Na některé vtípky a narážky se Turci dovedou nepříjemně urazit a není jim divu. Podobně jsme na tom také my. Co je to za věty, fráze nebo slova, která dovedou nastolit nepříjemnou atmosféru a tudíž kterým je třeba se vyhnout?
Začněme z českých luhů a hájů.
Věty slavných
"V Českých Budějovicích by chtěl žít každý" je vcelku nevinná věta, která se objevila v divadelní hře Záskok legendárního Žižkovského divadla Járy Cimrmana. Protože autoři Smoljak a Svěrák dovedli šikovně prostým opakováním jakkoli nevinné věty vytvořit "hlášku", stalo se tak i v tomto případě. Samozřejmě věta je oblíbená všude, jen ne v samotných Českých Budějovicích.
![]() |
snímek ze hry Záskok (zdroj: zdjc.cz) |
MIMOCHODEM: Skoro v každé hře citovaný a zesměšňovaný vídeňský profesor Erich Fiedler může mít původ ve skutečném stejnojmenném německém filmovém a divadelním herci (1901 až 1981), který hrál například ve filmu "Student z Prahy" (1935). Přímo ve Vídni na Raffaelgasse 30 jakýsi Erich Fiedler prodával mezi lety 2015 a 2017 kosmetiku značky Vegas Cosmetics (dnes je v domě z firem jen Dr. Robert Oppolzer). A po Rakousku by se jmenovců našlo daleko víc. Například loni jeden Erich Fiedler zemřel, viz jeho parte z Pohřebnictví Ebenbichler (aspoň, že to nevyřizuje Štruncová).
![]() |
zdroj: bestattung-ebenbichler.at |
"Já jsem ze z Plzně" je noční můra zase pro obyvatele této západočeské metropole. Původcem je nevinné a neplánované přeřeknutí Miroslava Horníčka, který namísto "já jsem z Plzně" se spletl a namísto "z" použil "ze", načež se okamžitě opravil. Lid to ovšem pochopil jako frázi, kterou plzeňané používají.
![]() |
John. F. Kennedy při slavném projevu v Berlíně 26.6.1963 (zdroj: tagesspiegel.de) |
"Ich bin ein Berliner" prohlásil 26. června 1963 americký prezident John F. Kennedy při návštěvě Západního Berlína (pro nepamětníky či zapomětníky: šlo o polovinu Berlína, která byla oddělena tzv. berlínskou zdí, takže se vytvořila enkláva Západního Německa neboli Spolkové republiky Německo, obklopená Německou demokratickou republikou). Je to také často známá a citovaná věta. Jestli to leze samotným berlíňanům na nervy, to mi není známo (ale potenciál tu je).
Spojené státy 80. let vytvořily mylné přesvědčení, že gramaticky správně je "Ich bin Berliner" (přestože byla verze "Ich bin ein Berliner" kontrolována). Řada amerických zdrojů postupně od sebe přebírala mylný názor, že se jedná o vtipnou záměnu významů Berlíňan (obyvatel města Berlína) a kobliha (Berliner). V Berlíně by ale koblize nikdo Berliner neřekl, podobně jako ve Vídni neznají "vídeňskou kávu", v Alžírsku alžírskou kávu, nebo v Manchester, také nevědí co je "manšestr".
Nepříjemné či nechtěné záměny
Austria versus Australia. Náš jižní soused sice výjimečně, ale přesto naráží na problém, že si pletou Rakousko s Austrálií. Někdy se to stane spedici, když v počítači snadno zamění podobná slova, takže zásilka putuje na jiný kontinent. Na druhou stranu Rakušanům se ta záměna líbí, což dokládají četné obchody s tričky či jinými turistickými předměty a kýči s nápisem "No kangaroos in Austria".
Slovensko versus Slovinsko. Nejenže jsou názvy téměř stejné, ale také jejich vlajky se liší jen detailem. Přitom ve stejném státě nikdy nebyli a tudíž je nemůže spojovat stejná minulost. Zatímco Slovinsko bylo součástí Rakouska, Slovensko bylo součástí Uherska.
MIMOCHODEM: Slovinsko bylo také součástí Českého království, když je roku 1270 dobyl Přemysl Otakar II. a vytvořil tak středoevropskou říši sahající od Baltského po Jaderské moře. Po šesti letech byl právě proto donucen své alpské země včetně dnešního Slovinska předat Rudolfu Habsburskému. To odstartovalo proces, kdy namísto mocného Česka vzniklo mocné Rakousko.
Další záměnou je Česko versus Čečensko. Poslední případ odstartoval Bombový útok na Bostonský maraton 15. dubna 2013. Pachateli byli etničtí Čečenci, což ovšem mnozí obyvatelé USA interpretovali jako Češi. To měl odstartovat označený jako bývalý agent CIA, který v přímém přenosu na televizi CNN řekl, že mladší z útočníků Džochar Carnajev má jméno "po prvním prezidentu České republiky, islámské republiky". Na to reagoval jak The Huffington Post, tak česká diplomacie (viz tehdejší český velvyslanec v USA Petr Gandalovič).
Czech versus check. Píše se to odlišně, ale čte se to stejně. Typická je fráze "Check please!", kterou používáme při placení, když chceme účet.
Hungary versus hungry. Koho by při hodinách angličtiny nenapadla nápadná podobnost slova hladový (hungry) a Maďarsko (Hungary)! A protože Češi jsou vtipálkové (a nejen Češi), tak to Maďaři při styku s cizinci slýchávají poměrně často a jsou na to náležitě naštvaní.
Turkey versus turkey. Turecko by bylo i za hladové Maďary rádo, protože má horší přirovnání (a opět z angličtiny). Jde o Turkey (Turecko) a turkey (krůta). Slova znějí stejně a dokonce při použití na začátku věty není ani podle malého či velkého písmene poznat o co jde. Proto Turecku už došla trpělivost a oficiálně se nechala přejmenovat na Türkiye (v češtině bychom mohli používat třeba formu Turkie po vzoru Čechie nebo Belgie), psali jsme Neuvěřitelné kotrmelce ohledně nového názvu Turecka.
A tak je to v Turecku se vším.
Patrik Veselík
Dokonalý, zajímavý výčet a pohled i hluboko do historie. Turkiye je i pro ucho lahodnější.
OdpovědětVymazat