S prohlubujícím se deficitem běžného účtu a mnohem rapidněji klesajícím exportem než importem, se turecká administrativa rozhodla přistoupit k několika krokům, které mohou mít dopad i na české vývozce.
Velvyslanectví České republiky v Ankaře připravilo tento materiál. Aby se informace nezkreslila, předávám v přesném znění.
Prokazování země původu u každého zboží se může pro některé společnosti stát obtížnější, reálně se přitom jeví zavedení 10% cla na dovoz krmiva pro domácí mazlíčky.
Průběh koronavirové krize znamenal konec pozitivních výsledků pro bilanci tureckého běžného účtu. Export se propadl o desítky procent více než import a turecké reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Na řadu přišla celá řada import omezujících opatření. Na základě prezidentských dekretů pod čísly 31103, 31106, 31118, 31124, 31132 byly zavedeny nová cla na tisíce produktů. Jejich výše se liší v závislosti na typu zboží, v některých případech ovšem dosahuje až 30 %. Liší se i doba, po kterou bude jejich aplikace probíhat, aplikace cla pro asi 800 produktů skončí 30. září.
Výše uvedená opatření se týkají celé řady produktů od stavebních strojů, zemědělských strojů, produktů z oceli, trubek, radiátorů a třeba také mramoru. Co je pro české exportéry důležité, výše zmíněná opatření se netýkají zemí, se kterými má Turecko dohodu o volném obchodu. Unijní produkce řídící se celní unií tak de iure není opatřeními dotknuta. Nicméně, na tureckých celnicích je nyní důrazněji požadovaná dokumentace potvrzující zemi původu produktů. Podle analytiků z turecké organizace TEPAV se dané opatření nejvíce dotknou čínských, japonských a amerických produktů.
Co se unijních a tedy českých exportérů dotkne, jsou ovšem chystaná turecká cla na vybrané zemědělské produkty. Po uvalení vysokých cel na import oceli ze strany USA v průběhu roku 2018, EU sáhla k zavedení kvót a následného 25% cla na ocel vyprodukovanou mimo EU. To z obavy, že unijní trh bude zaplaven levnou produkcí původně směřující do USA, pro kterou nebude jinde odbytiště. O těchto opatřeních EU informovala přes WTO, v rámci kterého je nyní spor EU-TR v této věci řešen. Turecko ovšem toto opatření postihující celou řada dalších mimounijních zemí, považuje za diskriminační a 22. května 2020 zaslalo k WTO notifikaci oznamující záměr zavést protiopatření. Kromě toho, že budou zavedena cla na ocel putující z EU do TR, Ankara plánuje zavést další cla na několik druhů zemědělských produktů včetně krmiva pro psy (dále kávová zrna 10 % a šumivé víno 25 %).
Právě export psího krmiva je pro ČR velice zajímavou položkou. Posledních 5 let do země vyvážíme toto zboží v hodnotě cca 50 milionů Kč. Zavedení 10 % cla tak bude pro vybrané exportéry podstatným problémem. Protekcionistická opatření se v zemi dynamicky vyvíjejí a jejich vývoj je třeba pečlivě sledovat.
Pavel Daněk, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Ankaře
Kerem Özpolat, ekonomický specialista, Velvyslanectví ČR v Ankaře
ZDROJ: https://www.mzv.cz/ankara/cz/obchod_a_ekonomika/turecko_zavadi_restriktivni_opatreni.html
Velvyslanectví České republiky v Ankaře připravilo tento materiál. Aby se informace nezkreslila, předávám v přesném znění.
Prokazování země původu u každého zboží se může pro některé společnosti stát obtížnější, reálně se přitom jeví zavedení 10% cla na dovoz krmiva pro domácí mazlíčky.
Průběh koronavirové krize znamenal konec pozitivních výsledků pro bilanci tureckého běžného účtu. Export se propadl o desítky procent více než import a turecké reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Na řadu přišla celá řada import omezujících opatření. Na základě prezidentských dekretů pod čísly 31103, 31106, 31118, 31124, 31132 byly zavedeny nová cla na tisíce produktů. Jejich výše se liší v závislosti na typu zboží, v některých případech ovšem dosahuje až 30 %. Liší se i doba, po kterou bude jejich aplikace probíhat, aplikace cla pro asi 800 produktů skončí 30. září.
Výše uvedená opatření se týkají celé řady produktů od stavebních strojů, zemědělských strojů, produktů z oceli, trubek, radiátorů a třeba také mramoru. Co je pro české exportéry důležité, výše zmíněná opatření se netýkají zemí, se kterými má Turecko dohodu o volném obchodu. Unijní produkce řídící se celní unií tak de iure není opatřeními dotknuta. Nicméně, na tureckých celnicích je nyní důrazněji požadovaná dokumentace potvrzující zemi původu produktů. Podle analytiků z turecké organizace TEPAV se dané opatření nejvíce dotknou čínských, japonských a amerických produktů.
Co se unijních a tedy českých exportérů dotkne, jsou ovšem chystaná turecká cla na vybrané zemědělské produkty. Po uvalení vysokých cel na import oceli ze strany USA v průběhu roku 2018, EU sáhla k zavedení kvót a následného 25% cla na ocel vyprodukovanou mimo EU. To z obavy, že unijní trh bude zaplaven levnou produkcí původně směřující do USA, pro kterou nebude jinde odbytiště. O těchto opatřeních EU informovala přes WTO, v rámci kterého je nyní spor EU-TR v této věci řešen. Turecko ovšem toto opatření postihující celou řada dalších mimounijních zemí, považuje za diskriminační a 22. května 2020 zaslalo k WTO notifikaci oznamující záměr zavést protiopatření. Kromě toho, že budou zavedena cla na ocel putující z EU do TR, Ankara plánuje zavést další cla na několik druhů zemědělských produktů včetně krmiva pro psy (dále kávová zrna 10 % a šumivé víno 25 %).
Právě export psího krmiva je pro ČR velice zajímavou položkou. Posledních 5 let do země vyvážíme toto zboží v hodnotě cca 50 milionů Kč. Zavedení 10 % cla tak bude pro vybrané exportéry podstatným problémem. Protekcionistická opatření se v zemi dynamicky vyvíjejí a jejich vývoj je třeba pečlivě sledovat.
Pavel Daněk, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Ankaře
Kerem Özpolat, ekonomický specialista, Velvyslanectví ČR v Ankaře
ZDROJ: https://www.mzv.cz/ankara/cz/obchod_a_ekonomika/turecko_zavadi_restriktivni_opatreni.html
Komentáře
Okomentovat
Kvůli systematickému útoku porno webů bylo zrušeno anonymní vkládání komentářů. Nyní mohou komentovat jen uživatelé s účty Google. Děkuji za pochopení.