Turecká rada pro rozhlasové a televizní vysílání bojuje s bulvárností zpráv

Poslední dny přinesly několik tiskových zpráv Turecké rady pro rozhlasové a televizní vysílání RTÜK, které stojí za pozornost při snaze o vykreslení turecké reality.

Zpráva z 21. ledna 2025

POZNÁMKA: Možná si někteří vzpomenou na tragický požár hotelu z 21. ledna a spoustu nezodpovězených otázek na závažné otázky včetně obligátní "A kdo za to může?" (psali jsme v článku Tragický požár v lyžařském středisku, desítky mrtvých, vyhlášen státní smutek).

Turecká rada pro rozhlasové a televizní vysílání vydala ve stejný den tiskovou zprávu:

Požár, ke kterému došlo v Bolu Kartalkaya, nás všechny hluboce zarmoutil. Našim občanům, kteří přišli o život, přejeme Boží milosrdenství a našim zraněným brzké uzdravení.

Jakmile přišla zpráva o požáru, příslušné státní instituce podnikly v této věci všechny potřebné kroky a okamžitě bylo zahájeno vyšetřování. Vyšetřování příčiny požáru a dalších problémů probíhá.

V této nešťastné události, kterou zažíváme, laskavě žádáme naše vysílací organizace, aby vzaly za základ prohlášení a informace, které mají učinit příslušní ministři a další oficiální instituce a úřady.

Podle zákona č. 6112, který u nás reguluje rozhlasové a televizní vysílání, musí naši poskytovatelé mediálních služeb jednat zodpovědně. Je nesmírně důležité, aby naše média nespoléhala na neurčitosti informací obsažených ve smyšlených obrázcích a nepoužívala ve svém vysílání obsah, který se nezakládá na oficiálních údajích a prohlášeních, aby neuváděla veřejnost v omyl.

Jako Nejvyšší rada pro rozhlas a televizi očekáváme, že obrazová a zvuková média, která pomáhají veřejnosti vytvářet si zdravé názory, budou jednat s pocitem odpovědnosti, který se od nich očekává.

2. trestní smírčí soud v Bolu vydal rozhodnutí o zákazu publikování v rozsahu příslušného článku tiskového zákona č. 5187, s ohledem na to, že dosud nebyly shromážděny důkazy o požáru hotelu, ke kterému došlo v lyžařském středisku Kartalkaya, že některé nesprávné informace byly zveřejněny ve vizuálním tisku, sociálních médiích a internetových médiích, že tato situace brání řádnému vedení vyšetřování, které může mít negativní dopad na veřejné zdraví, znečištění informací a znečištění informací mohou být zveřejněny.

Na ty, kteří zákaz vysílání nedodrží, budou uvaleny tvrdé sankce.

Doufáme, že naše média budou jednat s touto důstojností a vědomím, a vyjadřujeme vděčnost všem mediálním organizacím, které zajišťují, aby naši lidé dostávali přesné zprávy.

Zpráva z 28. ledna 2025

Turecká rada pro rozhlasové a televizní vysílání vydala o týden později neboli 28. ledna tiskovou zprávu:

Naši občané, kteří přišli o život při požáru, ke kterému došlo v Bolu Kartalkaya, jsou běžnou bolestí Turecka. V tomto procesu, jako RTÜK, očekáváme, že odpovědní budou co nejdříve potrestáni. V tomto smyslu je v celé zemi sledována citlivá práce donucovacích sil, soudních jednotek a příslušných veřejných institucí a organizací. V takovém případě je nezákonné a neetické publikování ve jménu žurnalistiky o tak citlivé otázce zcela nepřijatelné. Není možné, abychom akceptovali zpravodajské prezentace zástupců médií, jejichž povinností je prezentovat zprávy nestranně a správně informovat veřejnost, které někdy hraničí s deliriem a vystupují jako představitelé politické strany.

Pozorně sledujeme zpravodajské, komentované a diskusní pořady, které obsahují nepravdivé informace a dokumenty, které naruší vyšetřování celostátně pečlivě sledovaného procesu, který byl postaven před soud. Naše veřejnost by neměla pochybovat o tom, že za porušení zjištěná v souvislosti s procesem budou uplatněny nezbytné sankce.

Naše Nejvyšší rada navíc zahájila vyšetřování Halk TV kvůli jejímu „neoprávněnému natáčení a odvysílání telefonického rozhovoru s odborníkem a jeho vysílání s cílem ovlivňovat průběh soudního líčení cílením na jméno znalce“, což je rovněž předmětem vyšetřování istanbulského vrchního státního zastupitelství. Po provedení nezbytných šetření ohledně praktik Halk TV, které jsou v rozporu s chápáním žurnalistiky, bude zpráva připravená našimi odborníky projednána na zasedání Nejvyšší rady a budou přijata nezbytná opatření.

Kategorie žurnalistiky

Pro dokreslení situace je třeba zmínit s jakými kategoriemi novinářů se teoreticky lze potkat. Nejde o přímku (tedy o pozici na jednom či druhém konci nebo někde mezi), nýbrž vícerozměrné pole, kde se novináři mohou pohybovat v těchto dimenzích:

Neutralita / objektivita: Novinář musí mít snahu se oprostit od vlivů všech zúčastněných stran a zachovat si tak neutrální postoj při snaze o objektivní zpravodajství. To má bohužel klesající tendenci nejen u novinářů samotných, ale dokonce i veřejnost má snahu o neutralitu za něco špatného. Vedle toho jsou tací, co se dokonce chlubí tím, že nejsou nestranní, že se přiklánějí k některé straně a dokonce že s ní spolupracují.

Odvážnost: Novináři se mohou bát či nebát něco zveřejnit. Odvaha nebo naopak přílišná opatrnost a autocenzura může být nejen na vládě, ale také na náboženství (konkrétním či náboženství jako celek), většinovém veřejném názoru, nadnárodním či jinak gigantickým firmám s armádami právníků a obrovským vlivem, sponzorům, zadavatelům reklam, vlastníkům společnosti apod. Každá ze zmíněných kategorií by si zasloužila vlastní měřítko (odvaha jít proti vlastníkovi ale zbabělost či opatrnost vůči vládě či naopak, soulad či nesoulad v obojím apod.). Zvláštní kategorií jsou natolik opatrná média, která si vybírají jen z "bezpečných" témat a prezentují jen to, co není v konfliktu s ničím (takže rodinné hádky, jak chodit po sněhu, autonehody, jak uvařit zimní čaj, kuriozity, zvířátka, oblečení hvězd nebo "hvězd", názory kolemjdoucích na nedůležité věci...).

Levo-pravé vnímání světa. Při vší snaze se také média etablují v rámci politického spektra mezi levicí a pravicí, případně s větší či menší úspěšnosti izolovat se od toho (pokud to jde). Především média z okrajů levo-pravého spektra (tedy poblíž extrémní levice a extrémní pravice) neslouží ani tak jako žurnalismus, ale spíš jako propaganda své strany včetně účelové manipulace se čtenáři / diváky v rámci boje za něco nebo proti něčemu.

Novinářská serióznost: Novináři by měli si informace prověřovat a mít plno filtrů nedůvěry, než nějakou informaci přijmou. By měli. Vedle toho ale především online svět tlačí k tomu být první bez ohledu na kvalitu a ověřenost informace s tím, že se to přece dá kdykoli opravit (k tomu ale příliš často nedochází). Často dochází k tomu, že (spíš takzvaní) novináři jen posbírají data, nefiltrují je, předloží čtenáři a navíc nedávají žádný závěr, čtenáři, poraď si sám, udělej/urob si sam. Podkapitola je otevřenost vůči vysloveným lžím, manipulacím a dezinformacím. Zcela opačným pólem proti snaze o serióznost je snaha jen vyvolat emoce (obvykle negativní), byť na základě vylhaných informací (text, fotografie, výplod umělé inteligence).

MIMOCHODEM: Jasný příklad manipulace a dezinformací se objevil v případě dění kolem řeckého ostrova Santorini. To je geologický jev, tedy oproštěný od politiky, rasismu, mocenských bojů, válek apod. Přesto se objevily případy, kdy se na sociálních médiích objevila řada videí údajně pocházejících ze Santorini těchto dnů. Většina nebyla ze Santorini, ale z jiných sopek. Ty, které byly ze Santorini, byly řadu let staré. Bohužel některá oficiální média tato videa převzala, aniž by si ověřila jejich pravdivost. Když tato média selhala v tak triviální věci, jak těmto médiím lze věřit složitější případy?

Odbornost: Další vrstvou je odbornost v příslušné kategorii (či alespoň snaha o ni). Někdy kvůli absenci odbornosti (či dokonce snahy o ni) se ignorují fakta a dospěje se k neuvěřitelným závěrům. Toho jsme byli například svědky v době COVIDu, ale také ve snaze vysvětlit zemětřesení, kde v některých teoriích zcela unikaly základní fyzikální zákony.

Online svět i sociální média dost brutálně zasáhly do novinařiny, jejích pravidel i vnímání novinářů a snahy o hledání pravdy veřejností. Až příliš často se můžeme setkat s tragickým poznáním jak velká část veřejnosti nemá snahu o hledání pravdy a dokonce jí je jedno zda jsou předkládané informace reálné či nikoli atd. Mají snahu nacházet takové informace, které jim složí ucelenou mozaiku jejich vnímání světa bez ohledu na to, jestli jde o reálný či zcela vymyšlený svět. A stále přibývající množství populistických politiků se právě v takto pokřivené realitě snadno orientuje a snadno získává příznivce a voliče.

Nad tím vším je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která vykonává dohled nad dodržováním zákona v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, příslušný zákon stanovuje práva a povinnosti provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, licenční řízení a registraci provozovatelů převzatého vysílání.

Tisková zpráva z 8. února

Další tisková zpráva následovala o necelé dva týdny později:

Při zkoumání, které provedli odborníci na monitorování RTÜK, bylo zjištěno, že v hlavních zpravodajských bulletinech bylo mnoho násilného obsahu a že moderátoři zpráv uváděli účelové komentáře, které zdaleka nebyly nestranné.

Kromě násilných obrázků a zvuků ve zprávách je také vidět, že ve zprávách vzniká dojem, že v naší zemi nejsou žádné „pozitivní události“ a že naši občané mají být dohnáni k pesimismu a osamělosti.

Naše vydavatelské organizace mají ve svém zpravodajském obsahu redakční nezávislost. Tato nezávislost však vyžaduje pracovat způsobem, který nepoškozuje veřejný zájem, veřejný klid a atmosféru důvěry ve společnosti.

I když v naší zemi existují úspěšné snahy v mnoha oblastech, včetně energetiky, obranného průmyslu, místních a národních technologií, umění, kultury a sportu, pesimistická žurnalistika typu „my končíme“, „končíme“ a „jsme v troskách“ není pro nikoho přínosem.

Dalším důležitým problémem je, že hlavní moderátoři zpráv dělají účelové komentáře a analýzy, které zahrnují jejich vlastní politické názory na události. Komentáře a analýzy, které zdaleka nejsou nestranné a dělané jako zástupci politické strany, jsou neslučitelné s etickými zásadami žurnalistiky a působí velké škody na novinářské profesi.

Náš zákon č. 6112 je velmi jasný a každá vysílací organizace je povinna dodržovat pravidla uvedená v tomto zákoně. V souladu s pravomocí, kterou nám zákon uděluje, budou na nejvyšší úrovni uplatňovány nezbytné sankce vůči našim vysílacím organizacím, které negativně ovlivňují fyzický a duševní vývoj naší mládeže a dětí v době všeobecného publika, které propagují, podněcují a vštěpují násilí, které chválí zločin a zločince a které nerespektují zásadu nestrannosti.

Tisková zpráva z 9. února

Hned následující den přibyla vysvětlující zpráva:

Jako Nejvyšší rada pro rozhlas a televizi (RTÜK) jsme včera vydali obecné varování našim vysílacím organizacím ohledně jejich hlavních zpráv, aniž bychom uvedli název kanálu. Některé z našich mediálních organizací vzaly toto varování příliš vážně a záměrně problém vykreslovaly jako „cenzuru tisku“.

Naše ústava zaručuje svobodu tisku, ale nezaručuje neomezenou svobodu (při omezování svobody tisku se použijí ustanovení článků 26 a 27 Ústavy). Kromě toho článek 8 zákona č. 6112 jasně vysvětluje pravidla, která musí naše vysílací organizace dodržovat, a sankce, které mají být uplatněny v případě porušení těchto pravidel.

Mělo by být známo, že RTÜK plní svou povinnost s pravomocí danou zákonem, nikoli s tlaky sociálních médií a operacemi řízení vnímání. Od této chvíle bude nadále jednat s touto odpovědností. Nikdy nedovolí vysílání na obrazovkách, které je proti obecné morálce, obsahuje násilí, negativně ovlivňuje duševní a fyzický vývoj našich dětí a mládeže, cílí na naši rodinnou instituci, narušuje soukromí soukromého života, ponižuje jednotlivce a instituce, vychvaluje zločin a zločince, obsahuje manipulaci a dezinformace, je účelové a zaujaté. Na naše vysílací organizace, které poruší předpisy v maximální míře, budou uvaleny nezbytné sankce.

...a to je vše, přátelé!

A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík