Vznik republiky: 28. října Československo, 29. října Turecko

Tyto dny slaví naše republiky svůj vznik. Okolnosti jsou různé, průběh byl také odlišný, ale neústupnost hlavních činitelů dotáhly projekty republik do zdárného konce. Skončilo Rakousko-Uhersko, skončila Osmanská říše, vznikla Republika Československá, vznikla Turecká republika.

Československo

Okamžik vzniku Československa vlastně nevzešel z činů představitelů budoucí republiky, nýbrž bývalé "nadřazené" mocnosti, Rakousko-Uherska. To už se sice po několikaletém usilovném vyjednávání vědělo, že budoucí stát spolu chtějí tvořit Češi, Moravané, čeští Slezané (oddělením od Rakouska) a Slováci (oddělením od Uherska), ale hranice nebyly nijak specifikovány, spíš jen zamýšleny.

Mimochodem: co nakonec přesvědčilo amerického prezidenta Wilsona, že si Československo zaslouží samostatnost, byla kniha Tomáš Garrigua Masaryka „Nová Evropa“, díky které nakonec odmítl rakouské návrhy na federalizaci monarchie.

Ministr zahraničí Rakousko-Uherska hrabě Andrássy zaslal 27. října 1918 odpověď na výzvu amerického prezidenta Wilsona a souhlasil s podmínkami. O den později navázal kontakty s prozatimní vládou Československa, která zatím pobývala v Paříži. Vznik Republiky Československé (jak se první rok nazývala) byl odstartován.

Národní listy, 28. října 1918

Mimochodem: jedním z argumentů proč povolit vznik Republiky Československé, byla existence poměrně velké armády, legionářů v Rusku. Po vzniku republiky vznikl okamžitě diplomatický i vojenský problém, protože právě vzniklá republika měla armádu na území cizího státu. A vojenskou hlavou Česka byl Francouz (Eugène Mittelhauser, velitel Francouzské vojenské mise v Československu), Slovenska zase Ital (Luigi Piccone, náčelník Italské vojenské mise v Československu, od roku 1919 vrchní velitel československého vojska na Slovensku. A ti dva mezi sebou nechtěli komunikovat. Až od června 1919, kdy i na Slovensku bylo francouzské velení (Maurice Pellé), se situace uklidnila. Vznik republiky vůbec provázely neuvěřitelné paradoxy.

Jiné plány měly české Sudety, které se v listopadu 1918 staly součástí následníka Rakouské části Rakousko-Uherska pod názvem Německé Rakousko. To se rozkládalo přibližně na území současného Rakouska, ale také pohraničí současného Česka včetně enkláv Brno, Jihlava, Olomouc. Tato území se tedy stala spornými, protože si je nárokovaly hned dva nově vzniklé státy - Republika Československá a Německé Rakousko.

Okolnosti vyjasnila a definitivně stvrdila až smlouva ze Saint-Germain, podepsaná 10. září 1919 s platností od 16. července 1920.

Česko

Česko je s Československem velmi svázané, takže v oslavách vzniku republiky 28. října pokračuje. Jen se změnila forma a rétorika, takže se nepotlačují některé informace včetně osob (Tomáš Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik atd.).

Slovensko

Od vzniku samostatné Slovenské republiky 1. ledna 1993 si tento nový stát svou československou minulost moc nepřipomíná.  Až doposud byl 28. října památným dnem. Ale letos poprvé je vznik Československa státním svátkem (i když nejde o den pracovního klidu).

Turecko

Ve chvíli, kdy Češi a Slováci slavili první hodiny a dny vznikající Republiky Československé, měli Turci přesně opačné pocity. Státy Dohody totiž 30. října 1918 podepsaly s Osmanskou říší mír (česky Mudroské příměří, turecky Mondros Mütarekesi), který znamenal pro Turky katastrofu. Podmínky byly devastační. Již nějakou dobu předtím byly pokusy přetvořit Osmanskou říši na Tureckou republiku, tedy laickou, založenou na evropském právu a bez feudálních titulů. Začala revoluce, která následně přerostla od 19. května 1919 ve válku o nezávislost.

Přerod od Osmanské říše k Turecké republice začal kongresem v Sivasu 4. září 1919 přes rezignaci vlády velkovezíra Damida Ferada o měsíc později (5. října 1919) po přesun Národního shromáždění z okupovaného Istanbulu do Ankary 23. dubna 1920, od kdy začalo Velké národní shromáždění Turecka podepisovat mírové smlouvy na všech možných válečných frontách. Mírová smlouva s Francií v říjnu 1921 de facto zlegalizovala na mezinárodní úrovni Velké národní shromáždění Turecka jako zástupce státu (namísto vlády sultána Mehmeda VI.). To nakonec 22. srpna 1922 oznámilo konec války za nezávislost.

Mimochodem: Od ledna 1921 se vysokým komisařem Francie ve Francií okupované části Istanbulu stal jistý francouzský generál Maurice Pellé. Ano, už jsme se s ním seznámili. Do Turecka byl převelen právě z Československa. Po skoro čtyřech měsících služby se vrátil do Prahy (pro Turecko v magickém datu 23. dubna, 1921), aby se oženil s Češkou, Járou Braunerovou.

Dlouhé jednání vyvrcholilo podpisem smlouvy ve švýcarském Lausanne 14. července 1923, kdy byla stvrzena existence Turecké republiky v hranicích přibližně shodných s dnešními.

Přestože se Turecko vlastně technicky stalo republikou 23. dubna 1920, nebylo to veřejně jednoznačně prohlášeno. Proto Mustafa Kemal Atatürk při velkém projevu v parlamentu 29. října 1923 prohlásil za vznik Turecké republiky, načež se volil prezident, kde právě on jednoznačně zvítězil.

Turecko přistupuje ke státnímu svátku jinak, než známe my. Zde je den pracovního klidu (tedy nepracovní den) jak v den samotného svátku, ale také odpoledne předchozí den. Navíc třeba v Istanbulu je městská hromadná doprava na 24 hodin zdarma.

Oslavy a přání

Dnes se také koná slavnostní průvod v Istanbulu na Vatan Cd., což je jedna z velkých tříd v historickém centru na evropské části Istanbulu (Fatih, městská čtvrť Eminönü), ovšem na mapách je Adnan Menderes Blv. Tam je každoročně zvykem na tento den zahradit jak tuto silnici, tak trochu i blízké okolí, aby se zde mohla konat vojenská přehlídka. Jedná se o úsek mezi stanicemi metra Aksaray a Topkapı Ulubatlı [topkapi ulubátli] (trasy M1A, M1B).

Na sociálních médiích se používají # tagy, jako:

• #29Ekim
• #29Ekim1923
• #CumhuriyetBayramı
• #29ekimcumhuriyetbayramı

Grafická přání mají typicky některý z následujících prvků (někdy všechny):

• červená (tedy v barvě vlajky)
• symboly vlajky ("půlměsíc" neboli měsíční srpek a hvězda)
• číslo 29 (protože se to stalo 29. října)
• přímé či symbolické vyobrazení Mustafy Kemala Atatürka (už vzhledem k tomu, že to byl jeho projev)
• citát Mustafy Kemala Atatürka

Méně vkusná přání mají například vyobrazeného sdělovatele přání.

Dovětek: Přestože některá přání uvádějí 29. 10. 1926, je to překlep (správně je 1923). Ale sociální média snesou všechno...

Vlajka

Proč je střední Evropa vůči vlastní státní vlajce tak chladná? Zde je individuální rozložení důvodů napříč více faktory:

• v minulosti byla vlajka zneužívána (viz období od 1948 do 1990)
• odlišení se od "vlaječkářů" a vlastenčení (styl "nejsme jako oni")

Turecko přece jen silněji vnímá spojení občanů a státu. Proto nejen vozy veřejné dopravy jako vlaky, autobusy a tramvaje (to známe z Česka také), ale také soukromé vozy či domy jsou ozdobeny tureckou vlajkou. Příznivci Atatürkovy republiky se uchylují k použití vlajky, na které je zakladatel Turecké republiky vyobrazen.

A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík