Ortodoxní Velikonoce po zemětřesení

Včera pravoslavný svět oslavil své Velikonoce (tedy o týden později, než svět západního křesťanství). To se týká také části Turecka, například jihovýchodu, kde se dodnes potýkají s následy velkého zemětřesení z února letošního roku. Také řada kostelů byla zbořena buď přímo zemětřesením, nebo byla poškozena natolik, že musela být zbourána dodatečně.

Tento kostel v turecké Antakyi spadá pod Pravoslavný patriarchát antiochijský (tedy spadal, než spadl), což je součást řecké pravoslavné církve.

příprava na mši, na pozadí zbořeniště původního kostela (zdroj: twitter.com/MHurigil/)

Tato událost samozřejmě vyvolala velký zájem ze strany médií. Jak záběry ukazují, je otázkou, zda bylo více věřících a zástupců církve než zástupců sedmé velmoci, tedy tisku.

MIMOCHODEM: Proč se říká sedmá velmoc? Jedná se o označení z 19. století, kdy po skončení Napoleonských válek se z evropského úhlu pohledu vyrýsovalo šest velmocí (v abecedním pořadí): Francie, Prusko (později Německo), Rakousko, Rusko, Velká Británie a nově USA. Následně sedmou velmocí se od poloviny 19. století začal stávat tisk, který ruku v ruce s demokratizačními procesy a sílícím veřejným míněním seod průmyslové revoluce a následně díky rotačnímu tisku stal rentabilnější a mohl se šířit mezi více lidí (tedy pokud se sedmou velmocí nemyslí stejnojmenný hudebník, značka vína nebo řada stejnojmenných filmů).

Podle jiné teorie stojí za termínem sedmá velmoc (původně šestá velmoc) sám Napoleon Bonaparte. Původně nemělo jít o všechen tisk, ale pouze Rheinischer Merkur. Za velmoci tedy počítal (samozřejmě) vlastní stát (Francii), dále Velkou Británii, Rusko, Rakousko a Prusko, takže po pěti velmocích následovaly ony noviny. Po rozmachu Itálie (resp. po jejím sjednocení) se tisk posunul o jednu příčku níž, takže z Napoleonovy šesté velmoci a z něj stala evropská sedmá velmoc. A protože se tak říkalo ve Francii, díky kulturnímu spojení našich zemí se tato fráze dostala i do českých zemí.

původní vzhled kostela před neštěstím

Aby se to nepletlo, v řadě zemí se mu ale říká čtvrtá síla, protože je to další síla za mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní, takže se mu někdy říká "hlídací pes demokracie". Následně sociálním médiíím a mimo-mainsreamovým médiím pátá velmoc či pátá síla.

A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dvě budovy se v Istanbulu po výbuchu zřítily, hlášena zranění a pohřešovaní

[ aktualizováno v 20:28 ] Opět v Istanbulu se zřítily dokonce dva sousední domy najednou. Stalo se v oblasti, kde domy padají každoročně ( za poslední rok je dnešní případ dokonce již třetí ). Stalo se tak dnes v neděli 22. března 2026 v poledne. Informace o výbuchu plynu coby pravděpodobné příčiny neštěstí dokreslují snímky z okolí, kde řada budov má rozbitá okna. Na místě jsou záchranné složky. Prozatím bylo podle oficiálních informací do nemocnic dopraveno 7 osob ( nyní již devět ). Pátrání po dalších osobách pokračuje. Prozatím nejsou informace o tom, že by se v daných budovách nacházeli cizinci. Finální zpráva říká, že bylo z trosek zachráněno 9 osob s lehkým zraněním, 1 s těžkým zraněním, jedna osoba bohužel nepřežila. Záchranné práce ztěžují podmínky. Uličky v dané oblasti jsou z velkých kostek a navíc velmi úzké, takže se záchranná technika k místu dostává obtížně. Navíc již několik dnů prší a teploty se pohybují jen pod +10 stupni. zdroj: GazeteOksijen.com Guvernér Davut Gül ...

Kouzlo tureckých příjmení: Jak poznat jméno a příjmení?

Velmi neznámé jazyky dovedou zamotat hlavu. Co je jméno, co je příjmení? Jak oslovovat danou osobu? Sice se říká "neber jméno Boží nadarmo", ale toto pravidlo dnes porušíme tím, že použijeme všem známé jméno tureckého prezidenta i jména jeho konkurenta v boji o prezidentský post. Jméno + příjmení Turečtina sice patří s maďarštinou mezi turkické jazyky, ale přece jen jsou mezi nimi opravdu velké odlišnosti. Turečtina na rozdíl od maďarštiny používá stejné pořadí, jaké máme také my, tedy jméno + příjmení ( maďarština má příjmení + jméno, například Orbán Viktor ). Ale zatímco z maďarštiny přece jen řadu křestních jmen známe a rozpoznáme tedy co je jméno a co příjmení, u turečtiny selháváme. Naštěstí ale příjmení bývá na konci. MIMOCHODEM : Protože je řada příjmení příliš častých, volí někteří rodiče pro své děti dvě jména pro lepší rozpoznání. Například turecký prezident se jmenuje Recep Tayyip Erdoğan. Odlišení příjmení Aby se ale přece jen neudělala chyba, používají Turci čast...

Je Turecko stále ostrovem bezpečí na Blízkém východě? Co poslední íránské rakety?

Snad není zprávařské médium, které by poslední týden dokola nepoužilo slova Blízký východ či Střední východ ve spojitosti s válkou, útoky, raketami, výbuchy, oběťmi, útěky do krytů či pryč ze zemí, repatriačními lety. Zmiňuje se skoro deset zemí, ale Turecko ne. Jak je na tom tato země? Změnila středeční a pondělní íránské rakety ( sestřelené silami NATO, jejich trosky dopadly na turecké území ) situaci také pro Turecko? Všechny níže uvedené informace pocházejí z oficiálních stránek ministerstev zahraničních věcí dotčených států. Kde je Střední a Blízký východ? Na tuto otázku nachází odpověď náš více než pět let starý článek Zeměpisné anomálie Turecka: Střední východ je i v Evropě . National Geographic Society ( Národní zeměpisná společnost ) označuje pojmy Blízký východ a Střední východ stejná území a " obecně se přijímá, že zahrnují země Arabského poloostrova, Kypr, Egypt, Irák, Írán, Izrael, Jordánsko, Libanon, palestinská území, Sýrii a Turecko ". Kde je nebezpečí? Írán ...

Prohledat tento blog