Globalizace způsobuje šíření nepůvodních druhů všude možně po světě jinou než přirozenou cestou. Pokud začnou ohrožovat, stávají se invazivní, jako například kapři nebo králíci v Austrálii. Tito brouci se spolu se dřevem, ovocem nebo zeleninou šíří bleskurychle po světě, včetně Turecka nebo Česka.
Český názvem kněžice mramorovaná (latinsky halyomorpha halys) patří mezi ploštice, čeleď kněžicovití. Původně se vyskytovala v Japonsku, Koreji, Tchaj-wanu, nebo Číně. Od roku 1998 se začal šířit mimo své původní teritorium, a to jak na sever Ameriky, tak do Evropy. Ve Spojených státech amerických se poprvé vyskytl v září 1998, v Evropě v listopadu 1998, a to při opravě Čínské zahrady v Curychu ve Švýcarsku. Stalo se tak kvůli zásilce, která přišla z čínského Pekingu. V dalších zemích Evropy se kněžice mramorovaná začala objevovat až po roce 2010. Výrazné zrychlení šíření měly napomoci přípravné práce na zimní olympijské hry v ruském Soči roku 2014, kdy se měl brouk touto cestou dostat na Kavkaz. Ve Vídni se brouk poprvé objevil po roce 2016, v Česku roku 2018 (tedy přede dvěma roky).
 |
| kněžice mramorovaná |
V Turecku se poprvé vyskytl v Istanbulu roku 2017, roku 2018 v provincii Artvin, roku 2019 v provincii Ordu (konkrétně okresy Göktürk a Tozlu), a konečně letošního roku (2020) Kemalpaşa, Hopa, Arhavi (Artvin), Fındıklı, Ardeşen (Rize), Trabzon, Giresun. Jak napovídá pohled do mapy šíření, do Turecka se zřejmě dostal dvěma cestami. První je zřejmě z Balkánu do Istanbulu, druhá z Kavkazu (potažmo z Ruska). Černomořský region Turecka se mohl zamořit z obou směrů.
Istanbul je sice zaplaven spíš asfaltem a betonem než stromy, pro kněžici ale postačí málo. Velký výskyt je hlášen od října 2020 například z Kadıköy (asijská strana), osobně potvrzuji z Bayrampaši (evropská strana).
Invazní druhy v Česku
Když se řekne invazní, nebo invazivní druh, obvykle pozornost zamíří kamkoli, ale mimo Evropu. Přitom právě v Evropě známe celou řadu případů. V Česku je to například trnovník akát nebo rak signální, nebo plzák španělský, ale nejnebezpečnější je rostlina zvaná bolševník velkolepý. Tato rostlina dokáže dorůst až pěti metrů na výšku a i pouhý dotyk může vyvolat kožní potíže. Při jeho likvidaci je vhodné mít ochranný oděv, ochranné brýle, rukavice, případně i respirátor. Kvůli nebezpečnosti byla dokonce na našem území k jeho likvidaci nasazena armáda.
 |
| Zničená úroda lískových oříšků (Turecko) |
Turecky se brouk jmenuje „kahverengi kokarca“ [kahverengi kokárdža] (hnědý smraďoch, i když „kokarca“ se říká také skunkovi), lze také narazit na jméno „Kahverengi pis kokulu böcek“ [kahverengi pis kokulu bödžek] (hnědý špinavý smradlavý brouk). Tím se naráží na to, že tato kněžice po vzoru svých příbuzných vydává při vyrušení výrazný zápach.
Přestože je v Turecku jen chvíli, způsobuje velké škody na úrodě kukuřice, fazolí, kiwi a lískových ořechů. Právě v nich je Turecko s velkým odstupem největším producentem na světě (3/4 světové produkce je z Turecka; někdy se exportuje do USA a odtamtud coby americký produkt například do Česka, ale už to není ono jako originál. Doby, kdy v kdejakém kousku každé vesnice v Česku byly keře lískových oříšků jsou dávno pryč). Na produkci lískových oříšků je (tedy kromě jiného) závislá černomořská oblast Turecka. Dokonce byla zavedena bezplatná linka 444 0208, kam se má hlásit výskyt. Lískové oříšky totiž pro turecké zemědělství znamená 2 miliardy dolarů, což rozhodně není málo.
No dobře, tak je tu tenhle brouk – a co s tím? Jak již bylo naznačeno, způsobuje velké škody v zemědělství. Proto se příslušné orgány mnoha zemí rozhodly nasadit přirozeného nepřítele z jeho domoviny. Začali tedy nasazovat parazitickou vosičku trissolcus japonicus (má velikost jen asi 3 milimetry), která má přirozenou cestou pomoci ke kontrole kněžice mramorované. Boj s pomocí chemie (typicky pesticidy) není dlouhodobě udržitelný (kromě řady dalších nevýhod).
ZDROJE:
http://eagri.cz/public/app/srs_pub/fytoportal/public/?key=%22b21112d2b07499080a7a408403e5b4c8%22#rlp|so|skudci|detail:b21112d2b07499080a7a408403e5b4c8|popis
https://www.haber48.com.tr/ekonomi/kahverengi-kokarca-bocegine-care-samuray-aricigi-h29845.html
https://www.cnnturk.com/turkiye/findiga-kahverengi-kokarca-tehdidi
https://www.hurriyet.com.tr/gundem/kadikoyde-kahverengi-kokarca-bocegi-kabusu-41642178
Komentáře
Okomentovat