Přeskočit na hlavní obsah

Index svobody tisku Reportérů bez hranic pro rok 2024: Jak je na tom Česko, Slovensko a Turecko v posledních 20 letech?

Dnes je světový den svobody tisku. Reportéři bez hranic jako každý rok uvádějí aktuální žebříček Indexu svobody tisku pro rok 2024. Není proč jásat.


Celý svět

Celosvětová mapa je škálována podle pětistupňového žebříčku. Podle toho je patrné, že největším nepřítelem svobody tisku není Afrika, jak si mnozí mohou myslet, ale Asie, naopak největším přítelem je Evropa s důrazem na západní.



Při jemnějším škálování vypadá situace poněkud odlišně. Nad 90 procent je jediná země na světě, Norsko. To bylo první také minulý rok, ale přesto je to pro něj poměrně prohra. Jak to, když je první? Nejde o pořadí, ale o body. Zatímco loni mělo 95,18, letos dosáhlo pouhých 91,89. Mělo jen štěstí, že jiní jsou ještě horší, že třeba loňská dvojka Irsko letos rapidně klesla na 8. pozici.

V kategorii 80 až 90 je střed Evropy od Švýcarska na sever, včetně Česka se samostatnými ostrovy Islandu, Irska a Portugalska, mimo Evropy pouze Kanada na 14. místě s indexem 81,70.


Index svobody tisku za rok 2024 v rámci Evropy a okolí


Nižší žlutá kategorie mezi 70 a 80 je západní Evropa (Velká Británie, Francie, Španělsko), část Rakousko-Uherska (Rakousko, Slovinsko, Slovensko). Ve stejné jsou samostatné ostrovy Arménie, Moldavsko, Severní Makedonie nebo Černá Hora.

Oranžová kategorie s indexem od 60 do 70 je v Evropě širokým obloukem od Polska přes Ukrajinu a východní Balkán, Kosovo a Chorvatsko po Itálii.

Červená kategorie s indexem 50 až 60 se v Evropě vyskytují na jihozápadním Balkánu od Srbsku až po Řecko.

Rudá kategorie 40 až 50 v Evropě není, ale je kolem, jako je severozápadní Afrika nebo Kazachstán.

Fialová kategorie 30 až 40 je široko daleko jen Turecko.

Černá kategorie pod 30 má Egypt, státy Arabského poloostrova, Ázerbájdžán a dál do Asie, ale tak Bělorusko nebo Rusko.





Česko

Začněme sami sebou. Česko si oproti minulému roku mírně pohoršilo v pozici. Přesto patří ke světové špičce, dokonce i ke špičce evropské. Za současné vlády je situace výrazně lepší než předtím. Letošní mírný pokles ale i přesto znamenal, že Česko je na tom ohledně svobody tisku lépe než Rakousko (při porovnání s okolními zeměmi), ale také lépe než západoevropské mocnosti Francie, Španělsko nebo Velká Británie.


Slovensko

To se po volbách rapidně propadlo, takže spadlo pod Francii nebo Velkou Británii. Nespadlo ale až tak hluboko, takže je na tom lépe než Španělsko nebo Rakousko (to se v posledních letech výrazně propadá). Přesto je při porovnání se všemi sousedy kromě Česka na lepší pozici, v lepší situaci.


Turecko

Turecko si letos polepšilo o sedm míst. To zní sice dobře, ale ani to nepomohlo se zvednout po loňském výrazném propadu, který měl spojitost s dvojími volbami (parlamentními a prezidentskými) a událostem, které volbám předcházely i které následovaly. Je otázkou, jestli znamená počáteční trend zlepšování situace.

Dalším úhlem pohledu je samotné bodové ohodnocení. Loni bylo 33,97, letos jen 31,60. Přestože si tedy Turecko v pořadí pomohlo (a některé zdroje hodnotí jen to), bodově neboli situace je horší.

Turecko je v mnoha ohledech mezi mlýnskými koly. Na jedné straně Evropa, na druhé straně Arabský poloostrov a jeho okolí. Turecko stojí také v hodnocení indexu svobody tisku mezi nimi.

Turecká společnost je právě tak rozdělena na dvě až diametrálně odlišné skupiny. Na jedné straně to jsou příznivci Evropy a všeho, co to obnáší, na druhé straně to jsou příznivci Arabského poloostrova a všeho, co to obnáší. Ani jedna strana nechce ze svých postojů ustoupit, zároveň odmítají jakkoli chápat druhou stranu.


Minulost Česka, Slovenska a Turecka

Začněme Českem. To se drželo ve druhé desítce (přibližně kolem 15. místa), aby se po příchodu premiéra Andreje Babiše propadla až na 40. místo, kde setrvalo několik let. Volby roku 2022 a příchod premiéra Petra Fialy znamenaly skok vzhůru o 20 příček, tedy na 20. místo, poté další pokrok na 14. místo, letos mírný pokles na 17. místo.



Slovensko svou křivkou pozic do určité míry kopíruje Česko. Po brutálním poklesu ze 7. na 44. místa roku 2003 se Slovensko zlepšovalo, až se roku 2016 dostalo před Česko na dodnes nejlepší 12. místo. Poté následoval propad, i když ne tak prudký jako v Česku. V letech 2021 a 2022 se Slovensko viditelně zlepšovalo, ale Česko bylo ještě lepší. Letos Slovensko prudce skočilo dolů.

Turecko si mezi lety 2002 a 2008 udržovalo své pěkné přibližně sté místo (jen s dočasným poklesem o asi 15 bodů v letech 2003 a 2004). Poté se po roce 2008 odstartoval každoroční pokles (neodpovídá žádným volbám), který pokračoval až na hodnoty kolem 155. místa, což si drží dodnes (s výjimkou loňského viditelného poklesu na 165. místo ze 180).


Slovníček:

Reportéři bez hranic = Sınır Tanımayan Gazeteciler


A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nehoda zájezdového autobusu v Turecku si vyžádala řadu obětí

[ aktualizováno v 11:51 ] Ministr vnitra Ali Yerlikaya před chvílí oznámil, že zájezdový autobus jedoucí z Balıkesiru do regionu Kappadokie po dálnici E90 ( tedy Ankara - Adana neboli D750 ) v okrese Aksaray Merkez ( střed provincie Aksaray neboli samotné město Aksaray, pozn. red. ) sjel ze silnice a převrátil se. V autobuse se nacházeli 2 řidiči, 1 průvodce a 41 cestujících. K nehodě došlo přibližně v 7 hodin ráno. Stalo se tak těsně za křížením se silnicí Ulukışla Köyü Yolu ( silnice k vesnici  Ulukışla )  v katastru obce Acıpınar na sever od města Aksaray. Při nehodě přišlo bohužel o život 7 našich občanů ( původní informace uváděla čtyři oběti ), zraněno bylo 33 našich občanů, z toho 2 těžce. Jak ministr vnitra následně dodal , jedna osoba již prohlášená za mrtvou byla lékaři přivedena zpět k životu, takže zemřelo 6 lidí a 34 bylo zraněno. Protože se jednalo o soukromý zájezd a nikoli linkový autobus, lze předpokládat, že se ho účastnili jen turečtí občané. ...

Turecká lira po čtyřech měsících mění kurs

Turecká lira letošní rok předvádí něco, co svět nezažil dlouhé roky. Po dlouhé čtyři měsíce měla turecká měna vůči euru stabilní kurs 35 lir s velmi malou odchylkou. Od 1. července se lira uvolnila, aby se z hodnoty 35,06 liry za euro dostala na dnešní ranní hodnotu 35,85 liry, aby se odpoledne dostala ještě výš. Od počátku tohoto týdne (tedy od 8. července) začala lira oproti euru klesat. Meziroční změna vůči euru byla v pátek ráno necelých 25 procent, měsíční odchylka 3,1 %, nárůst od počátku července neboli od zahájení změny kursu byla necelých 2,5 procenta. To bylo dopoledne, kdy euro dosáhlo 35,85 liry. Celý den lira klesala výrazněji než celý týden, až odpoledne snížila svou hodnotu na 36 lir za euro. Souhrn předchozího roku 11. června 2024 to byl rok, co turecká státní měna prudce poklesla, takže během 11 dnů se z kursu 21,47 liry za euro dostala na 25,35 liry. Ale od 8. března letošního roku drží kurs pod hranicí 35 lir za euro až do konce června. Minulý rok byl kurs poznamenán...

Další střední zemětřesení v Turecku dnes ráno

[ aktualizováno ve 12:27 ] Ano, Kréta nebo střední Řecko se sice otřásají častěji, ale zemětřesení zaznamenaná tento měsíc v Turecku jsou silnější. A přestože od silných zemětřesení z února 2023 uplynul jeden a půl roku, stále se tam země třese. Příkladem je dnešní ranní několikanásobné zemětřesení. Srpnová zemětřesení nad 4 Turecko za prvních sedm dnů zažilo několik zemětřesení silnější než čtyři, všechna se vešla do škály 4 až 5, takže slabší až střední. První se objevilo hned 1. srpna v 5:52:14 ráno místního času o síle 4,3 v hloubce 5 km, a to ve východním Turecku s epicentrem 22 km jižně od asi půlmilionového města Malatya. Ano, také tam byla ona katastrofální zemětřesení před rokem a půl. Tentokrát se nic vážného nestalo, pokud se nepočítá vliv na psychický stav tamních obyvatel. Ministr vnitra Ali Yerlikaya oznámil , že situaci sleduje, ale že nebylo zaznamenána žádná negativní událost. mapa zemětřesení v Turecku od počátku srpna 2024 s magnitudem nad 4 (zdroj: emsc-csem.org ) ...