Nejhorší epidemie slintavky a kulhavky v Turecku za 60 let, řezníkům dochází maso

Tato velmi nebezpečná choroba je virové onemocnění sudokopytníků, které se přenáší na extrémní vzdálenost. Výskyt hlásí na řadě míst Turecka, takže se okamžitě lokalita uzavírá do karantény. Jen v provincii Zonguldak se jedná o 215 obcí.

Jak se ona choroba jmenuje, jaké má sérotypy?

Přestože to vypadá jako dvě nemoci (jednou kulhavka, druhou slintavka), jedná se o popis chování  jediné nemoci, proto se v češtině ustálila forma "slintavka a kulhavka". Každý jazyk má svá specifika:

• latinsky "Aphtae epizooticae"
• anglicky "Foot and Mouth Disease" (FMD)
• polsky "Pryszczyca"
• česky "slintavka a kulhavka" (SLAK)
• slovensky "slintačka a krívačka" (SLAK)
• chorvatsky "slinavka i šap" (SIŠ)
• turecky "şap hastalığı" (někdy zjednodušováno na şap, což má ale víc významů, viz kamenec), dříve také "dabak"

MIMOCHODEM: Proč se říká "karanténa"? Tato morová epidemie začala roku 1330 v čínské provincii Chu-pej (její hlavní město Wu-chan budete znát z další epidemie, COVID-19). V lednu 1348 se epidemie dostala do italských přístavů (viz Benátky a Janov). Lodě nebyly vpouštěny do přístavu, ale musely čekat 40 dní (italsky 'quarante') aby se prokázalo, že posádka není nakažena. Tak vznikl pojem karanténa.

kráva se slintavkou a kulhavkou (zdroj: cfsph.iastate.edu)

Původcem onemocnění je virus slintavky a kulhavky, který patří do podskupiny aftovirů z čeledi Picornaviridae. Existuje sedm antigenně odlišných sérotypů viru:

• A (má 32 subtypů)
• O (má 2 subtypy)
• C (má 5 subtypů; naposledy detekován roku 2004)
• SAT-1 (má 1 subtyp)
• SAT-2 (má 3 subtypy)
• SAT-3 (má 4 subtypy)
• Asia-1 (má 1 subtyp)

Absence zkřížené imunity mezi sérotypy boj s nemocí ztěžuje.

MIMOCHODEM: Na seznamu to vypadá, že vypadlo písmeno B. Ovšem písmeno A je od francouzského pojmenování Německa (kde se nemoc poprvé vyskytla), poté byl objeven sérotyp O (pojmenovaný podle okresu neboli départementu Oise v nejsevernější francouzském regionu Hauts-de-France). Sérotyp C nemá pojmenování po žádném místě, ale protože byl objeven jako třetí v pořadí. Dnes sice pod SAT rozumíme "satelit", ale toto je zkratka z "Southern African Territories". Sérotyp Asia-1 byl objeven poprvé v asijském Pákistánu.

Zde je mapa výskytu sérotypu O v průběhu pouhých 12 let (1990 až 2002):

zdroj: wikimedia.org

Mapa zobrazuje případy pouze sérotypu O, ostatních šest sérotypů na mapě nejsou.

Globální předpokládaný stav FMD (zdroj: Světová referenční laboratoř pro slintavku a kulhavku, wrlfmd.org)

Celkově je SLAK endemický v obřím regionu od západní Afriky až po východní část Číny (červená oblast). Naopak Evropa, severní a střední Amerika nebo Austrálie patří mezi regiony, kde se SLAK nyní nevyskytuje, přestože se neočkuje.

Kde přesně je karanténa?

Právě provincie Zonguldak je na tom nejhůř. Výskyt byl potvrzen v tamních okresech Ereğli, Alaplı, Kozlu a Gökçebey, nebo v okrese Eyyübiye v provincii Şanlıurfa (a tak dále).

Zákazů je ale mnoho, napříč Tureckem. Například v okrese Sarıgöl v provincii Manisa (na východ od Izmiru) jsou zakázány veškeré trhy s dobytkem, totéž v celé provincii Şanlıurfa atd.

Jak se šíří?

Existuje v zásadě dvojí cesta. První je cokoli, co ona zvířata produkují, takže od mléka přes sliny až po moč a trus. Daleko kritičtější je, že se dovede šířit vzduchem, dokonce na extrémní vzdálenost (hovoří se až o 300 kilometrech!).

Přitěžující okolností je, že se může infikovat široké spektrum zvířat. Nejsou to jen krávy, ovce nebo prasata, ale třeba medvědi nebo ježci. A při snaze chránit bohatost přírody se pak mohou virus vyměňovat divoká a hospodářská zvířata mezi sebou. Proto při vyšším výskytu divokých zvířat v kombinaci s nedotčenou či pro člověka obtížně dostupnou přírodou (jako je východ Turecka) se opravdu obtížně s nákazou bojuje. Přenašečem může být prakticky jakékoli zvíře, protože může nemoc přenášet na svém těle, srsti nebo peří (aniž se nakazí).

Co se týče lidského přičinění, tak zde hraje zásadní roli. Vyšlechtěná zvířata mají sníženou imunitu, takže se mezi nimi šíří snáze. Navíc při velké konzumaci masa je velká poptávka, takže chovy zvířat jsou hustě napříč zeměkoulí, navíc je to koncentrace zvířat, což situaci ztěžuje. Dalším lidským prohřeškem je, že živá zvířata někdy krmí zbytky těch uhynulých (včetně nemocných), což roznáší nejen SLAK, ale také BSE (tzv. nemoc šílených krav). Další lidskou příčinou je obvykle ilegální přesun zvířat přes státní hranice (ale také přes hranice krajů či okresů, pokud je zákaz).

Jak se dostal SLAK do Turecka?

Turečtí veterináři hovoří o tom, že se jedná o variantu SAT-2 (někdy také jako SAT 2/XIV), která v Turecku ještě nikdy nebyla. Je totiž typická pro východní Afriku. Do Turecka se dostala v průběhu ledna a února přes Jordánsko a Irák (ohledně Sýrie lze uvažovat, ale kvůli veternárně nepřehledné situaci nejsou žádné důkazy). V Iráku se již 3. ledna 2023 objevila ohniska, z nichž jedno poblíž tureckých hranic (Ninawa). Ze strany Iráku jde ale o autonomní území v rámci Iráku (tzv. Kurdistán), tedy území severního Iráku, jehož administrativa není Tureckem uznána a komunikace mezi nimi je velmi obtížná.

MIMOCHODEM: Právě Ninawa je místo, kde je silná populace Asyřanů (asi si ještě vzpomeneme na Asyrskou říši z dějepisu, kdy poslední zmínky jsou roku 612 př n. l, kdy padla Novoasyrská říše). Bohužel pro ně si území také nárokují Kurdové, kteří jsou mocensky úspěšnější. Také Kurdové se i v minulosti dopouštěli etnických čistek na Asyřanech (např. v letech 1915 až 1920), Saddám Husajn se také mohutně přidal. Asyřané se domáhají, aby právě Ninawa měla asyrskou autonomii, ideálně zcela samostatná. Bohužel vyhlídky na tuto myšlenku jsou méně než nulové, ačkoli minulost Asyřanů je větší i známější, než minulost Kurdů.

Turecké zdroje uvádějí, že podobná epidemie SLAKu v takovém rozsahu se v Turecku vyskytla naposledy před 60 lety.

První statistické informace jsou v Zemědělské statistice Osmanské říše, publikované v roce 1914. Během osmanského období bylo pozorováno mnoho epidemií, zejména v oblasti Thrákie. Podle těchto informací bylo v roce 1914 v osmanských zemích zjištěno 9 455 případů slintavky a kulhavky, z nichž 4 327 nakažených zvířat uhynulo. Navíc je známo, že během balkánské a první světové války došlo u nás k nebezpečným vlnám SLAKu vícekrát.

Zákaz převozu dobytka mezi provinciemi

Turecko má 81 provincií, které mají mezi sebou zákaz převážet dobytek za jakýmkoli účelem. Tím se má zamezit dalšímu šíření choroby. To může být neviditelné v provinciích, které jsou soběstačné. Provincie, které jsou závislé na dovozu z jiných provincií, mohou pocítit nedostatek masa. Nejkritičtější situace může být v Istanbulu (ekvivalent kraje Hlavní město Praha), kde je naprosté minimum místních chovů.

Turecko zrušilo jednoduchý odkaz na stránku o SLAKu

Turecko provozovalo speciální stránku sap.gov.tr, která byla bohužel zrušena. Není ani přesměrování na jiný cíl. Tím by měl být https://vetkontrol.tarimorman.gov.tr/sap. Zatímco v turečtině tam nějaké informace jsou, anglická verze nemá nic (a používá navíc v Turecku zastaralý výraz "Turkey" namísto "Türkiye").

Tohle se tureckému Ministerstvu zemědělství a lesnictví opravdu "nepovidlo".

Zažili jsme pandemii SLAKu ve střední Evropě?

Obří epidemii kontinentálního rozsahu zažila Evropa roku 2001. Ve stejném roce se dokonce objevila poprvé v Česku také nemoc šílených krav, odborně BSE (bovinní spongiformní encefalopatie). Při cestách po Evropě bylo například nutné dezinfikovat boty cestovatelů, auta přejížděla přes dezinfekční pásy atd. Hovoří se o přímé škodě utracením skoro 6 milionů kusů zvířat.

Dá se proti SLAKu očkovat preventivně?

Ano, dá. Ale v Evropské unii je plošné očkování zvířat proti SLAKu od roku 1992 zakázáno. Je povoleno pouze očkování v případě akutního nebezpečí, tedy kolem vzniklého ohniska. Turecko od odhalení očkuje, přičemž se chlubí, že používá vlastní vakcínu.

Očkování se ale provádí v Turecku jako součást boje proti nemoci. Řada států jižní Ameriky si drží "čistý štít" právě tím, že důkladně očkuje, podobně část Kazachstánu. Turecko má totéž údajně dělat na evropské straně země (podle výše uvedené mapy Světové referenční laboratoře pro slintavku a kulhavku).

Jak se dá SLAK zničit?

Virus se dá snadno zničit dezinfekčními prostředky ať výrazně kyselé nebo zásadité (tedy kyseliny pod pH 6 či louhy), nebo s obsahem chloru. Naopak alkohol nebo fenol viru SLAK příliš nevadí. V Turecku tolik oblíbená ezinfekce rukou pomocí kolínské s 80 % alkoholu tedy proti SLAKu nepomáhá.

Další metodou je teplota. Virus se dá zničit při teplotách nad 50 stupňů Celsia. Již při teplotě 60 stupňů Celsia za půl hodiny, čím vyšší teplota, tím rychleji. Teplota 85 stupňů zničí virus za minutu, 100 stupňů okamžitě.

Zajímavá a nečekaná metoda je prosté zrání masa. Při něm se totiž mění pH (klesá až pod 6), což je pro virus SLAK příliš kyselé, že zaniká (neutrální voda má pH 7; měřítko má škálu 0 až 14). Následující potraviny jsou kyselé (podle pH):

• pH 5,5 čaj
• pH 5,0 káva
• pH 5,0 až 4,5 pivo
• pH 4,2 až 3,3 jablečná nebo pomerančová šťáva (některé zdroje uvádějí 3,5)
• pH 4,0 víno
• pH 2,9 až 2,6 ocet
• pH 2,5 Coca-Cola (obecně kolové nápoje 3,0 až 2,0)
• pH 2,4 citronová šťáva

MIMOCHODEM: Zajímavé je pH některých nápojů. Dali byste svým dětem pít neředěný ocet z obchodu? Některé nápoje s ještě nižším pH se ale někdy konzumují ve velkém...

Je SLAK nebezpečný člověku?

Odborníci tvrdí, že ne (ve velice zasažené Velké Británii z let 1995 až 97 se nakazil jediný člověk), dokonce ani produkty nakažených zvířat (ovšem při přiměřené tepelné úpravě). Jiná věc je, jestli jsou zákazníci ochotni kupovat cokoli, pocházející od nakažených zvířat. Produkty z nakažených zvířat mohou ale šířit chorobu dál, což není žádoucí. Člověk může navíc může pomáhat virus vědomě či nevědomě šířit, například na botách či oděvu. Proto se postižené oblasti neprodyšně uzavřou do karantény.

Jak udává české Ministerstvo zemědělství, k preventivním opatřením patří nekonzumovat syrové nepasterované mléko a konzumovat pouze ty mléčné výrobky, které byly vyrobeny z pasterovaného mléka nebo smetany. V sýrech a syrovátce se po 24 hodinách virus obvykle nezjistí. V másle se virus udrží při nízkých teplotách až 45 dnů. Při tavení sýrů se spolehlivě ničí.

Přitěžující okolnost: ramadán a svátky oběti

Blížící se svatý měsíc ramadán (začíná 23. března 2023) a následné ramadánové svátky (pátek až neděle 21. až 23. dubna) jsou typickým obdobím, kdy ceny řady potravin stoupají pro vyšší poptávku. Vrcholem jsou následné svátky oběti (úterní večer 28. června až sobota 1. července 2023).

Již nyní se v některých provinciích objevuje nedostatek masa. Příkladem je Siirt na jihovýchodě země, kde se SLAK nevyskytl, nebylo zjištěno jediné nakažené zvíře. Cena nejen hovězího zde začala nepříjemně stoupat.

Ze SLAKu by jednoho trefil šlak.

A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík