Přeskočit na hlavní obsah

Řecko chce prodloužit zeď kolem Turecka

Řecko chce v příším roce znovu požádat Evropskou unii o finanční prostředky na rozšíření hraniční zdi podél hranic s Tureckem. Zároveň slíbilo, že rozšíří výkonnou síť dohledu, jejímž cílem je zastavit migranty, kteří do země vstupují nelegálně.

Ministr pro veřejný pořádek Takis Theodorikakos oznámil parlamentnímu výboru, že Řecko očekává, že některé země sousedící s EU budou i nadále využívat migraci k politickému tlaku na členské státy, přičemž zmínil nedávnou krizi v Bělorusku na hranicích s Polskem a dalšími členy EU. Nejmenoval přímo Turecko, ale bylo jasné, že myslí právě svého souseda.



"Máme všechny důvody očekávat, že tento druh hrozeb bude pokračovat," řekl během pátečního parlamentního brífinku. Řecká středopravicová vláda zpřísnila migrační politiku země a nedávno dokončila rozšíření ocelové hraniční zdi o 26 kilometrů, takže bariéra měří 38 kilometrů. Řecko používá jako zeď ocelové nosníky, což je stejné řešení, které použily Spojené státy na hranicích s Mexikem.


mapa zdí podél hranice s Tureckem (zdroj: DW)


Mnozí upozorňují, že doba stavění zdí mezi státy a národy je pryč, že i Berlínská zeď byla zbourána a že to do civilizované Evropy nepatří. Evropa přece je postavena na základě řecké a římské civilizace. Je to ale stejná Evropa a stejná Římská říše, která postavila například Hadriánův val. Jedná se o ochrannou zeď "s příslušenstvím", protože před a za zdí byly další doprovodné prvky jak pro bezpečnost, tak pro rychlý transport (ze strany ochránců).

Pod slovem "val" si středoevropan moc nepředstaví (pokud není Moravák a někoho nevyhazuje). Nahrazení slovem "zeď" už má konkrétnější představu, zeď ale představuje jen část z obranného valu.

Evropa vydržela bez zdi jen krátkou dobu. Již v polovině 90. let Španělsko vytvořilo bariéru kolem svou severoafrických enkláv Ceuta a Melilla. Roku 2016 společně financovala Francie a Velká Británie stavbu čtyřmetrové betonové zdi také zvané Great Wall of Calais kolem stejnojmenného přístavu v severní Francii, odkud odjíždějí vlaky tunelem do Anglie.


mapa současných bariér a zdí na hranicích států (zdroj: wikipedia.org)


Samo Turecko staví na opačné straně země podobné obranné zařízení. Zeď byla postavena kolem hranic se Sýrií, staví se také kolem Íránu (psali jsme). Po Velké čínské zdi a americké zdi kolem mexických hranich je turecká zeď kolem Sýrie třetí nejdelší na světě.


Turecké zdi kolem hranic, stav z roku 2017 (zdroj: dailymail.co.uk)


Odpůrci valů, zdí a plotů na hranicích upozorňují na lidskou a humanitární stránku věci. Nerozporují, že se na to nabaluje nelegální obchod, kdy převaděči vybírají obrovské peníze. Do nelegálního převádění před hranice se dokonce zapojují i mnohé státy (viz problém na polsko-běloruské hranici). Odpůrci upozorňují na to, že i takzvaně civilizovaný svět měl a opět může mít podobné problémy, jako mají ti, kteří utíkají nyní. Připomínají tzv. železnou oponu, tedy hranici mezi západním a východním blokem, který rozděloval Evropu po desetiletí a na které zemřelo velké množství lidí (zemní miny, elektrické ploty, střílení, roztrhání psy apod.).


Ekonomika velké oblasti skomírá

Oblast hranice mezi Tureckem a Řeckem skýtá velké možnosti. Hranicí mezi oběma státy je totiž (někdy) velká řeka, která bývá dokonce i splavná, takže může dopravovat zboží z Egejského moře podél hranice až do Edirne s potenciálem dosáhnout bulharského města Plovdiv. Okolí řeky je také výborné pro zemědělství. Ovšem protože jde o hraniční řeku, jsou všechny tyto úvahy zadupány vojenskými botami.


Vstup Turecka do Evropské unie

Toto téma obchází Evropu už desítky let, stále se spíš mluví, než dělá. Vedle mnoha dalších a závažných témat od náboženských po ekonomické či politické se moc nemluví o další části, což je ochrana budoucích hranic Evropské unie. Vstupem Turecka do EU by se tak (logicky) hranice Turecka stany zároveň Evropské unie. Ta by od té chvíle sousedila se Sýrií, Irákem, Íránem a dalšími státy, navíc v těžko dostupné oblasti hor až velehor. Problémy a konflikty na této hranici by se staly problémy celé Evropské unie.

Vstup Turecka do Evropské unie ale neznamená zrušení hranic mezi Tureckem, Bulharskem a Řeckem. Evropská unie je jedna věc, Schengenský prostor zase jiná.


Ekologický úhel pohledu na ochranné zdi

Doteď jsme řešili pouze lidsko-právní stránku věci. Ovšem zcela se ignoruje fakt, že planetu neobývají jen lidé, ale také zvířata. A postavením zdí se brání přirozené migraci zvěře. To je kritičtější u druhů, kterých ubývá a které je třeba spíš chránit a namísto zdí jim pomáhat.

Problémy kvůli bariéře na americko-mexické zdi začaly mít například vlk mexický, puma yagouaroundi (též jaguarundi obecný), vidloroh sonorský, arara zelený a další.

A tak je to ohledně hranic se vším.

Patrik Veselík

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Mapa Turecka s aktuální pozicí požárů

 Agentura AA zveřejnila souhrn aktuálních informací k současné vlně požárů, tedy počínaje 28. červencem, tedy z před šesti dny. Dosavadní skóre po půl dnech je následující: 85 požárů, 74 pod kontrolou, 11 hoří (30.7.) 98 požárů, 88 pod kontrolou, 10 hoří (31.7., viz  článek s detailním seznamem ) 107 požárů, 98 pod kontrolou, 9 hoří (31.7. v noci) 112 požárů, 107 pod kontrolou, 5 hoří (1.8. dopoledne) 129 požárů, 122 pod kontrolou, 7 hoří (v noci z 1. na 2. srpna) 132 požárů, 125 pod kontrolou, 7 hoří (2. srpna) zdroj: hurriyet.com.tr Jen v okresu Manavgat shořelo 30632 hektarů, jak bylo změřeno ze satelitních snímků. Teplota na povrchu dosahovala 95 stupňů. Snímky pořídily satelity Landsat-8 OLI (Operational Land Imager) z USA a Sentinel-2 (EU) 31. července 2021. Přestože na mapě není zakreslen požár v Manavgatu, jiné zdroje hovoří o tom, že požár stále není dohašen (včetně informací samotného ministerstva). Kde je neustále aktuální mapa požárů v Turecku, Řecku a okolí? ...

Dvě budovy se v Istanbulu po výbuchu zřítily, hlášena zranění a pohřešovaní

[ aktualizováno v 20:28 ] Opět v Istanbulu se zřítily dokonce dva sousední domy najednou. Stalo se v oblasti, kde domy padají každoročně ( za poslední rok je dnešní případ dokonce již třetí ). Stalo se tak dnes v neděli 22. března 2026 v poledne. Informace o výbuchu plynu coby pravděpodobné příčiny neštěstí dokreslují snímky z okolí, kde řada budov má rozbitá okna. Na místě jsou záchranné složky. Prozatím bylo podle oficiálních informací do nemocnic dopraveno 7 osob ( nyní již devět ). Pátrání po dalších osobách pokračuje. Prozatím nejsou informace o tom, že by se v daných budovách nacházeli cizinci. Finální zpráva říká, že bylo z trosek zachráněno 9 osob s lehkým zraněním, 1 s těžkým zraněním, jedna osoba bohužel nepřežila. Záchranné práce ztěžují podmínky. Uličky v dané oblasti jsou z velkých kostek a navíc velmi úzké, takže se záchranná technika k místu dostává obtížně. Navíc již několik dnů prší a teploty se pohybují jen pod +10 stupni. zdroj: GazeteOksijen.com Guvernér Davut Gül ...

Kouzlo tureckých příjmení: Jak poznat jméno a příjmení?

Velmi neznámé jazyky dovedou zamotat hlavu. Co je jméno, co je příjmení? Jak oslovovat danou osobu? Sice se říká "neber jméno Boží nadarmo", ale toto pravidlo dnes porušíme tím, že použijeme všem známé jméno tureckého prezidenta i jména jeho konkurenta v boji o prezidentský post. Jméno + příjmení Turečtina sice patří s maďarštinou mezi turkické jazyky, ale přece jen jsou mezi nimi opravdu velké odlišnosti. Turečtina na rozdíl od maďarštiny používá stejné pořadí, jaké máme také my, tedy jméno + příjmení ( maďarština má příjmení + jméno, například Orbán Viktor ). Ale zatímco z maďarštiny přece jen řadu křestních jmen známe a rozpoznáme tedy co je jméno a co příjmení, u turečtiny selháváme. Naštěstí ale příjmení bývá na konci. MIMOCHODEM : Protože je řada příjmení příliš častých, volí někteří rodiče pro své děti dvě jména pro lepší rozpoznání. Například turecký prezident se jmenuje Recep Tayyip Erdoğan. Odlišení příjmení Aby se ale přece jen neudělala chyba, používají Turci čast...