Přeskočit na hlavní obsah

Istanbul chce pořádat olympiádu roku 2036

Starosta města Istanbul Ekrem İmamoğlu oznámil, že Istanbul opět kandiduje na pořádání letních olympijských her roku 2036. Město již pro předchozí kandidatury postavilo řadu sportovišť a rapidně začalo zlepšovat dopravní infrastrukturu města. Istanbul naposledy kandidoval pro rok 2032, kde nakonec zvítězilo australské město Brisbane. Sice se neví, kdo bude prezidentem Turecka roku 2036 (tedy za 15 let), ale rozhodně to bude někdo jiný, než nyní, Turecko bude jiné, než dnes.

Po prohře v kandidatuře na rok 2032 kandiduje pro rok 2036 také Indonésie, nebo řecké Atény. Počtem neúspěšných žádostí tak Turecko předčilo Maďarsko. Kdyby to Istanbulu (potažmo Turecku) vyšlo, bylo by to poprvé za historii olympijských her, kdy by se konaly v muslimské zemi (drtivá většina křesťanské země, zbytek východ Asie - Čína, Korea, Japonsko). V minulosti žádal například Katar, Ázerbájdžán, Uzbekistán, Kazachstán, nebo Egypt. Právě egyptská Alexandrie opakovaně kandidovala v minulosti (1916, 1936), jednou také Káhira (2008).


Ekrem İmamoğlu


MIMOCHODEM: Istanbul kandidoval také na rok 2020, ale nakonec vyhrálo japonské Tokio (to je snad poprvé, co může někoho těšit, že prohrál boj o pořádání her kvůli okolnostem). Istanbul při vznesení kandidatury roku 2012 prohlásil, že bude postaven třetí most (což se také stalo). Turecku zlomily vaz dvě události: kandidatura na UEFA Euro 2020 pro stejný rok, také události v Gezi parku v červnu 2013. Poslední kapkou bylo vyjádření přímého konkurenta, tedy vyvolal předseda Tokio 2020 (výbor pro pořádání olympijských her) Naoki Inose v dubnu 2013 kontroverzní prohlášení, které bylo vnímáno jako kritika Istanbulu a jeho kandidatury na pořádání letních olympijských her v roce 2020: "No, srovnejte tyto dvě země, kde ještě nevybudovali infrastrukturu, velmi sofistikované zařízení. Takže čas od času, jako třeba v Brazílii, si myslím, že je dobré mít sportoviště poprvé. Ale islámské země, ty mají společného jenom Alláha a bojují mezi sebou a mají třídy." Můžeme jen spekulovat, jestli zemětřesení a tsunami na jaře roku 2011 (viz Fukušima) pomohly kandidátce podané v létě stejného roku. Naoki Inose ujišťoval mezinárodní olympijský výbor, že voda v Tokiu není kontaminovaná a že úroveň radiace v Tokiu je stejná, jako v Paříži nebo Londýně. Nakonec 7. září 2013 bylo vybráno Tokio.



Muslimské země mají nevýhodu v nepříznivých klimatických podmínkách (tedy kromě jiného), protože často leží v tropických, nebo pouštních oblastech. Letní hry se pořádají obvykle od obratníků směrem k pólům. Na severní polokouli jde o obratník Raka (23° 26' 14.675″), výjimkou byly jediné hry, a to v Mexico City roku 1968. Na jižní polokouli je to obratník Kozoroha (23° 26' 14.440"), což těsně porušily hry v Riu de Janeiro roku 2016. V tropickém pásmu je příliš teplo nejen na zimní, ale i na letní olympijské hry. A pokud jsou chladnější místa, jsou umístěna ve vysoké nadmořské výšce, opět nepříliš vhodné pro pořádání her (Mexico City leží ve výšce 2240 metrů). Již samotné obratníky leží obvykle na pásu pouští s extrémními klimatickými podmínkami (sever Afriky nebo Arabský poloostrov jsou toho důkazem).



Jak vlastně začíná cesta k pořadatelství?

Nejdříve je nutné vyplnit oficiální dotazník s těmito kapitolami:

  • motivace, koncepce a odkaz olympijských her
  • politická podpora
  • finance
  • sportoviště
  • ubytování
  • doprava
  • bezpečnost
  • obecné podmínky, veřejná podpora a zkušenosti

Když kandidovala Praha, spolu s dotazníkem bylo nutno odeslat poplatek 150 tisíc dolarů. Jestliže bude město zařazeno mezi kandidáty, odeslalo by se Mezinárodnímu olympijskému výboru další půl milion dolarů. Už jen tato část má odradit finančně velmi slabé k podání kandidatury (to by potom podala kdejaká vesnice už jen proto, že by mohla být kandidátem na pořádání her, aniž by to bylo míněno vážně).

Vedle profesionality je samozřejmostí kandidatury soulad města a státu. Je to prestiž nejen pro město jako takové, ale především pro stát. Tento soulad v případě pražské kandidatury nebyl, když premiér tehdejší vlády odmítl přislíbit finanční garance (a to byli premiér i starosta ze stejné politické strany).


Mrazivé zajímavosti z olympiád

Světové války mají vůbec smysl pro humor co se týče pořádání olympijských her. 

  • 1916 Berlín (zrušeno; 1. světová válka)
  • 1936 Berlín (Španělsko skončilo na druhém místě; Německo pomáhá Španělsku v občanské válce od 30. července, olympiáda v Berlíně začala 1. srpna)
  • 1940 Tokio (zrušeno); Japonsko se roku 1938 vzdalo, hry měly být v Helsinkách; to (resp. Finsko) bylo přepadeno v prosinci 1939 Sovětským svazem
  • 1944 Londýn (zrušeno; italský Řím skončil na druhém místě)

Slovenský Poprad kandidoval na zimní olympijské hry pro roky 2002 a 2026 (neúspěšně). Právě pro rok 2026 se o pořadatelství snažil také turecký Erzurum (ale ani mezi kandidáty nebyl zařazen), vítězem je společné pořadateství italských měst Miláno a Cortina d'Ampezzo. Česku nejblíž byly olympijské hry roku 1972 v Mnichově.

Víš, proč je pět olympijských kruhů?
No, to snad ví každý, protože pět kontinentů.
Aha. A proč se tedy doposud žádné hry nekonaly v Africe?
Nojo, no. A kolikrát že Istanbul kandidoval?
Šestkrát. Teď je to po sedmé.
Tolikrát? To je dost.
Tak počítej se mnou: 2000, 2004, 2008, 2012, 2020, 2032 a teď 2036.
To je snad nejvíc na světě, ne?
Není. Třeba Los Angeles kandidovalo desetkrát: 1924, 1928, 1932, 1948, 1952, 1956, 1976, 1980, 1984 a 2028. Poslední dva pokusy byly úspěšné.
Praha kandidovala jednou. A stačilo.
No Praha naposledy kandidovala roku 2003, to byl primátorem Pavel Bém, který to moc chtěl. Mělo se jednat o Letní olympiádu roku 2016. A poprvé to nebylo.
Už si vzpomínám. U nás na to dost nadávali, jakože Praha, Praha, pro běžné lidi nic.
Ani jedno ani druhé nebyla přitom pravda. Rozhodovaly emoce, nevraživost vůči vlastnímu hlavnímu městu. Například fotbalové zápasy se měly odehrávat v Ostravě.
Fakt? To není daleko od nás. To jsem vůbec netušil!
To netušilo víc lidí. Dvě třetiny byly v průzkumech proti tomu. A jachting by se konal v Jižních Čechách, na Lipenské přehradě. Kanoistika se měla odehrávat v Račicích, což je u Litoměřic, kraj Ústí nad Labem. A řada sportů by byla různě možně po středočeském kraji.
No to jsou věci. No ale stejně to není nic pro lidi.
Tím bys mohl pohřbít cokoli, že to není nic pro lidi. Ale kdo by stavěl budovy, sportoviště, silnice? Kdo by pracoval při samotné olympiádě? Kam by přijelo velké množství turistů, kdo by je obsluhoval, ubytoval? Lidi. Spousta lidí by měla díky tomu práci. Prostě malost a závist zvítězila i nad národní hrdostí.
No, kvůli české výpravě do Tokia má teď taky hodně lidí práci.
Aha, počkej, tím myslíš ty vtipy, že se budou vracet do Česka aerolinkami Delta Airlines?
Haha. Ale ostuda to byla velká, ale už to utichá. Aspoň, že to vynahradilo oblečení pro český tým. To bylo nejdřív křiku a milion argumentů proti, ale když se to srovná s těmi ostatními, tak je to fajn. A měly být prý jedny z nejhezších, ať podle diváků, tak podle odborníků, navíc napříč zeměmi.
A víš, že vlastně kandidatura na Olympiádu roku 2016 nebyla první? Praha kandidovala už pro rok 1924, ale nakonec vyhrála Paříž. Potom kandidovala také roku 1980, ale o té se mnoho neví. Důkazem je hotel Olympik v Karlíně, zprovozněný roku 1971. Když kandidaturu podala Moskva, tak Praha tu svou kandidaturu stáhla.

A tak je to v Olympijských hrách se vším.

Patrik Veselík

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dvě zemětřesení v Turecku o síle nad 5

[ AKTUALIZACE V 23:24 ] Dnes zažilo Turecko dvě nezávislá zemětřesení, která ovlivnila různá místa země. Vyděsily jak místní, tak turisty. Ministr zdravotnictví Fahrettin Koca při prvotní informaci neuvedl žádné případy zranění či úmrtí. Následně byla informace aktualizována. Zemětřesení v 16:16 tureckého času První zemětřesení se odehrálo sice mimo území Turecka, ale ovlivnilo široké území celého Antalyjského zálivu včetně turistických regionů Antalya, Side či Alanya, stejně tak jako Kypru. Toto zemětřesení mělo epicentrum mimo velké zlomy. Podle serveru EMSC zemětřesení mělo pocítit 34 milionu lidí. Později byla síla zemětřesení snížena na 4,7. Také vzdálenost asi 100 kilometrů od tureckých břehů snížila vliv na úroveň jen pocitovou, někdy ani to ne. 177 osob nahlásilo svůj pohled na zemětřesení Zemětřesení ve 20:48 tureckého času Druhé zemětřesení s magnitudem 5,2 se odehrálo na východě Turecka. Epicentrum se nacházelo 11 km od města Malatya (v okrese Yešilyurt), poblíž zlomu, na

Jaká je aktuální kvalita vody na tureckých plážích?

Dovolenkáře bažící po čisté vodě i pláži nejvíc zajímají právě tyto informace. Ale jak se k nim dostat? Ptát se po různých skupinách na sociálních sítích je jedna možnost, ale ještě lepší je mít jeden zdroj pro všechny pláže v celém Turecku. Zde velmi pomáhá turecké Ministerstvo zdravotnictví. To nejenže nechává pravidelně na všech veřejných plážích testovat kvalitu, ale také informace shromažďuje a zveřejňuje ve veřejně dostupné mapě. zdroj:  https://yuzme.saglik.gov.tr/ Čísla na mapě značí počet pláží v daném místě, které jsou pod kontrolou ministerstva. Po přiblížení je možné pro přiblížení kliknout na modře orámovanou oblast daného regionu, případně rolovat kolečkem na myši do té míry, až nebude k dispozici žádné číslo ( tedy budou vidět všechny pláže jednotlivě ). Mapa má problém s vykreslováním ikon u konkrétních pláží ( testováno na Windows i Androidu, Google Chrome, Mozilla Firefox, MS Edge či Samsung Internet, všude stejný výsledek ), což kazí záměr rychle se zorientovat ve de

Jak vidí USA bezpečnost v Evropě? Doporučují jezdit do Turecka?

[ AKTUALIZACE 4. 8. 2023 ] Snad každý stát na světě sleduje bezpečnostní situaci v ostatních zemích a doporučuje svým občanům kam jezdit, kde si dávat větší pozor a kam nejezdit vůbec. Spojené státy americké to samozřejmě dělají také. Jaký je jejich úhel pohledu na bezpečnost napříč Evropou a okolím? Ano, je to překvapení. Typicky od 4. či 5. října 2022 platí aktuální situace, zveřejněná na stránce https://travelmaps.state.gov/TSGMap/ . Písková barva (či chcete-li světle žlutá) znamená nejlepší hodnocení, tedy normální situaci. Je to překvapivě nejen Irsko, Portugalsko nebo Uzbekistán, ale celý pás podél bojujících stran, tedy od Skandinávie přes pobaltské státy, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Žlutá barva znamená zvýšenou opatrnost. Sem spadá celá západní Evropa včetně Česka, dále západní Balkán, Turecko, Kazachstán, Turkmenistán, dále Maroko, Tunisko a další. Co je na Česku špatně? To lze zjistit po rozkliknutí Česka na dané mapě. Ale překvapení poté trvá,