Bosporský průliv má dramatický vznik, minulost i přítomnost, dokonce i budoucnost. Má na svědomí jak mocenské, tak geografické spory. Snad není na světě průliv, na který by byl upřený pohled tolika států a světových mocností.
Současný Bospor má délku 29,9 kilometrů, minimální šířku 698 metrů, maximální hloubku až 120 metrů. Poprvé byl překonán pevným mostem roku 1973, kdy byl zprovozněný Bosporský most (též zvaný první most).
Bosporský průliv je také jedinou lodní spojnicí, propojující přímořské státy Černého moře se Středozemním mořem a následně oceány. Jde o Bulharsko, Rumunsko, Ukrajinu, Rusko a Gruzii. Nepřímo se to ale týká rovněž vnitrozemských států, jejichž splavné řeky ústí do Černého moře, jako je Dunaj. Díky tomu je Bospor klíčový také pro Moldavsko, Srbsko, Maďarsko, nebo Slovensko. Proto i v mírových dobách se tyto státy o Bospor zajímají, přestože není na jejich území.
Podle současných teorií, vznikl Bosporský průliv v geologicky velmi nedávné době, údajně 5.600 let před naším letopočtem (tedy před 7600 lety; podle jiných teorií to bylo před 8400 lety, případně před 14 - 17000 lety). Černé moře totiž neexistovalo; bylo tak velké bezodtokové jezero s hladinou nižší (prý až o 170 metrů). Když stoupla hladina ve Středozemním moři, Bosporem se začalo valit obrovské množství vody do právě vznikajícího Černého moře. Bospor tak byl obří řekou, případně vodopádem (či obojím). Černé moře se mělo naplňovat desítky let. Bylo zapotřebí tolik vody, že světové oceány měly poklesnout o 30 centimetrů.
Tato dramatická změna nejspíš měla sloužit jako zdroj katastrofy 'biblických rozměrů', tedy potopy světa a stala se součástí Abrahámovských náboženství (judaismus, křesťanství, islám).
Geologicky je Bospor zajímavý dodnes. Existuje v něm totiž podmořská řeka neboli spodní proud z Černého moře do Marmarského. S tím se prali tvůrci železničního tunelu Marmaray; ten není hloubený v podloží Bosporu, ale položený na jeho dno. Japonští inženýři museli před pokládáním betonových bloků precizně prozkoumat chování proudu a jeho změny v čase, aby mohli přesně pokládat betonové bloky na správné místo.
V současné době se očekává rovněž silné zemětřesení v oblasti Istanbulu. Připomínkou toho byla řada od zemětřesení 26. září 2019, kde největší mělo sílu 5,8. To sice není tolik, ale stačilo to na přerušení telefonních spojení včetně mobilů, 1 úmrtí (srdeční příhoda), 43 zraněných a 473 poškozených budov, z nichž mnohé se musely strhnout. Provoz na Letišti Sabihy Gökčen byl dočasně zastaven, aby se prověřil stav přistávacích drah.
Toto nebezpečí se navíc kombinuje se stavbou Kanálu Istanbul. To zvyšuje nebezpečí zaplavení ještě větší oblasti (případně vlnou tsunami) při takovém nebezpečí. I když to jsou zatím jen teorie odborníků, na klidu obyvatel nepřidávají.
Poslední vojenskou akcí k ovládnutí tureckých průlivů (tedy Bospor, Dardanely) byla tzv. Bitva o Dardanely roku 1915 (součást první světové války). Díky skvělému stratégovi Mustafu Kemalovi se povedlo z turecké strany udržet Dardanely, takže na Bospor nedošlo.
Poznámka: Průlivy či průplavy mají strategický význam pro mírové i válečné využití. To svět poznal například po šestidenní válce (1967), kdy byl Suezský průplav mimo provoz na následujících 8 let (tedy do roku 1975).
Roku 1920 byl osmanský sultán Damat Mehmed Adil Ferid Paša donucen Velkou Británií podepsat Smlouvou z Sèvres, i když na to neměl žádné právo. Už tím byla smlouva neplatná, protože jediným oprávněným orgánem byla aktuální turecká vláda. Touto smlouvou se měl Bospor dostat pod mezinárodní mandát (Bospor včetně Istanbulu a velkého území na asijské části včetně jižní části Dardanel) či přímo do řeckých rukou (severní část Dardanel), což by dramaticky změnilo pravidla v této části světa. Při znatelné britské vazbě na Řecko by se tedy Bospor a Dardanely mohl dostat pod britskou kontrolu (přímo či nepřímo), takže by Velká Británie ovládala všechny vstupy do Středozemního moře (Gibraltar mezi Španělskem a Marokem, Suez v Egyptě, Dardanely / Bospor). Turecké povstání ale změnilo chod dějin, takže nakonec vstoupila v platnost Lausannská smlouva z roku 1923, která je uznávaná i mezinárodně, i samotných Tureckem.
POZNÁMKA: Současnou válku v Sýrii lze částečně chápat jako následek právě Konvence z Montreux. Rusko totiž může z Černého moře do Středozemního pouze před Bospor, ale nemůže jím naprosto volně proplouvat veškerou vojenskou technikou. Proto bude bránit svůj jediný přístav ve Středozemním moři pro 5. skvadronu své středomořské flotily, který se nachází právě v Sýrii ve městě Tartus od roku 1971. Rusko a Sýrie budou tedy stát na stejné straně; Rusko bude mít svůj přístav, Sýrie bude ochráněná od mezinárodních problémů (vojensky, politicky - viz ruská veta při hlasování o Sýrii v Radě bezpečnosti OSN).
Byl to právě Bospor, uprostřed kterého vlastně začala pro veřejnost viditelná část převratu z 15. července 2016. Byl to Bosporský most, na kterém vojenský tank zablokoval provoz v jednom směru (viz snímek), až dlouho poté i v obráceném směru. Policie i armáda je s pozicí Bosporu velmi dobře obeznámena a dokáže ji využít.
Poznámka: Istanbul byl do 30. října 1973 rozdělen do dvou měst, mezi kterými existovalo lodní spojení. Až od tohoto data se vytvořilo první "pozemní" spojení, Bosporský most. Ten byl po pokusu o převrat roku 2016 přejmenován na Most mučedníků 15. července (pouhých 11 dnů po onom převratu).
JAZYKOVÁ VSUVKA
Ekrem İmamoğlu [ekrem imamólu], 7. pád s tím Ekremem İmamoğluem [imamóluem]
Recep Tayyip Erdoğan [redžep tajíp erdóan], 7. pád s tím Erdoğanem [erdóanem]
Nech si to všichni zapamatují. [nikdy]
Vedle vojenské a mocenské otázky se poukazuje na zřejmě tragický dopad na přírodní prostředí. Istanbul má pozbýt značnou část svých vodních zdrojů. Kromě toho je otázkou sama vodní cesta (viz problém se Suezem, známým jako Lessepsovská migrace).
ODKAZY:
https://en.wikipedia.org/wiki/Black_Sea_deluge_hypothesis
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bospor
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_maritime_incidents_in_the_Turkish_Straits
Současný Bospor má délku 29,9 kilometrů, minimální šířku 698 metrů, maximální hloubku až 120 metrů. Poprvé byl překonán pevným mostem roku 1973, kdy byl zprovozněný Bosporský most (též zvaný první most).
 |
| Bosporský průliv (vyznačen červeně) |
Bosporský průliv je také jedinou lodní spojnicí, propojující přímořské státy Černého moře se Středozemním mořem a následně oceány. Jde o Bulharsko, Rumunsko, Ukrajinu, Rusko a Gruzii. Nepřímo se to ale týká rovněž vnitrozemských států, jejichž splavné řeky ústí do Černého moře, jako je Dunaj. Díky tomu je Bospor klíčový také pro Moldavsko, Srbsko, Maďarsko, nebo Slovensko. Proto i v mírových dobách se tyto státy o Bospor zajímají, přestože není na jejich území.
 |
| Umístění Bosporu z České republiky |
 |
| Bospor a okolní státy |
Vznik
Tato dramatická změna nejspíš měla sloužit jako zdroj katastrofy 'biblických rozměrů', tedy potopy světa a stala se součástí Abrahámovských náboženství (judaismus, křesťanství, islám).
Geologicky je Bospor zajímavý dodnes. Existuje v něm totiž podmořská řeka neboli spodní proud z Černého moře do Marmarského. S tím se prali tvůrci železničního tunelu Marmaray; ten není hloubený v podloží Bosporu, ale položený na jeho dno. Japonští inženýři museli před pokládáním betonových bloků precizně prozkoumat chování proudu a jeho změny v čase, aby mohli přesně pokládat betonové bloky na správné místo.
 |
| Bosporský průliv (pohled z vesmírné stanice ISS roku 2004) |
Geologické nebezpečí
Jako by nestačil dramatický vznik, tak ono místo je geologicky velmi nešťastné. Leží totiž jen pár kilometrů severně od severoanatolského zlomu, podél kterého probíhají nepřetržitě zemětřesení, a to včetně katastrofálních (viz zemětřesení 17. 8. 1999 ve městě İzmit o síle 7.6, při kterém zemřelo přes 17 tisíc lidí a které pocítili až v Rumunsku).V současné době se očekává rovněž silné zemětřesení v oblasti Istanbulu. Připomínkou toho byla řada od zemětřesení 26. září 2019, kde největší mělo sílu 5,8. To sice není tolik, ale stačilo to na přerušení telefonních spojení včetně mobilů, 1 úmrtí (srdeční příhoda), 43 zraněných a 473 poškozených budov, z nichž mnohé se musely strhnout. Provoz na Letišti Sabihy Gökčen byl dočasně zastaven, aby se prověřil stav přistávacích drah.
 |
| Geologický zlom těsně na jih od Bosporu (https://www.mdpi.com/2072-4292/8/10/846/xml) |
Toto nebezpečí se navíc kombinuje se stavbou Kanálu Istanbul. To zvyšuje nebezpečí zaplavení ještě větší oblasti (případně vlnou tsunami) při takovém nebezpečí. I když to jsou zatím jen teorie odborníků, na klidu obyvatel nepřidávají.
Vojenské bitvy o kontrolu Bosporu
Kdo ovládá Bospor, ovládá tento region. Tuto vojensko-politickou poučku věděli již v dávné minulosti, proto se kdekdo snažil tuto 31km dlouhou část ovládnout.Poslední vojenskou akcí k ovládnutí tureckých průlivů (tedy Bospor, Dardanely) byla tzv. Bitva o Dardanely roku 1915 (součást první světové války). Díky skvělému stratégovi Mustafu Kemalovi se povedlo z turecké strany udržet Dardanely, takže na Bospor nedošlo.
Poznámka: Průlivy či průplavy mají strategický význam pro mírové i válečné využití. To svět poznal například po šestidenní válce (1967), kdy byl Suezský průplav mimo provoz na následujících 8 let (tedy do roku 1975).
Politické bitvy o kontrolu Bosporu (popř. včetně Dardanel)
Když selže vojenské řešení (nebo po skončení bitev), přicházejí na řadu jednání a smlouvy. Tu je několik posledních:- 1833: Smlouva z Hünkâr-İskelesi (Osmanská říše - Rusko)
- 1841: Londýnská konvence o Úžinách
- 1936: Konvence z Montreux
Roku 1920 byl osmanský sultán Damat Mehmed Adil Ferid Paša donucen Velkou Británií podepsat Smlouvou z Sèvres, i když na to neměl žádné právo. Už tím byla smlouva neplatná, protože jediným oprávněným orgánem byla aktuální turecká vláda. Touto smlouvou se měl Bospor dostat pod mezinárodní mandát (Bospor včetně Istanbulu a velkého území na asijské části včetně jižní části Dardanel) či přímo do řeckých rukou (severní část Dardanel), což by dramaticky změnilo pravidla v této části světa. Při znatelné britské vazbě na Řecko by se tedy Bospor a Dardanely mohl dostat pod britskou kontrolu (přímo či nepřímo), takže by Velká Británie ovládala všechny vstupy do Středozemního moře (Gibraltar mezi Španělskem a Marokem, Suez v Egyptě, Dardanely / Bospor). Turecké povstání ale změnilo chod dějin, takže nakonec vstoupila v platnost Lausannská smlouva z roku 1923, která je uznávaná i mezinárodně, i samotných Tureckem.
POZNÁMKA: Současnou válku v Sýrii lze částečně chápat jako následek právě Konvence z Montreux. Rusko totiž může z Černého moře do Středozemního pouze před Bospor, ale nemůže jím naprosto volně proplouvat veškerou vojenskou technikou. Proto bude bránit svůj jediný přístav ve Středozemním moři pro 5. skvadronu své středomořské flotily, který se nachází právě v Sýrii ve městě Tartus od roku 1971. Rusko a Sýrie budou tedy stát na stejné straně; Rusko bude mít svůj přístav, Sýrie bude ochráněná od mezinárodních problémů (vojensky, politicky - viz ruská veta při hlasování o Sýrii v Radě bezpečnosti OSN).
Policejní rozdělení Istanbulu při kritických událostech
Istanbul je Bosporem rozdělen na dvě části - evropskou a asijskou. Jejich propojení bylo jen několika mosty, přibyl i tunel a Marmaray spojení. I přesto je poměrně snadné oddělit oba kontinenty přerušením dopravy. To se opakovaně stalo, například při oslavách Svátku práce 1. května. |
| Počátek převratu (zdroj: Aksam.com.tr) |
Byl to právě Bospor, uprostřed kterého vlastně začala pro veřejnost viditelná část převratu z 15. července 2016. Byl to Bosporský most, na kterém vojenský tank zablokoval provoz v jednom směru (viz snímek), až dlouho poté i v obráceném směru. Policie i armáda je s pozicí Bosporu velmi dobře obeznámena a dokáže ji využít.
Poznámka: Istanbul byl do 30. října 1973 rozdělen do dvou měst, mezi kterými existovalo lodní spojení. Až od tohoto data se vytvořilo první "pozemní" spojení, Bosporský most. Ten byl po pokusu o převrat roku 2016 přejmenován na Most mučedníků 15. července (pouhých 11 dnů po onom převratu).
Boj o budoucnost Bosporu
Právě v této době (2020) probíhá politická bitva mezi současným starostou Istanbulu Ekremem İmamoğluem a prezidentem Turecka Erdoğanem (který také býval starostou Istanbulu). Ve hře není nic menšího, než budoucí vzhled a případně i život v Istanbulu. Vznikem tzv. Kanálu Istanbul má vzniknout dvojče Bosporu, ovšem uměle vytvořené, na evropské straně Istanbulu. Tam se má převést lodní doprava, takže Bospor by měl zůstat bez mezinárodní lodní dopravy. To vyvolává otázky o právním statutu nového průplavu, tedy o platnosti současných smluv o využití Bosporu.JAZYKOVÁ VSUVKA
Ekrem İmamoğlu [ekrem imamólu], 7. pád s tím Ekremem İmamoğluem [imamóluem]
Recep Tayyip Erdoğan [redžep tajíp erdóan], 7. pád s tím Erdoğanem [erdóanem]
Nech si to všichni zapamatují. [nikdy]
Vedle vojenské a mocenské otázky se poukazuje na zřejmě tragický dopad na přírodní prostředí. Istanbul má pozbýt značnou část svých vodních zdrojů. Kromě toho je otázkou sama vodní cesta (viz problém se Suezem, známým jako Lessepsovská migrace).
ODKAZY:
https://en.wikipedia.org/wiki/Black_Sea_deluge_hypothesis
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bospor
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_maritime_incidents_in_the_Turkish_Straits
Komentáře
Okomentovat