Dnes je Martenička, od Istanbulu po jihovýchodní Balkán

Jižní a východní Balkán od Albánie po Moldavsko včetně Istanbulu slaví spolu s Bulharskem vítězství nad Byzantskou říší, ke kterému mělo dojít v 7. století. Podle jiného výkladu jde o oslavu babičky března (Баба Марта, bába márta). Na oslavu se rozdávají červenobílé provázky, případně i figurky.

Martenička

Na 1. března se obvykle na zápěstí zaváže náramek z červené a bílé zatočené bavlnky. Tento zvyk je možné potkat v Thrákii a okolí, takže v Bulharsku, Rumunsku, Moldavsku, v části Ukrajiny, Albánii, Řecku, Severní Makedonii a Srbsku, ale také v severozápadním Turecku. Tam se oné stužce říká martenica nebo marteniçka [martenyčka] (slovanský základ je z toho cítit; česky bychom asi řekli "martenečka"; slovo březen raději vynechme, je z něj cítit slovo "březí"). Někdy je možné slyšet martipi (mart ipi, březnová nit).

verze spíš pro dívky (zdroj: kadinbakisi.com)

Zvyk používat červenou a bílou ale pochází z ještě staršího období, tedy ještě před Bulharskem, z předkřesťanské doby. Rituální používání červených nebo bílo-červených látek, stuh, nití, uzlů nebo střapců je na Balkáně, v Malé Asii, Egyptě a na Blízkém východě doloženo již od starověku. V dávných dobách červená barva znamenala bohyni (narození a smrt) a bílá jejího syna (Slunce, posmrtný život, věčnost).

MIMOCHODEM: Věděli jste, že právě dnes začíná meteorologické jaro? Na to astronomické si musíme počkat do 20. března.

Turecká varianta může mít na konci malinký korálek, ochranné oko (nazar boncuğu). Ostatně to je také historická relikvie z dob předkřesťanské a předmuslimské, z doby, masově existoval šamanismus (tengrismus), kdy se věřilo například na ochrannou moc koňské podkovy. Bulharská národovecká zase může k červené a bílé přidat zelenou (pak jsou to barvy bulharské vlajky; stejné barvy byly použity roku 1956 k vytvoření šopského salátu, psali jsme).

LÍBÍ SE VÁM ČLÁNEK? PODPOŘTE AUTORY TÍM, ŽE BUDETE ČLÁNEK SDÍLET DÁL A ŽE BUDETE NAVŠTĚVOVAT STRÁNKY https://zitistanbul.blogspot.com/ či Twitter https://twitter.com/ZitIstanbul

MIMOCHODEM: Štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš (jak napsal Michal Horáček pro Richarda Müllera). Ale platí to také naopak. Aby ochrana modrým okem, korálkem (nazar boncuğu) fungovala, nesmí si to člověk koupit pro sebe, ale musí to být darováno.

Historická vazba na Bulharsko

Roku 864 přijal bulharský chán Boris křesťanství a v zápětí přijal žáky Metoděje, kteří byli vyhnáni z Velkomoravské říše (takže za martenečky vlastně také může Velkomoravská říše, kníže Svatopluk a intriky a podvody švábského římskokatolického benediktinského kněze Wichinga; byla to předzvěst velkého schizmatu zoku 1054, aby bylo fakticky "dokončeno" roku 1204, kdy křižáci na 4. křižácké výpravě dobyli a zmasakrovali Istanbul a odnesli ostatky svatého Jana Zlatoústého z Antakye, aby je až roku 2004 navrátil papež Jan Pavel II.). Od nich začali praktikovat slovanskou liturgii včetně staroslověnštiny a cyrilici, písmo (svatého) Cyrila. To mělo sloužit jako protiklad řečtiny včetně omezení řeckého vlivu. Bulhaři jako turkický národ začali asimilovat se Slovany a dokonce převzali jejich jazyk. Roku 681 byl byzantský císař Konstantin IV. Pogonatos poražen (hlavně kvůli nepokojům v Konstantinopoli) a byl nucen uznat Bulharskou říši. Byl to počátek tzv. první Bulharské říše. Ta se v rostoucí slávě dokonce pokusila dobýt hlavní město Byzantské říše Konstantinopoli (dnešní Istanbul) roku 813, ale neúspěšně.

MIMOCHODEM: Zajímavý je jazykový posun. V bulharštině je to baba Marta (protože Marta je ženská forma jména Mart). Je to zároveň stejně znějící jméno s původem v aramejštině מרתה [Martâ]. Česko zná také jméno Marta, svátek 29. července (že Martu zná celá parta tvrdil i Jaroslav Mottl, stejně tak jako Dobrý tramp Bernášek, ten již roku 1933, Youtube). Turečtina i bulharština zná Mart / март coby pojmenování března, které je odvozeno od římského měsíce Martius. Mart je také mužské křestní jméno, nejčastěji v Nizozemsku nebo Estonsku.

bulharská verze (bez korálků, jen červená a bílá)

Bulharsky se řekne мартеница (martenica). Prvního března je v Bulharsku svátek babičky Marty, zdraví se mezi sebou "Честита Баба Марта" [čéstyta bába márta]. Je to den příjezdu mýtické bytosti Baby Marty, která může být usměvavá a dobromyslná, jindy nepředvídatelně zlá (prostě jako počasí v březnu, které charakterizuje). Baba Marta se slaví jak 1. března, tak i 9. a 25. března. Nejedná se ale o státní svátky Bulharska, nýbrž svátky lidové. Jsou to svátky oslav jara, symbol plodnosti a zdraví.

A tak je to v Istanbulu se vším.

Patrik Veselík