Ramadán je devátý měsíc islámského lunárního kalendáře a je jedním z pěti pilířů islámu. Během dne v měsíci ramadánu zbožní muslimové dodržují půst od úsvitu do západu slunce, zdržují se jídla, pití a dalších fyzických potřeb života. Tento půst má za cíl podporovat sebekázeň, soucit s ostatními a duchovní soustředění. Měsíc ramadán je také obdobím charity, modliteb taráwíh a studia Koránu. Jak se určuje kdy začíná? Začíná pozorováním srpku měsíce a označuje začátek období půstu, modliteb a rozjímání, které dodržují muslimové po celém světě. Právě ono pozorování v každé zemi určuje kdy daná země bude mít začátek ramadánu. Podle tradice je nutné pozorovat měsíční srpek pouhým okem, nikoli zprostředkovaně, například dalekohledem nebo dronem. Které země mají ramadán již ode dneška? Ve středu 18. února 2026 začíná měsíc půstu pro věřící v ( pořadí podle abecedy ): Afghánistán Alžírsko Katar Bahrajn Džibuti Jemen Kuvajt Libanon Maroko Palestina Saúdská Arábie Spojené arabské emiráty Súdán Tu...

Přesně od slunce západu začínají oslavy začátku Tří měsíců. Je to druhý z pěti náboženských svátků, odehrávajících se v rámci Tří svatých měsíců, což vyvrcholí postním měsícem ramadánem. Obvykle se rozlišuje pět svátků: Mevlid Kandili  (Mawlid an-Nabi) – narození Mohameda Regaip Kandili  (Laylat al-Raghaib) – Začátek Tří měsíců. Noční modlitby jsou zodpovězeny a Mohamedovo pojetí Miraç Kandili  (Lailat al Miraj) – Nanebevstoupení Mohameda Berat Kandili  (Mid-Sha'ban) – Odpuštění hříchů a určení osudu pro příští rok Kadir Gecesi  (Laylat al-Qadr) – první odhalení Koránu Mohamedovi Po začátku tří měsíců se dnes večer uskuteční první olejová lampa s Regaib Kandili, prvním duchovním dnem měsíce Rádžab. Dnes je noc spojující první čtvrtek s pátkem v měsíci radžáb podle kalendáře hidžra. Slovo regâib, jehož kořen znamená "toužit, sklánět se", se v hadísové a fiqhové literatuře používá ve významu " hojná odměna a odměna, ctnostné skutky ". Dnešní noc je ...

Jako katolický svět má papeže, tak měl svět sunnitského islámu svého chalífu. Ovšem přeměnou středu Osmanské říše na Tureckou republiku byla tato funkce v roce 1924 zrušena a nahrazena organizací zvanou Ředitelství pro náboženské záležitosti. Nyní se změnil post jejího ředitele. Posledním chalífou byl Abdulmecid II. z dynastie Osmanů, načež chalífát i post chalífy při budování moderního tureckého státu Mustafa Kemal Atatürk zrušil a nahradil fungování v Turecké republice bližšími světskými zákony podle evropského vzoru. vlevo Safi Arpaguš, vpravo Ali Erbaš Na snímku je "korunován" nový ředitel speciálním turbanem, určeným jen vyšší pozice včetně ředitele ( ovšem muftí má stejnou; tento akt má spíš symbolickou podobu než že by šlo o speciální turban ). Dosavadním ředitelem byl Prof. Dr. Ali Erbaš, který sloužil v této funkci od 16. září 2017 do 16. září 2025, sloužil tedy přesně na den osm let. Novým je Prof. Dr. Safi Arpaguš byl od 15. října 2021 hlavním muftím pro Istanb...

Svátky oběti či sviatok obetovania neboli Kurban Bayramı (Eid al-Adha) je druhým největším svátkem pro islámský svět a někde začíná již dnes. Kdy to je? Tento rok se v Turecku slaví od pátku 6. června do pondělí 9. června ( česká Wiki přitom uvádí, že jde jen o jeden den, slovenská Wiki také ), a to nejen v Turecku, ale také jej v tyto dny mají Saúdská Arábie a Blízký východ obecně, dále Evropa či Spojené státy americké. Od 7. června do 10. června se tento svátek slaví v severní Africe, jižní a jihovýchodní Asii. Čtvrtek 5. června je "arefe günü" neboli předvečer svátků. To v praxi znamená, že státní firmy a školy fungují jen půl dne. Je zvykem, že lidé odjíždějí za svými rodinami a příbuznými, což při velikosti Turecka trvá. Doprava v Istanbulu, Ankaře, Izmiru Ministerstvo dopravy i Radnice velkoměsta Istanbulu svorně vyhlásily dopravu ve města zdarma po všechny čtyři dny svátků ( samozřejmě to je pouze pro provozovatele spadající pod zmíněné dvě společnosti ). Také doprav...

Evropa má za samozřejmé, že konec týdne znamená dva dny volna, tedy sobotu a neděli. Ovšem má to křesťanský původ, takže státy s jiným náboženstvím mohou mít nepracovní dny jindy. Pro křesťany je nejsvatější den v týdnu neděle, pro muslimy to je pátek. Jak je na tom Turecko? Turecká republika zdědila po Osmanské říši mnoho nechtěného dědictví. Jedním z nich byla sice oslabená, ale stále ještě příliš silná vazba na sunnitský islám. A to se muselo změnit. Vedle právního systému jako celku včetně v té době ještě nezavedeného volebního práva pro ženy to byla například abeceda ( do té doby arabská ) nebo přílišné používání cizích slov v turečtině ( typicky z arabštiny a perštiny ), jiný kalendář, jiný metrický systém. Do obrovského balíku změn, které byly pod vedením Mustafy Kemala Atatürka zavedeny, byl také "evropský" víkend. Startovní pozice: Osmanská říše Na počátku 20. století v Osmanské říši pracovali zaměstnanci v podnicích sedm dní v týdnu a přibližně 12 až 14 hodin denně....

Některé firmy rozdávají svým zákazníkům reklamní předměty. Mohou to být propisky, mohou to být FLASH disky, mohou to být kšiltovky a asi pět set dalších možností. Turecké obchody začaly v těchto dnech rozdávat kalendáře. Jsou speciální v tom, že jsou jen na březen ( a ještě k tomu ne zcela do konce ). Ano, klasické kalendáře jsou na jeden rok. Tento na jeden měsíc nezačíná ani na začátku, ani na konce měsíce ( letošní začátek hned 1. března je náhoda ). Ale vlastně on začíná a končí přesně od prvního do posledního dne měsíce, jen jiného kalendáře, a to islámského kalendáře, měsíce zvaného ramadán. Pro každé město i čtvrť jindy Protože se časy v rámci islámského dne mění s pohybem slunce, jsou časy jednotlivých událostí v rámci dne v různou dobu. Proto existuje webová stránka ramazan.diyanet.gov.tr , kde v části İmsakiye 2025 se po zvolení turecké provincie (města) a jeho okresu (čtvrti) příslušný kalendář na posvátný měsíc Ramadán. Kalendář je na kompletní měsíc Ramadán islámského kale...

Istanbulský primátor Ekrem İmamoğlu přeje pravidelně nejen na islámské svátky, ale pravidelně na křesťanské a občas také na židovské. Dnes došlo na přání mířící západním křesťanům: Blahopřeji našim křesťanským občanům k Vánocům a přeji jim, aby jim tento výjimečný den přinesl pokoj, štěstí a zdraví. Istanbul totiž představuje nejen někdejší hlavní město islámského světa, ale také stále představuje hlavní město východního křesťanství ( ne neprávem se Istanbulu tehdy ještě pod názvem Konstantinopol přezdívalo Řím východu ). Od roku 2019 do roku 2022 přál primátor Ekrem İmamoğlu 24. prosince, poslední dva roky přeje 25. prosince. MIMOCHODEM : Řada západních firem se snaží být hyperkorektní, takže namísto přání se slovem Vánoce začaly používat neutrální "svátky". Sice není jasné jaké svátky to jsou, ale je to jedno. Takto diskriminované jsou jen svátky křesťanské. Přitom v Turecku s pojmenováním Vánoc problém nemají. Shodou okolností právě dnes večer začíná svátek opětovného...

Když se řekne Vánoce, vánoční stromeček, vánoční ozdoby, vánoční koledy, vánoční cokoli, vybavíme si vánoční trhy například v Německu, ale rozhodně si s tím nespojujeme Turecko nebo Istanbul. Přitom zde slavili křesťané Vánoce dříve než v Česku. A vánoční stromky a ozdoby si hlavně v Istanbulu kupují křesťané, muslimové i další víry. Vlastně... Vánoce číslo jedna Vánoce jsou spojovány s náboženstvím, s duchovnem, s pohádkovou atmosférou a dalšími vzletnými pojmy ( Turci by dodali, nebo jak rychle létají peníze ). Realita ale byla pragmatická až nepříjemná. První historicky doložené slavení Vánoc se datuje do 4. století našeho letopočtu. Křesťanská církev začala oslavu slavit na 25. prosince, aby nahradila starší pohanské svátky, jako byl Římský svátek boha slunce, Sol Invictus, protože přibližně souhlasí se zimním slunovratem. Tento krok měl také za cíl snížit vliv pohanských tradic a přivítat víru v narození Ježíše Krista. Můžete nás sledovat také Bluesky na adrese   https:/...

Turecká média již nějakou dobu spekulovala o osudu osoby, které se přičítá pokus o státní převrat v Turecku 15. července 2016. Nyní se objevila zpráva, že zemřel. Fetullah Gülen byl turecký duchovní, kazatel a spisovatel. Narodil se 27. dubna 1941 v Pasinleru v turecké provincii Erzurum, Turecko. Gülen je zakladatelem hnutí Hizmet, které se zaměřuje na vzdělávání ( v těchto institucích byli zaměstnáni také Češi ), mezináboženský dialog a charitativní činnost. V roce 1999 se přestěhoval do Spojených států, kde žil v exilu v Pensylvánii s odvoláním na zdravotní problémy. Gülen a jeho hnutí byli obviněni tureckou vládou z pokusu o státní převrat v roce 2016. Turecká vláda označila jeho organizaci za teroristickou skupinu a požadovala jeho vydání z USA. Gülen však tato obvinění popírá a tvrdí, že je obětí politického pronásledování. MIMOCHODEM : Také zde je vidět turecký zvyk nepoužívat příjmení. Zatímco západní svět zvyklý na příjmení jej označuje jako Gülen ( což je jeho příjmení ), v Tu...

Turecko je většinově muslimskou zemí, kde většina lidí odmítá jíst vepřové maso a jiné produkty z prasat. Ministerstvo zemědělství začalo zveřejňovat výsledky svých kontrol a testů, které měly odhalit přítomnost vepřového v čistě hovězích karbanátcích velkého řetězce prodejen. V nastalém skandále se dokonce objevila informace, že lidé mohou dokonce i umřít. Ministerstvo zemědělství a lesnictví Turecké republiky zveřejňuje databázi potravin, které ohrožují zdraví ( Sağlığı Tehlikeye Düşürecek Gıdalar ). Zde se objevily hned tři záznamy o přítomnosti vepřového masa v produktech, které toto maso vůbec obsahovat neměly. Dva záznamy patří velmi známému řetězci restaurací Köfteci Yusuf  [köftedži jusuf = Karbanátkař Josef], konkrétně v jejich pobočce v okrese Yenişehir v provincii Bursa. Součástí řetězce je také sesterský projekt Döner Y. MIMOCHODEM : Něco podobného se stalo také v Česku a mnohokrát. Například v únoru 2013 kontrola Státní veterinární správy zjistila, že masové kuli...

[ aktualizace v 16:04 ] Turecko žilo v posledních měsících připravovaným zákonem o tom, zda zabít jednoho, aby potenciálně nezabil druhého. Boj doslova na život a na smrt byl vypjatý a skončil hromadným tajným zabíjením a masovými hroby, které byly v minulých dnech odhaleny. O jaké životy jde? Jedná se o již přijatý zákon o toulavých psech. Ten nařizuje, aby radnice pouliční psy chytali, umisťovali je do útulků. Jestliže se do třiceti dnů nenajde někdo, kdo by si jej vzal, mají být utraceni. Turecko rezonovalo v jazykové válce, kdy se správné slovo zabití začalo zaměňovat za slovo eutanázie. Někteří poukazovali na to, že eutanázie je vlastně forma sebevraždy, zatímco zde se jedná o čisté vraždění. Někteří veterináři začali také protestovat, že toto provádět nebudou, stejně tak jako některé radnice. Dalším problémem je pro tento účel katastrofálně nedostačující kapacita současných útulků. Na obrazovkách televizních novin se každý týden objeví reportáž o tom jak pouliční psi napadli něja...