Kam mohou Turci bez víza? A co Turek s Čechem?

Každou chvíli se někde řeší jak se žije dobře s českým pasem. Jak jsou na tom Turci?
Oproti Česku velmi špatně. Ale pokud mají speciální pas, tak mohou skoro všude. A jsou státy, kam mohou bez víza spolu občané Česka a Turecka? Kolik platí Turci při každém vycestování ze země?

Pro běžné občany má Turecko rudý pas, podobně jako Česko. Také diplomatický pas poskytují obě země. Ovšem Turecko má vedle toho ještě dalších několik kategorií (tedy mimo diplomatický sbor), které potom mají lepší podmínky. O ten mohou žádat jak bývají poslanci, ale také starostové měst, někteří státní zaměstnanci atd. Samozřejmě mohou o takový pas žádat partneři a nepracující děti do 25 let věku.

turecký biometrický pas (zdroj: Wikimedia)

Kam mohou majitelé běžného pasu bez nutnosti víza? (2020)

zdroj: Wikimedia

Kam mohou majitelé speciálního pasu bez nutnosti víza? (2020)

zdroj: Wikimedia

Tato nerovnováha je podporována jinými zeměmi, které majitelům speciálních cestovních pasů umožňují vstup do své země bez nutnosti víza.

Jaká je cena tureckého pasu?

Za každý doklad je nutné zaplatit. V Turecku se cena skládá ze samotného poplatku za cestovní pas a z poplatku za zaknihování.

Není to nějak moc? Ano. V Turecku jsou poplatky poněkud vysoké, dokonce i v porovnání s daleko bohatšími zeměmi. Cestovní pas s platností 4 a více let je jeho cena 656 TL. Tu jsou ceny pro rok 2021 při porovnání s jinými státy:

• 330 USD = Libanon
• 325 USD = Sýrie
• 250 USD = Kongo
• 205 USD = Austrálie
• 200 USD = Venezuela
• 180 USD = Turecko (48 % minimální měsíční mzdy, která je 376,8 USD)
• ..
• 35 USD = Slovensko (4,7 % minimální měsíční mzdy, která je 750 USD)
• ..
• 27 USD = Česko (3,8 % minimální měsíční mzdy, která je 710 USD)

Ještě roku 2015 byl turecký pas daleko dražší, než australský (251 vs. 205 USD) coby nejdražší a druhý nejdražší pas na světě. Turecko cestovní pasy nezlevnilo, ale turecká měna natolik poklesla, že v porovnání s jinými zeměmi je nyní levnější. To je ale místním k ničemu, když platí poplatky z místní výplaty.

Při tak nízké ceně pasu v Česku nebo na Slovensku jej může mít skoro každý. Naproti tomu pro mnohé Turky zaplatit polovinu minimální mzdy za cestovní doklad, to je řádný zásah do rodinného rozpočtu pro kdejakou rodinu. A to ještě není vše, co musí zaplatit.

Poplatek při opuštění země

Turecko stále chápe cestování do jiné země jako luxus. Proto musí držitel tureckého pasu si koupit při cestě do zahraničí kupón (yurt dışı çıkış harc pulu) a nalepit do cestovního pasu. Toto nařízení bylo přijato 23. března 2007 (https://www.mfa.gov.tr/yurtdisina-cikis-harci.tr.mfa). Od 19. července 2019 byl poplatek zvýšen z 15 na 50 tureckých lir, což je nyní asi 150 Kč. Nejsou to sice příliš velké peníze, ale je nutno je platit při každé cestě "ven". Prezident má právo tento poplatek zvýšit až na trojnásobek, tedy až na 150 TL (asi 450 Kč) na osobu pro jedinou cestu.

Od října 2019 mají možnost turečtí občané platit také elektronicky, a to buď pomocí webu https://ivd.gib.gov.tr, nebo pomocí aplikace pro iOS, nebo Android.

Bezvízový styk pro turecké občany

Podle serveru Henley Passport Index se Turecko pohybovalo ve čtyřicátých pozicích. Rapidní změna nastala roku 2012, kdy se odrazilo od 48. místa a za 2 roky se posunulo na 38. místo. Pak se zřejmě vlivem událostí roku 2013 (Gezi park apod.) začalo umístění rapidně zhoršovat. Hned roku 2015 kleslo na 50. místo, následující roky to bylo podobné. Od 2018 se relativně stabilní pozice začíná opět zhoršovat, takže do roku 2020 byl pokles z 51. na 55. příčku. Ta opravňuje bezvízově navštívit 111 států. Pro rok 2021 sice reálný počet států klesl ze 111 na 110, přesto si Turecko polepšilo o dvě místa. Jiní asi klesli ještě více.

To je pořadí vůči jiným, to je relativní.
To je pravda. Zase to ukazuje jestli se ostatní zlepšili lépe či hůře, než Turecko.

• 2014: 100 států (38. místo)
• 2015:   98 států (50. místo)
• 2016: 102 států (51. místo)
• 2017: 105 států (52. místo)
• 2018: 111 států (49. místo)
• 2019: 110 států (52. místo)
• 2020: 111 států (55. místo)
• 2021: 110 států (53. místo)

Tedy podle počtu států to vypadá, že si Turecko naopak od toho roku 2014 jenom zlepšuje, až na ten pokles roku 2015. To není zrovna příznivá bilance.

Bezvízový styk s Evropskou unií?

Jednání mezi EU a Tureckem bylo zahájeno 16. prosince 2013. Turecko musí splnit řadu podmínek. Vedle politických kroků a mezinárodních smluv jde také o technické parametry. Přestože vydává biometrické pasy od 1. června 2010, musí je přizpůsobit bezpečnostním standardům. Držitel například musí vložit jak svou fotografii, tak otisky prstů.

Situaci ovlivnily události z 15. července 2016, které zmrazily vzájemnou dohodu z března stejného roku. V lednu 2021 turecký ministr zahraničí Çavuşoğlu jednal s předsedou Rady Evropy Charlesem Michelem o normalizaci vzájemných vztahů. Zřejmě až COVID-19 odhalil až na kost vzájemnou potřebu Evropské unie a Turecka. Zde ale Turecko tahá za kratší dřívko a musí vyvinout větší úsilí.

Posledních několik let se začal silně nevyplácet turecký způsob politického jednání, které ignoruje čas (minulost, budoucnost) a uznává pouze přítomnost. Turecko si nechce znepřátelit nikoho a snaží se stát někde mezi všemi. To je z geopolitického hlediska relativně nutnost. Vazba Turecka s Evropskou unií je jasná i historicky. Velká blízkost Ruska jako takového (včetně snahy Ruska mít rozhodující vliv v sousední Sýrii) nutí Turecko, aby jednal také s tímto partnerem. Také díky NATO a válkám v zálivu je Turecko vedle toho partnerem USA, což je v přímém rozporu s partnerství s geograficky bližším Ruskem. Turecko jako země střední velikosti a bývalá velmoc by navíc ráda sama získala vliv ve svém okolí. Turecko v posledních letech až příliš snadno a rychle přeskakovalo mezi těmito třemi velmocemi (EU, Rusko, USA), takže dlouhodobá i střednědobá strategie Turecka začala být ještě méně průhledná než do té doby. Nyní se ukáže, nakolik Turecko rychlé přeskakování opustí a najde si svou stabilní pozici. To pomůže kromě jiného také vzájemnému bezvízovému styku Turecka s Evropskou unií. V opačném případě bude mít bezvízový styk s EU dříve Kosovo než Turecko.

Kdo by taky chtěl turecký pas?

No, divil by ses. Jsou tací. Ty se na to pořád díváš českýma očima. Přece jen je většina světa s ještě horšími podmínkami než Turecko. Ale komu to postačí, může investovat za alespoň 250 tisíc USD a za 60 dnů obdržet turecké občanství (před 2018 to bylo 6 až 9 měsíců, někdy předtím 1 milion dolarů). Ono je to složitější, tohle je velmi zhruba.
Já rozumím. Ale jak může nějaký stát prodávat občanství? To akorát nějaké Turecko a jiná banánová republika.
Viď. Jako třeba Malta, Kypr, Rakousko...
Cože? Ale vždyť to jsou země EU? Rakousko dokonce náš soused! Jak můžou?
Rakousko chce jako minimální poplatek 3 miliony eur. Ale určitě to nejsou jenom peníze, ale i další podmínky. Takže klid. 😉 Ale s tím Tureckem se podívej, co o tom píšou PwC.
Ale já neumím turecky!
To ti žadatelé taky nemusí. A neboj, je to anglicky. To snad umíš. A víš, že o turecký pas mohou žádat také občané Severního Kypru?
To jsem nevěděl.
Já až doteď taky ne.

Turecký pas lepší než český?

Je nějaký stát, kde je lepší mít turecký pas?
Ano, jsou takové. Z tureckých sousedů to je třeba Írán nebo Ázerbájdžán, kam má Turecko bezvízový přístup, Češi potřebují vízum (ale to dají při příjezdu). Pak je to třeba Mongolsko, Pákistán, Irák, pro Čechy s plným vízem.

Speciální případ je Severní Kypr. Turecký občan tam může pobývat libovolnou dobu a není zapotřebí ani cestovní pas, postačí turecký občanský průkaz.

Turek s Čechem bezvízově – kam?

A co když bez víza chce někam Turek s Čechem? Kam můžou?
Pokud je to něco poblíž Turecku, tak Gruzie (dokonce rok bez víza!), Moldavsko, Ukrajina, ex-jugoslávské státy mimo EU, trochu dál je třeba Tunisko, Maroko, ze vzdálených třeba Jižní Korea, Japonsko, státy střední a jižní Ameriky (kromě území EU), Mikronésie, Bahamy, Barbados, Haiti, Jamajka, Jihoafrická republika, Gambie, Botswana, Senegal, Mauricius nebo eSwatini.
E-co?
eSwatini se ona země jmenuje od roku 2018. Dřív se jí říkalo Svazijsko. Děláš si s vypíchnutím 'e' na začátku legraci, ale oni mají opravdu to 'e' jinak. Mají malé 'e', pak velké 'S', zbytek malým.
Takže něco jako eMac, nebo eBay? eSwatini.... to je jak elektronická svatyně, eSvatyně 😃
Tak nějak. to aspoň tvrdila světová média. Ale když se dívám na jejich vládní stránky http://www.gov.sz/, tak tam to mají tak nějak normálně, Království Eswatini.
Buď média zase perlila, nebo jim docvaklo, že to s tím přehnali.
Kdo ví. Možná to bylo záměrné, aby se vyvolala diskuse o jménu neznámé země. Však poté Percy Simelane, tiskový mluvčí vlády, oznámil, že v angličtině se to má správně psát Eswatini. Tomu 'éčkovému' problému se věnoval nejen světový, ale i tamní tisk. Oháněli se tím, že po desítky let žádná země nezměnila své jméno, jen oni, takže tu malou zemi bude citovat celý svět.
Ale změnily, ne?
Jasně že ano. Cape Verde je teď Cabo Verde, Barma je Myanmar, nebo.... hehe!
Co se směješ?
Prý se Česká republika přejmenovala na Česko.
Taky v tom mají zmatek. Taky jim nedošlo, že to je jenom zkrácená forma. A kam tedy Turek s Čechem?

Ale co ti budu vypisovat další země – porovnej si to sám na https://www.henleypassportindex.com/compare-passport

A tak je to ohledně pasů se vším.

Patrik Veselík