Přeskočit na hlavní obsah

Istanbul je zaplaven invazním broukem

Globalizace způsobuje šíření nepůvodních druhů všude možně po světě jinou než přirozenou cestou. Pokud začnou ohrožovat, stávají se invazivní, jako například kapři nebo králíci v Austrálii. Tito brouci se spolu se dřevem, ovocem nebo zeleninou šíří bleskurychle po světě, včetně Turecka nebo Česka.

Český názvem kněžice mramorovaná (latinsky halyomorpha halys) patří mezi ploštice, čeleď kněžicovití. Původně se vyskytovala v Japonsku, Koreji, Tchaj-wanu, nebo Číně. Od roku 1998 se začal šířit mimo své původní teritorium, a to jak na sever Ameriky, tak do Evropy. Ve Spojených státech amerických se poprvé vyskytl v září 1998, v Evropě v listopadu 1998, a to při opravě Čínské zahrady v Curychu ve Švýcarsku. Stalo se tak kvůli zásilce, která přišla z čínského Pekingu. V dalších zemích Evropy se kněžice mramorovaná začala objevovat až po roce 2010. Výrazné zrychlení šíření měly napomoci přípravné práce na zimní olympijské hry v ruském Soči roku 2014, kdy se měl brouk touto cestou dostat na Kavkaz. Ve Vídni se brouk poprvé objevil po roce 2016, v Česku roku 2018 (tedy přede dvěma roky).


kněžice mramorovaná

V Turecku se poprvé vyskytl v Istanbulu roku 2017, roku 2018 v provincii Artvin, roku 2019 v provincii Ordu (konkrétně okresy Göktürk a Tozlu), a konečně letošního roku (2020) Kemalpaşa, Hopa, Arhavi (Artvin), Fındıklı, Ardeşen (Rize), Trabzon, Giresun. Jak napovídá pohled do mapy šíření, do Turecka se zřejmě dostal dvěma cestami. První je zřejmě z Balkánu do Istanbulu, druhá z Kavkazu (potažmo z Ruska). Černomořský region Turecka se mohl zamořit z obou směrů.

Istanbul je sice zaplaven spíš asfaltem a betonem než stromy, pro kněžici ale postačí málo. Velký výskyt je hlášen od října 2020 například z Kadıköy (asijská strana Istanbulu), osobně potvrzuji z Bayrampaši (evropská strana).


Invazní druhy v Česku

Když se řekne invazní, nebo invazivní druh, obvykle pozornost zamíří kamkoli, ale mimo Evropu. Přitom právě v Evropě známe celou řadu případů. V Česku je to například trnovník akát nebo rak signální, nebo plzák španělský, ale nejnebezpečnější je rostlina zvaná bolševník velkolepý. Tato rostlina dokáže dorůst až pěti metrů na výšku a i pouhý dotyk může vyvolat kožní potíže. Při jeho likvidaci je vhodné mít ochranný oděv, ochranné brýle, rukavice, případně i respirátor. Kvůli nebezpečnosti byla dokonce na našem území k jeho likvidaci nasazena armáda.


Zničená úroda lískových oříšků (Turecko)

Turecky se brouk jmenuje „kahverengi kokarca“ [kahverengi kokárdža] (hnědý smraďoch, i když „kokarca“ se říká také skunkovi), lze také narazit na jméno „Kahverengi pis kokulu böcek“ [kahverengi pis kokulu bödžek] (hnědý špinavý smradlavý brouk). Tím se naráží na to, že tato kněžice po vzoru svých příbuzných vydává při vyrušení výrazný zápach.

Přestože je v Turecku jen chvíli, způsobuje velké škody na úrodě kukuřice, fazolí, kiwi a lískových ořechů. Právě v nich je Turecko s velkým odstupem největším producentem na světě (3/4 světové produkce je z Turecka; někdy se exportuje do USA a odtamtud coby americký produkt například do Česka, ale už to není ono jako originál. Doby, kdy v kdejakém kousku každé vesnice v Česku byly keře lískových oříšků jsou dávno pryč). Na produkci lískových oříšků je (tedy kromě jiného) závislá černomořská oblast Turecka. Dokonce byla zavedena bezplatná linka 444 0208, kam se má hlásit výskyt. Lískové oříšky totiž pro turecké zemědělství znamená 2 miliardy dolarů, což rozhodně není málo.



No dobře, tak je tu tenhle brouk – a co s tím? Jak již bylo naznačeno, způsobuje velké škody v zemědělství. Proto se příslušné orgány mnoha zemí rozhodly nasadit přirozeného nepřítele z jeho domoviny. Začali tedy nasazovat parazitickou vosičku trissolcus japonicus (má velikost jen asi 3 milimetry), která má přirozenou cestou pomoci ke kontrole kněžice mramorované. Boj s pomocí chemie (typicky pesticidy) není dlouhodobě udržitelný (kromě řady dalších nevýhod).

ZDROJE:
http://eagri.cz/public/app/srs_pub/fytoportal/public/?key=%22b21112d2b07499080a7a408403e5b4c8%22#rlp|so|skudci|detail:b21112d2b07499080a7a408403e5b4c8|popis
https://www.haber48.com.tr/ekonomi/kahverengi-kokarca-bocegine-care-samuray-aricigi-h29845.html
https://www.cnnturk.com/turkiye/findiga-kahverengi-kokarca-tehdidi
https://www.hurriyet.com.tr/gundem/kadikoyde-kahverengi-kokarca-bocegi-kabusu-41642178

Patrik Veselík

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Mapa Turecka s aktuální pozicí požárů

 Agentura AA zveřejnila souhrn aktuálních informací k současné vlně požárů, tedy počínaje 28. červencem, tedy z před šesti dny. Dosavadní skóre po půl dnech je následující: 85 požárů, 74 pod kontrolou, 11 hoří (30.7.) 98 požárů, 88 pod kontrolou, 10 hoří (31.7., viz  článek s detailním seznamem ) 107 požárů, 98 pod kontrolou, 9 hoří (31.7. v noci) 112 požárů, 107 pod kontrolou, 5 hoří (1.8. dopoledne) 129 požárů, 122 pod kontrolou, 7 hoří (v noci z 1. na 2. srpna) 132 požárů, 125 pod kontrolou, 7 hoří (2. srpna) zdroj: hurriyet.com.tr Jen v okresu Manavgat shořelo 30632 hektarů, jak bylo změřeno ze satelitních snímků. Teplota na povrchu dosahovala 95 stupňů. Snímky pořídily satelity Landsat-8 OLI (Operational Land Imager) z USA a Sentinel-2 (EU) 31. července 2021. Přestože na mapě není zakreslen požár v Manavgatu, jiné zdroje hovoří o tom, že požár stále není dohašen (včetně informací samotného ministerstva). Kde je neustále aktuální mapa požárů v Turecku, Řecku a okolí? ...

Dvě budovy se v Istanbulu po výbuchu zřítily, hlášena zranění a pohřešovaní

[ aktualizováno v 20:28 ] Opět v Istanbulu se zřítily dokonce dva sousední domy najednou. Stalo se v oblasti, kde domy padají každoročně ( za poslední rok je dnešní případ dokonce již třetí ). Stalo se tak dnes v neděli 22. března 2026 v poledne. Informace o výbuchu plynu coby pravděpodobné příčiny neštěstí dokreslují snímky z okolí, kde řada budov má rozbitá okna. Na místě jsou záchranné složky. Prozatím bylo podle oficiálních informací do nemocnic dopraveno 7 osob ( nyní již devět ). Pátrání po dalších osobách pokračuje. Prozatím nejsou informace o tom, že by se v daných budovách nacházeli cizinci. Finální zpráva říká, že bylo z trosek zachráněno 9 osob s lehkým zraněním, 1 s těžkým zraněním, jedna osoba bohužel nepřežila. Záchranné práce ztěžují podmínky. Uličky v dané oblasti jsou z velkých kostek a navíc velmi úzké, takže se záchranná technika k místu dostává obtížně. Navíc již několik dnů prší a teploty se pohybují jen pod +10 stupni. zdroj: GazeteOksijen.com Guvernér Davut Gül ...

Kouzlo tureckých příjmení: Jak poznat jméno a příjmení?

Velmi neznámé jazyky dovedou zamotat hlavu. Co je jméno, co je příjmení? Jak oslovovat danou osobu? Sice se říká "neber jméno Boží nadarmo", ale toto pravidlo dnes porušíme tím, že použijeme všem známé jméno tureckého prezidenta i jména jeho konkurenta v boji o prezidentský post. Jméno + příjmení Turečtina sice patří s maďarštinou mezi turkické jazyky, ale přece jen jsou mezi nimi opravdu velké odlišnosti. Turečtina na rozdíl od maďarštiny používá stejné pořadí, jaké máme také my, tedy jméno + příjmení ( maďarština má příjmení + jméno, například Orbán Viktor ). Ale zatímco z maďarštiny přece jen řadu křestních jmen známe a rozpoznáme tedy co je jméno a co příjmení, u turečtiny selháváme. Naštěstí ale příjmení bývá na konci. MIMOCHODEM : Protože je řada příjmení příliš častých, volí někteří rodiče pro své děti dvě jména pro lepší rozpoznání. Například turecký prezident se jmenuje Recep Tayyip Erdoğan. Odlišení příjmení Aby se ale přece jen neudělala chyba, používají Turci čast...