Pouhé dva dny po masakru v Sivasu provedla teroristická organizace PKK vyhlazení vesnice Başbağlar v provincii Erzincan, kdy zastřelila 33 lidí bez ohledu na postavení nebo věk, zapálili a zbourali celou vesnici.
Co se stalo?
Vesnice Başbağlar [bašbálař] leží v provincii Erzincan [erzindžan], přibližně 220 kilometrů od stejnojmenného města v okrese Kemaliye.
Podle tureckých úřadů přibližně 100 těžce ozbrojených ozbrojenců přepadlo vesnici, odvlekli všechny civilisty na náves, poté spálili jejich domy a majetek. Po hodině propagandistického sezení byly desítky mužů z vesnice zabity před jejich rodinami. Nejmladšímu bylo 13, nejstaršímu 74. Ozbrojenci poté přešli k zapálení celé vesnice. Vyhořelo 214 domů, škola, mešita, klinika a komunitní centrum.
 |
| hřbitov obětí masakru (zdroj: sozcu.com.tr) |
Že šlo o útok PKK potvrdil také její vůdce Abdullah Öcalan. Ten ve vězení uvedl, že masakr spáchal člen PKK s krycím jménem "doktor Baran".
 |
| Kde je Başbağlar? (zdroj: maps.google.com) |
Turecké Lidice, Ležáky?
Ano, situace se dá přirovnat k masakru Velkoněmecké říše vůči těmto českým vesnicím. Analogie není samozřejmě úplná, jsou zde sice odlišnosti v postupu jednotek SS a v řádění PKK, ale v obou případech se jedná o pomstu, kde byli zastřeleni všichni muži před očima celé vesnice, aby byla následně celá obec zlikvidována.
Odlišný je přístup světové veřejnosti, což napovídá Wikipedia. Zatímco o vyhlazení Lidic existuje popis ve 20 jazycích včetně turečtiny, o masakru v Başbağlar je na Wikipedii zmínka pouze ve čtyřech jazycích (turecky, anglicky, německy, arabsky).
Kdo je PKK?
Když se řekne Kurdská strana pracujících, tak některé levicové kruhy a zástupci malých států dříve bojujících za samostatnost proti většímu nepříteli pojímají neutrální postoj až vyslovené sympatie. Vždyť to jsou pracující, Kurdové, bojují za svou vlast. Ovšem jazykový rozbor názvu a skutečná činnost, to je nebe a dudy.
PKK má kořeny v marx-leninských hnutích Turecka v počátku 70. let, ale duchovně vychází z kurdských pokusů a komunistické státy (typicky po skončení 1. světové války). Dokonce jsou náznaky, že PKK bylo podporováno Sovětským svazem pro svůj boj s Tureckem, které bylo členem NATO. PKK tedy vychází z radikální levice.
PKK bojovala do roku 1995 za samostatný stát, tedy o oddělení části tureckého území. Od daného roku změnila terminologii. V roce 1995 vůdce PKK Öcalan prohlásil: "Netrváme na samostatném státu za žádných podmínek. To, po čem velmi otevřeně voláme, je státní model, kde jsou zaručena základní ekonomická, kulturní, sociální a politická práva lidí."
MIMOCHODEM: PKK některé roky útočila na kohokoli, některé roky útočila na symboly tureckého státu jako armáda nebo policie. Právě kvůli častým bombovým útokům PKK v Istanbulu byly na určitou dobu odstraněny všechny odpadkové koše, do kterých byly předtím bomby vkládány. Později se vrátily zpět, ale v nové formě. Namísto relativně uzavřených košů jsou nyní spíš otevřené široké vaničky viz metro.
Ve skutečnosti PKK bojuje s tureckým státem jakýmikoli prostředky včetně útoků na anonymní náhodnou veřenost (viz článek Bomba v centru Istanbulu, mrtví i zranění z 13. listopadu 2023, tedy před pouhými 8 měsíci) nebo únosů lidí. Například 28. května 2012 unesli deset dělníků ze stavby silnice v provincii Iğdır. O měsíc později unesli na cestě z Diyarbakıru do Trabzonu britského turistu.
Protože PKK je v Turecku výrazně potírána, našla útočiště v sousedních zemích, především v severním Iráku (především v Iráckém Kurdistánu) a v Sýrii. To je důvod proč Turecko útočí na základny PKK také v těchto místech a trvá na nárazníkovém pásmu v severní Sýrii. Tento boj lze přirovnat k útokům Izraele na základny protiizraelsky zaměřených teroristických organizací v zemích kolem Izraele.
Za své činy byla PKK uznána za teroristickou organizaci nejen Tureckem, ale také Evropskou unií jako celek (včetně bývalého člena, Velké Británie), dále USA, Kanadou, Austrálií, Novým Zélandem nebo Japonskem.
Proč PKK střílí vesničany?
Důvod je jednoduchý. PKK chce vzbudit dojem, že oni jsou hlasem všech Kurdů, tudíž že všichni Kurdové je musejí podporovat. Ovšem řada Kurdů s činností PKK nesouhlasí a spolupracovat nechce (a nejde jen o Kurdy).
Ale co když jsou tito nesouhlasící Kurdové či obyvatelé oné oblasti zrovna v místě, kde chce PKK působit? Tak mají smůlu, stejně jako mělo "smůlu" oněch 33 obětí z Başbağlar.
Popraveni nebývají ale jen obyvatelé kritických míst. PKK popravuje politiky či důležité osoby, kteří jsou jim nějakým způsobem nepohodlní, a to nejen v samotném Turecku, ale i mimo něj. Například 25. listopadu 2017 byli popraveni dva členové governorátu Duhok v severním Iráku.
Seznam teroristů vedený Evropskou Unií
Podívejme se na prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/152, ze dne 3. února 2022, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) 2020/1128, který obsahuje například:
- „İslami Büyük Doğu Akıncılar Cephesi“ („IBDA-C“; „Fronta islámských bojovníků Velkého východu“)
- „Devrimci Halk Kurtuluș Partisi-Cephesi“ („Revoluční lidově osvobozenecká armáda/fronta/strana“; „DHKP/C“; také známa jako „Devrimci Sol“ („Revoluční levice“); „Dev Sol“)
- „Teyrbazen Azadiya Kurdistan“ („TAK“; také známa jako „Kurdistan Freedom Falcons“ („Sokoli za osvobození Kurdistánu“); „Kurdistan Freedom Hawks“ („Jestřábi za osvobození Kurdistánu“))
- „Kurdistan Workers‘ Party“ („Kurdská strana pracujících“; „PKK“; také známa jako „KADEK“; „KONGRA-GEL“)
MIMOCHODEM: Česká Wikipedie o PKK mírně řečeno zkresluje a vykresluje PKK v růžovějších barvách. Nezmiňuje se o desítkách tisíc mrtvých, při zmínce o některých útocích není vina kladena na PKK.
Právě posledně uvedený záznam může vzbuzovat kontroverzi. Jestliže je tento záznam oficiální za celou Evropskou unii (jejíž je Švédsko i Finsko členem), pak by se považovalo za samozřejmost tento seznam uznávat, tedy nespolupracovat s nimi, kam patří také nedodávání zbraní. A právě to turecký prezident chce. Má v ruce silný argument, protože byly teroristům zabaveny zbraně vyrobené ve Švédsku. Protestní akce ve Švédsku v poslední době typicky provádějí právě členové PKK nebo jejích odboček, aby poškodili Turecko v očích partnerů NATO.
Zneužití památky Başbağlar
Jako kdyby nestačila tragerie jako taková, někdy se sklouzává k jiné interpretaci. Někteří sunnitští muslimové se to snaží obrátit jako útok bezvěrců na sunnitský islám, případně na útok extrémní levice vůči pravici, útoku cizinců na etnické Turky. Objevily se i názory, že tento útok spáchaný pouhé dva dny po masakru v Sivasu (psali jsme) byl pomstou ze strany PKK, případně svalit vinu na alevity. Útok byl ale veden vůči tureckému státu, vůči tureckému lidu (bez ohledu na etnicitu nebo náboženství).
A tak je to v Turecku se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat