Snad není zprávařské médium, které by poslední týden dokola nepoužilo slova Blízký východ či Střední východ ve spojitosti s válkou, útoky, raketami, výbuchy, oběťmi, útěky do krytů či pryč ze zemí, repatriačními lety. Zmiňuje se skoro deset zemí, ale Turecko ne. Jak je na tom tato země? Změnila středeční a pondělní íránské rakety (sestřelené silami NATO, jejich trosky dopadly na turecké území) situaci také pro Turecko?
Všechny níže uvedené informace pocházejí z oficiálních stránek ministerstev zahraničních věcí dotčených států.
Kde je Střední a Blízký východ?
Na tuto otázku nachází odpověď náš více než pět let starý článek Zeměpisné anomálie Turecka: Střední východ je i v Evropě. National Geographic Society (Národní zeměpisná společnost) označuje pojmy Blízký východ a Střední východ stejná území a "obecně se přijímá, že zahrnují země Arabského poloostrova, Kypr, Egypt, Irák, Írán, Izrael, Jordánsko, Libanon, palestinská území, Sýrii a Turecko".
Kde je nebezpečí?
Írán jako takový nezmiňujme, to se nyní počítá automaticky. Ale kde dál? Je to typicky celý Arabský poloostrov, ale také až na východ Středozemního moře, tedy včetně Sýrie či Izraele. Zatímco státy Perského zálivu jsou typicky zařazovány v posledních dnech jako nebezpečné oblasti (kvůli íránským opakovaným útokům na jejich území), území mezi nimi a Středozemním mořem tak jednoznačně bráno není.
Diplomacie USA nařídila opustit části zaměstnanců velvyslanectví v těchto zemích:
- Irák
- Kuvajt
- Bahrajn
- Katar
- Spojené arabské emiráty
- Saúdská Arábie
- Libanon
- Izrael
Kanada: Sýrie a hlavně Irák
Podle této severoamerické země je při pohledu na nebezpečí v Turecku patrné, že z okolních zemí je trochu nebezpečí ze Sýrie a nejvíc z Iráku, ale nikoli z Íránu (nelze si nevzpomenout na debatu jestli Irák nebo Írán mezi postavami filmu Skřivánci na niti).
ODKAZ (anglicky): https://travel.gc.ca/destinations/turkiye
ODKAZ (francouzsky): https://voyage.gc.ca/destinations/turkiye
Spojené království: Sýrie
Tato země udržuje ledový klid, jak se na Británii patří. Turecko je podle ní stále bezpečná země, jen podél Sýrie 10 kilometrů se nedoporučuje cestovat kvůli bojům a riziku terorismu.
ODKAZ: https://www.gov.uk/foreign-travel-advice/turkey
Austrálie: Sýrie a hlavně Irák
Turecko podle oficiálních informací Austrálie tak bezpečná země není, nedoporučuje cestovat do provincií sousedících s Irákem a vůbec nedoporučuje pohraniční pásmo podél Sýrie.
ODKAZ: https://www.smartraveller.gov.au/destinations/europe/turkiye
Nový Zéland: Sýrie, Irák
Turecko podle oficiálních informací Nového Zélandu tak bezpečná země není, nedoporučuje cestovat do provincií sousedících s Irákem a vůbec nedoporučuje pohraniční pásmo podél Sýrie. Stále tedy platí doporučení z 29. listopadu 2024, které nebylo dodnes změněno.
ODKAZ: https://www.safetravel.govt.nz/destinations/turkiye
Irsko: Sýrie, Irák
Jak se oficiálně uvádí, Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu Irska důrazně nedoporučuje cestovat do vzdálenosti 10 kilometrů od hranic mezi Tureckem a Sýrií. Ministerstvo nedoporučuje cestovat do provincií Hatay, Kilis a Sirnak, pokud to není nezbytně nutné.
ODKAZ: https://www.ireland.ie/en/dfa/overseas-travel/advice/turkiye/
Švýcarsko: Sýrie, Irák
Od cest do pohraničních oblastí sousedících se Sýrií a Irákem se odrazuje. Nedoporučuje se cestovat do následujících provincií za účelem turistiky nebo jiných cest, které nemají naléhavý charakter:
Sanliurfa, Mardin, Siirt, Sirnak, Hakkari.
Výjimkou jsou města Mardin a Sanliurfa, pokud cestujete letecky.
ODKAZ: https://www.eda.admin.ch/countries/turkey/fr/home/conseils-pour-les-voyages/conseils-sur-place.html
Francie: Sýrie, ale hlavně Irák
Stejně jako u doporučení jiných zemích se vůbec nedoporučuje pohraniční pásmo se Sýrií a provincie hraničící s Irákem, mírně se nedoporučuje cestovat do širšího pásma provincií podél syrských hranic.
ODKAZ: https://www.diplomatie.gouv.fr/fr/conseils-aux-voyageurs/conseils-par-pays-destination/turquie/
Belgie: Sýrie a Irák, ale také Kurdové a alevité
Právě tak by se nechala vysvětlit oficiální zpráva, že belgické ministerstvo zahraničí považuje za rizikové provincie Adana, Hatay, Gaziantep, Kilis, Şanlıurfa, Mardin, Şırnak, Muş, Bingöl, Bitlis, Batman, Kars, Iğdır, Ağrı, Van, Diyarbakır, Hakkari, Siirt a Tunceli. Ano, tím pokrývá sice hranice se Sýrií, Irákem i Íránem, ale také hluboko do tureckého vnitrozemí.
Toto přibližně odpovídá rozsahu, který po druhé raketě zveřejnily Spojené státy americké.
ODKAZ: https://diplomatie.belgium.be/fr/pays/turquie/voyager-en-turquie-conseils-aux-voyageurs/securite-generale-en-turquie
Nizozemsko: Sýrie, ale hlavně Irák
Turecko podle oficiálních informací Nového Zélandu tak bezpečná země není, nedoporučuje cestovat do provincií sousedících s Irákem a vůbec nedoporučuje pohraniční pásmo podél Sýrie. Stále tedy platí doporučení z 16. února 2022, které nebylo dodnes změněno.
ODKAZ: https://www.nederlandwereldwijd.nl/reisadvies/turkije
Španělsko: Sýrie a Irák, ale také Kurdové a alevité
Vzhledem k tureckým vojenským operacím v severní Sýrii a válce v této zemi se důrazně nedoporučuje přibližovat se na méně než 10 kilometrů od syrské hranice, zejména v provinciích Mardin, Sanliurfa, Gaziantep, Kilis a Hatay, kde je riziko velmi vysoké.
Překračování hranice mezi Tureckem a Irákem se absolutně nedoporučuje. V pohraničních provinciích Sirnak a Hakkari byly vyhlášeny zvláštní bezpečnostní zóny, do nichž je vstup možný pouze s předchozím povolením tureckých úřadů, přičemž bezpečnostní situace a opatření těchto úřadů se mohou den ode dne měnit.
Další provincie jihovýchodní/východní Turecka: Batman, Siirt, Mardin, Diyarbakir, Tunceli, Van a Agri: Bezpečnostní situace na jihovýchodě země je i nadále velmi nestabilní a nejistá kvůli teroristickým aktivitám PKK a střetům mezi touto organizací a tureckými ozbrojenými silami a četnictvem. Násilí se rozšířilo do městských center několika měst v těchto oblastech. Kromě toho byly všechny tyto provincie vyhlášeny zvláštními bezpečnostními zónami, do nichž je vstup povolen pouze s povolením tureckých úřadů, s zákazem vycházení a zvláštními opatřeními, která se mohou den ode dne měnit. Ve většině případů si tyto útoky vyžádaly oběti na životech.
ODKAZ: https://www.exteriores.gob.es/es/ServiciosAlCiudadano/Paginas/Detalle-recomendaciones-de-viaje.aspx?trc=Turqu%C3%ADa
Švédsko: Sýrie a Irák
Vzhledem k bezpečnostní situaci ministerstvo zahraničních věcí nedoporučuje cestovat do pohraničních oblastí Turecka se Sýrií a Irákem, a to až do vzdálenosti 10 kilometrů od syrských a iráckých hranic.
Ministerstvo zahraničních věcí dále nedoporučuje cestovat do pohraničních provincií Hatay, Kilis, Sirnak a Hakkari, pokud to není nezbytně nutné.
Rozhodnutí o vydání doporučení bylo přijato dne 28. března 2022. Doporučení platí do odvolání.
ODKAZ: https://www.swedenabroad.se/sv/om-utlandet-f%C3%B6r-svenska-medborgare/turkiet/reseinformation/reseinformation-om-turkiet/
Norsko: Sýrie, Sýrie, trošku Irák a Írán (ale protože PKK a Islámský stát)
Mezi Tureckem a kurdskou PKK probíhá mírový proces a od března 2025 platí faktické příměří. Dlouhotrvající konflikt nebyl vyřešen a může dojít k novým bojům a teroristickým útokům, jako tomu bylo v minulosti, zejména v jihovýchodní části Turecka. Bezpečnostní situace podél hranic se Sýrií je nepředvídatelná a v zemi působí ISIL. Při cestování v této oblasti, stejně jako v pohraničních oblastech s Irákem a Íránem, se doporučuje opatrnost. Ministerstvo zahraničních věcí nedoporučuje cestovat ani pobývat v pohraničních oblastech blíže než 10 km od syrských hranic.
ZDROJ: https://www.regjeringen.no/no/tema/utenrikssaker/reiseinformasjon/velg-land/reiseinfo_tyrkia/id2414945/?expand=factbox2859709
To se všichni zbláznili?
Ne, jen věnují veškerou pozornost státům, ve kterých je skutečné nebezpečí. Na drobnou úpravu tureckého pohraničí nezbývá čas. Navíc se kolem turecko-íránské hranice (prozatím) nic neděje. Informace, které mají, zřejmě nenasvědčují, že by se podle jejich názoru cokoli měnilo na několik let platných upozorněních a varováních.
Turecká veřejnost: Teď USA a/nebo Izrael zaútočí na nás, jsme v pořadí
Turecká veřejnost má ohledně dění v Íránu velké obavy. Na jedné straně je to historicky a tedy zkušenostmi podložený strach, že (jak to na Blízkém východě bývá) když je v některém z okolních států válka, tak se (přece) utíká do Turecka. Poslední vlna několika milionů uprchlíků ze Sýrie je toho svědkem (a svědky jsou každodenně pasažéři istanbulského metra a někdy i Marmaray, kde každý den organizované děti mluvicí mezi sebou arabsky předstírají hru na hudební nástroj a žebrají peníze). Turecká ekonomika je v aktuálním stavu také kvůli syrským uprchlíkům. Na rozdíl od Sýrie s 24 miliony obyvatel je v Íránu 93 milionů obyvatel. Kam mohou prchat? Ani ne tak do Iráku nebo Sýrie, ale do Turecka. A Turecko není nafukovací (o turecké ekonomice ani nemluvě). Země Perského zálivu se (opět jako tradičně) postaví k uprchlíkům zády.
MIMOCHODEM: Uprchlické vlny směrem na východ od Íránu nejsou příliš reálné. Hlavně svobodomyslní Íránci nemají příliš motivaci prchat do Pákistánu, natož do Afghánistánu (to už mohou rovnou zůstat doma).
Další je do určité míry paranoia, že nyní je cílem Turecko, tedy cílem bombardování ze strany USA nebo Izraele nebo obojího. To sice vychází ze stejně reálné zkušenosti jako v případě uprchlíků před válkou v okolních zemích (a v těch válkách byly často zainteresovány právě USA a/nebo Izrael). Ani jedna země ale nemá dostatečně důvody a vojenskou převahu, aby na Turecko zaútočily.
Další okolí Íránu aneb pozornost jen na Turecko?
Zmiňujeme neustále Turecko (trochu logicky, když se blog jmenuje Žít Istanbul, že...). Turecko je svým způsobem zmiňováno také ve vyjádřeních řady politiků napříč zeměkoulí zmínkou o Blízkém či Středním východě (jak jsme si již řekli). Jsou ale další sousedé Íránu, o kterých se nemluví, přitom to jsou také bezpečné země.
První je Ázerbájdžán, který leží asi nejblíže íránskému hlavnímu městu (dokonce o asi 100 km blíže než do Iráku, do Turecka je to z Teheránu skoro dvakrát tak daleko než do Ázerbájdžánu).
MIMOCHODEM: Ve středu 4. března 2026 dopadly trosky íránské rakety poblíž tureckého města Adana (asi polovina Turecka). A z Teheránu je do Adany zhruba stejně daleko, jako z Adany do Maďarska. A samotný Írán je tak velký, že z jednoho konce Íránu na jeho druhý konec je stejně tak daleko, jako do České republiky (Česko-Irán 2288 km, Írán-Írán 2259 km, neboli z íránsko-turecké hranice na íránsko-pákistánskou). Takže Írán není tak strašně daleko, jak si myslíme (o jejich balistických střelách to platí také).
Tuto zemi ale řadíme typicky mezi Kavkazské země a tento region zmiňován není. Další je Turkmenistán, tedy další soused ze severní strany Íránu. Ten je dokonce ještě častěji označován doporučeními pro své občany řadou zemí jako bezpečná země (tedy v zelené barvě).
Ázerbájdžán: A hele, na nás taky!
Tato kavkazská republika byla až do 5. března mimo pozornost, nebýt dvou případů ze čtvrtka. Šlo o dva drony s tím, že jeden dron zasáhl a poškodil terminál letiště v Nachičevanu (exkláva u tureckých hranic), druhý dopadl poblíž školy v obci Šakarabad. Incident způsobil zranění nejméně dvou civilistů a na letišti vyvolal požár.
Protože nedaleký íránský region je obýván jak ázerbájdžánskou, tak kurdskou menšinou (i když odlišná místa), vyrojila se celá řada informací o akcích ázerbájdžánské armády (na území Ázerbájdžánu), plánech CIA na iráckých Kurdů na pozemní operaci v Íránu a řadu dalších spekulací či "zaručeně" pravých. Postupně dotčené skupiny či státy informace dementovaly. Může to být skutečně nepravdivá informace, může být pravdivá jen částečně, může být pravdivá a prohlášení o nepravdivosti je pouze kouřovou clonou.
Dokonce se objevila zpráva, kdy samotný Írán dementoval, že by nepřátelský akt vůči Ázerbájdžánu učinil on a že to určitě udělal Izrael.
MIMOCHODEM: Samotné USA zpětným inženýrstvím okopírovaly íránský dron Šáhed-136 a začaly je samy vyrábět kvůli výbornému poměru cena/výkon. V americkém provedení se jmenuje LUCAS (Low-cost Uncrewed Combat Attack System) a byl vyvinutý firmou Spektreworks v Arizoně.
Tato válka začala být po jasných akcích velmi nepřehledná svými postranními úmysly, a to ze všech hlavních zúčastněných stran. Mísí se zde fakta, propaganda, kouřové clony, akce hlavních aktérů i akty malých stran, které nejsou jmenovány či o kterých se jen uvažuje.
Co bylo cílem útoků na Ázerbájdžán a Turecko?
Při středečním útoku se předpokládalo, že cílem je americká základna Incirlik poblíž turecké Adany. Tato základna je sídlem 39. letecké základny amerického letectva v rámci probíhajících operací NATO (turecká veřejnost si často myslí, že základna je již Američany opuštěná). Turecko ale nepovolilo použití základny pro aktuálně probíhající útok USA proti Íránu. Útok Íránu na Turecko ale vylučují jak odborníci na dané téma, tak oba státy (tedy Írán i Turecko).
"Turecká" raketa měla údajně mířit na Kypr. Protože byla sestřelena v průběhu letu, není jasné co bylo skutečným cílem.
Až "ázerbájdžánské" drony ukázaly co by mohlo být ve skutečnosti cílem. Jak poblíž jejich dopadu, tak i poblíž dopadu "turecké" balistické rakety se totiž nachází klíčové části ropovodu BTC (Baku-Tbilisi-Ceyhan), který transportuje ropu z Ázerbájdžánu přes Gruzii do tureckého terminálu v Ceyhanu (asi 60 km západně od Adany).
Jestliže se toto ukáže jako skutečný cíl a nikoli jen shoda náhod, je to velmi nebezpečné. Cílem totiž může být drastické poškození ropných tras. Nyní je Íránem zablokován Hormuzský průliv (tedy průliv mezi Perským zálivem a Ománským zálivem směrem do Arabského moře a dál do Indického oceánu). Případná úspěšnost útoků na BTC by poškodil další trasu. Rusko mimochodem mělo 27. ledna 2026 poškodit ropovod Družba, takže přestala téct ropa přes ukrajinské území směrem na Slovensko a Maďarsko.
Zdá se, že opět má turecká veřejnost pravdu, tedy že klíčovou problematickou komoditou je ropa. Ta je hybatelem velké části válek na Blízkém východě v průběhu 20. a 21. století (ostatně samotný Írán byl ve 2. světové válce okupován svorně Sovětským svazem a Velkou Británií také kvůli ropě s tím, že buď to udělají oni, nebo to udělá hitlerovské Německo).
Je tedy vhodné příliš nedůvěřovat aktuálním informacím o probíhající válce a jejím okolí. Až zpětný rozbor historiky ukáže která informace byla pravdivá, kterou si někdo vymyslel a proč si ji vymyslel. Další může být nejen kouřová clona plánovaná, ale pro zakrytí svých minulých, současných či dokonce budoucích omylů ze stran politiků. Za další je více než jasné, že cílů různých aktérů je víc a že není tedy jednoduché z jejich akcí porozumět cíl. Navíc ne vše se může podle původního plánu dařit a cíle se mohou měnit tváří tvář nové realitě (a pak se třeba mohou náboženští činitelé modlit za svého prezidenta).
A tak je to (nejen) ohledně Blízkého východu (a míst s ropou) se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat
Kvůli systematickému útoku porno webů bylo zrušeno anonymní vkládání komentářů. Nyní mohou komentovat jen uživatelé s účty Google. Děkuji za pochopení.