Přes přání a modlitby všech a enormní úsilí hasičů i dobrovolníků se požáry stále nevzdávají. Ministr zemědělství a lesnictví Bekir Pakdemirli vydal dnes ráno aktuální seznam požárů s jejich stavem. Přestože se podařilo uhasit 88 (!) požárů napříč Tureckem, ještě se jich 10 nevzdává. Neuvěřitelných 98 požárů vzniklo jen od středy 28. července do sobotního rána 31. července. Na včerejším seznamu bylo 85 požárů, z nichž se 74 podařilo dostat pod kontrolu. Za pouhých 10 hodin (časový rozdíl vydání obou zpráv) přibylo 13 nových požárů. Tu je originální grafika (první sloupec je provincie - ekvivalent našich krajů, druhý sloupec je okres): Na seznamu stále hořících požárů figuruje bohužel jak přímo Manavgat, tak sousední okres Akseki. Přidal se i okres Gazipaša, který se nachází na jihovýchod od Alanye (ta je vlastně požáry obklíčená). Na seznamu (předpokládám) chybí požár na dvoře Ruského velvyslanectví v Istanbulu (přímo na Istiklal Cd.). Jak může začít hořet nic na nehořlavé zemi, to je

Když se v Česku nebo na Slovensku řekne "erik", obvykle se to píše s velkým počátečním písmenem a znamená mužské jméno, typické pro severské válečníky. Na jihu v Turecku ale "erik" znamená plody stromu zvaného slivoň renklóda, tedy zelené a kyselé, které prodávají i kolem stanic metra a které někteří jedí se špetkou soli. Plodům renklódy se říká tedy erik, někdy papaz erik (nebo jen papaz), některé obchody jim říkají yeşil erik (ješil erik, kde yeşil = zelený, erik = švestka). Ovšem erik se vůbec říká lecčemu. Později lze koupit také klasické švestky. Těm se v Turecku také říká erik, někdy siyah erik, někdy kırmızı erik (kırmızı = červený). Ovšem pod stejným označením se někdy prodávají také červené mirabelky (tedy plody stromu slivoň mirabelka). zdroj: kinstacdn.com Abychom si nemysleli, že Turci dělají v této skupině ovoce a ovocných stromů zmatky. Tedy, dělají, ale podobně je v tom zmatek také z biologické taxonomie. Latinsky se řekne Prunus domestica subsp. ital

Starosta města Istanbul Ekrem İmamoğlu oznámil, že Istanbul opět kandiduje na pořádání letních olympijských her roku 2036. Město již pro předchozí kandidatury postavilo řadu sportovišť a rapidně začalo zlepšovat dopravní infrastrukturu města. Istanbul naposledy kandidoval pro rok 2032, kde nakonec zvítězilo australské město Brisbane. Sice se neví, kdo bude prezidentem Turecka roku 2036 (tedy za 15 let), ale rozhodně to bude někdo jiný, než nyní, Turecko bude jiné, než dnes. Po prohře v kandidatuře na rok 2032 kandiduje pro rok 2036 také Indonésie, nebo řecké Atény. Počtem neúspěšných žádostí tak Turecko předčilo Maďarsko. Kdyby to Istanbulu (potažmo Turecku) vyšlo, bylo by to poprvé za historii olympijských her, kdy by se konaly v muslimské zemi (drtivá většina křesťanské země, zbytek východ Asie - Čína, Korea, Japonsko). V minulosti žádal například Katar, Ázerbájdžán, Uzbekistán, Kazachstán, nebo Egypt. Právě egyptská Alexandrie opakovaně kandidovala v minulosti (1916, 1936), jednou t

[ update 1.8. v 15:08 ] Dnes vypukl požár v provincii Antalya, která je známým turistickým letoviskem. Jih Turecka v letním suchém období často trpí požáry, ale tento se vymyká obvyklým velikostem. Situaci komentuje Muhittin Böcek, starosta velkoměsta Antalya: „ Za 27 let v manažerských pozicích jsem nikdy takový požár neviděl. Evakuovány byly 4 naše čtvrti. (Yeniköy, Sarılar, Bahçelievler a Sorgun; pozn. red.) Naši lidé jsou evakuováni ze svých domovů za pomoci hasičů. Snažíme se přijmout příslušná opatření. Dosud nedošlo k žádným ztrátám na životech. Každý se snaží dělat maximum, doufám, že nejlépe. Uhasíme to co nejdříve. Protože požár vypukl na čtyřech místech současně, je podezření, že se může jednat o žhářství. Vyšetřování bude zahájeno pod vedením guvernéra provincie Antalya Ersina Yazıcıho. “ Sám starosta Muhittin Böcek se v Antalyi narodil a žije dodnes, takže má ze soukromého i profesního života řadu zkušeností z dané oblasti. Požár se šíří jak v lesním porostu, ale také v z

Turecké ministerstvo zdravotnictví včera večer zveřejnilo data za jednotlivé provincie za předchozí týden. Počet COVID-19 pozitivních již viditelně zhoršil výsledky 80 z 81 provincií. Turistické oblasti zatím nejsou postiženy tak, jako vnitrození nebo východ země. Podívejme se na jednotlivé provincie podrobněji. Hodnoty jsou sice za 7 dní, neměří se ale pondělí až neděle, ale sobota až pátek, zveřejňuje se až uprostřed následujícího týdne (s výjimkou minulého týdne, kdy kvůli svátkům bylo zpoždění větší). Modré provincie (tedy s méně než 20 nově nakaženými na 100 tisíc obyvatel za 7 dní) téměř zmizely, drží se ještě dvě z nich, přitom o týden předtím jich bylo 11 (a nárůst je takový, že následující týden zřejmě nezůstane ani jedna). Viditelně narostly oranžové (50 až 100), červené (100 až 200). Objevily se i tři fialové provincie (200 až 400). Animace znázorňuje vývoj jednotlivých provincií za osm týdnů, tedy asi dva měsíce. Čím zelenější je provincie, tím více klesá počet nově pozitiv

Saúdská Arábie často udivuje svými zákony, politickými i občanskými postoji. V Turecku mají v živé paměti vraždu Džamála Chášukdžího na istanbulském konzulátu Saúdské Arábie (v Turecku se mu říká Cemal Kaşıkçı). Toto opatření se ale netýká napjatých vztahů, nýbrž COVID-19 ( tedy podle Saúdské Arábie ). Saúdští občané mají tedy nyní zákaz cestovat do: Afghánistán Arménie Bělorusko Demokratická republika Kongo Etiopie Indie Írán Jemen Libanon Libye Somálsko Spojené arabské emiráty Sýrie Turecko Venezuela Vietnam zákaz cestování Saúdských občanů do červených zemí Podle bodu 18 se dočasně pozastavuje vstup do Saúdské Arábie pro všechny, kteří přijíždějí nebo projížděli z: Afghánistánu Argentiny Brazílie Egypta Etiopie Indie Indonésie Jihoafrické republiky Libanonu Pákistánu Spojených arabských emirátů Turecka Vietnamu a totéž platí pro ty, kteří přijíždějí z jiných zemí, pokud projížděli některou z výše uvedených zemí během 14 dnů před vstupem do Saúdské Arábie. zákaz cestování do Saúdské

Turecká COVIDová čísla začínají znepokojovat. Přestože absolutní čísla ještě nelámou rekordy, začínají vypadat hrozivěji než v případě jarní vlny, která si vyžádala několikatýdenní zákaz vycházení. Zatím není ani náznak omezení, ani se příliš nemění kategorie provincií. Ale schyluje se k bouři. Být pozitivní je negativní, být negativní je pozitivní Toto připomíná slavní hesla " Válka je mír; Svoboda je otroctví; Nevědomost je síla " z ještě slavnějšího Orwelova románu 1984. Jak to vypadá oficiálními čísly denně nově nakažených (tedy COVID-19 pozitivních)? Než si vychutnáme čísla, je nutné připomenout, že minulý týden byly svátky, lidé odjeli navštívit své příbuzné, takže se téměř zastavilo očkování, ale také chuť jít se nechat otestovat. Proto je nutno považovat současná čísla spíš za předvoj. Jaká je realita, to poznáme tento týden (nakolik se promořili o svátcích mezi sebou), druhotně příští týden (nakolik zpětně promořili své okolí a pracoviště po návratu zpět). Při srovná

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky uvedlo Cestovatelskou mapu (Evropy) s platností od 26. 7. 2021 popisující COVID-19 rizikovost v pěti kategoriích. Turecko se nachází již dlouhé měsíce v tmavě červené, tedy s velmi vysokým rizikem. Jak je na tom aktuálně při porovnání s jinými zeměmi Evropy? Při sledování zpráv ze zemí Evropské unie si nelze nevšimnout, že mnohé z nich mají velké až velmi velké starosti ohledně velkého nárůstu pozitivních, případně i s úmrtími. Množí se názory, že barevné kategorie odpovídají realitě jen částečně a že se spíš jedná o politikum. Jak to tedy je? Cestovatelská mapa je zveřejněná Ministerstvem zahraničních věcí na základě informací Ministerstva zdravotnictví ČR. Podle nejnovější mapy to vypadá, že se COVID-19 urputně vyhýbá pásu střední Evropy od Švédska přes kompletní Balkán až po Itálii. Naopak na východ od Evropské unie se to COVIDem jen hemží. Podívejme se na případy ze včerejška, tedy z neděle 25. července. Ty jsou například pro Turecko v

Zatímco v severní Africe, na Arabském poloostrově a dalších částech světa jsou písečné bouře smrtelným nebezpečím, ve střední Evropě i Istanbulu je to stále na úrovni kuriozity, kde se lidé chlubí tím, že to viděli. Neplatí to ovšem pro majitele aut, kteří našli žlutý poprašek na čerstvě umytém vozidle, stejně tak pro ty, kteří na čerstvě pověšeném bílém prádle našli žlutý pozdrav ze Sahary. Ačkoli se to nezdá, tak pískem a prachem ze Sahary neseným větrem je nejvíc ohroženo Španělsko. Proto vytvořilo Barcelona Dust Forecast Center . Díky jejich simulacím je vidět, že prach se tentokrát vydá přes Španělsko, Itálii, střední Evropu a Balkán až do severozápadního Turecka. předpověď písečných bouří pro 26. a 27. července 2021 (zdroj: dust.aemet.es ) Prachové či písečné bouře dovedou potrápit i lokality, o kterých byste to neřekli. Například roku 2009 bylo písečnou bouří zaduseno australské město Sydney. zdroj: wikimedia.org ) Zdrojem písečných bouří jsou kromě výše jmenovaných zemí také Ír

Japonsko se inspirovalo evropským Digitálním certifikátem EU COVID a nyní se pomalu domlouvá s jednotlivými státy o uznávání svých certifikátů. Z Evropy jej nyní uznává Bulharsko, Itálie, Polsko, Rakousko a Turecko. Tokio požádalo několik evropských zemí včetně Itálie a Řecka. Řecko zatím japonské COVID certifikáty neuznává. Japonsko od března testuje CommonPass, což je společný projekt řady aerolinek. Není zcela jasné nakolik Japonsko v projektu figuruje, nebo je-li pouhým uživatelem. CommonPass začaly používat a uznávat například Havajské ostrovy (součást USA). Patrik Veselík

Turecká meteorologická služba oficiálně potvrdila, že na jihovýchodě země včera (20. července) naměřila rekordních 49,1° Celsia, čímž se o desetinu stupně pokořil předchozí rekord z 28. srpna 1961, kdy bylo na stejném místě naměřeno 49,0 stupňů. Rekord byl naměřen v provincii Şırnak, konkrétně v obci Cizre [džizre]. Ta se nachází přímo na hranici se Sýrií, na řece Tigris, asi 25 kilometrů od hranice s Irákem. Pro zajímavost: nedaleká provincie Van naměřila 9. ledna 1990 v části Çaldıran rekordních -46,4° C. Východ a jihovýchod Turecka má opravdu extrémní počasí. Však si vzpomeňme na každoroční dolování silnice z obřích závějí v květnu a červnu (viz článek Několik metrů sněhu na silnicích ve východním Turecku ). zdroj: Weather Radar UK Turecká meteorologická služba v posledních dnech před žádným mimořádným horkem nevarovala. Buď je to považováno za běžné, nebo superpočítač odhadnul tamní podmínky nepřesně. Je si ale také třeba uvědomit, že tento týden jsou svátky oběti, právě včerejšek

Od konce května do srpna zažívá Istanbul každoroční "hruškový" efekt, kdy jsou ulice a chodníky pod některými stromy pokryty šedavou a lepkavou vrstvou čehosi, co před dopadem a rozšlápnutím bylo chutným ovocem, moruší. Chůze pod takovými stromy je poněkud riziková. Kromě znečištěné podrážky a nebezpečí uklouznutí na plodech je také riziko, že plod spadne na chodce přímo. Vzhledem k tomu, že jde o měkké plody velikosti ostružiny, je jediné riziko, že se potřísní oblečení. plody morušovníku bílého (zdroj: atafidancilik.com ) Co je ten morušovník zač? Nejznámější jsou dva druhy, morušovník bílý (morus alba) a morušovník černý (morus nigra). Jsou to opadavé stromy, kdy i laik v létě dovede odlišit oba druhy barvou jejich plodů. Je také pozoruhodný extrémně rychlým uvolňováním pylu, který vystřeluje rychlostí až 610 km/h, tedy více než poloviční rychlostí zvuku. Nejrychlejší živočich na světě, sokol stěhovavý, přitom dosahuje rychlosti až 389 km/h, a to navíc při střemhlavém letu

Právě tak změly reklamy, vybízející kupující v Turecku k nákupu likéru, který se automaticky dával (dospělé) návštěvě o svátcích oběti (tedy kurban bayramı). Že to nepamatujete? Nejste sami, ani mladší ročníky to už nezažily (podle mínění místních to v Istanbulu zmizelo někdy v 80. až 90. letech 20. století). Zavzpomínejme společně na staré časy, kdy v Turecku nebyl hřích nabídnout každé návštěvě kávu a stopičku něčeho neméně hřejivého. Jen s mírným rouháním lze říct, že vlastně návštěva dostala takovou "svatou trojici", tedy kávu, sladkost (lokum, často mandlový) a likér (neméně sladký). Dnes se namísto likéru nedá nic, maximálně se nabídne voda. ilustrační foto tradiční kávové soupravy obohacenou sklenkou s likérem ( zdroj ) list z kalendáře, říjen 1947 s reklamou na růžový likér (tedy z růží) list z novin Cumhuriyet s reklamou na likéry pro svátky, 9. února 1938 list z novin Kurun s reklamou na likéry pro svátky, 8. února 1938 Jak je vidět, v obou denících inzeruje stejná

Ministr školství Turecké republiky Ziya Selçuk oznámil, že se nový školní rok 2021-22 zahájí 6. září. Poznámka (či podmínka) "dá-li Bůh" se v tomto případě dá vykládat tak, že v této chvíli nikdo neví jak bude vypadat právě se rozbíhající celoevropská vlna (tedy i v Turecku), tentokrát delta varianty. Že nejde o planý poplach je znát například z chování Francie, která pro neočkované cestující ze Španělska, Portugalska, Řecka, řecké části Kypru a Velké Británie požaduje negativní antigenní nebo PCR test po všech cestujících, kteří nejsou očkováni (s platností ode dneška, tedy od neděle 18. července 2021). ilustrační obrázek (zdroj: efebeykoleji.com.tr ) Vedle tohoto vlivu se zde snoubí ještě dva další vlivy. Ten první je, že Turecko je "ad hoc" země, kde se typicky vše rozhodne ve chvíli, kdy to má začít platit (a naopak), nebo těsně předtím. Za další se na rozdíl od Česka nezahajoval školní rok přesným datem, ale přibližně v druhé polovině září. Protože turecké škol

Minulý týden se na dvou letištích v Turecku vyskytly situace, které si nelze vymyslet, ty se mohly jen stát. První se stal na největším letišti, Letišti Istanbul (alias třetí letiště). Obří hejno 5centimetrových kobylek paralyzovaly letiště, ale situace byla vyřešena postřikem. Mezitím se slétlo velké množství racků s cílem kobylky sníst. Několik racků také narazilo do letadel, ale žádná nehoda se nestala. Přestože se nehoda stala v neděli ráno (tedy včera 11. července), některá média prezentují situaci, jako kdyby se stala dnes. Prapůvodním zdrojem informace je airporthaber.com . zdroj: haberler.com Druhá kuriozita se stala na letišti v Antalyi, dokonce ve stejný den. Jistý turista z nejmenované země se v letadle si otevřel nouzové dveře, procházel se nejdřív po křídle letadla, pak po letištní ploše. Šlo o pasažéra Rossiya Airlines z letu 5625 Antalya - Moskva. zdroj: themoscowtimes.com Tak vypadala původní zpráva. Nakonec se ukázalo, že situace byla poněkud jiná. V letadle přestala f