Dnes od západu slunce se výjimečně sešly dva svátky, kde bychom těžko hledali odlišnější. Zatímco muslimové slaví Berat, zatímco v judaismu se slaví zcela opačně pojatý svátek Purim. Tyto svátky spolu nesouvisí.
Islám: svátek Berat
Je to jedna z pěti svatých nocí v rámci muslimského roku. Připadá na 15. den měsíce Šaban (to je 8. měsíc muslimského kalendáře). Podle věřících je noc bohatá na plodnost a prosperitu. Je to den, kdy jsou napravena zlomená srdce, smyta špatná krev a překonána zášť, nenávist a pocity pomsty. Ti, kteří následují příkazy, budou zproštěni dluhů, nemocí, viny a trestu, očištěni od hříchu a omilostněni skrze Alláhovu milost. V důsledku toho oddaní stoupenci islámu věří, že by se měli během dne postit, dokud nepřijde tma a Alláh je všudypřítomný. Noc je strávena v kontemplaci, diskuzi a obnově, která vede k odpuštění, očištění a spáse.
Mezi vnější projevy patří nasvícení mešit, malé sváteční simity (kandil simidi, psali jsme), děti zapalují svíčky na hrobech svých blízkých a prosí od jejich odpuštění. Tato část tradice je ale jen někde (spíš na východ, například v Pákistánu). V Iráku zase děti se zapálenými svíčkami chodí po sousedství.
Svátek do určité míry připomíná křesťanský svátek Všech svatých neboli Dušičky (ovšem neplést si s dnešním Halloweenem neboli All Hallows' Eve neboli Předvečerem Všech svatých, což je prapůvodně keltský předkřesťanský svátek o mizející hranici mezi živými a mrtvými, ovšem až od 30. let 20. století se v USA začaly nosit kostýmy a až od 50. let 20. století se začalo koledovat od domu k domu).
Judaismus: svátek Purim
Celý příběh rozkrývá starozákonní kniha Ester. Jedná se o svátek losů (nikoli oněch severských jelenovitých savců, ale o los ve smyslu loterie). Svátek má připomínat vysvobození perských Židů z intrik zlého vezíra Hamanam který chtěl losem určit nejvhodnější den pro svůj zamýšlený plán (tedy vyvraždit Židy), ovšem židovka jménem Ester se stala perskou královnou, aby plán překazila, což se podařilo. Jejím manželem a králem měl být Achašveróš neboli Asverus neboli Xerxés I. (s největší pravděpodobností) neboli Chšajáršá (staroperskou výslovností) neboli "Vládce hrdinů", který vládl 519 až 465 př. n. l.
Mezi duchovní tradice patří předčítání z knihy Ester. K purimové hostině se schází celá komunita, nejen rodina, pečou se Hamanovy kapsy / uši (trojúhelníkové koláče) se švestkovými povidly či mákem (tedy ideálně černá náplň). Mezi vnější projevy patří maškarní průvod (ten až od konce 15. století po vzoru římských karnevalů) nebo micva (přikázání) povinnost "se opít vínem, aby se nerozeznalo dobro od zla" (zlem je prokletým Haman, dobrem požehnaný Mordechaj).
MIMOCHODEM: Na historii svátků a jejich praktikování je vidět nakolik je svět provázaný a ovlivněný navzájem, bez ohledu na konkrétní stát nebo náboženství. Výsledkem je mix nejrůznějších zvyků, jídel atd., kde se těžko odlišuje původ jednotlivých částí.
Je běžné, že se tyto dva svátky slaví ve stejný den?
Není. Zatímco roku 2022 se slavil Purim od večera 16. března, Berat se slavil o den později. Roku 2021 se Purim slavil od večera 25. února, Berat se slavil 27. března.
Takže: Berat kandilimiz mübarek olsun! Purim sameach!
A tak je to ohledně abrahámovských náboženství se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat