Výstava o bulharské menšině v železném kostele v Istanbulu

Místopředsedkyně vlády a ministryně zahraničních věcí Bulharské republiky paní Mariya Gabriel včera v Istanbulu slavnostně otevřela výstava "Železný kostel svatého Štěpána a památka cařihradských Bulharů" v Istanbulu.

Výstava se koná v kostele svatého Štěpána ve čtvrti Balat na jižním břehu zálivu Zlatý roh (Halič) v městském obvodu Fatih na evropské straně Istanbulu.

zdroj: twitter.com/GabrielMariya/

Označení "železný kostel" není přirovnání. Kostel svatého Štěpána (ovšem neplést s Katedrálou svatého Štěpána ve Vídni) je skutečně kovový, přesněji řečeno litinový. Tento materiál byl vybrán kvůli nestabilnímu podloží, které by uvažované betonové konstrukci nebylo vhodné. Konstruktérem byl osmanský arménský architekt Hovsep Aznavur. Ovšem Vídeň hraje v celém příběhu roli, protože výběrové řízení na dodání nosných litinových dílů vyhrála rakouská firma R. Ph. Waagner (zakladatel se jmenoval Rudolph Philip Waagner; dnes se firma jmenuje Waagner-Biro). Prefabrikáty o hmotnosti 500 tun byly vyrobeny ve Vídni v letech 1893 až 1896 pod vedením ředitele Güntera a Paula Neumanna (ten se později stal profesorem v Brně). Následně byly přepraveny do Istanbulu lodí přes Dunaj a Černé moře.

setkání s předsedou Dimitri Yotefem a správní radou Nadace pravoslavných církví Bulharského exarchátu v Istanbulu (zdroj: twitter.com/GabrielMariya/)

MIMOCHODEM: Jak mohla hlava islámského světa dovolit postavit křesťanský kostel prakticky na dohled svého paláce? Protože Osmanská říše byla hned od začátku multikulturní i multináboženská. Hlava ortodoxního světa zůstala v Istanbulu i po dobu Osmanské říše. Ta dokonce umožnila křesťanským zemím spravovat křesťanská svatá místa v Jeruzalémě a pořádat pouti. Bulharská minorita byla nábožensky podřízena řeckému patriarchátu, který se snažil likvidovat bulharštinu a nařizovat řečtinu. Tomu učinil přítrž na základě žádosti bulharské minority sám osmanský sultán Abdülaziz, který dekretem vyhlášeným 12. března 1870 obnovil bulharský patriarchát pod názvem "Bulharský exarchát". Dekret byl poprvé přečten 23. května 1872 v původním dřevěném kostele, který stál na místě dnešního litinového kostela Svatého Štefana. V tento den byla vyhlášena autokefalita bulharské církve. V září téhož roku řecký patriarcha v Istanbulu uspořádal koncil, který bulharský exarchát uznal za schizmatický, bylo to kvalifikováno jako kacířství a následníky bulharské církve za exkomunikované. To ukazuje na to, že větším nepřítelem byla jiná větev křesťanství než islám. Schizma bylo zrušeno až roku 1945. Od roku 1953 se Bulharský exarchát jmenuje Bulharský patriarchát.

kostel Svatého Štefana (zdroj: twitter.com/GabrielMariya/)

Po roce a půl byl kostel dokončen v roce 1898 a slavnostně otevřen exarchou Josephem dne 8. září téhož roku. Hlavní kostra kostela byla ocelová a pokrytá kovovými deskami. Všechny díly byly k sobě připevněny maticemi, šrouby, nýty nebo svařováním . Z hlediska architektonického stylu se v kostele snoubí novobyzantské a novobarokní vlivy.

Roku 2011 začala jeho rekonstrukce, aby 8. ledna 2018 proběhla inaugurace zrekonstruovaného kostela u příležitosti jeho 120. výročí za přítomnosti tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana a bulharského premiéra Bojka Borisova.

Slovníček

bulharský exarchát = Bulgar Eksarhlığı

A tak je to v Istanbulu se vším.

Patrik Veselík