Řecko chce v příším roce znovu požádat Evropskou unii o finanční prostředky na rozšíření hraniční zdi podél hranic s Tureckem. Zároveň slíbilo, že rozšíří výkonnou síť dohledu, jejímž cílem je zastavit migranty, kteří do země vstupují nelegálně.
Ministr pro veřejný pořádek Takis Theodorikakos oznámil parlamentnímu výboru, že Řecko očekává, že některé země sousedící s EU budou i nadále využívat migraci k politickému tlaku na členské státy, přičemž zmínil nedávnou krizi v Bělorusku na hranicích s Polskem a dalšími členy EU. Nejmenoval přímo Turecko, ale bylo jasné, že myslí právě svého souseda.
"Máme všechny důvody očekávat, že tento druh hrozeb bude pokračovat," řekl během pátečního parlamentního brífinku. Řecká středopravicová vláda zpřísnila migrační politiku země a nedávno dokončila rozšíření ocelové hraniční zdi o 26 kilometrů, takže bariéra měří 38 kilometrů. Řecko používá jako zeď ocelové nosníky, což je stejné řešení, které použily Spojené státy na hranicích s Mexikem.
mapa zdí podél hranice s Tureckem (zdroj: DW) |
Mnozí upozorňují, že doba stavění zdí mezi státy a národy je pryč, že i Berlínská zeď byla zbourána a že to do civilizované Evropy nepatří. Evropa přece je postavena na základě řecké a římské civilizace. Je to ale stejná Evropa a stejná Římská říše, která postavila například Hadriánův val. Jedná se o ochrannou zeď "s příslušenstvím", protože před a za zdí byly další doprovodné prvky jak pro bezpečnost, tak pro rychlý transport (ze strany ochránců).
Pod slovem "val" si středoevropan moc nepředstaví (pokud není Moravák a někoho nevyhazuje). Nahrazení slovem "zeď" už má konkrétnější představu, zeď ale představuje jen část z obranného valu.
Evropa vydržela bez zdi jen krátkou dobu. Již v polovině 90. let Španělsko vytvořilo bariéru kolem svou severoafrických enkláv Ceuta a Melilla. Roku 2016 společně financovala Francie a Velká Británie stavbu čtyřmetrové betonové zdi také zvané Great Wall of Calais kolem stejnojmenného přístavu v severní Francii, odkud odjíždějí vlaky tunelem do Anglie.
mapa současných bariér a zdí na hranicích států (zdroj: wikipedia.org) |
Samo Turecko staví na opačné straně země podobné obranné zařízení. Zeď byla postavena kolem hranic se Sýrií, staví se také kolem Íránu (psali jsme). Po Velké čínské zdi a americké zdi kolem mexických hranich je turecká zeď kolem Sýrie třetí nejdelší na světě.
Turecké zdi kolem hranic, stav z roku 2017 (zdroj: dailymail.co.uk) |
Odpůrci valů, zdí a plotů na hranicích upozorňují na lidskou a humanitární stránku věci. Nerozporují, že se na to nabaluje nelegální obchod, kdy převaděči vybírají obrovské peníze. Do nelegálního převádění před hranice se dokonce zapojují i mnohé státy (viz problém na polsko-běloruské hranici). Odpůrci upozorňují na to, že i takzvaně civilizovaný svět měl a opět může mít podobné problémy, jako mají ti, kteří utíkají nyní. Připomínají tzv. železnou oponu, tedy hranici mezi západním a východním blokem, který rozděloval Evropu po desetiletí a na které zemřelo velké množství lidí (zemní miny, elektrické ploty, střílení, roztrhání psy apod.).
Ekonomika velké oblasti skomírá
Oblast hranice mezi Tureckem a Řeckem skýtá velké možnosti. Hranicí mezi oběma státy je totiž (někdy) velká řeka, která bývá dokonce i splavná, takže může dopravovat zboží z Egejského moře podél hranice až do Edirne s potenciálem dosáhnout bulharského města Plovdiv. Okolí řeky je také výborné pro zemědělství. Ovšem protože jde o hraniční řeku, jsou všechny tyto úvahy zadupány vojenskými botami.
Vstup Turecka do Evropské unie
Toto téma obchází Evropu už desítky let, stále se spíš mluví, než dělá. Vedle mnoha dalších a závažných témat od náboženských po ekonomické či politické se moc nemluví o další části, což je ochrana budoucích hranic Evropské unie. Vstupem Turecka do EU by se tak (logicky) hranice Turecka stany zároveň Evropské unie. Ta by od té chvíle sousedila se Sýrií, Irákem, Íránem a dalšími státy, navíc v těžko dostupné oblasti hor až velehor. Problémy a konflikty na této hranici by se staly problémy celé Evropské unie.
Vstup Turecka do Evropské unie ale neznamená zrušení hranic mezi Tureckem, Bulharskem a Řeckem. Evropská unie je jedna věc, Schengenský prostor zase jiná.
Ekologický úhel pohledu na ochranné zdi
Doteď jsme řešili pouze lidsko-právní stránku věci. Ovšem zcela se ignoruje fakt, že planetu neobývají jen lidé, ale také zvířata. A postavením zdí se brání přirozené migraci zvěře. To je kritičtější u druhů, kterých ubývá a které je třeba spíš chránit a namísto zdí jim pomáhat.
Problémy kvůli bariéře na americko-mexické zdi začaly mít například vlk mexický, puma yagouaroundi (též jaguarundi obecný), vidloroh sonorský, arara zelený a další.
A tak je to ohledně hranic se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat