Když se v Česku řekne 1. září, máme toto datum spojeno s dětmi a školními brašnami neboli se začátkem školního roku. V Turecku toto datum znamená typicky začátek lovné sezóny skoro ve všech okolních mořích ( Středozemní moře mívá typicky zpoždění 2 týdny ). Standardním přáním "Vira bismillah" si v posledních dnech přáli jak rybáři, tak starostové a jiní politici z přímořských oblastí s rybářským průmyslem. zdroj: x.com/BursaSoz/ Turecký rybářský průmysl je významný jak pro zásobování vlastní země, tak pro export, ale také pro zaměstnanost v přímořských regionech. Jak se ty potvory jmenují a jak jsou velké? Povolené minimální velikosti jednotlivých druhů lovných mořských ryb ( stejné jako minulou lovnou sezónu ), doplněné českým plným názvem ( a názvem v latině a angličtině ): hamsi  = sardel obecná (Engraulis encrasicolus; European anchovy), ANE, 9 cm istavrit  (karagöz istavrit) = kranas obecný (Trachurus trachurus; Atlantic horsemackerel), HOM, 13 cm sardalya  = sa...

Řada lidí si všimla nejen při tureckých volbách, že řada příjmení končí písmeny "oglu" včetně toho divného G s háčkem, jako Ekrem İmamoğlu, Kemal Kılıçdaroğlu a další. Tím se otevírá velké téma patronymických příjmení, která se vyskytují v řadě kultur a jazyků. Letem světem Turecká koncovka  -oğlu  znamená syn ( kupříkladu İbrahimoğlu neboli syn Abraháma ). Stejný způsob vazby na své předky má řada kultur. Dalším příkladem patronymických příjmení neboli patronymum je Skandinávie, používající koncovku  -son . Příkladem je švédské příjmení Ericsson znamenající "syn Erika", podobně v Británii existuje Wilson ( syn Williama ) či Carlsson ( syn Carla ). Dánsko a Norsko přidává -sen, příkladem je Eriksen ( syn Erika ) nebo norské příjmení Amundsen ( syn Amunda ). Tento způsob má také španělština, která přidává  -ez , jako Fernández ( syn Fernanda ). Jižní Slované používají koncovku  -ović , kupříkladu Stefanović ( syn Stefana ). Arménština přidává -ian viz K...

Na některé vtípky a narážky se Turci dovedou nepříjemně urazit a není jim divu. Podobně jsme na tom také my. Co je to za věty, fráze nebo slova, která dovedou nastolit nepříjemnou atmosféru a tudíž kterým je třeba se vyhnout? Začněme z českých luhů a hájů. Věty slavných " V Českých Budějovicích by chtěl žít každý " je vcelku nevinná věta, která se objevila v divadelní hře Záskok legendárního Žižkovského divadla Járy Cimrmana. Protože autoři Smoljak a Svěrák dovedli šikovně prostým opakováním jakkoli nevinné věty vytvořit "hlášku", stalo se tak i v tomto případě. Samozřejmě věta je oblíbená všude, jen ne v samotných Českých Budějovicích. snímek ze hry Záskok (zdroj: zdjc.cz ) MIMOCHODEM : Skoro v každé hře citovaný a zesměšňovaný vídeňský profesor Erich Fiedler může mít původ ve skutečném stejnojmenném německém filmovém a divadelním herci (1901 až 1981), který hrál například ve filmu "Student z Prahy" (1935). Přímo ve Vídni na Raffaelgasse 30 jakýsi Erich...

Johann Wolfgang von Goethe prohlásil " Wer fremde Sprachen nicht kennt, weiß nichts von seiner eigenen " (Kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem). Společnost Duolingo se zaměřuje na výuku jazyků a přináší pravidelně mapy nejoblíbenějších jazyků v té které zemi na světě. Je němčina v Turecku číslem jedna, nebo je to angličtina jako (skoro) všude jinde? Ještě roku 2016 Duolingo podporovalo výuku těchto jazyků (v abecedním pořadí): angličtina, dánština, esperanto, francouzština, irština, italština, katalánština, němčina, nizozemština, norština, polština, portugalština, ruština, španělština, švédština, turečtina, ukrajinština, vietnamština a velština. Při pohledu na Afriku je stále patrná koloniální minulost tohoto kontinentu, kdy země dříve kolonializované Francií se učí anglicky, naopak země kolonializované Velkou Británií se učí francouzsky. MIMOCHODEM : Znalost jazyků někteří zrovna nepřehánějí. Příkladem bude jistý Korben Dallas, který roku 2263 má říct dámě, co "spad...

Středoevropané žijící v Turecku časem zjistí, že se dají koupit dokonce dva druhy petrželky, ale kořenová petržel prostě není k sehnání. Přitom je to prapůvodní plodina východního Středomoří, takže i území dnešního Turecka. Podle některých zdrojů je původ této rostliny na Balkánském poloostrovu, což může vysvětlovat antické označení makedonské koření. Ale vezměme si to postupně. Zmatky v označení listové formy petržele Zatímco v Česku je obvyklé mít listovou podobu petržele jen ve formě kudrnky, v Turecku je obvyklá forma plochá (Italian parsley, Petroselinum crispum var. neapolitanum). Naší kudrnce (petržel kadeřavá, curly parsley, petroselinum crispum) se v Turecku říká  kıvırcık maydanoz (více méně stejný význam), je výrazně dražší a hůř se shání. Ovšem chuť i vůně jsou více méně totožné. Bohužel se jí častěji v obchodech říká frenk maydanoz, což je ale nesprávné označení. vlevo petržel listová hladká, vpravo kadeřavá Frenk maydanoz je totiž kerblík třebule neboli třebule pravá ...