Když se řekne PKK, jsou na tuto teroristickou skupinu v rámci Evropy odlišné postoje vnucované tiskem, ačkoli oficiální postoj je často odlišný, přestože mají na svědomí tisíce životů včetně premiéra skandinávské země.
Co je PKK?
Celé jméno PKK zní Kurdská strana pracujících (kurdsky Partiya Karkerên Kurdistanê). Byla založena 27. listopadu 1978 Abdullahem Öcalanem. Její ideologie původně byla marxisticko-leninská, nyní se zaměřuje na kurdský nacionalismus a demokratický konfederalismus (ovšem to jsou jen její politické cíle, které neříkají nic o jejich teroristických a kriminálních aktivitách). PKK původně usilovala o nezávislý kurdský stát, nyní usiluje o autonomii a větší práva Kurdů v rámci Turecka. Od roku 1984 vede ozbrojený boj proti turecké vládě. PKK sídlí především v pohoří Qandil, které se rozkládá na jihovýchodě Turecka a v severním Iráku. Byla označena jako teroristická organizace v zemích jako Turecko, Spojené státy, Evropská unie atd.
 |
| současná vlajka PKK |
Cíle a cíle PKK se v průběhu času měnily. Začalo to plánem na oddělení Kurdistánu od Turecka, Sýrie, Íránu a Iráku a založením kurdské federace na Blízkém východě, pokračovalo oddělením jihovýchodu Turecka do samostatného kurdského státu. Zdá se, že organizace údajně opustila svůj cíl zřídit samostatný kurdský stát a místo toho prohlásila, že si klade za cíl zlepšit práva kurdského obyvatelstva žijícího v Turecku, zejména jeho práva na ochranu své etnické identity.
 |
| Které státy mají PKK za teroristickou organizaci? (zdroj: wikimedia.org) |
PKK a/versus Kurdové
Ideologie Kurdské strany pracujících byla původně spojením revolučního socialismu a marxismu-leninismu s kurdským nacionalismem a usilovala o vytvoření nezávislého Kurdistánu. To se ale posunulo v ozbrojený boj včetně terorismu nejen vůči Turecku, ale do značné míry, paradoxně, vůči Kurdům.
MIMOCHODEM: V době založení PKK ještě existoval Sovětský svaz (tvrdou rukou ještě vládl Leonid Brežněv), který tvrdě využíval a zneužíval jak země východního bloku, tak jednotlivce i organizace ke svému prospěchu. Bývalý důstojník KGB-FSB Alexander Litviněnko uvedl, že vůdce PKK Abdullah Öcalan [ödžalan] byl vycvičen KGB. Turecko v té době bylo členem NATO neboli bylo jednou z nepřátelských zemí východního bloku. Dá se říct, že Öcalan byl Sovětským svazem vycvičen v boji proti Turecku podobně, jako byl Usáma Bin Ládin vycvičen CIA v boji proti Sovětskému svazu poté, co zaútočil na Afghánistán.
Kurdská strana pracujících se rozhodla, že když PKK a Kurdové je jedno a totéž, že tudíž všichni Kurdové musí souhlasit s praktikami PKK a podporovat je. Jestliže se to nějakému Kurdovi nelíbí, může za to zaplatit. Příkladem je masakr ve vesnici Başbağlar v turecké provincii Erzincan (psali jsme v článku Třicáté výročí tureckých Lidic, masakru v obci Başbağlar), kdy PKK 5. července 1993 zmasakrovala její obyvatele bez ohledu na pohlaví a věk. Řádění ozbrojenců PKK nepřežilo 33 osob (nejmladší oběti bylo 13, nejstarší 74).
MIMOCHODEM: Česká Wikipedie o PKK mírně řečeno zkresluje a vykresluje PKK v růžovějších barvách. Nezmiňuje se o desítkách tisíc mrtvých, při zmínce o některých útocích není vina kladena organizaci PKK. V Česku obecně se někdy velmi mylně Kurdská strana pracujících vykresluje jako ta hodná organizace, která se zastává chudáků Kurdů. Nemůže být ale horšího omylu.
PKK je napojena na velké množství kurdských organizací napříč Evropou, a to včetně mediálních organizací. Například televizní stanice ROJ TV byla v Dánsku, kterou teroristická organizace PKK financovala a kontrolovala (tím také ovlivňuje informace o sobě nejen v rámci kurdské komunity). ROJ TV ale vysílala nejen v Dánsku, ale prostřednictvím satelitů Eurobird 9A, HellasSat 2 a HotBird napříč Evropou, severní Afrikou a Blízkém Východě. Televize byla 3. července 2012 zrušena. Další televizní kanály ale vznikly jako následovníci ROJ TV a dodnes vysílají. NA PKK či spřátelené organizace mají údajně být napojeny Sterk TV, Newroz TV, Ronahi TV a další.
MIMOCHODEM: Nebylo to zdaleka poprvé, co se Sovětský svaz pokusil destabilizovat země ve svém okolí, tím, že tam vytvoří novou republiku. Například v letech 1920 až 1921 existovala s významnou pomocí Rudé armády Perská socialistická sovětská republika na severozápadě Persie. (ostatně ještě carské Rusko se pokusilo obsadit hlavní město Persie Teherán roku 1911). Dalším loutkovým státem Sovětského svazu na území Persie / Íránu byla roku 1946 Mahábádská republika (kolem celé hranice s Tureckem). Dnešní Rusko v této "tradici" pokračovalo vznikem Abcházie a Jižní Osetie na území Gruzie, Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky na území Ukrajiny (jak řekl pan Louka ve filmu Kolja, "Rozpínaví jste! Kam šlápnete, odtud se nehnete. ... Kradete kufry a cizí území.").
PKK? Najdeme vás všude, neutečete...
Kurdové na jihovýchodě a východě Turecka někdy strach z útoků PKK neustojí, takže se vystěhují buď typicky do Istanbulu, případně se nějakou formou vystěhují z Turecka. Svého času bylo nejen v Istanbulu velmi populární, že si Kurdové nechali operovat typický "kurdský" nos, aby nebyli snadno identifikováni jako etničtí Kurdové (z nejrůznějších důvodů, nejen PKK).
Protože je PKK také mafiánská organizace, má také mafiánské metody jako že z mafie nelze odejít, takže své bývalé čteny vraždí, jak ukázaly případy vražd Envera Aty a Cetina Güngöra ve Švédsku, vraždy Mustafy Tangünera v Dánsku atd.
Zkraje roku 2013 španělská a francouzská policie spojila své síly v rozsáhlé operaci proti Kurdům podezřelým z příslušnosti ke krajně levicové skupině PKK. Ve Francii bylo údajně zatčeno 16 lidí, zatímco Španělé zatkli šest lidí. Podle španělské policie čtveřice zatčená v Madridu údajně vydírala další Kurdy, aby získala peníze pro PKK. Poté údajně nakoupili jak výbušniny, tak zbraně, které měly být použity pro akce v Turecku. Konflikty se zákonem má PKK i jinde po Evropě, například v Belgii, Itálii, Německu, Nizozemsku atd.
Oběťmi PKK se ale nemusejí stát jen Kurdové. Někdejší švédská ministryně zahraničních věcí Ann Lindeová v květnu 2022 uvedla, že PKK stojí za atentátem na švédského sociálnědemokratického premiéra Olofa Palmeho, který proběhl v pátek 28. února 1986. Mělo jít o odvetu za to, že Švédsko zařadilo PKK na seznam teroristických organizací (švédské vyšetřování nepotvrdila ani jednoznačně nevyvrátila tuto domněnku) a protože Švédsko zahájilo proti PKK razii také kvůli vraždám ve Stockholmu a Uppsale, ve kterých PKK figurovala.
Proč se o tom nemluví?
Všechny tři strany k tomu mají vážný důvod:
- Turci o tom neradi mluví, chtějí raději zapomenout na oněch 40 tisíc mrtvých
- Kurdové odmítající PKK nechtějí být potenciálně jejím terčem
- Kurdové podporující PKK o zvěrstvech PKK samozřejmě mluvit nebudou
A nyní se podívejme, jak se o PKK mluví a píše v Česku.
Oficiální text ČTK
Česká tisková kancelář, od které tisk přebírá informace (a informace o Turecku obvykle předává svým čtenářům bez úpravy) informuje o PKK následovně:
PKK vede od 80. let ozbrojený boj za autonomní Kurdistán a práva Kurdů v Turecku i v dalších oblastech jimi obývaných. Konflikt si dosud vyžádal na 45 000 obětí. Na základny a členy PKK, včetně kurdských milicí YPG na severu Sýrie a Iráku, Turecko opakovaně útočí. Zároveň čelí kritice, že nerespektuje suverenitu těchto zemí. Ankara nicméně tvrdí, že se snaží zajistit svou národní bezpečnost.
PKK jsou zde vykresleni jako "ti hodní, kteří bojují za chudáky Kurdy" a Turecko jako "ti zlí, co ty chudáky Kurdy mlátí" a navíc že si nedělají těžkou hlavu ze státních hranic.
Česká Wikipedie
Ano, Wikipedii může editovat každý a na stránkách zůstává ten text, který většina uzná jako správný (bez ohledu jestli tomu tak je). Navíc každá jazyková mutace je vlastně nezávislá na jiných, takže v češtině se o PKK čtenáři dozvědí velmi odlišné informace, než například čtenáři norské verze.
.png) |
| vlajka PKK z let 1978 až 1995 včetně komunistických symbolů (rudá hvězda, srp a kladivo) |
Další je nesrovnalost v příčině a důsledku. PKK byla založena 27. listopadu 1978, což dokládá letopočet na první vlajce PKK. Ovšem podle české Wiki vznikla PKK až jako následek převratu v září 1980:
Po vojenském převratu v roce 1980, kdy se k moci v Turecku dostala vojenská junta, byl kurdský jazyk ve veřejném i soukromém životě oficiálně zakázán. Vedení PKK muselo zemi opustit. ... PKK byla poté vytvořena jako součást rostoucí nespokojenosti nad potlačováním tureckých Kurdů, ve snaze ustanovit jazyková, kulturní a politická práva turecké etnické kurdské menšiny.
MIMOCHODEM: Státní převrat v Turecku v roce 1980 se uskutečnil 12. září 1980. Převrat vedla turecká armáda v čele s generálem Kenanem Evrenem. Hlavním důvodem převratu byla silná politická nestabilita a násilí mezi levicovými a pravicovými militantními skupinami, které se v průběhu 70. let stupňovalo. Součástí politických nepokojů byly časté střety, atentáty a bombové útoky, které měly za následek značné ztráty na životech a ochromení vlády. Armáda zasáhla s tím, že je třeba obnovit pořádek a zabránit dalšímu chaosu. Kurdská otázka tedy byla zcela mimo důvod převratu (ačkoli byla do následných opatření zařazena).
Pokračujme dál výňatky z textu o PKK z české Wikipedie:
Syrská vláda se k PKK nikdy nehlásila a oficiálně její činnost v zemi popírala. Neoficiálně sloužila PKK syrské vládě jako prostředek nátlaku na tureckou stranu ve vodní problematice.
...
Vzdělávací tábory PKK se až do konce minulého století nacházely v Libanonu, který syrská vláda tou dobou kontrolovala. Do ozbrojeného boje v Turecku se zapojili i syrští Kurdové.
...
Až koncem roku 2012 Turecko zahájilo jednání s Öcalanem o příměří.
...
V létě 2014 členové PKK pomáhali v Iráku jezídům, kteří prchali před Islámským státem. PKK obvinila Ankaru, že spolupracuje s IS. Na konci roku 2014 se příslušníci PKK zapojili do bojů proti IS u syrského Kobani a pomohli milicím YPG.
...
Příměří skončilo po atentátu v tureckém Suruçu, ležícím naproti syrskému Kobani, při kterém 20. července 2015 atentátník zabil 33 aktivistů chystajících se odjet do Kobani odklízet trosky. Turecko pak obnovilo operace proti PKK doma i v cizině, poprvé od roku 2013 bombardovalo základny PKK v Iráku. Strana kurdských pracujících pak vypověděla mírová jednání.
V roce 2016 PKK vyhlásila za cíl svrhnout Erdogana (míněn je turecký premiér a následně prezident Recep Tayyip Erdoğan, pozn. red.).
V Turecku je PKK zakázaná jako teroristická organizace. USA ji od roku 1997 považují také za teroristickou organizaci.
Také zde se objevuje zkreslený úhel pohledu, kdy se zcela eliminují informace o akcích PKK (kromě akcí proti Islámskému státu; proti tomu bojovali hlavně tam, kde žijí Kurdové; Islámský stát tam dodnes, kromě jiného ve městech Kirkúk a Mosul, které jsou v širším iráckém Kurdistánu; zde se ale boj PKK na Islámský stát nesoustředí).
Co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi
Na textu českojazyčné Wikipedie je vidět obrovsky rozdílný pohled na svým způsobem stejnou věc. Jestliže teroristické skupiny ohrožují Izrael, použije se fráze "právo na sebeobranu". Ne, mezinárodní právo v rámci Charty OSN garantuje všem státům právo na sebeobranu, tedy včetně Ukrajiny nebo Turecka. Ovšem Turecku se ono právo upírá s tím, že sice se teroristé schovávají za hranicemi (tedy dostanou se do Turecka, vykonají plánovaný násilný čin a opět Turecko opustí), ale Turecko za ty státní hranice nesmí (Izrael ale může). Tento pohled není jen ze strany českého, ale obecně části západního tisku, čehož si ale Turecko a Turci všímají. Proto v Turecku sílí pocit odcizení Turecka od západního světa (či naopak) a přerozdělování priorit ohledně spřátelených států.
Další diametrálně odlišný pohled je na počty obětí při odvetných opatřeních. PKK má již na svědomí před 40 tisíc životů, ale Turecko nesmí nikomu při odvetných opatřeních typicky v horách zkřivit vlas nejen nikomu mimo PKK, ale dokonce oběti ani nesmí být kurští členové PKK. Naproti tomu Izrael při svých útocích proti Hamásu typicky v hustě zastavěných městských částech Pásma Gazy již zabil tisíce dětí, které s Hamásem nemají nic společného. Pokud na tento fakt někdo poukazuje (natož aby se přidalo porovnání počtu zabitých dětí v Gaze na základě izraelských náletů a zabitých členů Hamásu), je okamžitě napaden zaslepenými přáteli Izraele a nařčen z napomáhání nepříteli a/nebo z toho jak je Izrael malý a slabý a že má přece právo se bránit.
A tak je to ohledně Turecka se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat