Rychlá velká příšera pomáhá zbavovat domácnost brabouků

Také v Turecku se může stát, že v koupelně či jinde v budově spatříte velký hnědý stín, jak se bleskurychle pohybuje po podlaze. Koho neskolí mrtvice, ten pátrá co to bylo, kde se to schovalo a jak to zabít. To by si někteří měli rozmyslet.

Onen přízrak není myš. Ta je sice podobně velká a také hnědá, ale pohybuje se oproti tomuto přízraku neporovnatelně pomaleji (navíc přítomnost myší se dá poznat podle malého černého drobení, které z nich vypadává a je pak všude, stejně tak jako občasné chroupání něčeho). Tento přízrak patří do říše živočichů, kmene členovců, podkmene stonožkovců, třídy stonožek, řádu strašníků, čeledě strašníkovitých, rodu strašníků.

Jak že se jmenuje?

Jmenuje se strašník dalmatský (Scutigera coleoptrata), turecky ev çiyanı. Odborníci jej pojmenovali řadou jmen:

• Cermatia capensis (Templeton, 1843)
• Cermatia coleoptrata (Linnaeus, 1758)
• Cermatia floridana (Newport, 1845)
• Cermatia livida (Leach, 1817)
• Cermatia variegata (Risso, 1826)
• Cryptomera nemura (Rafinesque, 1820)
• Julus araneoides (Linnaeus, 1758)
• Julus araneoides (Pallas, 1772)
• Selista forceps (Rafinesque, 1820)
• Scolopendra aranea (Scopoli, 1763)
• Scolopendra coleoptrata (Linnaeus, 1758)
• Scolopendra lineata (Rossi, 1790)
• Scolopendra nigricans (Geoffroy, 1762)
• Scutigera asiaeminoris (Verhoeff, 1905)
• Scutigera coleoptrata crinita (Attems, 1902)
• Scutigera coleoptrata genuina (Verhoeff, 1905)
• Scutigera coleoptrata graeca (Verhoeff, 19054)
• Scutigera coleoptrata insularum (Verhoeff, 1905)
• Scutigera coleoptrata natalensis (Verhoeff, 1905)
• Scutigera longipes (Lamarck, 1818)
• Scutigera mohamedanica (Verhoeff, 1936)
• Scutigera muscivora (Verhoeff, 1905)
• Scutigera pretzmanni (Würmli, 1973)
• Scutigera rubrovittata (Verhoeff, 1905)

Toto se u velmi známých živočichů a rostlin stává až příliš často.

zdroj: wikipedia.org

Pavoukovci či strašníci nejsou hmyz?

Nejsou. Přestože běžní lidé říkají kdečemu brouk nebo hmyz (a mají to ještě za synonymum), realita je velmi odlišná. Hmyz je jen jedna třída šestinohých živočichů z kmene členovců, kteří mají tělo rozdělené do tří článků (hlava, hruď a zadeček).

Všichni to jsou členovci, kteří se dělí do dvou podkmenů (klepítkatci a kusadlovci). Hmyz patří do kusadlovců, skupiny korýšů (Pancrustacea), tam podkmen šestinozí, až v něm je třída hmyz (Insecta).

Pavoukovci jsou pavouci?

Pavoukovci jsou třídou v podkmenu klepítkatců (Chelicerata). Pavoukovci se dělí na tyto řády:

• štíři (Scorpionida)
• štírci (Pseudoscorpiones)
• bičnatci (Uropygi)
• krátkochvosti (Schizomida)
• krabovci(Amblypygi)
• pavouci (Araneae)
• sekáči (Opiliones)
• štírenky (Palpigradi)
• solifugy (Solifugae)
• roztoči (Acari)
• roztočovci (Ricinulei)

Pavouci jsou jedním z řádů pavoukovců. Sekáči sice připomínají pavouky, ale do řádu pavouků nepatří. Možná překvapí, že do pavoukovců patří roztoči.

Jak je velký?

Zdroje se mírně rozcházejí ohledně jeho velikosti. Často se uvádí velikost těla, tedy bez končetin a tykadel. To značně zkresluje (kupříkladu dvoumetrového člověka bychom touto logikou označovali jako jednometrového s tím, že je to délka bez končetin). Tu jsou velikosti podle zdrojů:

• AtlasZvirat.cz: tělo 18 až 24 mm
• maďarská Wikipedie: tělo 20 až 25 mm
• chorvatská Wikipedie: tělo do 30 mm
• francouzská Wikipedie: tělo 25 až 30 mm (max. 50 mm), včetně tykadel max. 100 mm
• anglická Wikipedie: tělo 25 až 35 mm, tykadel 75 až 100 mm
• česká Wikipedie: tělo 16 až 37 mm, včetně tykadel okolo 60 mm, výjimečně 100 mm
• španělská Wikipedie: tělo 10 až 50 mm

Můžete si tedy vybrat.

A co to žere?

Strašník dalmatský je masožravec. Loví hmyz, pavoukovce či slimáky. Dá se tedy říci, že se jedná o užitečného tvora. Loví tedy to, co typicky v domácnostech nechceme, roznáší nemoci, tedy rybenky, komáry, štěnice, sekáče, šváby nebo rusy (s malým "r").

Kde strašník dalmatský žije?

Podle jména bychom odhadovali Dalmácii, což je historické území, které se dnes nachází v jižní polovině Chorvatska a v Černé Hoře. Realita je taková, že se jedná o celé Středomoří, tedy napříč jižní Evropou od Portugalska přes Itálie a celý Balkánský poloostrov včetně Turecka.

Takže pokud nepojedeme do Středomoří, strašník nás strašit nebude? Obávám se, že to nepomůže. Protože nemá rád zimu, vyskytoval se dříve jen na jižní Moravě, dnes se s ním lze setkat ve středních Čechách, Polabí a ve větších městech na celém území České republiky, kam se v posledních řekněme pěti letech rozšířil.

Může kousnout?

Čistě teoreticky může. Ale je to tvor velmi plachý, fyzický kontakt s člověkem nebo domácími mazlíčky je tedy velmi vzácný. Strašník dalmatský sice má jed, ten ale používá pro usmrcování malé kořisti, není nebezpečný ani psům a kočkám, ani dětem či dospělým. Kousnutí ale může bolet, údajně jde o obdobu včelího bodnutí.

Strach z tohoho tvora je zbytečný. Vždyť kolik lidí o tomto tvorovi do přečtění tohoto článku vůbec nevědělo? Člověka nejvíc děsí jeho vzhled, velikost a rychlost. Jeho činy by měly člověka spíš potěšit (tedy pokud nedojde o kousnutí).

Jak se ho zbavit?

Existuje několik strategií. Složitá je zbavit dům vlhkosti a zcela zlikvidovat potravu strašníka. Jednodušší cesta je použití insekticidů. Údajně ještě účinnější je na podlahu rozložit rozmačkaný česnek (je otázka, jestli to nevyžene jak strašníka, tak návštěvy).

...ale proč se ho zbavovat?

Když si odmyslíme odpudivost (jméno "strašník" nemá pro své krásné oči), je vlastně velmi užitečný. Údajně v Chorvatsku si jej považují a jsou rádi, když je v domě (o bytech ale řeč není).

A tak je to v říši živočichů se vším.

Patrik Veselík