Je tomu pár týdnů, co se v Česku z politických důvodů rozvířila debata o tvorbě leča a cen surovin. Cena paprik raketově stoupala. Marně někteří poukazovali na to, že sezónní zelenina a ovoce se konzumují a zpracovávají v době sezóny v daném místě. Paprika se v Česku posměšně stala druhem zlata. Nyní v Turecku nastává podobná situace s cibulí. Situace to není nikterak nová. Každé jaro se v Turecku rozbouří debata kdo může za velmi drahou cibuli či brambory, hledají se sklady (kde se to přece musí schovávat) a hledá se v zahraničí odkud to dočasně dovážet. Pak se objeví dovozové a levnější (obvykle z Egypta), aby se následně začalo lamentovat nad nižší kvalitou a vysokou kazivostí. Příchodem místních brambor z jihovýchodu země se debata nad oběma tématy obvykle ukončuje, protože nastává sezóna místních brambor a cibule. Právě cibule dosáhla od počátku roku několikanásobku ceny, aby dokonce překročila v posledním týdnu 30 lir za 1 kilogram (nepřepočítávejte na koruny, ale počítejte kolik...