Přeskočit na hlavní obsah

Turecké manti nebo italské ravioly, nebo čí vlastně?

Manti, nebo ravioly, kdo s koho? Kdo byl první, kdo od koho opisoval? Existují i jiné, než turecké či italské masové těstoviny? Jak staré jsou vlastně tyto pochutiny? Jaké jsou druhy manti? O kterých tureckých manti neslyšeli ani Turci?

Kamarád se mě zeptal v obchodě při pohledu do chladicího boxu:
Tohle malé, takové malé ravioly, co to je?
Tohle, na čem píšou mantı?
Na tom píšou plno věcí, třeba Kayseri.
No však, je to mantı. A italské ravioly ti to připomíná právem, je to velmi podobné. Tenké těsto, dovnitř masová směs, uvařit ve vodě na 10 až 15 minut dle velikosti. Ale existuje i pečené mantı.

Kayserské manti

A jak se Turci můžou vůbec dovolit to ukrást? Vždyť to je italské!
Tady bych byl myslím opatrnější ve výrazivu. Itálie nemusí být zdroj, Itálie to mohla převzít; a pokud je o opravdu z Itálie, nemusí to být jediné místo zrodu.
Jako že to vymysleli i jinde?
Tak nějak. Tak si to shrňme. Co vlastně všechno je v téhle kategorii?
  • mandu (Korea)
  • mántou (馒头, Čína)
  • manta (Ujgurové)
  • mataz (мэтазэ, Čerkesové)
  • manty (манты, Kyrgyzové)
  • manti (Uzbekové)
  • mantʿi (մանթի, Arméni)
  • manti (Turecko)
  • ravoli (Itálie)
To jsem značně zjednodušil; samozřejmě každá lokalita se snažila mít varianty a ty si každý chtěl pojmenovat podle sebe. Ale základ myšlenky je, myslím, jasný.
Prostě základ 'mant'.
Tak si trošku zaimprovizujme. Všechno se to odvíjí od střední Asie, od turkických národů. V Itálii je o raviolách první zmínka ve 14. století. Ve stejné době bylo mandu importováno do Koreje z mongolské říše Jüan. Ta vládla i na území oněch turkických národů. Souhlasí?
Tak to aspoň píšou.
A teď skok jak to, že se totéž ocitlo v Itálii? Jakoby osamoceně? Zakladatelem oné říše Jüan je jistý chán Kublaj, který hostil na konci 13. století benátského (dnes bychom řekli italského) kupce Marka Pola. Ten navíc přes území oněch turkických národů jel. Nemohl to on přivézt do Itálie, kde se to hned poté začalo šířit?
Je to divoká teorie, ale logiku to má. Prostě hedvábná stezka v praxi. A říkal jsi turecké národy?
Turkické národy, to je trošku jiné. Turecké je třeba jako ruské, turkické je jako slovanské. Turkické národy jsou tedy Turci, Ázerbájdžánci, Čuvaši, Kazaši, Tataři, Kyrgyzové, Turkmeni, Ujgurové, Uzbeci, Baškirové a řada dalších.
Dobře dobře, chápu. To manti v Turecku, to je jenom jedno?
Je jich několik, o kterých se mluví, další, o kterých se nemluví.

Trojúhelníkové manti (üçgen mantı) je také někdy zvané rumelijské, rumeli manti. Rumeli znamená Rumélie, evropská část Turecka, ovšem pochází to z dob Osmanské říše, kde to znamenalo území předtím ovládané Římem. Jde o manti ve tvaru trojúhelníku (jak říká název) a je malé, má asi 1 až 2 centimetry.

Trojúhelníkové manti (ze serveru http://elfigamanti.com/)

Sivasské manti se také někdy nazývá Hıngel (Sivas Mantısı). Jde o manti z města Sivas ve středu asijské části Turecka. Někdy se tomu také říká manti bramborové kvůli přísadě. Zde je recept v turečtině. Z tureckých manti vychází obvykle rozměrově největší, ale nejméně rozšířené. Hovoří se o tom, že jde vlastně o gruzínské chinkali. Od něj se však obvykle liší tvarem. V Sivasu mají jednodušší tvar, prostý trojúhelník, nebo váleček, gruzínský způsob je složitější, těstovinový 'raneček'.

Kayserské manti (manti z města Kayseri) je asi nejslavnější. Město Kayseri je doslova uprostřed Turecka, počet obyvatel asi jako Praha. Zatímco v Turecku se tomu říká kayseri mantısı (kayserské manti), v Ázerbájdžánu tomu zase říkají turecké manti. Jinak v Turecku se samozřejmě manti dělá z hovězího masa. Kayserské mantı je miniaturní, čím menší, tím lépe (zhruba kostka o hraně pod jeden centimetr). A předhánějí se kolik kousků se vejde na polévkovou lžíci. Běžně se mluví o pěti - šest, legendární hranice je čtyřicet, ale prý i víc. Však si z toho dělali legraci v 73. díle seriálu Yalan Dünya (viz Youtube: tvorbapředvedení), kde k dosažení rekordních 46 si poněkud 'pomohli'.

Tento typ je považován na tak unikátní, že bylo požádáno o ochranu, vit https://www.ci.gov.tr/cografi-isaretler/detay/37972

Mimochodem - tento typ manti je obvykle k dostání nejen v čtvrt až půlkilovém balení, ale také na váhu ve speciálních mrazicích boxech, které jsou i mimo obchody s potravinami (například v pekárnách).

Sinopské manti / vlašské manti (Sinop mantı / Cevizli Mantı) je dost vzdálené od toho, co známe, což potvrzuje zmínka o vlasškých ořeších. Přes samotné manti se přeleje omáčka z větších kostek cibule a lehce nalámané až podrcené kousky již zmíněných vlašských ořechů (jogurt je samozřejmost).

Sinopské manti (zdroj: https://kucukdunya.com/wp-content/uploads/2016/08/sinop-manti.jpg)
Tu je mapa (většiny) Turecka s vyznačením míst původu zmíněných manti (trojúhelníkové manti vyznačeno trojúhelníkem).


Růžové manti (Gül Mantısı) lze najít spíš výjimečně, většina místních o něm ani neví. Jde o větší manti, které má připomínat květ růže. Lze jej koupit třeba pod značkou Maestro. Jinak růžové není odvozeno od růžové barvy, nýbrž od tvaru květu růže. Ten se vytvoří zavinutím proužku těsta vykrojená vlnovkovým vykrajovačem (zjednodušená verze), nebo zavinutím do řádku poskládaných koleček tenkého těsta.

Růžové manti (zdroj: https://i.nefisyemektarifleri.com/2016/06/01/gul-manti-7.jpg)
Tu je drobný návod jak jedno z největších manti vytvořit (ti největší hračičkové mohou tvořit z různobarevného těsta, ale to se již začíná vzdalovat tradičnímu receptu směrem k masochismu).

Jak na růžové manti? (zdroj: https://i.nefisyemektarifleri.com/2019/05/06/gul-manti-2.jpeg)

Falešné manti: Existuje ale také cosi, co má na balení napsáno manti, ale není tomu tak. Například pod značkou Filiz (známá značka těstovin) lze najít velká kolínka, ovšem prodávaná pod jménem manti. Je pravda, že když se k tomu přidá masová směs, tak to může připomínat manti, které se v průběhu vaření otevřely. Někteří výrobci tomu říkají etsiz mantı (bezmasé manti). Může být základem sinopského manti.


Takže - to všechno jsou vlastně různé varianty plněných masových knedlíčků, nebo masových taštiček - pirohy, pelmeně, varenyky, manti, ravioly... A nejslavnější?
Jak jsem říkal - kayserské manti, pak trojúhelníkové. Ostatní jsou spíš krajové speciality než masově rozšířená jídla (a recepty).
A co je na tom bílé a červené?
To je mix - přelije se to jednak jogurtem (může se do něj zamíchat rozetřený česnek), jednak omáčkou z oleje nebo másla, červené papriky a rajčatové pasty (salča), někdo přidává také mátu a/nebo česnek. Je to za pár minut hotové.

Svět knedlíků

DODATEK: Sice ne zrovna přesná (stačí se podívat na české knedlíky), ale přesto hodně zajímavá mapa i s doprovodnými informacemi se nachází na https://www.tasteatlas.com/dumplings

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Turecko, korona, pátek: To snad ne...

Dnešní smutné povídání pokračuje. Skvělá myšlenka alespoň zdravotníkům v devět večer zatleskat byla definitivně zadupána. Několik předchozích večerů se začalo po výzvě k večerní modlitbě ozývat z mešit modlitba, která se z reproduktorů mešit nikdy neozývala. Veřejnost čekala, až to přešlo, pak pár minut po deváté se pustili do tleskání. Včera se ale modlitba posunula, dnes to vypadalo, jako by mělo ‚vysílání z měšit‘ dohromady přes 20 minut. Dnes to vypadalo, jako když je povinná a volitelná část. Po skončení té povinné může každá mešita zvolit dobrovolnou. Někde se modlitby opakovaly, jinde se zpívalo, jiné mešity ztichly. Veřejnost byla připravena v oknech a na balkonech (resp. ten zbytek, ti nejvytrvalejší), aby čekali, čekali (venku vítr, vlhko, 8 stupňů), aby nakonec zase zmizeli v teplech svých domovů.

Lékárny si stěžují, že nemají roušky ani respirátory sami pro sebe, natož pro zákazníky. To je situace, která je známá v mnoha zemích. Prosakují rovněž informace, že Čína skupoval…

Jak velké je Turecko?

Syndrom školního atlasu asi postihl každého z nás. Poměřujeme velikost zemí podle toho, jak velké byly ve školním atlase v zeměpisu na základní škole. Tam bylo Turecko přes celou dvojstranu, stejně jako Česko, Austrálie, nebo Asie. Ale jak je doopravdy velké?

Již před časem jsme pátrali po sousedech Turecka a prali jsme se s pojmem Malá Asie (viz článek Kdo jsou sousedé Turecka?). Čísla porovnat matematicky umíme, ale dovedeme si doopravdy představit velikost? Ale když porovnáme velikost Turecka s dalšími zeměmi, jak dopadne? A co vzdálenosti při porovnání s tím, co z České republiky známe?

Pro následující porovnání byl použit server TheTrueSize.com. Začněme vpravením Česka do Turecka. Praha je přibližně na stejném místě, jako centrum Istanbulu. Z Istanbulu do Ankary pak vypadá podobně, jako z Prahy do Žiliny.


A jak to dopadne obráceně? z Istanbulu do městečka Posof je přibližně tak, jako z Prahy do Kyjiva. Nebo z Istanbulu do města Şırnak je asi jako z Prahy do Oděsy.


A co Turecko a …

COVID-19: Je důvod se bát jet do Turecka?

Debaty ohledně cestování směřují mnoha směry. Porovnávají se mantinely definované státy, možnosti dané leteckými společnosti, cestovkami, nebo přímo hotely či ubytovacími zařízeními obecně. Klíčová je ale otázka korony. Je Turecko strašák, nebo jen je to jen řadový pěšák?

Někteří porovnávají Turecko s Německem, jiní s Řeckem, další se zeměmi Balkánu. Pojďme porovnat Turecko ve skupině 60 zemí z různých koronových úhlů pohledu.

Nakažených na milion Následující graf porovnává počet nakažených na milion obyvatel pro 60 nejpostiženějších zemí světa. Červeně je vyznačeno Turecko a Česko (Slovensko se do šedesátky nedostalo).

Hned první řádek šokuje. Katar překonává druhé Španělsko hned několikanásobně. Třetí je Bahrajn, pátý je Kuvajt. Vypadá to, že Perský záliv je světové centrum COVID-19 v nakaženosti při přepočtu na počet obyvatel (státy zálivu vyznačeny zeleně).

Země západní Evropy jsou vyznačeny žlutě. Ty patří do druhé skupiny nejnakaženějších zemí světa. Pokud se cestovatel či turis…