Přeskočit na hlavní obsah

Zeměpisné anomálie Turecka: Střední východ je i v Evropě

Že je Turecko poněkud jiné, to se ví. Každý stát má nějakou odlišnost, nějaké unikum, ale Turecka se týká také geografie. Konflikt začíná ve chvíli, kdy začneme hledat hranice Evropy, hranice tzv. Blízkého východu, Středního východu a historické hranice Asie.

Začněme hranicemi Turecka. To má asi 3 procenta území na evropském kontinentě, zbytek leží v Asii. Asijská část Turecka se skládá většinou z poloostrova Malá Asie. A víš, kde vlastně leží Asie?
Tak to snad ví každé malé dítě, ne?
Dnešní Asie, to asi ano. Ale co historická?
Jak to myslíš? Asie je pořád Asie, pořád stejná, ne?
Ale vůbec. Asie byla jednou z mnoha částí Římské říše.
Cože?
Ano. Jednalo se o malé území, částečně shodné s tureckými provinciemi Izmir + Aydin na pobřeží Egejského moře.
A jak to, že se po něm pojmenoval celý obří kontinent?
Z pohledu Říma či Řecka se za Asii může považovat vše na východ od Izmiru, což se nakonec začalo praktikovat.


ZDROJ: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d4/Roman_Empire_with_dioceses_in_300_AD.png

Aha, vidím to na mapě Římské říše z roku 300 našeho letopočtu. A co to Diocesis Asiana?
To je asijská diecéze. Je to vlastně vyšší správní území. Když na to použijeme současnou českou terminologii – pokud by Asie byla okresem, tak asijská diecéze by byla asijským krajem.
Ale – tohle je zajímavé – většina řeckých ostrovů tedy ležela v Asii?
Ano, přesně tak. Ale pozdější změna označení přiřkla ostrovy kontinentu Evropa a kolem a kolem tudíž i Řecku.
Tohle je taky zajímavé. Italská diecéze do značné míry kopíruje hranice současné Itálie. Vlastně i jméno.
Či spíš obráceně.
Pravda. A co ta Afrika?
To je podobný případ. Původně to byla malá oblast odpovídající městu Tunis a okolí, což dalo označení regionu (Římané říkali diecéze), potažmo celému kontinentu.
A orient? Tady vidím, že Orient vlastně byl tvořen Sinajským poloostrovem, dnes v Egypt.
A my orient typicky přitom dáváme někam do Istanbulu, viď. A pokud si vezmu dělení na část západní (pars occidentalis) a východní část (pars orientalis), tak je vlastně orient už v Chorvatsku. Pojem orient je neskutečně pružný, kdekdo si to vykládá jinak. To už raději Blízký, nebo Střední východ.
Jaký je mezi tím rozdíl?
Blízký východ, nebo také Přední východ, to je území dnešní asijské části Turecka, Sýrie, Irák, Libanon, Jordánsko, Izrael, nebo Kypr.
Aha! A Střední východ bude na východ od něj.

Blízký východ (tmavozeleně), Střední východ (světle zeleně) (zdroj)

Omyl. Podívej se na mapu. Tmavě zeleně je Blízký východ (anglicky Near East), světle zeleně Střední východ (Middle East). Tedy – je to Blízký východ rozšířený snad na všechny strany. Střední východ tedy zahrnuje Bahrajn, Egypt, Irák, Írán, Izrael, Jordánsko, Katar, Kuvajt, Kypr, Libanon, Omán, Jemen, Saúdská Arábie, Sýrie, Spojené arabské emiráty a Turecko. Ale nesmíme zapomenout také na kavkazské státy, jako Arménii, Ázerbájdžán, nebo Gruzii.
Tak ty bych ve Středním východě nečekal. Tam bych spíš čekal Írán, nebo Pákistán.
Írán tam je, Pákistán už ne.
Ale stejně je to divné. V té logice Blízký / Střední / Dálný východ bych čekal, že blízký je od Středozemního moře, Střední východ tak střed mezi oběma konci, takže tak Pákistán a Indie, pak už Dálný východ.
To jsem si říkal, také, ale není tomu tak. Blízký východ je tedy ve středu Středního východu.

Turecko s vyznačením evropské strany

Dobrý blázinec. A co ten kousek tady? To je snad omyl, ne?
Aha, ty myslíš, že evropská část Turecka patří do Středního východu?
Ano. Ale jak je to možné? To snad ne? Je to sice v Turecku, ale přece jen je to Evropa, ne?
Přesně. To je ono. Také kus Evropy je tedy Střední východ. A paradoxně Blízký východ je od tohoto kousku Středního východu ještě víc na východ.

Patrik Veselík

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nehoda zájezdového autobusu v Turecku si vyžádala řadu obětí

[ aktualizováno v 11:51 ] Ministr vnitra Ali Yerlikaya před chvílí oznámil, že zájezdový autobus jedoucí z Balıkesiru do regionu Kappadokie po dálnici E90 ( tedy Ankara - Adana neboli D750 ) v okrese Aksaray Merkez ( střed provincie Aksaray neboli samotné město Aksaray, pozn. red. ) sjel ze silnice a převrátil se. V autobuse se nacházeli 2 řidiči, 1 průvodce a 41 cestujících. K nehodě došlo přibližně v 7 hodin ráno. Stalo se tak těsně za křížením se silnicí Ulukışla Köyü Yolu ( silnice k vesnici  Ulukışla )  v katastru obce Acıpınar na sever od města Aksaray. Při nehodě přišlo bohužel o život 7 našich občanů ( původní informace uváděla čtyři oběti ), zraněno bylo 33 našich občanů, z toho 2 těžce. Jak ministr vnitra následně dodal , jedna osoba již prohlášená za mrtvou byla lékaři přivedena zpět k životu, takže zemřelo 6 lidí a 34 bylo zraněno. Protože se jednalo o soukromý zájezd a nikoli linkový autobus, lze předpokládat, že se ho účastnili jen turečtí občané. ...

Turecká lira po čtyřech měsících mění kurs

Turecká lira letošní rok předvádí něco, co svět nezažil dlouhé roky. Po dlouhé čtyři měsíce měla turecká měna vůči euru stabilní kurs 35 lir s velmi malou odchylkou. Od 1. července se lira uvolnila, aby se z hodnoty 35,06 liry za euro dostala na dnešní ranní hodnotu 35,85 liry, aby se odpoledne dostala ještě výš. Od počátku tohoto týdne (tedy od 8. července) začala lira oproti euru klesat. Meziroční změna vůči euru byla v pátek ráno necelých 25 procent, měsíční odchylka 3,1 %, nárůst od počátku července neboli od zahájení změny kursu byla necelých 2,5 procenta. To bylo dopoledne, kdy euro dosáhlo 35,85 liry. Celý den lira klesala výrazněji než celý týden, až odpoledne snížila svou hodnotu na 36 lir za euro. Souhrn předchozího roku 11. června 2024 to byl rok, co turecká státní měna prudce poklesla, takže během 11 dnů se z kursu 21,47 liry za euro dostala na 25,35 liry. Ale od 8. března letošního roku drží kurs pod hranicí 35 lir za euro až do konce června. Minulý rok byl kurs poznamenán...

Další střední zemětřesení v Turecku dnes ráno

[ aktualizováno ve 12:27 ] Ano, Kréta nebo střední Řecko se sice otřásají častěji, ale zemětřesení zaznamenaná tento měsíc v Turecku jsou silnější. A přestože od silných zemětřesení z února 2023 uplynul jeden a půl roku, stále se tam země třese. Příkladem je dnešní ranní několikanásobné zemětřesení. Srpnová zemětřesení nad 4 Turecko za prvních sedm dnů zažilo několik zemětřesení silnější než čtyři, všechna se vešla do škály 4 až 5, takže slabší až střední. První se objevilo hned 1. srpna v 5:52:14 ráno místního času o síle 4,3 v hloubce 5 km, a to ve východním Turecku s epicentrem 22 km jižně od asi půlmilionového města Malatya. Ano, také tam byla ona katastrofální zemětřesení před rokem a půl. Tentokrát se nic vážného nestalo, pokud se nepočítá vliv na psychický stav tamních obyvatel. Ministr vnitra Ali Yerlikaya oznámil , že situaci sleduje, ale že nebylo zaznamenána žádná negativní událost. mapa zemětřesení v Turecku od počátku srpna 2024 s magnitudem nad 4 (zdroj: emsc-csem.org ) ...