První výsledky jednání prezidenta Ruské federace Vladimíra Putina a arménského premiéra Nikoly Pašinjana v Moskvě. Od 1. ledna 2025 budou arménské hranice s Íránem a Tureckem střežit pohraničníci arménské Národní bezpečnostní služby společně s ruskými pohraničníky. Jedno kontrolní stanoviště na arménsko-íránské hranici budou střežit arménští pohraničníci namísto ruských.
Arménský premiér poznamenal:
"Došlo také k dohodě, že od 1. ledna 2025 se na ochraně státních hranic Arménie s Íránem a Arménie s Tureckem budou podílet i jednotky pohraniční stráže NSZ a služba na kontrolním hraničním bodě arménsko-íránské státní hranice provedou výhradně síly jednotek Pohraniční stráže RA NSS."
 |
| Nikol Pašinjan (vlevo) a Vladimír Putin (vpravo) |
Premiér Pašinjan poděkoval prezidentu Putinovi za službu, kterou od nezávislosti Arménské republiky odvedly jednotky pohraniční stráže ruské FSB na kontrolním bodě státní hranice mezi Arménskou republikou a Íránskou islámskou republikou.
MIMOCHODEM: Pašinjan je premiérem Arménie od 8. května 2018 po masových protestech proti tehdejšímu premiérovi Serži Sarkisjanovi. Je známý svým reformním přístupem a snahou o demokratizaci země. Během svého působení se zaměřil na boj proti korupci a zlepšení vztahů s Evropskou unií.
Rusko (které na v létě 2008 obsadilo dvě části sousední Gruzie, následně Ukrajiny a nyní má snahu ji obsadit celou) se stalo paradoxně ochráncem malé kavkazské země proti Ázerbájdžánu, se kterým je ve sporu o Náhorní Karabach, zároveň je ve sporu s Tureckem o výklad událostí z Osmanské říše z průběhu 1. světové války.
Je otázkou jaký bude mít vliv přímý kontakt pohraničníků Arménie a Turecka. Politici těchto dvou zemí kolem sebe složitě krouží s opatrnou snahou oteplení vzájemných vztahů, které jsou na bodu mrazu. V červenci 2022 turecké ministerstvo zahraničních věcí oznámilo, že obě země v souvislosti s celkovým oteplením vzájemných vztahů plánují "v nejbližším možném termínu" znovu otevřít hranici, i když pouze pro občany třetích stran (zatím se ale nic nestalo). Poté 11. února 2023 byla arménsko-turecká hranice poprvé po 35 letech dočasně otevřena, aby se humanitární pomoc z Arménie dostala k obětem rozsáhlého zemětřesení v Turecku.
MIMOCHODEM: Ačkoli to oficiální mapa Turecka a jeho okolí neznázorňuje, dá se říct, že Turecko je vlastně obklopeno ruskou armádou (často se hovoří o amerických vojácích v řadě zemí, ovšem ruští vojáci zmiňováni nejsou, ačkoli jsou také v řadě států). Stále stojí na severních hranicích Turecka s Arménií, jak je vidět z výše uvedeného, ovšem nejen tam, Ruská armáda je totiž přítomna v Sýrii, tedy z jihu Turecka. Ruská vojenská intervence v Sýrii začala 30. září 2015 a je součástí syrské občanské války. Hlavním cílem Ruska je podpora vlády Bašára al-Asada a boj proti teroristickým skupinám, jako je Islámský stát. Ruské letectvo hraje klíčovou roli v těchto operacích, provádí nálety na pozice teroristů a podporuje syrskou armádu. Rusko má v Sýrii několik vojenských základen, včetně letecké základny Chmejmím a námořní základny v Tartúsu. Tyto základny umožňují Rusku udržovat svou vojenskou přítomnost a operace v regionu. O čem se moc nemluví je použití ruské armády proti oponentům vlády. Ruské vojenské operace v Sýrii byly často kritizovány za útoky na civilní cíle. Podle různých zdrojů a organizací na ochranu lidských práv, jako je Syrian Archive, ruské nálety zasáhly nemocnice, školy a mešity, což vedlo k mnoha civilním obětem. Například databáze Syrian Archive zdokumentovala více než 1400 případů, kdy ruské nálety zasáhly civilisty a civilní infrastrukturu.
A tak je to ohledně Turecka se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat
Kvůli systematickému útoku porno webů bylo zrušeno anonymní vkládání komentářů. Nyní mohou komentovat jen uživatelé s účty Google. Děkuji za pochopení.