ale ani Česko nebo Slovensko nemají ještě vyhráno. Jak to, že Česko je z této nejhorší (z určitého úhlu pohledu)? Turecko má tento víkend podmíněný zákaz vycházení, a to jen v určité hodiny. Ven mohou studenti (a jejich doprovod), kteří dělají přijímací zkoušky. Znamená to velký pohyb lidí, potkávání (zatím) naprosto cizích lidí, setrvání ve stejných prostorách a následné rozjetí do svých bydlišť. To vypadá jako potenciální riziko; jestli jsou obavy oprávněné, to ukážou výsledky příštích dnů až týdnů. První zkouška se totiž konala před týdnem v sobotu, a tak díky dlouhé inkubační době a hlavně riziku druhotné nákazy se toto nebezpečí ještě nemusí projevovat. Turecko: hodnoty, grafy Zatímco počet pacientů na jednotkách intenzivní péče stále stoupá, počet intubovaných poprvé klesl (ano, denní hodnota, ale přece jen). Červené

UPDATE-1 Ministr zdravotnictví v osm večer oznámil aktuální stav země. A není příznivý. Poslední tři dny viditelně narůstá počet nově nakažených, nyní také opět stoupá počet aktivně nemocných. Horší je, že posledních 14 dní neustále stoupá počet pacientů na JIP = slovensky JIS (z 631 na dnešních 914), nebo intubovaných (280 > 356) to jen umocňuje. Turecko použilo 53.486 testů, takže za celou historii jich použilo přes 3 miliony. UPDATE: HODNOTY Z DNEŠNÍHO VEČERA (chyceno několik sekund poté, co to dali na web) A pusťme se do tolik oblíbených grafů. Nyní přepočteme počet nakažených na počet obyvatel. Přestože by měly být výsledky porovnatelné, stále platí, že čím větší stát, tím více interakcí mezi lidem, tedy tím větší procento nakažených může být (a samozřejmě i spousta dalších vlivů). Znepokojující u všech tří zemí (Česko, Slovensko, Turecko) je trend. Za poslední týden až 14 dní je vidět nárůst nových případů. Lze sice oponovat, že jde o lokální centra epidemie,

Turecko má statistiku kdečeho, takže také oslů. Podle statistiky hospodářských zvířat Tureckého statistického úřadu (TÜİK) vypadá pořadí a počty následovně: Konya: 6140 oslů Aydın: 4924 oslů Mardin: 4473 oslů Tokat: 4217 oslů Erzurum: 4123 oslů Afyonkarahisar: 4083 oslů Diyarbakır: 3656 oslů Takže nejvíce oslů má Konya. osel (Haberler.com) Mimochodem - turecky se osel řekne eşek [ešek] a má to stejně negativní mínění jako v Česku, pokud se použije směrem k nějaké osobě. Tento roztomilý tvor ale má nesmrtelnou písničku Arkadaşım eşşek (Kamarád oslík) ( YT ) v podání Barışe Mança (Bariš Mančo) ...a v názvu této skladby je opravdu dvakrát š, však še podívejte šami na žadní štranu dešky "Sözüm Meclisten Dışarı": Víte, že to může být také příjmení? Příjmení Eşek / Esek existuje, nejvíc v USA, potom na Slovensku a Maďarsku. ZDROJ:  https://www.namespedia.com/details/Esek

Podle dlouhodobé předpovědi počasí by červen měl být v Marmarském moři a jeho okolí slunečné. Poslední roky a posledních 14 dní ale svědčí o opaku. Každodenní bouřky, plno lokálních povodní, dokonce tornáda si vyžádaly řadu zraněných a dokonce i mrtvé a nezvěstné. Letošní rok trápí lecjakou zemi. Turecko již zažilo několik pohrom, které zdecimovaly letošní úrodu na jihovýchodu země. Nyní se problémy s počasím přesunuly na opačný konec Turecka, na severozápad. Istanbul, Esenyurt (IHA Photo) Istanbul, Esenyurt (IHA Photo) Již před týdnem (ve středu 19. června 2020) se příroda přihlásila o slovo (na tuto dobu) nezvykle silným deštěm, který způsobil po Istanbulu lokální povodně. To byl ale jen první náznak toho, co přijde potom. Poté přišla vlna silnějších povodní, navíc na daleko větším území, takže kromě Istanbulu samotného byly postiženy také provincie Yalova, nebo Bursa (tedy sever a jih západní části Marmarského moře). Nejhorší byla situace na různých místech

S prohlubujícím se deficitem běžného účtu a mnohem rapidněji klesajícím exportem než importem, se turecká administrativa rozhodla přistoupit k několika krokům, které mohou mít dopad i na české vývozce. Velvyslanectví České republiky v Ankaře připravilo tento materiál. Aby se informace nezkreslila, předávám v přesném znění. Prokazování země původu u každého zboží se může pro některé společnosti stát obtížnější, reálně se přitom jeví zavedení 10% cla na dovoz krmiva pro domácí mazlíčky.  Průběh koronavirové krize znamenal konec pozitivních výsledků pro bilanci tureckého běžného účtu. Export se propadl o desítky procent více než import a turecké reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Na řadu přišla celá řada import omezujících opatření. Na základě prezidentských dekretů pod čísly 31103, 31106, 31118, 31124, 31132 byly zavedeny nová cla na tisíce produktů. Jejich výše se liší v závislosti na typu zboží, v některých případech ovšem dosahuje až 30 %. Liší se i doba, po kterou bude jeji

Agentura AFP zveřejnila aktuální stav uprchlíků. Z toho vyplývá, že v Turecku je nejvíce uprchlíků (3,6 milionu), druhý je Pákistán (1,4 milionu), třetí Uganda (1,4 milionu). Na počet vlastních obyvatel má nejvíce uprchlíků Libanon (134 uprchlíků na 1000 obyvatel), Jordánsko (69 uprchlíků na 1000) a Turecko (43 na 1000). Jak je to na dalších místech? Nejvíce uprchlíků tedy odešlo do těchto států: Turecko (3,6 milionu) Pákistán (1,4 milionu) Uganda (1,4 milionu) Německo (1,1 milionu) Súdán (1,1 milionu) Írán (1,0 milionu) Libanon (0,9 milionu) Bangladéš (0,9 milionu) Turecko má porovnatelně uprchlíků, jako země na dalších třech pořadích (tedy Pákistán, Uganda a Německo dohromady). Turecko a Německo mají přibližně stejný počet obyvatel, Turecko má víc než 3x více uprchlíků. Ze seznamu také vyplývá, že kromě Německa není v tomto seznamu žádná "top" země, ale spíš průměrné a slabší. Počet uprchlíků - přepočteno na vlastní obyvatele: zde vypadá pořadí následovně

Kdyby ona a její rodina neexistovala, Turecko by bylo ochuzeno v mnoha uměleckých oborech, také by se dotkla historie Iráku, Sýrie a Jordánska. Fahrünnisa Zeyd (1901 - 1991), známější pod pofrancouzštěným uměleckým jménem Fahrelnissa Zeid nebo Fahr-el-Nissa Zeid ( WIKI ). Narodila se na istanbulském ostrově Büyükada. Jako malířka se zapsala do tureckých dějin, ale působila v celé řadě států. Byla členkou turecké výtvarné skupiny D Grubu . Istanbulská Galerie moderního umění vlastní například její pětimetrovou abstraktní malbu "Mé peklo". Ostatně některé její obrazy vystavovala roku 2017 . To ještě netušila, jaké peklo jí život teprve připravuje. Fahrelnissa Zeid: Mé peklo (1951) Spoustu jejích výtvarných děl lze nalézt na WikiArt . Její život byl neustálý boj mezi uměním, rolí matky a rolí manželky diplomata a člena královské rodiny. Sama navíc pohází z velmi slavné rodiny. Ale proberme to postupně. Fahrelnissa Zeid: Boj proti abstrakci (1947) Turecká rodina: j

[UPDATE-1] Generální konzulát České republiky v Istanbulu zveřejnil souhrn nejnovějších informací ohledně příštích dnů i týdne (děkujeme!). Informace o stávajících režimových opatřeních v Turecku. Upozornění k situaci v Turecku k 19. 6. 2020. Aktualizace: Dne 18. června 2020 bylo dle veřejně dostupných informací potvrzeno 184.031 případů nákazy COVID-19, z čehož 4.882 souvisejících úmrtí. Vyléčených osob je 156.022. Vnitrostátní opatření Turecka Opětovné vyhlášení částečného zákazu vycházení: v sobotu dne 20. června července  2020 platí v době od 9:00 do 15:00 po celém území Turecka všeobecný zákaz vycházení (tento zákaz se nevztahuje na studenty s případným doprovodem, kteří budou skládat přijímací zkoušky)  v sobotu dne 27. června  července  2020 platí taktéž v době od 9:00 do 15:00 po celém území Turecka všeobecný zákaz vycházení (tento zákaz se nevztahuje na studenty s případným doprovodem, kteří budou skládat přijímací zkoušky)  v neděli dne 28. června  července

Ne, nedívejte se na kalendář, ani na datum vzniku tohoto článku. Ano, je 18. června. ČERVNA. Déšť v červnu v Istanbulu nebýval zvykem, ale prosím. Ale co ten sníh? To napadlo pár čísel? Ne, těžká technika se ještě 2 týdny bude prokousávat závějí. Opravdu se nedívejte na kalendář. Není prvního dubna, apríl si nedělám. Ani na glóbus se nedívejte, Turecko je stále na severní polokouli a za pár dnů mají být nejdelší dny. Tak co ty řeči o sněhu? Nejdřív se podívejme na Istanbul a povodeň. To není tak šokující. V posledním téměř týdnu jsou v Istanbulu prakticky denně bouřky. Ale dnes to nedoprovázel jen alibistický deštík, ale pořádný liják, také poměrně dlouho. Postižena byla hlavně evropská část, jako čtvrti Küçükçekmece, Esenler, Güngören, nebo Bağcılar. Vody bylo sice moc, byly zaplavené silnice a trochu také přízemní a suterénní obchody, ale žádná velká katastrofa se naštěstí nekonala. Ale totéž hlásí meteorologové také na zítra. A jak je to s tím sněhem? Je to asi měsíc, co

[ AKTUALIZOVÁNO ] Když se to napíše s malým b (bodrum), znamená to suterén. Ale s velkým B to je město, případně i s širokým dalekým okolím. Tam je jeden z cílů letních dovolených pro obyvatele Istanbulu. Co je tam krásné? Proč vlastně jezdí zrovna tam a proč právě z Istanbulu? A co je na tom špatně? Bodrum je centrum 175-tisícového okresu Bodrum. Leží asi 460 kilometrů na jih vzdušnou čarou od Istanbulu, což je asi jako z Prahy k Bodamskému jezeru na rakousko-německo-švýcarských hranicích, nebo skoro k Jaderskému moři A jako se liší počasí v Praze a u Jaderského moře, se může lišit počasí v Istanbulu a v Bodrumu. Přístavní město Bodrum je vlastně opakem cittaslow (certifikované město s poklidnou atmosférou). Bodrum je město, kde turistická část je velmi rušná až přeplněná. Když se v Turecku řekne Bodrum, nemusí jít jen o město, nýbrž o celý Bodrumský poloostrov, který tvoří okres Bodrum, jeden z okresů v provincii Muğla na jihozápadě Turecka. Leží poblíž rozhraní mezi Egejským a S