Ozdobený stromek a dárky, spousta cukroví a vánočka, kapr a salát, televize a pohádky, to jsou klasické dvojice koncem prosince. Mezi tradiční pohádky patří v Česku kromě jiného také sovětská pohádka Mrazík. Hloupost až parodičnost skloubená s přebásněním textů, dabováním a přezpíváním skvělými interprety učinila z tohoto filmu nedílnou součást Vánoc nejen před, ale také po Sametové revoluci, kdy to už nebylo povinně. Smíšené česko-turecké rodiny jsou touto pohádkou rozděleny, protože k ní nejsou obvykle ani anglické titulky, natož turecké. Ovšem minulost Sovětského svazu v tomto případě pomáhá. Jeho součástí byl také dnešní samostatný Ázerbájdžán, kde před rozpadem SSSR měli také možnost Mrazíka sledovat. A některým se to také zalíbilo, takže to sledují dodnes. Mimochodem: Svatební hostina Ivánka a Nastěnky je zároveň skutečnou svatbou "Baby Jagy" neboli herce Georgije Milljara. Proč je právě v Česku pohádka tak populární, víc než v jiné zemi na světě? Může za to režisér dab