Když se řekne PKK, jsou na tuto teroristickou skupinu v rámci Evropy odlišné postoje vnucované tiskem, ačkoli oficiální postoj je často odlišný, přestože mají na svědomí tisíce životů včetně premiéra skandinávské země. Co je PKK? Celé jméno PKK zní Kurdská strana pracujících ( kurdsky Partiya Karkerên Kurdistanê ). Byla založena 27. listopadu 1978 Abdullahem Öcalanem. Její ideologie původně byla marxisticko-leninská, nyní se zaměřuje na kurdský nacionalismus a demokratický konfederalismus ( ovšem to jsou jen její politické cíle, které neříkají nic o jejich teroristických a kriminálních aktivitách ). PKK původně usilovala o nezávislý kurdský stát, nyní usiluje o autonomii a větší práva Kurdů v rámci Turecka. Od roku 1984 vede ozbrojený boj proti turecké vládě. PKK sídlí především v pohoří Qandil, které se rozkládá na jihovýchodě Turecka a v severním Iráku. Byla označena jako teroristická organizace v zemích jako Turecko, Spojené státy, Evropská unie atd. současná vlajka PKK Cíle a cíle ...

Když se řekne Turecko, mnozí mají představu, že se jedná o arabskou zemi, která používá arabskou abecedu. Její modifikace byla v Turecku skutečně používána do 1. listopadu 1928, kdy byla zákonem číslo 1353 ustanovena latinka. Od 1. prosince 1928 se titulky, reklamy a nápisy v novinách, časopisech a filmech musely psát písmeny nové abecedy (tedy latinkou). Od 1. ledna 1929 bylo používání nové abecedy povinné ve všech veřejných komunikacích i ve vnitřních komunikacích bank a politických či společenských organizací. Od 1. ledna 1929 se také v nové abecedě povinně tiskly knihy. Veřejnost naopak směla až do 1. června 1929 při jednání s institucemi používat starou abecedu. zdroj: wikimedia.org Současná turecká abeceda používá 29 písmen: A, B, C, Ç, D, E, F, G, Ğ, H, İ, I, J, K, L, M, N, O, Ö, P, R, S, Ş, T, U, Ü, V, Y, Z. Nejen Češi a Slováci si nedovedou na první náraz poradit s písmeny Ç a Ş. Čeština a slovenština má ale totéž, jen se to jinak píše, takže: Ç = Č Ş = Š Zajímavostí je písmen...

Město Sulejmánie se nachází ve východní části Iráku, 40 kilometrů od hranice s Íránem. Je to jedno z významných měst autonomní oblasti zvané Irácký Kurdistán. Toto velmi problematické místo bylo od 3. dubna vyřazeno tureckým Ministerstvem zahraničí, aby byl včera zákaz prodloužen. Po třech měsících se tedy zákaz prodlužuje o dalších šest měsíců do 3. ledna 2024, kdy bude opět rozhodnuto o následujícím postupu. MIMOCHODEM : Sulejmánie je hlavním městem stejnojmenného governorátu (obdoba českých krajů). Mluvčí ministerstva zahraničních věcí a velvyslankyně Tanju Bilgiç vydaly 5. dubna 2023 prohlášení  v reakci na otázku týkající se uzavření tureckého vzdušného prostoru pro lety z/do Sulejmánie: Turecký vzdušný prostor byl uzavřen pro letadla, která od 3. dubna přistávají/vzlétají na iráckém mezinárodním letišti Sulejmánie. Rozhodnutí bylo přijato po zintenzivnění aktivit teroristické organizace PKK v Sulejmánii, infiltraci teroristické organizace na letiště a tím ohrožení bezpečnosti...

Turecké parlamentní a prezidentské volby se odehrávaly v duchu skrývané i zcela nepokryté nesnášenlivosti vůči neTurkům, případně vůči sexuálním menšinám. Zatímco něco po skončení voleb zmizelo, něco se naopak posílilo. Kurdové, PKK Prvním skrytým nepřítelem byli Kurdové. Neřeklo se to napřímo, ale vytvořila se rovnice Kurd = PKK = terorista. Ale ani to se neříkalo v drtivé většině napřímo, ale používala se oklika, kdy se PKK označovalo jako "Kandil". Toto nevychází z islámských svátků, nýbrž z Kandilských hor, které jsou na hranicích Íránu a Turecka (z turecké strany). Právě zde je totiž vedení Kurdské strany pracujících neboli teroristické organizace PKK. Proto bylo možné slýchávat výpady, že opoziční strany či politici získávají instrukce z Kandilu. Syřané Opozice vedla předvolební kampaň korektně a vládla tématy. To platilo do parlamentních voleb. Před druhým kolem prezidentských voleb již byli ve vleku strachu, že prohrají, tedy že musí nějak získat příznivce dvou vyřaze...

Předvolební meetingy jsou obvykle bouřlivé svými hesly, skandováním fanoušků, slovy politiků. Včera ale ve městě Erzurum na východě země vzali příznivci ultrapravicové strany MHP do ruky kameny a kusy betonu a začali je házet na řečnícího starostu Istanbulu i na dav, který jej poslouchal. To si vyžádalo řadu zraněných i vážně poškozený autobus. Předvoj: Aktivní odpor starosty Erzurumu Chování šerifa z divokého Západu může připomínat postup starosty Erzurumu. Například autobusy městské dopravy zamknul a nedovolil jim odjet, aby náhodou jimi necestovali příznivci CHP ( tedy současného starosty Ekrema İmamoğlua nebo předsedy CHP a kandidáta na prezidenta Kemala Kılıçdaroğlua ). Je nutné zde připomenout, že starosta Erzurumu je členem vládní strany AKP. Útok! Příznivci ultrapravicové strany MHP zaútočili sprškou kamenů a kusů betonu na dav posluchačů, autobus i na samotného starostu Istanbulu Ekrema İmamoğlua, který na autobuse stál. Jemu samotnému se údajně nic nestalo, ovšem v davu b...

Dnešním dnem slaví islámský svět ramadánové svátky, přesněji řečeno svátek ukončení půstu. Jedná se o jeden z největších náboženských svátků, který je v řadě zemí včetně Turecka státním svátkem. Jak si občané Turecka Turci mimo něj přejí? Jaké jsou přání politiků, politických stran, firem či jednotlivců? Nejdříve se podívejme na používané fráze: turecky: Ramazan Bayramı m ız mübarek olsun. (náboženské přání k přerušení ramadánového půstu, mluvčí zdůrazňuje svou víru) Ramazan Bayramı n ız mübarek olsun. (náboženské přání k přerušení ramadánového půstu, mluvčí nezdůrazňuje svou víru) Hayırlı bayramlar. (stručné obecné náboženské přání k svátku) Mutlu bayramlar. (stručné obecné nenáboženské přání k svátku) İyi bayramlar . (stručné obecné nenáboženské přání k svátku) kurdsky: Cejna we Remezanê pîroz be. (náboženské přání k svátku) Roşanê şıma bımbarek bo. (obecné náboženské přání k svátku) Roşano xêr! (stručné obecné náboženské přání k svátku) Cejna we pîroz be. (stručné o...

Festival nepatří ani mezi dlouhodobě působící (nyní probíhá druhý ročník), ani mezi známé. Přesto či právě proto je to jedno z mála míst kde je možné shlédnout filmy tvořené kurdskými režiséry či scénáristy. První ročník se konal roku 2019, na ten současný druhý si pořadatelé museli kvůli pandemii počkat tři roky. Diváci mohli shlédnout vedle těch nových například film “Kurdên Êzidî” (Ezidští Kurdové) z roku 1933 (arménský režisér Amasi Martirosyan). Zdroje se rozcházejí v počtu filmů, některé zmiňují 28, některé 30. Pořadatelem je MKM (Mezopotamya Kültür Merkezi). Filmy jsou promítány v Beyoğlu Majestik Sinema (evropská strana Istanbulu). Také dnešní závěrečný ceremoniál se bude stejně jako ten zahajovací konat v Kulturním centru Şişli. Letošní ročník začal 24. března, končí dnes 29. března. zdroj: kurdistan24.net O festivalu se média příliš nezmiňují. Píší o něm především ta kurdská, jako Bianet.org ,  Rudaw.net , Kurdistan24.net , KurdishVoice.gr (většina z nich mimo Turec...

Že soused Turecka není zrovna jednotný a jedna část má snahu o plnou samostatnost, to se ví už dávno. Ale současná pandemie přináší důkaz z jiného směru, než jsme byli zvyklí vídat. A Česká republika oficiálně uznává obě části, alespoň z určitého úhlu pohledu. Tedy nejde o příliš, jde spíš o drobnost. Ovšem jako symbol to může stačit jak pro severní část Iráku (která si říká Kurdistán), tak pro Turecko (které označení Kurdistán nemá zrovna rádo). Oficiální vláda a zdravotnictví Iráku vydává následující "očkovací pasy" neboli potvrzení o očkování proti COVID-19. MIMOCHODEM : Česko uznává také certifikát další podobně sporné země, Palestiny ( oficiální kopie v PDF ). Regionální vláda Kurdistánu - Iráku má vlastní Ministerstvo zdravotnictví, které vydává vlastní "očkovací pasy". Byly oficiálně uvedeny 25. září. Má také mobilní aplikaci pro Android a iOS zvanou KURDVAC (zde pozor na zachování všech písmen). Vzestup a téměř plná samostatnost tohoto regionu Iráku je pa...

Jednu tragédii stíhá další, kdy se k sexuálně násilnému činu přidává opar rasismu s nádechem politického ovlivňování případu. Osmnáctiletou İpek Er měl sexuálně napadnout Musa Orhan (pracuje v Siirtu). Ona se 16. července 2020 pokusila spáchat sebevraždu a zanechala dopis, kde důvody vylíčila. Po 34 dnech zemřela. Slavná herečka Ezgi Mola se jí proti údajnému násilníkovi zastala, herečka šla k soudu. Jak se to mělo odehrát a co tam mohlo mít souvislost? İpek Er pochází z městečka Beşiri (asi 10 km od města Batman, centra stejnojmenné provincie). Podle jejího dopisu na rozloučenou ji měl Musa Orhan zdrogovat a znásilnit. Její rodina ji začala pohřešovat 24. června 2020, byla nalezena 3. července v domě v Kurtalanu (provincie Siirt). Její rodina podala 7. července na Orhana trestní oznámení u siirtského státního zastupitelství, v němž uvedla, že Er znásilnil a unesl. Podle rodiny Er řekla Musovi, že se po znásilnění nemůže vrátit domů, pokud si ji nevezme za manželku. Údajně ji poslal ke...