První výsledky jednání prezidenta Ruské federace Vladimíra Putina a arménského premiéra Nikoly Pašinjana v Moskvě. Od 1. ledna 2025 budou arménské hranice s Íránem a Tureckem střežit pohraničníci arménské Národní bezpečnostní služby společně s ruskými pohraničníky. Jedno kontrolní stanoviště na arménsko-íránské hranici budou střežit arménští pohraničníci namísto ruských. Arménský premiér poznamenal: " Došlo také k dohodě, že od 1. ledna 2025 se na ochraně státních hranic Arménie s Íránem a Arménie s Tureckem budou podílet i jednotky pohraniční stráže NSZ a služba na kontrolním hraničním bodě arménsko-íránské státní hranice provedou výhradně síly jednotek Pohraniční stráže RA NSS. " Nikol Pašinjan (vlevo) a Vladimír Putin (vpravo) Premiér Pašinjan poděkoval prezidentu Putinovi za službu, kterou od nezávislosti Arménské republiky odvedly jednotky pohraniční stráže ruské FSB na kontrolním bodě státní hranice mezi Arménskou republikou a Íránskou islámskou republikou. MIMOCHODEM :...

Rusko oznámilo, že někdejší kandidát na ruského prezidenta Alexej Anatoljevič Navalnyj zemřel, a to v trestanecké kolonii IK-3 ( Nápravné zařízení č. 3 ). Od události uplynulo již několik dní, takže můžeme přinést neuspěchaný ucelený pohled na reakce turecké politické scény. Je vůbec třeba oplakávat právě jeho? Také taková otázka koluje jak po sociálních médiích, tak v hlavách některých lidí. Mít odlišný názor od diktátora automaticky neznamená, že je ona osoba dobrá, hodná svatořečení. Upozorňují na názory Navalného, které se dle jejich mínění v mnohém od Putinových neliší, jen kritizoval korupci. Někteří přirovnávají jeho případ k dalším, kteří se od diktátorů nelišili, ale měli na něco jiný názor, a tak museli být odstraněni. Nejčastěji zmiňovaným je  Lev Davidovič Trockij , ( ve skutečnosti se jmenoval Lev Davidovič Bronštejn ) druhá nejvyšší osoba v Sovětském svazu hned po Leninovi. Trockij byl totiž roku 1918 bolševický ministr obrany Trockij, který kromě jiného nařídil zřídi...

Dnes se slavnostně do jaderné elektrárny v jihotureckém Akkuyu přivezlo a začalo osazovat jaderné palivo, čímž se ze stavby stalo jaderné zařízení. Elektrárna je kriticky důležitá jak pro Turecko, tak pro Rusko, přičemž každý stát má zcela odlišnou motivaci. Příběh začal v květnu roku 2010, kdy oba státy podepsaly dohodu o JE Akkuyu. To bylo v době, kdy turecká ekonomika vypadala silná, turecká lira byla stabilní a dokonce i chvíli posilovala. Nic nenaznačovalo budoucí problémy. Uvázat se na platbu v amerických dolarech vypadalo v daný okamžik jako bezpečné. Také Rusko bylo v té době ještě důvěryhodným partnerem (ruská agrese vůči Gruzii ze srpna 2008 byla zametena pod koberec, "pouze" byly odtrženy Abcházie a Jižní Osetie). Tehdejší turecký premiér Erdoğan směřoval svou zemi do Evropské unie. V květnu 2010 byl 1 americký dolar za 1,58 turecké liry (dnes je téměř 20 lir, přesněji 19,43 TL/USD). Turecko i Rusko byly vnímány politicky i ekonomicky jako zcela jiné země než dnes....