Každý měsíc má svá specifika. Listopad jako typicky smutný měsíc před ještě smutnější částí roku ( větu "jak listy překrásně na podzim umírají" spisovatelky George Eliot známe spíš z předscény Voskovce a Wericha ze hry Těžká barbora ). Vzpomíná se na zemřelé svaté, na zemřelé příbuzné, smrt je ve vzduchu. To má také Turecko, ale z jiného úhlu pohledu. Smrt, zemřelí po světě Předzvěstí listopadových svátků smrti či zemřelých je irský svátek  Samhain , který se odehrává večer  31. října a 1. listopadu  ( dříve den často začínal v podvečer, Keltové jej měli od západu slunce, takže pro ně trval svátek jeden den, dnes je to malá část jednoho a velká část druhého dne ). Samhain byl čas, kdy se věřilo, že hranice mezi světem živých a mrtvých je nejslabší, a lidé oslavovali skrze oheň, jídlo a příběhy. Na konci 8. století byl v Irsku festival stanoven na 1. listopad, začátek keltského roku a zároveň začátek zimy. Tento keltský svátek je předchůdcem moderního Halloweenu. MIMOCHODE...

Česko mělo státní svátek oslavující vznik republiky 28. října, Turecko jej má 29. října. Vedle této podobnost jsou rozdíly ve slavení opravdu velké. A přestože se jedná o odlišné dny, chvilku je slaví ve stejný okamžik. Zrekapitulujme si slavení v Česku. Politici napíší na svá sociální média text, navštíví pietní místo, položí věnec či květiny. Státní budovy mají vyvěšenou českou státní vlajku, někdy se přidají i soukromé firmy. Obchody s prodejní plochou nad 200 čtverečních metrů jsou zavřené ( s výjimkou dopravních uzlů a zdravotnických zařízení ). Veřejnost tento svátek nijak "neprožívá", protože se v tomto úhlu pohledu se svou vlastní republikou příliš neztotožňují ( z nejrůznějších historických příčin ). Turecký přístup je výrazně odlišný. Politici zveřejňují grafiku s přáním všeho nejlepšího své republice ( viz výše ), firmy totéž dělají také, někdy ještě přidají svou účast na nějaké z nějakého typu slavnostní příležitosti ke dni republiky ( viz níže ). MIMOCHODEM : Vzh...

[ aktualizace v 14:15 ] Turecké ministerstvo zahraničí ve svém včerejším prohlášení uvedlo, že český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes v úterý 25. června 2024 navštíví Turecko. Jak dodalo ministerstvo, během setkání tureckého ministra zahraničí Hakana Fidana s Janem Lipavským budou projednány bilaterální vztahy, jakož i vztahy mezi Tureckem a EU a aktuální mezinárodní a regionální vývoj. Článek českého ministra v tureckém deníku Hürriyet Daily News je místní obdoba tureckého deníku v jazyce anglickém. Včera v něm vyšel článek, jehož autor je sám český ministr zahraničí, který napsal toto: Jsem velmi rád, že mohu navštívit Ankaru přesně sto let od navázání diplomatických vztahů mezi našimi zeměmi. Je to pro mě skvělá příležitost vzdát hold našim prezidentům a otcům zakladatelům Mustafovi Kemalu Atatürkovi a Tomáši Garrigue Masarykovi, kteří v roce 1924 stáli u zrodu naší smlouvy o přátelství a diplomatických vztahů. ministr zahraničních věcí České republiky Jan Lipavský Po sto letech ...

Tyto dny slaví naše republiky svůj vznik. Okolnosti jsou různé, průběh byl také odlišný, ale neústupnost hlavních činitelů dotáhly projekty republik do zdárného konce. Skončilo Rakousko-Uhersko, skončila Osmanská říše, vznikla Republika Československá, vznikla Turecká republika. Československo Okamžik vzniku Československa vlastně nevzešel z činů představitelů budoucí republiky, nýbrž bývalé "nadřazené" mocnosti, Rakousko-Uherska. To už se sice po několikaletém usilovném vyjednávání vědělo, že budoucí stát spolu chtějí tvořit Češi, Moravané, čeští Slezané (oddělením od Rakouska) a Slováci (oddělením od Uherska), ale hranice nebyly nijak specifikovány, spíš jen zamýšleny. Mimochodem: co nakonec přesvědčilo amerického prezidenta Wilsona, že si Československo zaslouží samostatnost, byla kniha Tomáš Garrigua Masaryka „Nová Evropa“, díky které nakonec odmítl rakouské návrhy na federalizaci monarchie. Ministr zahraničí Rakousko-Uherska hrabě Andrássy zaslal 27. října 1918 odpověď n...