Pátá vlna COVIDu v Turecku razantně najíždí

Co se včera jevilo jen jako odvážná myšlenka, dostává dnes reálnější obrysy. Včerejší mezidenní nárůst pozitivních případů o 29,6 % byl zatím nejvyšší, jaký rok 2021 zaznamenal. Dnes je opět vysoký nárůst, oproti včerejšku o 23,3 %. Tak rychlý nárůst je o to překvapivější, že výchozí hodnoty nebyly předtím nijak nízké.

Pojďme se podívat na poslední čísla:

• počet testů: 368842
• počet nově pozitivních: 32176
• procento testů nově pozitivních: 8,72 %
• počet právě uzdravených: 23104
• počet právě zemřelých: 184

Smysl těchto čísel vynikne při porovnání se dvěma předchozími týdny

Včerejší počet nově pozitivních je téměř dvojnásobek oproti devět dnů staré situaci z neděle 19. prosince (necelých 17 tisíc). Následující graf zahrnuje letošní rok počínaje jarní vlnou přes letně-podzimní až po současné omikronové. Nový nástup je výrazně viditelný dokonce i v porovnání s nejvyššími letošními hodnotami z jarní vlny.

Při porovnání rozdílu mezi jednotlivými dny, vypadá hodnocení letošních vln následovně. Jarní vlna měla jen jediný den, kdy byl mezidenní nárůst vyšší než 20 % (konkrétně 25. května byl nárůst 24,6 %). Letní neboli čtvrtá vlna měla opět jediný den, a to pondělí 18. října, kdy počet nových případů vyskočil o 21,3 %.

Nyní jsou hned dva dny za sebou, které mají mezidenní nárůst vyšší než 20 %, a to největší a třetí největší v tomto roce.

Jak vypadaly turecké COVIDové vlny roku 2021?

Jarní vlna (tedy celkově třetí) kulminovala 16. dubna na hodnotě 63 tisíc nově pozitivních denně. Tato vlna přišla v době, kdy se očkovali senioři čínskou vakcínou CoronaVac firmy Sinovac. Tato vlna se začala zvedat počátkem března a na stejné hodnoty se vrátila v polovině května. Dá se tedy říci, že trvala 2,5 měsíce.

Letní vlna (tedy celkově čtvrtá) kulminovala poprvé 11. srpna na hodnotě 27 tisíc nově pozitivních denně, podruhé kulminovala v úterý 12. října na hodnotě skoro 34 tisíc nově pozitivních denně. Již tento popis napovídá, že tato vlna měla složitější a delší průběh, než předchozí. Tato vlna se začala zvedat zhruba v polovině července sice od poloviny října klesá, stále je na vysoké úrovni. Tato vlna přišla ve zcela jiné situaci, než předchozí. Očkovalo se jinou vakcínou (Pfizer), očkovaly se i mladší ročníky.

Současná vlna svým prudkým nástupem připomíná druhou vlnu z konce roku 2020. Na rozdíl od ní (kdy nebyla naočkovaná živá duše) je nyní celková proočkovanost obyvatel přijatelná (ale ne výborná):

• alespoň 1 dávku 56.845.477 lidí (68,17 % všech / 91,58 % dospělých)
• alespoň 2 dávky 51.487.225 lidí (61,75 % všech / 82,95 % dospělých)
• alespoň 3 dávky 17.983.099 lidí (21,57 % všech)

Procento všech je vypočítáno z posledního známého počtu obyvatel Turecka, tedy 83.384.680. Není to ale přesné, protože se očkují také cizinci žijící v Turecku, naopak někteří občané Turecka jsou v zahraničí.

Turecké ministerstvo zdravotnictví zveřejňovalo mapu proočkovanosti provincií 1. dávkou do 29. září 2021. Nyní se prezentuje mapa provincií a očkování druhou dávkou (začalo se od 20. září 2021). Protože mapa už začíná být více modrá než jakákoli jiná, očekává se zavedení mapy očkování třetí dávkou.

proočkování první dávkou (dospělí); mapa z 4. července 2021

poslední mapa očkování 1. dávkou (dospělí) z 29. září 2021

první mapa proočkovanosti 2. dávkou (dospělí) z 20. září 2021

současná mapa proočkovanosti 2. dávkou (dospělí) z 28. prosince 2021

Mimochodem: někteří se pozastavují nad tím kolik očkování vlastně bude zapotřebí a jestli vůbec bude COVID-19 očkovacímu šílenství konec. Obnovení očkování ale známe, ať jde o velmi dlouhé intervaly (tetanus), nebo intervaly krátké (viz každoroční očkování proti sezonní chřipce). Zde se také nepočítá kolikrát byli lidé proti chřipce očkováni.

Zatímco v Česku je nepříjemně vysoká úroveň lidového bojkotu nejen proti očkování, ale také proti základním opatřením typu roušky, ve světě to tak není, což potvrzují turisté napříč Evropou. V Turecku není možné vstoupit do hromadné dopravy bez prokázání se HES kódem (tedy vstup do tramvaje, metra, městských či dálkových autobusů, vlaků, letadel). Stejné je to při vstupu do obchodních domů. Tam všude je navíc běžné, že mají všichni nasazenou roušku (a v drtivé většině i správě, tedy i přes nos).

Turecko je přece jen v závěsu za západoevropskými zeměmi, což mu dělá přece jen výhodu. Velká Británie měla ve stejný den (úterý 28. prosince) 129.471 nových případů denně, Francie dokonce 179.807 případů (a 290 úmrtí, také denně). To je také důvod proč se ministr zdravotnictví rozhodl apelovat na očkování a zkrátil lhůtu na 3 měsíce.

Turecko je poměrně připraveno na nápor pacientů, protože jen v průběhu pandemie postavilo desítky nových nemocnic. A nejednalo se o provizoria typu velký polní stan, stanové městečko nebo unimo buňky, ale klasické poctivé velké nemocnice.

Turkovač? To je jako skartovač? Nebo vysavač?
Nene, to čteš špatně. Tam nění č, to je podle anglického vac jako vaccine, vakcína.
Aha, takže kdybychom měli my svoji, tak to bude Českovac?
Spíš Czechovac.
A teď si představ vakcíny některých zemí podle tohoto vzoru, jako Slovakovac...
To je jako Slovák Kováč? Ale ne, počkej, tohle ale fakt dává smysl. Když existuje Slovakofarma, proč ne Slovakovac?
Teď jsi udělal, myslím, radost všem v Hlohovci. Je to pomalu dvacet let, co je to pod hlavičkou Zentiva. Ale dobrý, vzpomněl sis.
A víš, že Zentiva má vazbu i na Turecko?
Cože? Jak to?
No roku 2007 koupila 75 % místního výrobce generik, firmu Eczacibaşi Generic Pharmaceuticals. To je největší výrobce v oboru v Turecku.
Co? No to jsou věci!
A co ty další země, které jsi chtěl jmenovat?
No, napadá mě třeba Azerbaijanovac, Turkmenistanovac, Thaivac, IvoryCoastoVac, Cubavac... No ať hledám kde hledám, tak Turecko s tím názvem docela vyhrálo, to jsem si ani nemyslel.

A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík