Turecká COVIDová čísla začínají znepokojovat. Přestože absolutní čísla ještě nelámou rekordy, začínají vypadat hrozivěji než v případě jarní vlny, která si vyžádala několikatýdenní zákaz vycházení. Zatím není ani náznak omezení, ani se příliš nemění kategorie provincií. Ale schyluje se k bouři.
Být pozitivní je negativní, být negativní je pozitivní
Toto připomíná slavní hesla "Válka je mír; Svoboda je otroctví; Nevědomost je síla" z ještě slavnějšího Orwelova románu 1984. Jak to vypadá oficiálními čísly denně nově nakažených (tedy COVID-19 pozitivních)?
Než si vychutnáme čísla, je nutné připomenout, že minulý týden byly svátky, lidé odjeli navštívit své příbuzné, takže se téměř zastavilo očkování, ale také chuť jít se nechat otestovat. Proto je nutno považovat současná čísla spíš za předvoj. Jaká je realita, to poznáme tento týden (nakolik se promořili o svátcích mezi sebou), druhotně příští týden (nakolik zpětně promořili své okolí a pracoviště po návratu zpět).
Při srovnání stavu od začátku března dodnes, vypadá současný nárůst malý. Důvodem je, že to podvědomě porovnáváme s vrcholem jarní vlny. A ano, 63082 případů z 15. března je opravdu viditelně víc, než 16809 ze včerejška (tedy 26. července). Ve špičce to bylo 3,75x víc.
Dá se to ale vzít i naopak. Nejméně případů denně bylo 4. července (4418), což je 3,8x méně než včera (pouhých 22 dnů později).
ŠEDÁ: nárůst pod 10 %, nebo pokles
ŽLUTÁ: 1 den má nárůst přes 10 %
ORANŽOVÁ: 2 po sobě jdoucí dny mají nárůst přes 10 %
ČERVENÁ: 5 (!) po sobě jdoucí dny mají nárůst přes 10 %
Srovnejme ale rychlost nárůstu. Při denním porovnání je jasně vidět, že jarní vlna měla jednou za týden "přískok vpřed", tedy jeden dva dny, kdy viditelně přibylo nakažených. Ostatní dny v týdnu přibývali nakažení pomalu, nebo dokonce i ubývali. Současná vlna má denní nárůst kolem 15 % již pět dnů po sobě. Tak trvalý a masivní nárůst na jaře nebyl.
V průběhu jarní vlny se stalo jen třikrát, že by dva po sobě jdoucí dny měly víc jak 10 % nárůst. Více než dva po sobě jdoucí dny se doposud neobjevily. V minulých pěti po sobě následujících dnech (tedy čtvrtek, pátek, sobota, neděle a pondělí) je nárůst vyšší než 10 % ve všech pěti dnech. Navíc stále není jistota, že následující den (nebo dny) nebude nárůst pokračovat. Jde navíc o víkend, kdy minimálně v neděli počty případů klesají. Zde je prakticky plynulý nárůst.
Protože je dobře patrný týdenní cyklus, porovnejme tedy celé týdny. I zde je vidět, že současný nárůst je rychlejší, než nejrychlejší jarní. Tam se ve 12. týdnu roku zvýšil rozdíl o 42,98 % v porovnání s týdnem předchozím, poslední týden se zvýšil o 49,26 %.
Vypadá to, že právě přicházejivší vlna nastupuje rychleji, a tak může kulminovat v období srpen, září.
Jak na tom jsou jednotlivé provincie Turecka?
Při detailnějším náhledu je zřejmé, že východ a jihovýhod země je na tom viditelně hůř, zatímco západ je na tom lépe. Výjimku v tomto zjednodušeném členění země tvoří pás na jihu země od Hataye po Adiyaman.
Provincie Siirt je nyní doslova černou ovcí Turecka. Již asi měsíc se počet pozitivních týden co týden zvojnásobuje. A kvůli tomu týden co týden skáče z kategorie do kategorie.V polovině července byl ve žluté, týden poté v oranžové, na přelomu června a července v červené, počátkem července ve fialové, nyní je v černé:
- 43,80 (12. až 18.6.)
- 50,44 (19. až 25.6.) > zvýšení o 15 %
- 105,42 (26.6.-2.7.) > zvýšení o 109 %
- 231,67 (3. až 9.7.) > zvýšení o 120 %
- 471,57 (10. až 16.7.) > zvýšení o 104 %
V době jarní vlny měla nejvyšší počet nakažených na 100 tisíc obyvatel provincie Çanakkale, kdy v období od 10. do 16. dubna docílila 962 nakažených. Pokud Siirt v dalších sedmi dnech bude pokračovat v trendu, při navýšení o 100 % ("jenom"), půjde o 943 případů na 100 tisíc, což prakticky dorovná rekord. Provincie Çanakkale ale na jaře narůstala zhruba o 30 až 70 % týdně.
Tu je animace po sobě následujících týdnů.
Nyní se zaměřme na mezitýdenní rozdíly jednotlivých provincií. Poslední vypadá následovně:
Razantní zvýšení počtu případů hlásí nejen Siirt, ale také provincie s doposud nejnižšími hodnotami (v modré kategorii), tedy Edirne, Muğla, Hatay, Adana, Osmaniye a další.
Některé provincie podle oficiálně uváděných informací mají skokový nárůst, aby se následující týden vrátily zhruba na předchozí úroveň. To předvedla například provincie Tunceli koncem června. Tyto výkyvy mohou mít nějaké vysvětlení, ale pro celkový obraz i byť dané provincie je to nepodstatný výkyv. Podstatnější je střednědobý vývoj na úrovni alespoň měsíce, případně vývoj regionu. Poslední mapy se jsou ale víc hnědé než zelené, takže se zvyšuje počet provincií se stoupajícím počtem nakažených.
Pokud vezmeme provincii jako základní stavební kámen, lze poskládat zajímavý graf. Je to po několika měsících poprvé, kdy se víc provincií zhoršuje než aby se zlepšovaly. Poslední informace hovoří o tom, že je situace stejně špatná, jako koncem února při počátku jarní vlny, nebo z poloviny dubny (to stejná vlna ustupovala). 54 provincií se zhoršilo, 27 provincií zlepšilo. Zhoršení je rozprostřeno přes všechny kategorie, tedy od -50 % do +300 %.
Podle oficiálních kategorií je žlutá kategorie beze změny, modrá ubyla, oranžová přibyla, stejně tak jedna červená přibyla. Jde ale spíš o celkový posun, kdy z nejhorších modrých se staly žluté, z nejhorších žlutých oranžové, nejhorší oranžová přepadla do červené. Vypuštěná raketa (provincie Siirt) odlétá od ostatních provincií pryč.
Na grafech v čase je vidět jak se počty případů snižují, ale jak se mění rozvrstvení.
Stejná data, jiný způsob vyjádření. Zde je vidět jak v posledním týdnu se začaly kategorie posouvat, rapidně ubylo provincií pod 10 případů (ze 4 na 1), provinciím začínají narůstat čísla. Na oficiálních kategoriích (0-20, 20-50, 50-100, 100 a víc) se to projeví až později.
Jak vypadá Turecko v porovnání s jinými zeměmi Evropy, i když nemá nejhorší čísla, na to se podívejte v článku Proč je Turecko pro Česko velmi vysokým rizikem?
Co na to Turecko?
To je v současné době v kleštích. Některé regiony a rodiny jsou přímo závislé na turistickém ruchu. Razantní opatření v této chvíli by turismus pro tuto sezónu vysloveně zničila. Poněkud alibisticky řečeno, situace v Turecku je špatná, ale jsou i v Evropě stále země, které jsou na tom hůř. Z tohoto úhlu pohledu není třeba panikařit.
Turecký ministr zdravotnictví Koca neustále upozorňuje na možnost očkování a stále jej propaguje. Namísto barevných mapek pozitivních se již po několik měsíců snaží šířit mapky proočkovanosti jednotlivých provincií Turecka. Na rozdíl od drtivé většiny evropských zemí má Turecko velká čísla úmrtnosti na COVID-19, která se skončením poslední vlny nijak razantně nesnížila.
Vliv na to může mít jak absence očkování, tak případná nedostatečná účinnost čínské vakcíny, podávané seniorům v zimě a na jaře. Právě ti se poslední dobou vybízejí, aby se nechali naočkovat ještě jednou dávkou BioNTechu.
Stejně jako řada dalších zemí se Turecko spoléhá na moc proočkovanosti, i když rychlost očkování je nedostatečná. Důvodem je hlavně to, že Turecku poněkud ujel vlak. Začalo očkovat pozdě, čínskou vakcínou, velmi dlouhou dobu se věková hranice pro očkování nesnižovala, nebo jen velmi pomalu. Jestli na toto měl vliv styl nákupu vakcín (čekání na výprodejové slevy, čekání slušně v pořadí s běžnými cenami, nebo přeplacení konkurenčních zemí a získání vakcíny přednostně). Některé státy si uvědomily, že čekat slušně ve frontě se může prodražit víc, než přeplatit ostatní a nabídnout nejvyšší cenu za dávku.
Turecko má jinou situaci než střední a západní Evropa ve věkovém rozložení obyvatel. Zatímco v Evropě se již očkuje od 12 let věku, v Turecku je to stále 18 let. Mnozí lékaři tlačí na ministerstvo zdravotnictví, aby i v Turecku se snížila věková hranice na 12 let. Turecko má totiž větší procento mladých, než ve střední a západní Evropě. Proočkovanost v Turecku tedy nemůže již z principu být obdobná jako v Evropě, pokud se minimálně nesrovná věková hranice.
Proč se vlastně očkuje?
Kdyby každý dostal korunu vždy, když slyší nebo čte oficiální důvody k očkování, tak je kdekdo milionářem. Přesto (nebo právě proto) se neustále šíří slova, která ale nebyla vyřčena. Očkování sice může chránit před nakažením, ale nikde není řečeno, že stoprocentně. Očkování má v osobní rovině ochránit před těžkým průběhem nemoci, případně před úmrtím. Zároveň v rovině zdravotnictví má zabránit přetížení zdravotnického systému. Vzpomeňme si na extrémně akutní nedostatek lůžek, přesuny těžce nemocných mezi kraji a dokonce i mezi státy, nedostatek plicních ventilátorů, přetěžování zdravotnického personálu, nucené práce studentů medicínských oborů apod.
Po všech možných i nemožných argumentech proti očkování (COVID-19 je jen chřipečka, na druhou stranu umřeli jen ti už nemocní i když o nemoci nevěděli, vakcína proti COVID-19 byla vyvinuta nějak rychle, mění DNA, vakcína do těla dopraví COVID virus a ten způsobí nemoc, vakcína je zmetek když je nutno přeočkovat, je to zmetek když musím stejně mít roušku, vakcína způsobí neplodnost, ve vakcíně je hliník, je určena k zabíjení lidí, jsou tam čipy, COVID je uměle šířen 5G vysílači [asi i tam, kde 5G není], prodělat COVID je lepší než vakcinace apod.) bude nyní poněkud obtížné přesvědčit lidi, aby se nechali očkovat (či přeočkovat) proti papilomaviru (rakovina děložního čípku, nota bene očkovat i chlapce, kteří děložní čípek nemají), tetanu a řadě dalších nemocí, včetně chřipky nebo zápalu plic.
Mnohé státy nechaly své obyvatele bez jasných informací, takže ti uvěřili všemu, co k nim dostalo. Některé státy se navíc staly terčem dezinformačních kampaní, které měly zdiskreditovat konkurenční vakcíny a případně vyvolat hlad právě po jejich vakcíně. Výsledkem bylo, že mnozí by byli schopni věřit pomalu i tomu, že jednu vakcínu pomalu vyrábějí z miminek, koťátek a štěňátek, a tak zcela nekriticky nahlíželi na vakcínu konkurenční, o které ale informace chybějí. Je nutno připomenout, že dezinformace mají typicky za cíl vyvolat emoční reakci, tedy znechucení, rozhořčení. Fakta a kritické nahlížení na informace jsou přesunuta do pozadí.
Nyní to vypadá, že po dobrovolné vakcinaci přijde vlna povinných očkování proti COVID-19. Tato myšlenka se již objevila v Německu. Jestli projde tam, je otázkou kdy a jak bude použita v dalších státech. Na soudy je ale příliš brzy.
Trochu štěstí v neštěstí mají dovolenkáři, kteří měli v plánu letní dovolenou v Tunisku. Protože se země přesunula do černé kategorie, míří daní dovolenkáři jinam. Při aktuálních politických turbulencích v Tunisku mohou být jen rádi, protože by na tom mohli být biti (někdy i doslova).
Závěr
Že přichází další vlna a že je založena na delta variantě COVID-19, to není žádná novinka. Alespoň pro Turecko vypadá nástup razantněji než v případě jarní vlny. Můžeme jen doufat, že provincie Siirt není vzorový model, podle kterého se postupně budou chovat i ostatní provincie. Pokud ano, jarní vlna byla jen aprílovým žertíkem proti tomu, co se blíží. Prozatím se snaží turistický průmysl utrhnout, co se jen dá. Kdo přicházející vlnu odnese, budou zřejmě opět školáci.
A tak je to na tom světě se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat