Turecko slavnostně otevřelo nový křesťanský kostel

Muslimská země a postavit kostel? Podle tvrzení některých v kategorii "až pokvetou hrábě". Přesto se takový skutek stal, a to na evropské části Istanbulu, a to v neděli 8. října 2023. Je to Syrský starobylý pravoslavný kostel Mora Efrema.

Slavnostního otevření se vedle tureckého prezidenta účastnil také Jeho svatost Moran Mor Ignatius Efrem II., patriarcha Antiochie a celého Východu a nejvyšší hlava Všeobecné syrské pravoslavné církve.

Nový istanbulský kostel pojme 750 věřících. Jak již bylo řečeno, nachází se na evropské straně města, a to v městském obvodu Bakırköy, přesněji řečeno ve čtvrti Yeşilköy.

výhled přes kostel na Marmarské moře

MIMOCHODEM: Velmi zkušení návštěvníci Istanbulu a ne všichni místní si pod názvem Yeşilköy vybaví někdejší hlavní a jediné letiště Istanbulu. To bylo otevřeno na 30. výročí vzniku republiky, tedy roku 1953, přesně 1. srpna (do té doby tam bylo vojenské letiště, postavené již mezi lety 1911 a 1912). Protože budova již nevyhovovala, byla na opačné straně letiště postavena zcela nová, neporovnatelně větší a modernější, zprovozněno roku 1983. A tento komplex budov byl 29. července 1985 přejmenován na Istanbul Atatürk Airport (Istanbulské Atatürkovo letiště).

Projev prezidenta republiky

Prezident Recep Tayyip Erdoğan na slavnostním otevření istanbulského syrského pravoslavného kostela Mor Efrem v istanbulském Yeşilköy pronesl projev, kde na téma daného kostela řekl:

"Jsem rád, že mohu být s vámi při slavnostním otevření syrského pravoslavného kostela Mor Efrem, pro který jsme společně s vámi v roce 2019 položili základní kámen. Přeji si, aby byl kostel příznivý pro syrskou komunitu, a blahopřeji těm, kteří vynaložili úsilí na jeho otevření v Istanbulu, který je ztělesněním tolerance a míru."

"Turecko má příkladné zkušenosti s mírovým přijímáním příslušníků různých kultur a vyznání po celá staletí. Naše víra, která považuje člověka za nejčestnějšího ze stvořených bytostí, nám přikazuje být vždy spravedliví a jednat rovně. Stejně tak naše civilizace nebere ohled na identitu utlačovaného či utlačovatele. Naší povinností je postavit se utlačovateli a stát na straně utlačovaných bez ohledu na jejich jméno, víru či příslušnost."

Vyjádření prezidenta Istanbulské syrské starobylé nadace

Prezident Istanbulské syrské starobylé nadace Sait Susin již v březnu letošního roku řekl, že "všechny práce jsou hotové" a že nedostatky byly odstraněny, aby mohl být otevřen vůbec první nový kostel v Turecké republice. Bude to již druhý kostel, který bude patřit přibližně 17 000 Asyřanů ve městě. Susin vysvětlil, že kostel postavený v Tarlabaşı v roce 1844 neodpovídal potřebám asyrské komunity v Istanbulu, a proto se museli modlit v šesti různých kostelích přidružených k jiným sborům. Kvůli rozdílným rituálům a časovým možnostem pro ně bylo těžké provádět modlitební obřady bez potíží.

MIMOCHODEM: V průběhu 19. století se v Istanbulu v tehdejší Osmanské říši vystavěla celá řada kostelů nejrůznějších křesťanských vyznání. Je nutno připomenout, že souhlas k jejich výstavbě dával sultán, který byl jak světskou hlavou Osmanské říše, tak hlavou sunnitského islámského světa (de facto "konkurenční" víry).

"Kvůli této potřebě jsme požádali naši vládu o přidělení samostatného místa pro bohoslužby především v Yeşilköy, Bakırköy a Florya, kde je asyrská komunita hustě soustředěna. Chtěli jsme také příděl v Bakırköy, kde je soustředěna naše komunita, abychom mohli postavit náš kostel. (Bývalý) starosta istanbulské metropolitní obce Kadir Topbaş naši věc podpořil a přidělil nám pozemek na latinském katolickém hřbitově," nastínil Susin.

stav interiéru v březnu 2023 (zdroj: dailysabah.com)

Susin zdůraznil, že kostel byl postaven v souladu s moderními potřebami na základě historických církevních příkladů: "V Mardinu, na jihovýchodě a na Blízkém východě máme nespočet kostelů postavených před tisíci lety. Ve všech našich kostelech z Mardinu a východních měst Turecka je důležitá kamenická práce a ten kámen je žula, o které se hodně mluví a kterou jsme zde nemohli použít. Spíše jsme se snažili vytvořit kostel vhodný pro současné podmínky s využitím syrských církevních charakteristik."

MIMOCHODEM: Za existence Turecké republiky nebyl postaven jediný kostel. Proč, když šlo o (velmi teoreticky) sekulární republiku? Důvodů je mnoho. Jedním z nich je fakt, že v prvních desítkách let 20. století odešly z Turecka miliony převážně křesťanů, takže nebyl požadavek na stavbu nových kostelů. A jestliže do Turecka mířily tisíce lidí ze zahraničí, byli to typicky muslimové, kteří výstavbu kostelů nepotřebovali. Ale velká migrace z venkova do velkoměst (nejčastěji Istanbul), která v Turecku probíhá masově od 50. letech 20. století, pomalu měnila poměry.

Susin dodal, že oblast zemětřesení navštívili s kadasetským patriarchou, který přijel do Turecka vyjádřit soustrast, a uvedl, že jejich kostely v Adıyamanu spolu s mnoha dalšími kostely a historickými budovami v Antakyi byly poškozeny a že úsilí o obnovu stále pokračuje.

Mešitu za kostel

Před nějakým časem bylo tématem postavit v některých středoevropských městech mešitu. Jejich odpůrci argumentovali také tím, že až se v Turecku postaví kostel. Například kněz Nikolaus Schneider v rádiu WDR zeptal: „Myslíte si, že by nám Turci povolili postavit křesťanský kostel v Turecku?“ Bylo to v létě 2008, kdy se primátor německého města Kolín nad Rýnem pan Fritz Schramma postavil za postavení mešity ve "svém" městě.

A tak je to v Istanbulu se vším.

Patrik Veselík