Přeskočit na hlavní obsah

Odvěký spor o Bospor

Bosporský průliv má dramatický vznik, minulost i přítomnost, dokonce i budoucnost. Má na svědomí jak mocenské, tak geografické spory. Snad není na světě průliv, na který by byl upřený pohled tolika států a světových mocností.

Současný Bospor má délku 29,9 kilometrů, minimální šířku 698 metrů, maximální hloubku až 120 metrů. Poprvé byl překonán pevným mostem roku 1973, kdy byl zprovozněný Bosporský most (též zvaný první most).

Bosporský průliv (vyznačen červeně)

Bosporský průliv je také jedinou lodní spojnicí, propojující přímořské státy Černého moře se Středozemním mořem a následně oceány. Jde o Bulharsko, Rumunsko, Ukrajinu, Rusko a Gruzii. Nepřímo se to ale týká rovněž vnitrozemských států, jejichž splavné řeky ústí do Černého moře, jako je Dunaj. Díky tomu je Bospor klíčový také pro Moldavsko, Srbsko, Maďarsko, nebo Slovensko. Proto i v mírových dobách se tyto státy o Bospor zajímají, přestože není na jejich území.

Umístění Bosporu z České republiky

Bospor a okolní státy

Vznik

Podle současných teorií, vznikl Bosporský průliv v geologicky velmi nedávné době, údajně 5.600 let před naším letopočtem (tedy před 7600 lety; podle jiných teorií to bylo před 8400 lety, případně před 14 - 17000 lety). Černé moře totiž neexistovalo; bylo tak velké bezodtokové jezero s hladinou nižší. Když stoupla hladina ve Středozemním moři, Bosporem se začalo valit obrovské množství vody do právě vznikajícího Černého moře. Bospor tak byl obří řekou, případně vodopádem (či obojím). Černé moře se mělo naplňovat desítky let. Bylo zapotřebí tolik vody, že světové oceány měly poklesnout o 30 centimetrů.

Tato dramatická změna nejspíš měla sloužit jako zdroj katastrofy 'biblických rozměrů', tedy potopy světa a stala se součástí Abrahámovských náboženství (judaismus, křesťanství, islám).

Geologicky je Bospor zajímavý dodnes. Existuje v něm totiž podmořská řeka neboli spodní proud z Černého moře do Marmarského. S tím se prali tvůrci tunelu Marmaray; ten není hloubený v podloží Bosporu, ale položený na jeho dno. Japonští inženýři museli před pokládáním betonových bloků precizně prozkoumat chování proudu a jeho změny v čase, aby mohli přesně pokládat betonové bloky na správné místo.

Bosporský průliv (pohled z vesmírné stanice ISS roku 2004)

Geologické nebezpečí

Jako by nestačil dramatický vznik, tak ono místo je geologicky velmi nešťastné. Leží totiž jen pár kilometrů severně od severoanatolského zlomu, podél kterého probíhají nepřetržitě zemětřesení, a to včetně katastrofálních (viz zemětřesení 17.8.1999 ve městě İzmit o síle 7.6, při kterém zemřelo přes 17 tisíc lidí a které pocítili až v Rumunsku).

V současné době se očekává rovněž silné zemětřesení v oblasti Istanbulu. Připomínkou toho byla řada od zemětřesení 26. září 2019, kde největší mělo sílu 5,8. To sice není tolik, ale stačilo to na přerušení telefonních spojení včetně mobilů, 1 úmrtí (srdeční příhoda), 43 zraněných a 473 poškozených budov, z nichž mnohé se musely strhnout. Provoz na letišti Sabiha Gökčen byl dočasně zastaven, aby se prověřil stav přistávacích drah.


Geologický zlom těsně na jih od Bosporu (https://www.mdpi.com/2072-4292/8/10/846/xml)

Toto nebezpečí se navíc kombinuje se stavbou Kanálu Istanbul. To zvyšuje nebezpečí zaplavení ještě větší oblasti (případně vlnou tsunami) při takovém nebezpečí. I když to jsou zatím jen teorie odborníků, na klidu obyvatel nepřidávají.

Vojenské bitvy o kontrolu Bosporu

Kdo ovládá Bospor, ovládá tento region. Tuto vojensko-politickou poučku věděli již v dávné minulosti, proto se kdekdo snažil tuto 31km dlouhou část ovládnout.

Poslední vojenskou akcí k ovládnutí tureckých průlivů (tedy Bospor, Dardanely) byla tzv. Bitva o Dardanely roku 1915 (součást první světové války). Díky skvělému strategovi Mustafu Kemalovi se povedlo z turecké strany udržet Dardanely, takže na Bospor nedošlo.

Poznámka: Průlivy či průplavy mají strategický význam pro mírové i válečné využití. To svět poznal například po šestidenní válce (1967), kdy byl Suezský průplav mimo provoz na následujících 8 let (tedy do roku 1975).

Politické bitvy o kontrolu Bosporu (popř. včetně Dardanel)

Když selže vojenské řešení (nebo po skončení bitev), přicházejí na řadu jednání a smlouvy. Tu je několik posledních:

  • 1833: Smlouva z Hünkâr-İskelesi (Osmanská říše - Rusko)
  • 1841: Londýnská konvence o Úžinách
  • 1936: Konvence z Montreux

Roku 1920 byl osmanský sultán Damat Mehmed Adil Ferid Paša donucen Velkou Británií podepsat Smlouvou z Sèvres, i když na to neměl žádné právo. Už tím byla smlouva neplatná, protože jediným oprávněným orgánem byla aktuální turecká vláda. Touto smlouvou se měl Bospor dostat pod mezinárodní mandát (Bospor včetně Istanbulu a velkého území na asijské části včetně jižní části Dardanel) či přímo do řeckých rukou (severní část Dardanel), což by dramaticky změnilo pravidla v této části světa. Při znatelné britské vazbě na Řecko by se tedy Bospor a Dardanely mohl dostat pod britskou kontrolu (přímo či nepřímo), takže by Velká Británie ovládala všechny vstupy do Středozemního moře (Gibraltar mezi Španělskem a Marokem, Suez v Egyptě, Dardanely / Bospor). Turecké povstání ale změnilo chod dějin, takže nakonec vstoupila v platnost Lausannská smlouva z roku 1923, která je uznávaná i mezinárodně, i samotných Tureckem.

Poznámka: Současnou válku v Sýrii lze částečně chápat jako následek právě Konvence z Montreux. Rusko totiž může z Černého moře do Středozemního pouze před Bospor, ale nemůže jím naprosto volně proplouvat veškerou vojenskou technikou. Proto bude bránit svůj jediný přístav ve Středozemním moři pro 5. skvadronu své středomořské flotily, který se nachází právě v Sýrii ve městě Tartus od roku 1971. Rusko a Sýrie budou tedy stát na stejné straně; Rusko bude mít svůj přístav, Sýrie bude ochráněná od mezinárodních problémů (vojensky, politicky - viz ruská veta při hlasování o Sýrii v Radě bezpečnosti OSN).

Policejní rozdělení Istanbulu při kritických událostech

Istanbul je Bosporem rozdělen na dvě části - evropskou a asijskou. Jejich propojení bylo jen několika mosty, přibyl i tunel a Marmaray spojení. I přesto je poměrně snadné oddělit oba kontinenty přerušením dopravy. To se opakovaně stalo, například při oslavách Svátku práce 1. května.

https://www.aksam.com.tr/guncel/darbe-girisiminde-bogazici-koprusunden-yeni-goruntuler/haber-535433
Počátek převratu (zdroj: Aksam.com.tr)

Byl to právě Bospor, uprostřed kterého vlastně začala pro veřejnost viditelná část převratu z 15. července 2016. Byl to Bosporský most, na kterém vojenský tank zablokoval provoz v jednom směru (viz snímek), až dlouho poté i v obráceném směru. Policie i armáda je s pozicí Bosporu velmi dobře obeznámena a dokáže ji využít.

Poznámka: Istanbul byl do 30. října 1973 rozdělen do dvou měst, mezi kterými existovalo lodní spojení. Až od tohoto data se vytvořilo první "pozemní" spojení, Bosporský most. Ten byl po pokusu o převrat roku 2016 přejmenován na Most mučedníků 15. července (pouhých 11 dnů po onom převratu).

Boj o budoucnost Bosporu

Právě v této době (2020) probíhá politická bitva mezi současným starostou Istanbulu Ekremem İmamoğluem a prezidentem Turecka Erdoğanem (který také býval starostou Istanbulu). Ve hře není nic menšího, než budoucí vzhled a případně i život v Istanbulu. Vznikem tzv. Kanálu Istanbul má vzniknout dvojče Bosporu, ovšem uměle vytvořené, na evropské straně Istanbulu. Tam se má převést lodní doprava, takže Bospor by měl zůstat bez mezinárodní lodní dopravy. To vyvolává otázky o právním statutu nového průplavu, tedy o platnosti sosučasných smluv o využití Bosporu.

JAZYKOVÁ VSUVKA
Ekrem İmamoğlu [ekrem imamólu], 7. pád s tím Ekremem İmamoğluem [imamóluem]
Recep Tayyip Erdoğan [redžep tajíp erdóan], 7. pád s tím Erdoğanem [erdóanem]
Nech si to všichni zapamatují. [nikdy]

Vedle vojenské a mocenské otázky se poukazuje na zřejmě tragický dopad na přírodní prostředí. Istanbul má pozbýt značnou část svých vodních zdrojů. Kromě toho je otázkou sama vodní cesta (viz problém se Suezem, známým jako Lessepsovská migrace).

ODKAZY:
https://en.wikipedia.org/wiki/Black_Sea_deluge_hypothesis
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bospor
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_maritime_incidents_in_the_Turkish_Straits

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Turecko, korona, pátek: To snad ne...

Dnešní smutné povídání pokračuje. Skvělá myšlenka alespoň zdravotníkům v devět večer zatleskat byla definitivně zadupána. Několik předchozích večerů se začalo po výzvě k večerní modlitbě ozývat z mešit modlitba, která se z reproduktorů mešit nikdy neozývala. Veřejnost čekala, až to přešlo, pak pár minut po deváté se pustili do tleskání. Včera se ale modlitba posunula, dnes to vypadalo, jako by mělo ‚vysílání z měšit‘ dohromady přes 20 minut. Dnes to vypadalo, jako když je povinná a volitelná část. Po skončení té povinné může každá mešita zvolit dobrovolnou. Někde se modlitby opakovaly, jinde se zpívalo, jiné mešity ztichly. Veřejnost byla připravena v oknech a na balkonech (resp. ten zbytek, ti nejvytrvalejší), aby čekali, čekali (venku vítr, vlhko, 8 stupňů), aby nakonec zase zmizeli v teplech svých domovů.

Lékárny si stěžují, že nemají roušky ani respirátory sami pro sebe, natož pro zákazníky. To je situace, která je známá v mnoha zemích. Prosakují rovněž informace, že Čína skupoval…

Jak velké je Turecko?

Syndrom školního atlasu asi postihl každého z nás. Poměřujeme velikost zemí podle toho, jak velké byly ve školním atlase v zeměpisu na základní škole. Tam bylo Turecko přes celou dvojstranu, stejně jako Česko, Austrálie, nebo Asie. Ale jak je doopravdy velké?

Již před časem jsme pátrali po sousedech Turecka a prali jsme se s pojmem Malá Asie (viz článek Kdo jsou sousedé Turecka?). Čísla porovnat matematicky umíme, ale dovedeme si doopravdy představit velikost? Ale když porovnáme velikost Turecka s dalšími zeměmi, jak dopadne? A co vzdálenosti při porovnání s tím, co z České republiky známe?

Pro následující porovnání byl použit server TheTrueSize.com. Začněme vpravením Česka do Turecka. Praha je přibližně na stejném místě, jako centrum Istanbulu. Z Istanbulu do Ankary pak vypadá podobně, jako z Prahy do Žiliny.


A jak to dopadne obráceně? z Istanbulu do městečka Posof je přibližně tak, jako z Prahy do Kyjiva. Nebo z Istanbulu do města Şırnak je asi jako z Prahy do Oděsy.


A co Turecko a …

COVID-19: Je důvod se bát jet do Turecka?

Debaty ohledně cestování směřují mnoha směry. Porovnávají se mantinely definované státy, možnosti dané leteckými společnosti, cestovkami, nebo přímo hotely či ubytovacími zařízeními obecně. Klíčová je ale otázka korony. Je Turecko strašák, nebo jen je to jen řadový pěšák?

Někteří porovnávají Turecko s Německem, jiní s Řeckem, další se zeměmi Balkánu. Pojďme porovnat Turecko ve skupině 60 zemí z různých koronových úhlů pohledu.

Nakažených na milion Následující graf porovnává počet nakažených na milion obyvatel pro 60 nejpostiženějších zemí světa. Červeně je vyznačeno Turecko a Česko (Slovensko se do šedesátky nedostalo).

Hned první řádek šokuje. Katar překonává druhé Španělsko hned několikanásobně. Třetí je Bahrajn, pátý je Kuvajt. Vypadá to, že Perský záliv je světové centrum COVID-19 v nakaženosti při přepočtu na počet obyvatel (státy zálivu vyznačeny zeleně).

Země západní Evropy jsou vyznačeny žlutě. Ty patří do druhé skupiny nejnakaženějších zemí světa. Pokud se cestovatel či turis…